Vláda jednala ve Vimperku, rozhodla o pomoci Ukrajině kvůli zničení přehrady
Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu uskutečnila druhé ze série výjezdních zasedaní, jednala ve Vimperku na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje. Kromě regionálních témat se zabývala plánem obnovy či pomocí Ukrajině v souvislosti s úterním zničením Kachovské přehrady.
Česko loni získalo z rozpočtu EU o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 10,3 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Předloni Česko získalo včetně peněz z plánu obnovy 88,4 miliardy korun.
Česko se dostalo na sedmé místo v čerpání evropských fondů, uvádí MMR
Česká republika si o místo vylepšila své nejlepší postavení v čerpání evropských fondů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dnes v tiskové zprávě uvedlo, že Česko je mezi 27 členskými zeměmi Evropské unie sedmé, zatímco v květnu bylo osmé. Ke konci června podle ministerstva Evropská komise proplatila z končícího programového období 2014 až 2020 tuzemským příjemcům v součtu 519,9 miliardy Kč, což je 78,8 procent celkové částky 660 miliard Kč.
Kvůli krizi jsou podle Bartoše ohroženy dotační projekty za 1,3 miliardy korun
V České republice je ohroženo financování už započatých projektů zhruba za 1,3 miliardy korun, které mají získat podporu z evropských dotací. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) to dnes řekl novinářům před cestou na jednání s Evropskou komisí do Lucemburku, kde chce dohodnout prodloužení čerpání dotací o rok, či případné dofinancování.
ČR včas splní podmínky pro čerpání z mimořádného fondu EU, řekl Bartoš
Česko podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše dokáže do poloviny roku splnit podmínky pro čerpání peněz z mimořádného fondu obnovy Evropské unie. Předseda Pirátů to dnes řekl novinářům na závěr své první návštěvy Bruselu, kde jednal mimo jiné s eurokomisaři odpovědnými za strukturální fondy a rozpočet.
Praha může v příštích letech získat z unijních fondů až 25 miliard Kč
Pražský magistrát může v následujících šesti letech získat z evropských fondů až 25 miliard Kč. Peníze budou využity ve školství, na digitalizaci veřejné správy, při rozvoji veřejných prostranství nebo na dopravní stavby a nákup a modernizaci vozidel MHD, přičemž 1,7 miliardy korun bude určeno na nákup nových vozů.
Peníze z EU nejsou podle Hamáčka ohroženy, pokud vláda dodrží vlastní mechanismy
Pokud vláda splní mechanismy, které ohledně střetu zájmů sama navrhla ve svém plánu předloženém Evropské komisi, není vyplácení peněz z mimořádného krizového fondu Evropské unie ohroženo. Novinářům to na dnešní tiskové konferenci v Praze řekl vicepremiér a šéf vládní ČSSD Jan Hamáček. Nevidí proto důvod, aby ohledně peněz nastaly nějaké problémy.
Česko dostalo první peníze z fondu obnovy, zatím necelé tři miliardy korun
Česká republika dostala první peníze z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19, zatím 2,75 miliardy korun, uvedla dnes večer Česká televize (ČT). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) televizi řekla, že prioritou budou výdaje na zdravotnictví nebo sociální oblast. Česko může z fondu čerpat přes 180 miliard korun.
Evropská komise si chce na fond obnovy od června půjčovat 150 miliard eur ročně
Evropská komise (EK) si chce první peníze na mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země Evropské unie 800 miliard eur (20,8 bilionu Kč), které by EU měla splatit do roku 2058. Oznámil to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.
Česko loni získalo z EU o téměř 86 miliardy korun více, než zaplatila
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 85,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Jde o druhý nejlepší výsledek od vstupu ČR do EU v roce 2004. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 70 miliard Kč.
Unijní země chystají plány pro čerpání z fondu obnovy, komise vidí chyby
Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země Evropské unie zasílají Evropské komisi (EK) k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Po videokonferenci s ministry financí členských zemí to dnes řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis.
Státy EU směřují k možné dohodě na unijním rozpočtu
Zástupci členských zemí Evropské unie dnes pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu.
Česko může z evropských dotací čerpat až 960 miliard, pravidlo N+3 se změní na N+2
Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více. Na on-line konferenci to dnes uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V současném období může Česko čerpat asi 620 miliard korun.
EU odmítá ustoupit Polsku a Maďarsku: S vládou práva nelze obchodovat
Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám.
Unijní fond obnovy by podle poradců německé vlády neměl být trvalý
Evropská unie by neměla učinit z fondu obnovy trvalý nástroj, pokud členské státy nepřenesou rozpočtovou suverenitu do Bruselu. Uvedl to dnes výbor nezávislých ekonomických poradců německé vlády. Fond obnovy v objemu 750 miliard eur (zhruba 20 bilionů Kč) má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru.
Průzkum: Češi podporují spojení práva a fondů nejméně ze zemí EU
Více než tři čtvrtiny obyvatel zemí Evropské unie podporují myšlenku, aby unijní instituce spojily čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Nejnižší podporu ze všech států má tato podmíněnost u Čechů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil Evropský parlament.
Europoslanci trvají na těsném spojení vlády práva s penězi EU, Maďarsko a Polsko jsou proti
Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku co nejtěsnějšího spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie.
Slovensko připravilo balík reforem za miliardy eur, peníze chce z fondu EU
Změny v penzijním systému a sociální oblasti, reformy ve vzdělávání, zdravotnictví, posílení vědy a výzkumu či opatření ke zlepšení životního prostředí navrhlo slovenské ministerstvo financí v rozsáhlém programu reforem, od kterého si slibuje rychlejší přibližování životní úrovně k průměru EU.
EU vyzvala státy, aby peníze z krizového fondu využily ekologicky
Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva dnes zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 milliard eur (téměř 20 bilionů Kč) zamířit.
Aktuálně se děje
před 31 minutami
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.
před 1 hodinou
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.
před 3 hodinami
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.
před 4 hodinami
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.
před 5 hodinami
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
V následujících dnech přinese počasí na území České republiky pozvolnou změnu charakteru oblačnosti, přičemž od západu začne přibývat mraků a místy se objeví srážky provázené mírným poklesem teplot.
Aktualizováno včera
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
včera
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.
včera
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.
včera
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
včera
Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas
Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.
včera
Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?
Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku.
včera
Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.
včera
Klempíř odvolá bývalého šéfa ČT Dvořáka z vedení Státního fondu audiovize
Ministerstvo kultury odvolá v úterý bývalého ředitele České televize Petra Dvořáka z čela představenstva Státního fondu audiovize. O tomto kroku informoval ministr kultury Oto Klempíř, přičemž rozhodnutí navazuje na nedávné spory o podobu a schvalování rozpočtu této instituce.
včera
Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů
Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.
včera
Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu
Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.
včera
Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?
Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?
včera
Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny
Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.
včera
Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů
Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.
včera
Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů
Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.
včera
Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?
Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.
Zdroj: Libor Novák