Volby prezidenta České republiky se blíží a v redakci EuroZprávy.cz jsme pokládali jednotlivým kandidátům zásadní otázky. Jedním z respondentů je senátor Pavel Fischer, který se účastnil také voleb v roce 2018. V nich získal 10,23 % hlasů a s odstupem zhruba 16 % za Jiřím Drahošem skončil na třetím místě. V politické dráze pokračuje jako senátor v okrsku Praha 12. Fischer se v rozhovoru vyjadřuje ke členství v EU a NATO, prozradil také, jak chce oslovit mladé lidi.
Fischer figuroval jako ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Havla mezi lety 1999–2003. Následně působil až do roku 2010 jako velvyslanec České republiky ve Francii.
V Senátu působí jako předseda zahraničního a bezpečnostního výboru. Zaujal zde výsadní postavení například ve chvíli, kdy zpravodajské služby zjistily zapojení ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích. Česká republika tehdy právě na popud tohoto výboru vyhostila 18 pracovníků ruské ambasády, načež Rusové recipročně vypověděli 20 Čechů v Moskvě. Dlouhodobě se obává vlivu režimu Vladimira Putina na destabilizaci ČR a přímé ohrožení její demokracie.
Pane senátore, účastnil byste se jako prezident aktivně zasedaní Poslanecké sněmovny nebo Senátu?
Ano. Je více otázek, k nimž má hlava státu co říct a v Parlamentu ČR vystoupit.
Myslíte si, že by ČR potřebovala více vojáků? Jaký je Váš postoj k pomalému budování těžké brigády pro NATO?
ČR musí být obranyschopná. A to nejde bez dostatečného počtu vojáků. Personální otázky je třeba řešit dlouhodobě, máme dnes oproti plánům nižší stavy, to je potřeba napravit. A protože některé státy NATO také navyšují početní stavy armády, takové debatě bych se neuzavíral. Nicméně nejprve je třeba pečlivě vyhodnotit změny bezpečnostního prostředí a podle toho navrhnout další kroky. ČR si vzala za úkol vybudovat těžkou brigádu pro NATO. V tomto smyslu platí, že závazek musíme splnit. Pokud budeme mít zpoždění, je to špatná vizitka pro celou naši zemi. A to zrovna v době, kdy se na kontinent vrátila válka. Očekávám, že bude patřit k prioritám vlády ČR, abychom v plnění tohoto závazku nezaostávali.
Myslíte si, že je svoboda projevu v dnešní době zaručena? Nebo pozorujete nějaké nedostatky?
Svoboda slova není absolutní, už dnes ji omezuje zákon. S ohledem na příval dezinformací a systematickou snahu dezorientovat veřejné mínění bych doporučoval, abychom mluvili o psychologické válce. Jsme jejím cílem. A proto bych odpovídajícím způsobem zákonem upravil i svobodu slova. Hlásat ruskou nenávistnou propagandu není pro mě výraz svobody slova, ale součást úsilí o podlomení důvěry občanů naší země k institucím státu.
Měl by být založen mezinárodní trestní tribunál pro ruské válečné zločiny na Ukrajině?
Ano. Ukrajina je obětí válečného šílenství. Samotný akt válečné agrese je třeba předložit nezávislému soudu. Jsme svědky válečných zločinů. V čele Ruska ale nemohou být váleční zločinci. Individuální odpovědnost za válečné zločiny lze posoudit jedině na základě zákona. Proto jsem zastáncem ustanovení mezinárodního trestního tribunálu.
Trváte na pokračování podpory Ukrajině?
Ano. Na Ukrajině se rozhoduje i o naší bezpečnosti. Pokud by padla Ukrajina, destabilizace Evropy by se dotkla životních zájmů ČR.
Chcete zachovat členství ČR v Evropské unii a NATO?
Ano. Nevidím alternativu. Jedná se o bezpečnostní ukotvení naší republiky ve společenství, o jehož pravidlech můžeme rozhodovat. Bez EU bychom neměli prosperitu a naději, že se dovoláme svých práv, bez členství v NATO bychom neměli spojence a museli bychom vydávat na naši obranu násobky toho, kolik vydáváme dnes.
Měla by EU projít proměnou? Pokud si myslíte, že ano, tak v případě jaké instituce a o jakou změnu by mělo jít?
Ano. EU bychom neměli nekriticky uctívat. Je to soubor pravidel pro živé společenství zemí, které spolu chtějí posilovat spolupráci. A jaké změny navrhnout? Je dle mého na čase vyhodnotit přínosy a negativa ustavení role stálého šéfa Evropské rady. Doporučuji vyhodnotit také práci vysokého představitele EU pro zahraničí a bezpečnost. V případech, kdy udělá hrubou chybu a nemluví v souladu s mandátem členských států, by měl být volán do parlamentu, aby skládal účty a případně mohl být odvolán.
Budete se účastnit jednání Evropské rady?
Doposud se jednání vždy účastnil předseda vlády ČR. Já bych na tom nic neměnil.
V jakém stavu je podle Vás česká justice?
Stav není uspokojivý. Délka soudního řízení je dle mého neúnosná. Chybí významné zákony, například novela o státním zastupitelství je jedním z nich. Bude mě zajímat, jaké kroky navrhuje vláda, aby se situace zlepšila.
Co konkrétního budete dělat pro mladé lidi?
Jako prezident bych považoval za samozřejmé s mladými rokovat a zvát je k dialogu. Talentovaným bych otevíral dveře na cestu pro studium v zahraničí. Těm ze zahraničí bych otevíral dveře do České republiky, aby u nás našli svou novou vlast. Z vlastní zkušenosti vím, že z takových studijních zkušeností může vyrůst velké přátelství na celý život. S mladými je potřeba umět vést dialog a naslouchat jejich otázkám a iniciativám. Mladí lidé měli vždy vyvinutý smysl pro to, co je podstatné a na čem záleží. Chci být prezidentem pro všechny, tedy i pro mladé.
Související
Neuspěl Karel Janeček ani jiní stěžovatelé. ÚS ukončil přezkum prezidentských voleb
Senátor Fischer zaplatil pokutu za chyby v prezidentské kampani
prezidentské volby 2023 , rozhovor , Pavel Fischer , Senát ČR , NATO , EU (Evropská unie) , svoboda , válka na Ukrajině , soudy
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
před 42 minutami
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
před 1 hodinou
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
před 1 hodinou
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
před 1 hodinou
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
před 2 hodinami
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
před 3 hodinami
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
před 4 hodinami
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
před 4 hodinami
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
před 4 hodinami
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
před 6 hodinami
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
před 6 hodinami
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
před 7 hodinami
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
před 8 hodinami
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
před 9 hodinami
Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu
před 10 hodinami
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
před 11 hodinami
Američan s podezřením na ebolu už je v Česku, potvrdila nemocnice
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty dosáhnou na hranici tropů
včera
Na Ukrajině našli ruský dron osazený hlavicí s ochuzeným uranem
včera
Světu zbývá půl roku, aby se vyhnul celosvětové potravinové krizi, varuje FAO
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh.
Zdroj: Libor Novák