ROZHOVOR | Jsme cílem psychologické války, Ukrajina je obětí válečného šílenství, říká pro EZ kandidát na prezidenta Fischer

Volby prezidenta České republiky se blíží a v redakci EuroZprávy.cz jsme pokládali jednotlivým kandidátům zásadní otázky. Jedním z respondentů je senátor Pavel Fischer, který se účastnil také voleb v roce 2018. V nich získal 10,23 % hlasů a s odstupem zhruba 16 % za Jiřím Drahošem skončil na třetím místě. V politické dráze pokračuje jako senátor v okrsku Praha 12. Fischer se v rozhovoru vyjadřuje ke členství v EU a NATO, prozradil také, jak chce oslovit mladé lidi.

Fischer figuroval jako ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Havla mezi lety 1999–2003. Následně působil až do roku 2010 jako velvyslanec České republiky ve Francii. 

V Senátu působí jako předseda zahraničního a bezpečnostního výboru. Zaujal zde výsadní postavení například ve chvíli, kdy zpravodajské služby zjistily zapojení ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích. Česká republika tehdy právě na popud tohoto výboru vyhostila 18 pracovníků ruské ambasády, načež Rusové recipročně vypověděli 20 Čechů v Moskvě. Dlouhodobě se obává vlivu režimu Vladimira Putina na destabilizaci ČR a přímé ohrožení její demokracie. 

Pane senátore, účastnil byste se jako prezident aktivně zasedaní Poslanecké sněmovny nebo Senátu?

Ano. Je více otázek, k nimž má hlava státu co říct a v Parlamentu ČR vystoupit. 

Myslíte si, že by ČR potřebovala více vojáků? Jaký je Váš postoj k pomalému budování těžké brigády pro NATO?

ČR musí být obranyschopná. A to nejde bez dostatečného počtu vojáků. Personální otázky je třeba řešit dlouhodobě, máme dnes oproti plánům nižší stavy, to je potřeba napravit. A protože některé státy NATO také navyšují početní stavy armády, takové debatě bych se neuzavíral. Nicméně nejprve je třeba pečlivě vyhodnotit změny bezpečnostního prostředí a podle toho navrhnout další kroky. ČR si vzala za úkol vybudovat těžkou brigádu pro NATO. V tomto smyslu platí, že závazek musíme splnit. Pokud budeme mít zpoždění, je to špatná vizitka pro celou naši zemi. A to zrovna v době, kdy se na kontinent vrátila válka. Očekávám, že bude patřit k prioritám vlády ČR, abychom v plnění tohoto závazku nezaostávali.

Myslíte si, že je svoboda projevu v dnešní době zaručena? Nebo pozorujete nějaké nedostatky?

Svoboda slova není absolutní, už dnes ji omezuje zákon. S ohledem na příval dezinformací a systematickou snahu dezorientovat veřejné mínění bych doporučoval, abychom mluvili o psychologické válce. Jsme jejím cílem. A proto bych odpovídajícím způsobem zákonem upravil i svobodu slova. Hlásat ruskou nenávistnou propagandu není pro mě výraz svobody slova, ale součást úsilí o podlomení důvěry občanů naší země k institucím státu.  

Měl by být založen mezinárodní trestní tribunál pro ruské válečné zločiny na Ukrajině?

Ano. Ukrajina je obětí válečného šílenství. Samotný akt válečné agrese je třeba předložit nezávislému soudu. Jsme svědky válečných zločinů. V čele Ruska ale nemohou být váleční zločinci. Individuální odpovědnost za válečné zločiny lze posoudit jedině na základě zákona. Proto jsem zastáncem ustanovení mezinárodního trestního tribunálu.   

Trváte na pokračování podpory Ukrajině?

Ano. Na Ukrajině se rozhoduje i o naší bezpečnosti. Pokud by padla Ukrajina, destabilizace Evropy by se dotkla životních zájmů ČR. 

Chcete zachovat členství ČR v Evropské unii a NATO?

Ano. Nevidím alternativu. Jedná se o bezpečnostní ukotvení naší republiky ve společenství, o jehož pravidlech můžeme rozhodovat. Bez EU bychom neměli prosperitu a naději, že se dovoláme svých práv, bez členství v NATO bychom neměli spojence a museli bychom vydávat na naši obranu násobky toho, kolik vydáváme dnes.  

Měla by EU projít proměnou? Pokud si myslíte, že ano, tak v případě jaké instituce a o jakou změnu by mělo jít?

Ano. EU bychom neměli nekriticky uctívat. Je to soubor pravidel pro živé společenství zemí, které spolu chtějí posilovat spolupráci. A jaké změny navrhnout? Je dle mého na čase vyhodnotit přínosy a negativa ustavení role stálého šéfa Evropské rady. Doporučuji vyhodnotit také práci vysokého představitele EU pro zahraničí a bezpečnost. V případech, kdy udělá hrubou chybu a nemluví v souladu s mandátem členských států, by měl být volán do parlamentu, aby skládal účty a případně mohl být odvolán.

Budete se účastnit jednání Evropské rady?

Doposud se jednání vždy účastnil předseda vlády ČR. Já bych na tom nic neměnil.

V jakém stavu je podle Vás česká justice?

Stav není uspokojivý. Délka soudního řízení je dle mého neúnosná. Chybí významné zákony, například novela o státním zastupitelství je jedním z nich. Bude mě zajímat, jaké kroky navrhuje vláda, aby se situace zlepšila.

Co konkrétního budete dělat pro mladé lidi?

Jako prezident bych považoval za samozřejmé s mladými rokovat a zvát je k dialogu. Talentovaným bych otevíral dveře na cestu pro studium v zahraničí. Těm ze zahraničí bych otevíral dveře do České republiky, aby u nás našli svou novou vlast. Z vlastní zkušenosti vím, že z takových studijních zkušeností může vyrůst velké přátelství na celý život. S mladými je potřeba umět vést dialog a naslouchat jejich otázkám a iniciativám. Mladí lidé měli vždy vyvinutý smysl pro to, co je podstatné a na čem záleží. Chci být prezidentem pro všechny, tedy i pro mladé.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 rozhovor Pavel Fischer Senát ČR NATO EU (Evropská unie) svoboda válka na Ukrajině soudy

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy