ROZHOVOR | Jsme cílem psychologické války, Ukrajina je obětí válečného šílenství, říká pro EZ kandidát na prezidenta Fischer

Volby prezidenta České republiky se blíží a v redakci EuroZprávy.cz jsme pokládali jednotlivým kandidátům zásadní otázky. Jedním z respondentů je senátor Pavel Fischer, který se účastnil také voleb v roce 2018. V nich získal 10,23 % hlasů a s odstupem zhruba 16 % za Jiřím Drahošem skončil na třetím místě. V politické dráze pokračuje jako senátor v okrsku Praha 12. Fischer se v rozhovoru vyjadřuje ke členství v EU a NATO, prozradil také, jak chce oslovit mladé lidi.

Fischer figuroval jako ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Havla mezi lety 1999–2003. Následně působil až do roku 2010 jako velvyslanec České republiky ve Francii. 

V Senátu působí jako předseda zahraničního a bezpečnostního výboru. Zaujal zde výsadní postavení například ve chvíli, kdy zpravodajské služby zjistily zapojení ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích. Česká republika tehdy právě na popud tohoto výboru vyhostila 18 pracovníků ruské ambasády, načež Rusové recipročně vypověděli 20 Čechů v Moskvě. Dlouhodobě se obává vlivu režimu Vladimira Putina na destabilizaci ČR a přímé ohrožení její demokracie. 

Pane senátore, účastnil byste se jako prezident aktivně zasedaní Poslanecké sněmovny nebo Senátu?

Ano. Je více otázek, k nimž má hlava státu co říct a v Parlamentu ČR vystoupit. 

Myslíte si, že by ČR potřebovala více vojáků? Jaký je Váš postoj k pomalému budování těžké brigády pro NATO?

ČR musí být obranyschopná. A to nejde bez dostatečného počtu vojáků. Personální otázky je třeba řešit dlouhodobě, máme dnes oproti plánům nižší stavy, to je potřeba napravit. A protože některé státy NATO také navyšují početní stavy armády, takové debatě bych se neuzavíral. Nicméně nejprve je třeba pečlivě vyhodnotit změny bezpečnostního prostředí a podle toho navrhnout další kroky. ČR si vzala za úkol vybudovat těžkou brigádu pro NATO. V tomto smyslu platí, že závazek musíme splnit. Pokud budeme mít zpoždění, je to špatná vizitka pro celou naši zemi. A to zrovna v době, kdy se na kontinent vrátila válka. Očekávám, že bude patřit k prioritám vlády ČR, abychom v plnění tohoto závazku nezaostávali.

Myslíte si, že je svoboda projevu v dnešní době zaručena? Nebo pozorujete nějaké nedostatky?

Svoboda slova není absolutní, už dnes ji omezuje zákon. S ohledem na příval dezinformací a systematickou snahu dezorientovat veřejné mínění bych doporučoval, abychom mluvili o psychologické válce. Jsme jejím cílem. A proto bych odpovídajícím způsobem zákonem upravil i svobodu slova. Hlásat ruskou nenávistnou propagandu není pro mě výraz svobody slova, ale součást úsilí o podlomení důvěry občanů naší země k institucím státu.  

Měl by být založen mezinárodní trestní tribunál pro ruské válečné zločiny na Ukrajině?

Ano. Ukrajina je obětí válečného šílenství. Samotný akt válečné agrese je třeba předložit nezávislému soudu. Jsme svědky válečných zločinů. V čele Ruska ale nemohou být váleční zločinci. Individuální odpovědnost za válečné zločiny lze posoudit jedině na základě zákona. Proto jsem zastáncem ustanovení mezinárodního trestního tribunálu.   

Trváte na pokračování podpory Ukrajině?

Ano. Na Ukrajině se rozhoduje i o naší bezpečnosti. Pokud by padla Ukrajina, destabilizace Evropy by se dotkla životních zájmů ČR. 

Chcete zachovat členství ČR v Evropské unii a NATO?

Ano. Nevidím alternativu. Jedná se o bezpečnostní ukotvení naší republiky ve společenství, o jehož pravidlech můžeme rozhodovat. Bez EU bychom neměli prosperitu a naději, že se dovoláme svých práv, bez členství v NATO bychom neměli spojence a museli bychom vydávat na naši obranu násobky toho, kolik vydáváme dnes.  

Měla by EU projít proměnou? Pokud si myslíte, že ano, tak v případě jaké instituce a o jakou změnu by mělo jít?

Ano. EU bychom neměli nekriticky uctívat. Je to soubor pravidel pro živé společenství zemí, které spolu chtějí posilovat spolupráci. A jaké změny navrhnout? Je dle mého na čase vyhodnotit přínosy a negativa ustavení role stálého šéfa Evropské rady. Doporučuji vyhodnotit také práci vysokého představitele EU pro zahraničí a bezpečnost. V případech, kdy udělá hrubou chybu a nemluví v souladu s mandátem členských států, by měl být volán do parlamentu, aby skládal účty a případně mohl být odvolán.

Budete se účastnit jednání Evropské rady?

Doposud se jednání vždy účastnil předseda vlády ČR. Já bych na tom nic neměnil.

V jakém stavu je podle Vás česká justice?

Stav není uspokojivý. Délka soudního řízení je dle mého neúnosná. Chybí významné zákony, například novela o státním zastupitelství je jedním z nich. Bude mě zajímat, jaké kroky navrhuje vláda, aby se situace zlepšila.

Co konkrétního budete dělat pro mladé lidi?

Jako prezident bych považoval za samozřejmé s mladými rokovat a zvát je k dialogu. Talentovaným bych otevíral dveře na cestu pro studium v zahraničí. Těm ze zahraničí bych otevíral dveře do České republiky, aby u nás našli svou novou vlast. Z vlastní zkušenosti vím, že z takových studijních zkušeností může vyrůst velké přátelství na celý život. S mladými je potřeba umět vést dialog a naslouchat jejich otázkám a iniciativám. Mladí lidé měli vždy vyvinutý smysl pro to, co je podstatné a na čem záleží. Chci být prezidentem pro všechny, tedy i pro mladé.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 rozhovor Pavel Fischer Senát ČR NATO EU (Evropská unie) svoboda válka na Ukrajině soudy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy