17. listopad 1989

Češi si připomínají 17. listopad na Národní třídě v Praze i na Albertově

Česko si připomíná 17. listopadu, policie v Praze zadržela dva lidi

Praha - Češi si dnes připomínají výročí událostí spojených se 17. listopadem. Na Národní třídě v Praze se už od rána střídali politici, aby u památníku sametové revoluce položili květiny nebo zapálili svíčku. S hlasitým odporem protestujících se tam setkal předseda hnutí ANO Andrej Babiš, lidé pokřikovali i na předsedu hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamuru.
Demonstrace 17. listopadu 1989, Václavské náměstí Rozhovor

Mohl být 17. listopad připraven StB? Režim byl v krizi, probíhaly boje o moc, vysvětluje pro EZ historik

ROZHOVOR - S datem 17. listopadu 1989 se pojí celá řada konspiračních teorií. Mluví se například o tom, že tvrdý zásah proti demonstrantům byl připraven StB a že měl být nástrojem vnitropolitického boje o moc v komunistické straně. Podle historika Milana Bárty z Ústavu pro studium totalitních režimů to však není příliš reálné. I dnes ale podle něj v české republice a dalších postsovětských zemích panuje jistá nostalgie po dobách minulých.
Demonstrace 17. listopadu 1989, Staroměstké náměstí

Náklaďáky s radlicemi, ve vzduchu byla cítit revoluce. Jak čeští politici vzpomínají na 17. listopad?

ANKETA - Dne 17. listopadu 1989 připomínka 50. výročí nacistických represí přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu. Události následujících dní vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii. Od tohoto významného dne uplynulo už 28 let. Politiků jsme se zeptali, jestli si na listopadové dění pamatují, ale i na to, jestli se chystají na některou z celé řady akcí, které se budou konat po celém Česku.
Demonstrace studentů na Národní 17. listopadu 1989 Rozhovor

Proč se do událostí 17. listopadu nevložil Sovětský svaz a KGB? Některé odpovědi ukrývají tajné archívy, říká historik

Ačkoliv je Sametová revoluce, která odstartovala 17. listopadu 1989, poslední velkou a přitom stále ještě relativně mladou událostí, mnoho otázek zůstává stále nezodpovězených. Některé z nich se v nejbližší době zřejmě nedozvíme, na jiné v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz odpovídal historik Ústavu pro studium totalitních režimů Matěj Bílý, který se zabývá výzkumem komunistické diktatury. Prozradil například, proč se do nastalé situace nezapojil Sovětský svaz nebo co stále za pádem Miloše Jakeše.
Česko slaví 17. listopad.

17. listopad očima studentů: Jak se změnily jejich priority?

Praha - 17. listopad je v české historii výrazně spjatý se studentstvem, které stálo před 28 lety za bojem o svobodu a demokracii. Podle internetového průzkumu Institutu pro Demokracii 21 je právě svoboda stále nejdůležitější hodnotou, kterou dnes mladí vysokoškoláci přisuzují správnému fungování společnosti. Akcentuje ji 71 % z nich.
Politici i veřejnost vyjádřili na Albertově obavy z Miloše Zemana

Sledovali jsme ŽIVĚ: Oslavy 17. listopadu skončili. Demonstranty oddělovali těžkooděnci

Praha - Češi si dnes připomenou historické události spojené se 17. listopadem, kdy proti studentům v roce 1939 krvavě zakročili němečtí nacisté a o 50 let později komunistická moc. V Praze se uskuteční desítky akcí, mezi nimi demonstrace, shromáždění a pochody, ale také kulturní happeningy a karnevalové průvody. Svátek 17. listopadu si budou lidé připomínat také v regionech.
Demonstrace studentů na Národní 17. listopadu 1989 Rozhovor

Opravdu bylo za komunismu tak špatně? Řada věcí fungovala dobře, a po roce 1989 se naprosto zlikvidovaly, přiznává odborník

ROZHOVOR - Česká i Slovenská republika si dnes připomínají Den boje za svobodu a demokracii. V pátek 17. listopadu 1989 se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol, následné dění vedlo až k pádu komunismu u nás. S historikem Mgr. Liborem Svobodou, PhD. z Ústavu pro studium totalitních režimů jsme si povídali o tom, jak se v éře komunismu žilo, jaké problémy občané měli a z čeho bychom se naopak mohli dnes poučit.
Prof. PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. Katedra historie FF OU Ostrava Rozhovor

Máme se lépe než za komunismu? Ptali jsme se uznávané historičky, odpověď překvapí

ROZHOVOR - Ve čtvrtek 17. listopadu oslaví Česko Den boje za svobodu a demokracii. Připomene si tak 27. výročí od vypuknutí Sametové revoluce a pádu komunistického režimu u nás. Uznávaná profesorka PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. z katedry historie filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě při této příležitosti v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsala nejen zákoutí některých tehdejších akcí, ale i jejich důsledků a dopadů na společnost.
Pietní akt u příležitosti 17. listopadu na Národní třídě

OBRAZEM: Na Národní třídě se vzpomínalo na 17. listopad

Praha - Čeští státníci si dnes u památníku na Národní třídě připomněli strasti a útrapy 17. listopadu roku 1939 a 1989. Na místo dorazil například premiér Bohuslav Sobotka, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek nebo někdejší prezident Václav Klaus.
Vzpomínková akce na 17. listopad 1989 a demonstrace proti Zemanovi před očima čtyř dalších prezidentů.

Byl Zeman v listopadu 89 na Národní třídě? Hledají se svědci

Praha - Poměrně originálně si vystřelila z prezidenta Miloše Zemana strana TOP 09. U příležitosti výročí 17. listopadu vypsala výzvu, ve které hledá svědky, kteří v roce 1989 Miloše Zemana viděli mezi demonstranty. Za odměnu dostanou knihu Ferdinanda Peroutky.
Vysokoškolští studenti

Oni vážně neví, co se stalo 17. listopadu? Novinář kroutí hlavou nad vysokoškoláky

Praha – Čeští žáci a studenti často neznají důležité milníky novodobé české historie, ať už je to tím, že ve škole se dějiny 20. století omezují na dvě světové války, nebo prostě proto, že je to nezajímá. Mikuláš Kroupa novinář, ředitel občanského sdružení Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa byl přesto udiven, když studenti vysoké školy neznali některé důležité události.
Ilustrační fotografie

17. listopad v bývalé věznici v Brně na Cejlu

Brno - Komentovaná prohlídka objektu bývalé věznice na Cejlu společně s divadelním představením o Josefu Toufarovi připomene výročí sametové revoluce. Akce probíhá v rámci projektu Rok smíření.
Demonstrace 17. listopadu 1989, Staroměstké náměstí

Co se od roku 1989 změnilo? Veřejnost to vidí takto

Praha - Mírně nadpoloviční většina občanů (54 %) se domnívá, že se v naší zemi podařilo vybudovat základy demokracie. Vyšší podíl lidí (63 %) považuje odbornou úroveň současných politických představitelů za lepší než u politiků minulého režimu. Navrácení majetku v restituci výrazná většina veřejnosti (74 %) označuje za správný krok. Naopak kupónovou privatizaci lidé hodnotí většinou negativně, pouze necelá pětina (18 %) ji považuje za správnou věc. Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM.
Václav Havel, 1. prezident ČR

Bývalý šéf StB Lorenc promluvil o Havlovi. Odhalil tyto věci

Praha - Poslední šéf StB Alojz Lorenc se na zásahu pohotovostního pluku proti studentům na Národní třídě v roce 1989 nijak nepodílel. Naopak vůdčí osobnost revoluce a někdejší prezident Václav Havel byl v témže roce podle Lorence pod silným vlivem Státní bezpečnosti.

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko

Podle nejnovějšího žebříčku Henley Passport Index, který slaví dvacáté výročí svého fungování, došlo za poslední dvě dekády k zásadním proměnám v síle světových cestovních dokladů. Zatímco v roce 2006 patřil pas Spojených států amerických k absolutní špičce, v současnosti se propadl až na desátou pozici, o kterou se dělí s Islandem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy