Volby prezidenta České republiky se blíží a v redakci EuroZprávy.cz jsme pokládali jednotlivým kandidátům zásadní otázky. Jedním z respondentů je senátor Pavel Fischer, který se účastnil také voleb v roce 2018. V nich získal 10,23 % hlasů a s odstupem zhruba 16 % za Jiřím Drahošem skončil na třetím místě. V politické dráze pokračuje jako senátor v okrsku Praha 12. Fischer se v rozhovoru vyjadřuje ke členství v EU a NATO, prozradil také, jak chce oslovit mladé lidi.
Fischer figuroval jako ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Havla mezi lety 1999–2003. Následně působil až do roku 2010 jako velvyslanec České republiky ve Francii.
V Senátu působí jako předseda zahraničního a bezpečnostního výboru. Zaujal zde výsadní postavení například ve chvíli, kdy zpravodajské služby zjistily zapojení ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích. Česká republika tehdy právě na popud tohoto výboru vyhostila 18 pracovníků ruské ambasády, načež Rusové recipročně vypověděli 20 Čechů v Moskvě. Dlouhodobě se obává vlivu režimu Vladimira Putina na destabilizaci ČR a přímé ohrožení její demokracie.
Pane senátore, účastnil byste se jako prezident aktivně zasedaní Poslanecké sněmovny nebo Senátu?
Ano. Je více otázek, k nimž má hlava státu co říct a v Parlamentu ČR vystoupit.
Myslíte si, že by ČR potřebovala více vojáků? Jaký je Váš postoj k pomalému budování těžké brigády pro NATO?
ČR musí být obranyschopná. A to nejde bez dostatečného počtu vojáků. Personální otázky je třeba řešit dlouhodobě, máme dnes oproti plánům nižší stavy, to je potřeba napravit. A protože některé státy NATO také navyšují početní stavy armády, takové debatě bych se neuzavíral. Nicméně nejprve je třeba pečlivě vyhodnotit změny bezpečnostního prostředí a podle toho navrhnout další kroky. ČR si vzala za úkol vybudovat těžkou brigádu pro NATO. V tomto smyslu platí, že závazek musíme splnit. Pokud budeme mít zpoždění, je to špatná vizitka pro celou naši zemi. A to zrovna v době, kdy se na kontinent vrátila válka. Očekávám, že bude patřit k prioritám vlády ČR, abychom v plnění tohoto závazku nezaostávali.
Myslíte si, že je svoboda projevu v dnešní době zaručena? Nebo pozorujete nějaké nedostatky?
Svoboda slova není absolutní, už dnes ji omezuje zákon. S ohledem na příval dezinformací a systematickou snahu dezorientovat veřejné mínění bych doporučoval, abychom mluvili o psychologické válce. Jsme jejím cílem. A proto bych odpovídajícím způsobem zákonem upravil i svobodu slova. Hlásat ruskou nenávistnou propagandu není pro mě výraz svobody slova, ale součást úsilí o podlomení důvěry občanů naší země k institucím státu.
Měl by být založen mezinárodní trestní tribunál pro ruské válečné zločiny na Ukrajině?
Ano. Ukrajina je obětí válečného šílenství. Samotný akt válečné agrese je třeba předložit nezávislému soudu. Jsme svědky válečných zločinů. V čele Ruska ale nemohou být váleční zločinci. Individuální odpovědnost za válečné zločiny lze posoudit jedině na základě zákona. Proto jsem zastáncem ustanovení mezinárodního trestního tribunálu.
Trváte na pokračování podpory Ukrajině?
Ano. Na Ukrajině se rozhoduje i o naší bezpečnosti. Pokud by padla Ukrajina, destabilizace Evropy by se dotkla životních zájmů ČR.
Chcete zachovat členství ČR v Evropské unii a NATO?
Ano. Nevidím alternativu. Jedná se o bezpečnostní ukotvení naší republiky ve společenství, o jehož pravidlech můžeme rozhodovat. Bez EU bychom neměli prosperitu a naději, že se dovoláme svých práv, bez členství v NATO bychom neměli spojence a museli bychom vydávat na naši obranu násobky toho, kolik vydáváme dnes.
Měla by EU projít proměnou? Pokud si myslíte, že ano, tak v případě jaké instituce a o jakou změnu by mělo jít?
Ano. EU bychom neměli nekriticky uctívat. Je to soubor pravidel pro živé společenství zemí, které spolu chtějí posilovat spolupráci. A jaké změny navrhnout? Je dle mého na čase vyhodnotit přínosy a negativa ustavení role stálého šéfa Evropské rady. Doporučuji vyhodnotit také práci vysokého představitele EU pro zahraničí a bezpečnost. V případech, kdy udělá hrubou chybu a nemluví v souladu s mandátem členských států, by měl být volán do parlamentu, aby skládal účty a případně mohl být odvolán.
Budete se účastnit jednání Evropské rady?
Doposud se jednání vždy účastnil předseda vlády ČR. Já bych na tom nic neměnil.
V jakém stavu je podle Vás česká justice?
Stav není uspokojivý. Délka soudního řízení je dle mého neúnosná. Chybí významné zákony, například novela o státním zastupitelství je jedním z nich. Bude mě zajímat, jaké kroky navrhuje vláda, aby se situace zlepšila.
Co konkrétního budete dělat pro mladé lidi?
Jako prezident bych považoval za samozřejmé s mladými rokovat a zvát je k dialogu. Talentovaným bych otevíral dveře na cestu pro studium v zahraničí. Těm ze zahraničí bych otevíral dveře do České republiky, aby u nás našli svou novou vlast. Z vlastní zkušenosti vím, že z takových studijních zkušeností může vyrůst velké přátelství na celý život. S mladými je potřeba umět vést dialog a naslouchat jejich otázkám a iniciativám. Mladí lidé měli vždy vyvinutý smysl pro to, co je podstatné a na čem záleží. Chci být prezidentem pro všechny, tedy i pro mladé.
Související
Neuspěl Karel Janeček ani jiní stěžovatelé. ÚS ukončil přezkum prezidentských voleb
Senátor Fischer zaplatil pokutu za chyby v prezidentské kampani
prezidentské volby 2023 , rozhovor , Pavel Fischer , Senát ČR , NATO , EU (Evropská unie) , svoboda , válka na Ukrajině , soudy
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno 29. června 2026 19:15
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.
Zdroj: Libor Novák