Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan si volal s Bidenem, dohodli se na jednání během summitu NATO

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si před blížícím se summitem NATO v litevském Vilniusu volal s americkým protějškem Joem Bidenem. Lídři členských zemí mají na setkání řešit otázku členství Ukrajiny, s jejímž lídrem Volodymyrem Zelenským jednal Erdogan v pátek. 
Turecko, ilustrační foto

Ruské lodě používají turecké přístavy, píše WSJ. Erdogan se snaží zvýšit vliv Ankary v Černomoří

Ruské lodě sankcionované ze strany Spojených států za přepravu zbraní a podobných dodávek pravidelně kotví v tureckých přístavech. Hrozí tak zvýšení napětí mezi Ankarou a Washingtonem poté, co Turci dlouhodobě odmítají připustit Švédsko do Severoatlantické aliance. Američané se je snaží přesvědčit například prodejem stíhaček F-16 za 20 miliard dolarů. 
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan složil přísahu. Potřetí se stal tureckým prezidentem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan složil přísahu a stal se hlavou státu na další období. Do Ankary kvůli inauguraci přijely přes desítky lídrů států a vlád včetně šéfa NATO Jense Stoltenberga. Erdogan zemi vládne už dvacet let a dne oznámí i složení své nové vlády. Uvedl to server Washington Post.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v exkluzivním rozhovoru pro CNN.

Erdogan začíná třetí mandát, jmenuje vládu. NATO bojuje o čas, aby předešlo velké ostudě

Dnes v Ankaře turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zahájí své třetí prezidentské období. Na této inauguraci se očekává účast mnoha hlav států a dalších významných zahraničních politiků. Mezi přítomnými bude například generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který plánuje jednat s Erdoganem o možném vstupu Švédska do NATO. Kromě inaugurace plánuje Erdogan také večer jmenovat novou tureckou vládu, čímž zahájí další kapitolu politického vývoje v zemi.
Joe Biden

Stíhačky za NATO? Biden bude s Erdoganem řešit prodej F-16

Americký prezident Joe Biden uvedl, že mu turecký prezident Erdogan v pondělním telefonátu zopakoval přání Ankary koupit stíhačky F-16 od Spojených států. Biden naopak chce, aby Ankara stáhla své námitky proti vstupu Švédska do NATO. Uvedla to agentur Reuters.
Recep Tayyip Erdoğan

Turci dali přednost silnému vůdci před nevyzkoušeným demokratem, píše tisk

Ačkoliv tyto volby byly pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana největším ohrožením pro pokračování jeho dvacetileté hegemonie, znovu se potvrdilo, že je nejvýznamnějším lídrem Turecka od dob zakladatele republiky Mustafy Kemala Atatürka. Turci dali opět přednost silnému vůdci před nevyzkoušeným demokratem, navzdory potlačování svobody slova a zavírání novinářů a politických oponentů do vězení za Erdoganovy vlády. Jediné, co nemá Erdogan zcela pod kontrolou, je ekonomika, shodly se komentáře několika evropských médií.
Recep Tayyip Erdoğan

Turci si zvolili prezidenta. Erdogan už se prohlásil za vítěze

V Turecku v neděli proběhlo druhé kolo prezidentských voleb. Volební místnosti se uzavřely v 16 hodin, na první výsledky se ale čekalo do podvečera. Podle neoficiálních údajů ze sčítání hlasů úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan obhájil funkci, sám už se také prohlásil za vítěze.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset

Izrael zůstane ve válce proti palestinskému hnutí Hamás "osamocený", pokud bude muset. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na varování prezidenta USA Joea Bidena v souvislosti s plánovanou operací izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Uvedla to agentura AP.

včera

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

včera

včera

včera

Polsko-běloruská hranice

Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem

Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

včera

včera

včera

Valerij Zalužnyj

Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek dekretem oficiálně jmenoval bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ukrajiny v Británii. Ukrajinský parlament také dnes odvolal Olexandra Kubrakova z funkce místopředsedy vlády pro obnovu Ukrajiny.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

Izrael se vyjádřil k hrozbě Bidena o zákazu dodávek zbraní

Za "velké zklamání" označil ve čtvrtek izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, který pohrozil zastavením některých dodávek zbraní Izraeli v případě, že zaútočí na město Rafah na jihu Pásma Gazy. 

včera

Biden: Izraelci zabíjí civilisty našimi bombami. Pokud zaútočí na Rafah, už žádné nedostanou

Podle amerického prezidenta Joea Bidena Izrael použil bomby dodané Spojenými státy při útocích, které vedly k úmrtí palestinských civilistů v Pásmu Gazy. Biden to uvedl v rozhovoru pro stanici CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy