Vláda jednala ve Vimperku, rozhodla o pomoci Ukrajině kvůli zničení přehrady
Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu uskutečnila druhé ze série výjezdních zasedaní, jednala ve Vimperku na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje. Kromě regionálních témat se zabývala plánem obnovy či pomocí Ukrajině v souvislosti s úterním zničením Kachovské přehrady.
Česko loni získalo z rozpočtu EU o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 10,3 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Předloni Česko získalo včetně peněz z plánu obnovy 88,4 miliardy korun.
Česko se dostalo na sedmé místo v čerpání evropských fondů, uvádí MMR
Česká republika si o místo vylepšila své nejlepší postavení v čerpání evropských fondů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dnes v tiskové zprávě uvedlo, že Česko je mezi 27 členskými zeměmi Evropské unie sedmé, zatímco v květnu bylo osmé. Ke konci června podle ministerstva Evropská komise proplatila z končícího programového období 2014 až 2020 tuzemským příjemcům v součtu 519,9 miliardy Kč, což je 78,8 procent celkové částky 660 miliard Kč.
Kvůli krizi jsou podle Bartoše ohroženy dotační projekty za 1,3 miliardy korun
V České republice je ohroženo financování už započatých projektů zhruba za 1,3 miliardy korun, které mají získat podporu z evropských dotací. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) to dnes řekl novinářům před cestou na jednání s Evropskou komisí do Lucemburku, kde chce dohodnout prodloužení čerpání dotací o rok, či případné dofinancování.
ČR včas splní podmínky pro čerpání z mimořádného fondu EU, řekl Bartoš
Česko podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše dokáže do poloviny roku splnit podmínky pro čerpání peněz z mimořádného fondu obnovy Evropské unie. Předseda Pirátů to dnes řekl novinářům na závěr své první návštěvy Bruselu, kde jednal mimo jiné s eurokomisaři odpovědnými za strukturální fondy a rozpočet.
Praha může v příštích letech získat z unijních fondů až 25 miliard Kč
Pražský magistrát může v následujících šesti letech získat z evropských fondů až 25 miliard Kč. Peníze budou využity ve školství, na digitalizaci veřejné správy, při rozvoji veřejných prostranství nebo na dopravní stavby a nákup a modernizaci vozidel MHD, přičemž 1,7 miliardy korun bude určeno na nákup nových vozů.
Peníze z EU nejsou podle Hamáčka ohroženy, pokud vláda dodrží vlastní mechanismy
Pokud vláda splní mechanismy, které ohledně střetu zájmů sama navrhla ve svém plánu předloženém Evropské komisi, není vyplácení peněz z mimořádného krizového fondu Evropské unie ohroženo. Novinářům to na dnešní tiskové konferenci v Praze řekl vicepremiér a šéf vládní ČSSD Jan Hamáček. Nevidí proto důvod, aby ohledně peněz nastaly nějaké problémy.
Česko dostalo první peníze z fondu obnovy, zatím necelé tři miliardy korun
Česká republika dostala první peníze z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19, zatím 2,75 miliardy korun, uvedla dnes večer Česká televize (ČT). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) televizi řekla, že prioritou budou výdaje na zdravotnictví nebo sociální oblast. Česko může z fondu čerpat přes 180 miliard korun.
Evropská komise si chce na fond obnovy od června půjčovat 150 miliard eur ročně
Evropská komise (EK) si chce první peníze na mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země Evropské unie 800 miliard eur (20,8 bilionu Kč), které by EU měla splatit do roku 2058. Oznámil to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.
Česko loni získalo z EU o téměř 86 miliardy korun více, než zaplatila
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 85,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Jde o druhý nejlepší výsledek od vstupu ČR do EU v roce 2004. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 70 miliard Kč.
Unijní země chystají plány pro čerpání z fondu obnovy, komise vidí chyby
Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země Evropské unie zasílají Evropské komisi (EK) k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Po videokonferenci s ministry financí členských zemí to dnes řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis.
Státy EU směřují k možné dohodě na unijním rozpočtu
Zástupci členských zemí Evropské unie dnes pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu.
Česko může z evropských dotací čerpat až 960 miliard, pravidlo N+3 se změní na N+2
Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více. Na on-line konferenci to dnes uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V současném období může Česko čerpat asi 620 miliard korun.
EU odmítá ustoupit Polsku a Maďarsku: S vládou práva nelze obchodovat
Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám.
Unijní fond obnovy by podle poradců německé vlády neměl být trvalý
Evropská unie by neměla učinit z fondu obnovy trvalý nástroj, pokud členské státy nepřenesou rozpočtovou suverenitu do Bruselu. Uvedl to dnes výbor nezávislých ekonomických poradců německé vlády. Fond obnovy v objemu 750 miliard eur (zhruba 20 bilionů Kč) má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru.
Průzkum: Češi podporují spojení práva a fondů nejméně ze zemí EU
Více než tři čtvrtiny obyvatel zemí Evropské unie podporují myšlenku, aby unijní instituce spojily čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Nejnižší podporu ze všech států má tato podmíněnost u Čechů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil Evropský parlament.
Europoslanci trvají na těsném spojení vlády práva s penězi EU, Maďarsko a Polsko jsou proti
Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku co nejtěsnějšího spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie.
Slovensko připravilo balík reforem za miliardy eur, peníze chce z fondu EU
Změny v penzijním systému a sociální oblasti, reformy ve vzdělávání, zdravotnictví, posílení vědy a výzkumu či opatření ke zlepšení životního prostředí navrhlo slovenské ministerstvo financí v rozsáhlém programu reforem, od kterého si slibuje rychlejší přibližování životní úrovně k průměru EU.
EU vyzvala státy, aby peníze z krizového fondu využily ekologicky
Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva dnes zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 milliard eur (téměř 20 bilionů Kč) zamířit.
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
Do České republiky postupuje od západu zvlněná studená fronta, která s sebou přináší dešťové srážky, přeháňky a místy i silné až velmi silné bouřky. Nejpravděpodobnější výskyt intenzivních bouřkových jevů meteorologové očekávají v jižních a jihozápadních Čechách. Naopak nejnižší riziko bouřek i výraznějších srážek platí pro jihovýchodní polovinu Moravy a Slezska.
před 1 hodinou
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
před 2 hodinami
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
Americký prezident Donald Trump podepsal výkonné nařízení, kterým nariazuje oficiálním úřadům Spojených států přejmenovat Ontarijské jezero na „Jezero Amerika“. Tento krok přichází v době vyostřené obchodní války s Kanadou, která vzplanula po zkrachovalých jednáních a zavedení padesátiprocentních cel na vybrané kanadské zboží.
před 4 hodinami
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
Předběžné výsledky vyšetřování tragických záplav na hranici mezi Nepálem a Tibetem podle BBC ukazují, že katastrofu s největší pravděpodobností způsobil rozsáhlý kolaps ledovce. Prvotní zprávy přitom hovořily o zemětřesení a následném sesuvu půdy. Americká geologická služba však tyto informace upřesnila s tím, že příčinou bleskové povodně byl vlnový dopad hroutícího se ledovce, který vyvolal otřesy o sile 5,2 stupně. Tragédie si podle dosavadních bilancí vyžádala nejméně 469 lidských životů.
před 5 hodinami
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
Čínské úřady pozastavily záchranné práce v epicentru katastrofálních záplav v Tibetu kvůli obavám z provalení nově vzniklého jezera. Nahromaděné obrovské množství sutin a bahna přehradilo tok a vzniklá vodní plocha se začala přelévat směrem k místům, kde zasahovaly záchranné týmy. Všechny složky dostaly rozkaz zůstat na místě a týmy zasažené v přední linii se musely stáhnout o jeden kilometr do bezpečí. V sousedním Nepálu mezitím celkový počet obětí vzrostl na 469 a více než 1 300 lidí zůstává nezvěstných.
před 5 hodinami
Norský král Harald V. zemřel
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
před 7 hodinami
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.
před 9 hodinami
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
V pátek se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
Norský královský palác oznámil, že zdravotní stav devětaosmdesátiletého krále Haralda V. se výrazně zhoršil. Norský panovník leží v univerzitní nemocnici v Oslu ve velmi vážném stavu. Vzhledem k nepříznivému vývoji zrušili členové královské rodiny své plánované programy a shromáždili se u panovníkova lůžka.
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
včera
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před výskytem silných bouřek, které zasáhnou většinu území České republiky. Důvodem je přechod zvlněné studené fronty, která postupuje od západu směrem k východu.
včera
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
včera
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
Spojené státy americké vysílají na Blízký východ letadlovou loď USS Theodore Roosevelt s posádkou čítající přibližně pět tisíc námořníků. Podle oficiálních představitelů amerického námořnictva se očekává, že mise potrvá nejméně sedm až osm měsíců. Tento krok přichází v době, kdy americká flotila čelí výraznému tlaku a přetížení v důsledku trvajícího konfliktu v regionu a dalších globálních závazků.
včera
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
Katastrofální blesková povodeň zasažená pohraniční oblastí mezi Nepálem a Čínou (Tibetem) si vyžádala nejméně 165 mrtvých a úřady pohřešují přibližně 1500 lidí, z nichž značnou část tvoří zahraniční turisté a poutníci. Vodní živel devastoval celá údolí, smetl obydlené vesnice, dopravní infrastrukturu i hydroelektrárny.
Zdroj: Libor Novák