Tomáš Řepa

Exkluzivně: Taylor byl profík i fenomén, je hrdinou současné generace. Ukrajinci pro něj udělali co mohli, říká Řepa

Rozhovor

Rozhovor

Rusové mají pořád z čeho čerpat. Původní dynamiku ze začátku invaze už ale nezískají, hodnotí vojenský historik pro EZ

Vojenský historik Tomáš Řepa, vyučující na Univerzitě obrany v Brně, pro EuroZprávy.cz zhodnotil na základě vojenské přehlídky v Moskvě momentální situaci v ruské armádě – mimo jiné také její dislokaci po celém území. Za celou dobu se přehlídky, která proběhla přesně před týdnem, zúčastnil jediný tank T-34 a omezená vojenská posádka. „Až na výjimky jako železniční vojsko většinou nešlo o pravidelné jednotky. Jak je čím dál silněji patrné, Rusku dochází dech, ta společnost se však rozhodně ještě jen tak nezhroutí,“ popisuje v rozhovoru. Rusko podle něj má stále z čeho čerpat. 

Původní zpráva

Putinovo Rusko očima expertů: Jak se určuje, kde končí autoritářství a začíná totalita?

Poslední dobou se objevují zmínky o tom, že Rusko může směřovat k fašistickému režimu. Podle expertů se to konstatovat nedá, ačkoliv jde o autoritářskou zemi, postupně směřující k totalitě. Fašismus má totiž určitý historický kontext a jen některé aspekty se shodují s režimem prezidenta Vladimira Putina. Totéž platí o terorismu, který má svou definici. Nedá se proto jasně určit, jestli je Rusko stát podporující terorismus. 

Vyplatí se Ukrajincům bojovat o Donbas? Výhodnější bude pokusit se prorazit k moři, míní expert

Podle informací Institutu pro studium války ruští okupanti v posledních dnech postoupili v Bachmutu. Město svírají tvrdé boje už dlouhé měsíce a teprve teď se okupantům podařilo dostat až ke správní budově v centru. V bitvě jde především o symbolickou hodnotu místa pro obě válčící strany.

Rozhovor

Rok války na Ukrajině: Rusko dělá jednu chybu za druhou. Konflikt je skutečně globální, říká historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Masarykovy univerzity a Univerzity obrany v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá uplynulý rok ruské agrese proti Ukrajině. První otevřená válka mezi dvěma evropskými zeměmi od roku 1945 podle něj pro mnoho lidí znamenala šok, včetně nekritických fanoušků Ruska. „Já sám si budu vždycky pamatovat, co jsem právě dělal 11. září 2001 a taky si budu celý život pamatovat 24. únor 2022 a myslím, že to tak bude mít mnoho lidí,“ říká. 

Rozhovor

Banderu nemá na nočním stolku každý Ukrajinec. Historik pro EZ popisuje historii banderovců i vztahy Ukrajiny s Polskem

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz popsal kontroverzní postavu Stepana Bandery v souvislostech s dnešní ukrajinskou společností. Podle něj je tamní společnost sice rozdělená, ale rozhodně banderovce neadoruje. „Někteří si jej idealizují a vnímají ho jako symbol odporu proti všem, naopak jiní jej podobným způsobem démonizují jako se to děje i jinde. Tato postava polarizuje i ukrajinskou společnost,“ popisuje historik v rozhovoru.

Rozhovor

Raketa byla pod dohledem, na reakci bylo zřejmě málo času, vysvětluje expert. Naznačil možný další postup NATO vůči Rusku

Raketu, která v pohraničním městě Przewodów na pomezí Polska a Ukrajiny zabila dva civilisty, zřejmě vypálily síly ukrajinské protivzdušné obrany. „Nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek,“ řekl vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně při rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Aktivace článku 5 o společné obraně podle jeho slov momentálně nepřichází v úvahu. 

Wagnerovci verbují i na Západě. Dobrovolníci bojují ve válce i na straně Ruska, upozorňují experti

Bezpečnostní expert Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz vysvětlil, že výcvikové mise ze strany NATO i EU jsou zásadně rutinní záležitost. „Probíhaly a probíhají v řadě zemí po světě mnoho let. Historicky jde samozřejmě o Irák či Afghánistán, v současnosti pak některé africké země. Obvykle jde o výcvik regulérních ozbrojených sil či policie,“ popsal Drmola.

Rozhovor

Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jaderný útok ze strany Ruska by už nevyžadoval pouze prohloubení sankcí. „Šlo by o konkrétní kroky k odstavení Putina od moci nebo snahu Rusko co nejdříve vojensky rozdrtit,“ popsal odborník. „Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně,“ varuje.

Rozhovor

Zásadní zvrat může přinést jen ruský jaderný úder, říká vojenský historik Řepa. Válka podle něj letos neskončí

Podle vojenského historika Tomáše Řepy, který působí na Univerzitě obrany v Brně, se válka rozhodne jedině na bojišti. „Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy. Jednoznačně potvrdil, že válka zřejmě potrvá až do příštího roku. „Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova,“ myslí si historik.