Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Ruská armáda v noci vypálila více než 40 raket na Nikopol

Ruská armáda v noci na dnešek vypálila více než 40 raket na jihoukrajinský Nikopol, informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. Zasáhly několik obytných domů včetně výškových, elektrické vedení, automobily a hospodářské objekty. Žádné oběti nejsou hlášeny.
Sedmadvacetiletý Nikita Čibrin tvrdí, že jako voják 64. motostřelecké brigády strávil více než čtyři měsíce na Ukrajině.

Ruský dezertér žádá ve Španělsku o azyl. Chce vypovídat o tom, co na Ukrajině zažil, viděl a slyšel

Bývalý voják ruské jednotky, která okupovala ukrajinské město Buča u Kyjeva a je podezřelá ze spáchání válečných zločinů, dezertoval a nyní žádá o azyl ve Španělsku. Sedmadvacetiletý Nikita Čibrin tvrdí, že jako voják 64. motostřelecké brigády strávil více než čtyři měsíce na Ukrajině, ale že za celou dobu ani jednou nevystřelil. Je ochoten vypovídat u mezinárodního soudu o tom, co na Ukrajině zažil, viděl a slyšel. "Nemám co skrývat," řekl Čibrin britskému listu The Guardian, který o vojákově případu informoval.
Josep Borrell

Borrell vidí jedinou možnost konce války na Ukrajině

Mír na Ukrajině nebude možný, dokud Rusko nestáhne své vojáky, uvedl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Moskva ale nedává nijak najevo, že by k tomu byla připravena, dodal Borrell během své návštěvy Uzbekistánu.
Mýval

Rusové ukradli Ukrajincům mývala. Lidé v petici požadují jeho navrácení

Na internetu se objevila elektronická petice požadujícího navrácení mývala, kterého Rusové odvezli z chersonské zoologické zahrady. Vyměnit ho chtějí za pomník ruské carevny Kateřiny Veliké, který se nachází v Oděse. Informoval o tom zpravodajský kanál Nexta. Elektronickou petici je možné podepsat na stránkách ukrajinského prezidenta, jestliže dosáhne 25.000 podpisů, měl by se prezident návrhem zabývat.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ukrajinská města hlásí oběti po útocích na infrastrukturu

Ukrajina dnes ráno čelila dalším rozsáhlým útokům ruských vojsk, který cílily na energetickou infrastrukturu a výrobní závody, píší ukrajinská média. Zásahy oznámil jihoukrajinský přístav Oděsa a východoukrajinské Dnipro, kde střely zasáhly industriální zónu. Při nočním ostřelování v Záporožské oblasti zahynuli čtyři lidé. Na jiných místech v zemi zafungovala protivzdušná obrana.
Summit G20

Většina největších ekonomik světa na summitu G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině

Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině a vyzvala k bezpodmínečnému stažení Ruska z ukrajinského území. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina připouští, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy také zdůraznily, že hrozby použitím jaderných zbraní jsou nepřijatelné, a vyzvaly k posílení mezinárodního práva.
Tomáš Řepa Rozhovor

Raketa byla pod dohledem, na reakci bylo zřejmě málo času, vysvětluje expert. Naznačil možný další postup NATO vůči Rusku

Raketu, která v pohraničním městě Przewodów na pomezí Polska a Ukrajiny zabila dva civilisty, zřejmě vypálily síly ukrajinské protivzdušné obrany. „Nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek,“ řekl vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně při rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Aktivace článku 5 o společné obraně podle jeho slov momentálně nepřichází v úvahu. 
Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Po rozsáhlých ruských útocích na Ukrajinu bylo odstaveno několik reaktorů ve dvou jaderných elektrárnách

Po úterních rozsáhlých ruských útocích na Ukrajinu bylo automaticky odstaveno několik reaktorů ve dvou ukrajinských jaderných elektrárnách. Oznámil to podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) pravděpodobně při úderech použilo podstatnou část svých zbývajících přesně naváděných zbraňových systémů.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Stažení Rusů z Chersonu bylo podle experta racionální, část sil mohou využít jinde

Stažení ruských sil z ukrajinského Chersonu bylo podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany racionální rozhodnutí. Část sil mohou Rusové využít jinde. Osvobození Chersonu pak podle Stojara pro ukrajinskou stranu představuje nesporně výrazný úspěch. Stojar to dnes napsal ve vyjádření pro ČTK.
Generál Jiří Šedivý

NATO musí reagovat na výbuch v Polsku. Šedivý řekl, co by mělo udělat

V návaznosti na výbuch v Polsku by se měla ještě posílit protiraketová a protiletecká obrana států hraničících s Ukrajinou a Ruskem. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, podle kterého to bude jedním z výsledků konzultací uvnitř Severoatlantické aliance (NATO).
Police officers secure access to the site of the explosion in the village of Przewodow in the Lublin Voivodeship, on November 16, 2022.

AP: Raketou, jež zasáhla Polsko, se asi Ukrajina snažila sestřelit ruskou střelu

Raketu, která v úterý zasáhla Polsko, vypálily podle předběžných zjištění zřejmě ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to dnes agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele. Polské ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že ve vsi Przewodów na východě země nedaleko hranic s Ukrajinou dopadla raketa vyrobená v Rusku, zemřeli dva lidé. Nespecifikovalo, kdo raketu vypálil.
Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta

Pokud někdo nese vinu za incidenty s raketami, tak jedině Rusko, vzkazuje Kyjev

Pokud nese někdo vinu za "incidenty s raketami", tak je to Rusko, řekl agentuře Reuters představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Jeho vyjádření následuje poté, co americký prezident Joe Biden řekl, že raketa, která v úterý na východě Polska zabila dva lidi, nejspíše nebyla vypálená z Ruska.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Za incident v Polsku je zodpovědné Rusko, říká expert. Kdyby neútočilo, nedošlo by k ní

Odpovědnost za událost v Polsku, kam v úterý dopadla raketa, má Ruská federace, kdyby nebylo ruských útoků, nestala by se, řekl dnes ČTK Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Kříž se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku. Raketa ruské výroby dopadla na polské území poblíž ukrajinské hranice, při explozi zemřeli dva lidé.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj: Výbuch rakety v Polsku je vzkaz Ruska summitu G20

Úterní výbuch rakety na východě Polska není nic jiného než vzkaz, který Rusko adresuje summitu skupiny G20, řekl dnes podle agentury AFP představitelům zemí G20 ve videoprojevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Je mezi vámi teroristický stát, jemuž je potřeba se bránit, dodal.

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 45 minutami

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 2 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 2 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 4 hodinami

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 5 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy