ROZHOVOR | Jsme cílem psychologické války, Ukrajina je obětí válečného šílenství, říká pro EZ kandidát na prezidenta Fischer

Volby prezidenta České republiky se blíží a v redakci EuroZprávy.cz jsme pokládali jednotlivým kandidátům zásadní otázky. Jedním z respondentů je senátor Pavel Fischer, který se účastnil také voleb v roce 2018. V nich získal 10,23 % hlasů a s odstupem zhruba 16 % za Jiřím Drahošem skončil na třetím místě. V politické dráze pokračuje jako senátor v okrsku Praha 12. Fischer se v rozhovoru vyjadřuje ke členství v EU a NATO, prozradil také, jak chce oslovit mladé lidi.

Fischer figuroval jako ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Havla mezi lety 1999–2003. Následně působil až do roku 2010 jako velvyslanec České republiky ve Francii. 

V Senátu působí jako předseda zahraničního a bezpečnostního výboru. Zaujal zde výsadní postavení například ve chvíli, kdy zpravodajské služby zjistily zapojení ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích. Česká republika tehdy právě na popud tohoto výboru vyhostila 18 pracovníků ruské ambasády, načež Rusové recipročně vypověděli 20 Čechů v Moskvě. Dlouhodobě se obává vlivu režimu Vladimira Putina na destabilizaci ČR a přímé ohrožení její demokracie. 

Pane senátore, účastnil byste se jako prezident aktivně zasedaní Poslanecké sněmovny nebo Senátu?

Ano. Je více otázek, k nimž má hlava státu co říct a v Parlamentu ČR vystoupit. 

Myslíte si, že by ČR potřebovala více vojáků? Jaký je Váš postoj k pomalému budování těžké brigády pro NATO?

ČR musí být obranyschopná. A to nejde bez dostatečného počtu vojáků. Personální otázky je třeba řešit dlouhodobě, máme dnes oproti plánům nižší stavy, to je potřeba napravit. A protože některé státy NATO také navyšují početní stavy armády, takové debatě bych se neuzavíral. Nicméně nejprve je třeba pečlivě vyhodnotit změny bezpečnostního prostředí a podle toho navrhnout další kroky. ČR si vzala za úkol vybudovat těžkou brigádu pro NATO. V tomto smyslu platí, že závazek musíme splnit. Pokud budeme mít zpoždění, je to špatná vizitka pro celou naši zemi. A to zrovna v době, kdy se na kontinent vrátila válka. Očekávám, že bude patřit k prioritám vlády ČR, abychom v plnění tohoto závazku nezaostávali.

Myslíte si, že je svoboda projevu v dnešní době zaručena? Nebo pozorujete nějaké nedostatky?

Svoboda slova není absolutní, už dnes ji omezuje zákon. S ohledem na příval dezinformací a systematickou snahu dezorientovat veřejné mínění bych doporučoval, abychom mluvili o psychologické válce. Jsme jejím cílem. A proto bych odpovídajícím způsobem zákonem upravil i svobodu slova. Hlásat ruskou nenávistnou propagandu není pro mě výraz svobody slova, ale součást úsilí o podlomení důvěry občanů naší země k institucím státu.  

Měl by být založen mezinárodní trestní tribunál pro ruské válečné zločiny na Ukrajině?

Ano. Ukrajina je obětí válečného šílenství. Samotný akt válečné agrese je třeba předložit nezávislému soudu. Jsme svědky válečných zločinů. V čele Ruska ale nemohou být váleční zločinci. Individuální odpovědnost za válečné zločiny lze posoudit jedině na základě zákona. Proto jsem zastáncem ustanovení mezinárodního trestního tribunálu.   

Trváte na pokračování podpory Ukrajině?

Ano. Na Ukrajině se rozhoduje i o naší bezpečnosti. Pokud by padla Ukrajina, destabilizace Evropy by se dotkla životních zájmů ČR. 

Chcete zachovat členství ČR v Evropské unii a NATO?

Ano. Nevidím alternativu. Jedná se o bezpečnostní ukotvení naší republiky ve společenství, o jehož pravidlech můžeme rozhodovat. Bez EU bychom neměli prosperitu a naději, že se dovoláme svých práv, bez členství v NATO bychom neměli spojence a museli bychom vydávat na naši obranu násobky toho, kolik vydáváme dnes.  

Měla by EU projít proměnou? Pokud si myslíte, že ano, tak v případě jaké instituce a o jakou změnu by mělo jít?

Ano. EU bychom neměli nekriticky uctívat. Je to soubor pravidel pro živé společenství zemí, které spolu chtějí posilovat spolupráci. A jaké změny navrhnout? Je dle mého na čase vyhodnotit přínosy a negativa ustavení role stálého šéfa Evropské rady. Doporučuji vyhodnotit také práci vysokého představitele EU pro zahraničí a bezpečnost. V případech, kdy udělá hrubou chybu a nemluví v souladu s mandátem členských států, by měl být volán do parlamentu, aby skládal účty a případně mohl být odvolán.

Budete se účastnit jednání Evropské rady?

Doposud se jednání vždy účastnil předseda vlády ČR. Já bych na tom nic neměnil.

V jakém stavu je podle Vás česká justice?

Stav není uspokojivý. Délka soudního řízení je dle mého neúnosná. Chybí významné zákony, například novela o státním zastupitelství je jedním z nich. Bude mě zajímat, jaké kroky navrhuje vláda, aby se situace zlepšila.

Co konkrétního budete dělat pro mladé lidi?

Jako prezident bych považoval za samozřejmé s mladými rokovat a zvát je k dialogu. Talentovaným bych otevíral dveře na cestu pro studium v zahraničí. Těm ze zahraničí bych otevíral dveře do České republiky, aby u nás našli svou novou vlast. Z vlastní zkušenosti vím, že z takových studijních zkušeností může vyrůst velké přátelství na celý život. S mladými je potřeba umět vést dialog a naslouchat jejich otázkám a iniciativám. Mladí lidé měli vždy vyvinutý smysl pro to, co je podstatné a na čem záleží. Chci být prezidentem pro všechny, tedy i pro mladé.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 rozhovor Pavel Fischer Senát ČR NATO EU (Evropská unie) svoboda válka na Ukrajině soudy

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy