Ursula von der Leyenová

Ursula von der Leyenová je německá politička, která od 1. prosince 2019 zastává funkci předsedkyně Evropské komise. Narodila se 8. října 1958 v Ixelles a pochází z politické rodiny; její otec, Ernst Albrecht, byl německým politikem a členem Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Ursula von der Leyenová studovala ekonomii na Londýnské škole ekonomie a politologie na univerzitě v Hannoveru. Poté pracovala jako asistentka v nemocnicích v německých městech Göttingen a Hannover.

Její politická kariéra začala v roce 2005, kdy byla zvolena do Spolkového sněmu Německa za stranu CDU. V průběhu let zastávala několik významných politických funkcí v německé vládě. Byla ministrou rodiny, seniorů, žen a mládeže (2005–2009), ministrou práce a sociálních věcí (2009–2013) a ministrou obrany (2013–2019) v kabinetu kancléřky Angely Merkelové.

V červenci 2019 byla Ursula von der Leyenová zvolena Evropským parlamentem na pozici předsedkyně Evropské komise. Stala se tak první ženou ve funkci předsedy Evropské komise. Její mandát je zaměřen na vedení výkonného orgánu Evropské unie a řízení klíčových politik EU. Její úkol zahrnuje spolupráci s členskými státy, formulaci legislativy a zajištění správného fungování evropských politik.
 
 
 
 

Související články:

EU bude v novém světovém řádu hrát silnou roli. Chce s námi spolupracovat celý svět, tvrdí von der Leyenová

EU prozradila, co udělá, pokud jednání s Trumpem selžou

Evropská unie zvažuje uvalení nových daní na americké technologické firmy, pokud se nepodaří dosáhnout dohody se Spojenými státy o zrušení cel na evropské zboží. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v rozhovoru pro britský deník Financial Times. Unie je podle jejích slov připravena na odvetná opatření, která by mohla citelně zasáhnout například společnosti jako Meta, Google či Facebook.

Evropa se spojuje s Čínou proti Trumpovi. Hledá cestu z obchodní krize

Evropská unie se obrátila na Peking s prosbou o spolupráci při sledování přílivu čínského zboží na evropský trh, který hrozí po nových krocích Donalda Trumpa v oblasti celních tarifů, uvedl server Politico. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý hovořila s čínským premiérem Li Čchiangem o vytvoření mechanismu, který by monitoroval možné přesměrování obchodu z USA do Evropy.

"Bazuka" na Trumpa: EU má v ruce těžký kalibr. Zvažuje, zda ho použít proti USA

Evropská unie se ocitla v dramatickém dilematu. Na jedné straně nabízí Spojeným státům kompromis v podobě nulových cel na průmyslové zboží, na druhé straně drží v ruce těžký kalibr – tzv. Anti-Coercion Instrument, tedy nástroj proti hospodářskému nátlaku, připravený k použití proti americkým službám. Nad hlavami evropských lídrů visí otázka: má Unie odpovědět tvrdě, nebo si ponechat otevřenou cestu k dialogu?

EU pohrozila Američanům odvetou za cla. Chce však vyjednat jiné řešení

Eurokomisař Maroš Šefčovič řekl, že Evropská unie je v úvodní fázi rozhovorů se Spojenými státy americkými ohledně cel. Diskuzi podle něj komplikuje pohled Washingtonu, který je považuje za nápravné opatření. Brusel je připraven již v dubnu přijmout první vlnu protiopatření, dodal Šefčovič. 

Tvrdá rána ekonomice. Svět reaguje na Trumpova cla, EU chystá protiúder

Evropská unie se chystá reagovat na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení 20% cel na dovoz z EU, které podle CNN označila za „vážnou ránu světové ekonomice“.

Jak svět zareaguje na Den osvobození? Nezačali jsme si, ale bránit se budeme, zní od lídrů

Evropská unie je připravena tvrdě odpovědět na nově zavedená cla Spojených států, pokud to bude nutné. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen den před očekávaným oznámením prezidenta USA Donalda Trumpa, který plánuje masivní navýšení cel na dovoz oceli, hliníku a automobilů.

Nastal čas na evropskou odvetu. Cla na automobily nenecháme jen tak, vzkazuje von der Leyenová

Zavedení nových cel na dovoz automobilů do Spojených států ze strany prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo ostrou reakci Evropské unie. Americká administrativa oznámila, že od 3. dubna zavede 25procentní clo na dovoz osobních automobilů z Evropy, což představuje dosud nejvýraznější eskalaci obchodní války mezi USA a Evropskou unií. Tento krok bude mít dalekosáhlé dopady na evropský automobilový průmysl a může vyvolat odvetná opatření ze strany Bruselu. 

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová

Evropská unie musí do roku 2030 posílit svou obrannou autonomii a koordinovat nákupy zbraní, prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní svět čelí narůstajícím bezpečnostním hrozbám a Evropa se již nemůže spoléhat na Spojené státy, které se stále více soustředí na oblast Indo-Pacifiku.

Evropští giganti tlačí na von der Leyenovou. Vidí šanci, jak využít nevyzpytatelnost Trumpa

Evropské technologické a průmyslové společnosti žádají Evropskou komisi, aby pomohla snížit závislost na Spojených státech a podpořila vývoj domácích technologií. Skupina až 100 firem a lobbistických skupin, včetně gigantů jako Airbus a Dassault, vyzvala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a komisařku pro technologickou suverenitu Hennu Virkkunenovou, aby EU zajistila větší technologickou nezávislost v klíčových digitálních odvětvích.

Klíčový moment novodobých dějin. Lídři se schází na jednání o obraně Evropy

Ve čtvrtek se v Bruselu scházejí lídři Evropské unie na mimořádném summitu o obraně, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa se nachází v „klíčovém momentu dějin“. Hlavním tématem jednání bude nejen otázka zbrojení, ale také další podpora Ukrajiny, zvláště poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy pozastaví vojenskou pomoc Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl na summit pozván, píše BBC.

EU začne zbrojit ve velkém. Von der Leyen prozradila, kde na to vezme

Evropská unie se chystá spustit nouzový plán na poskytnutí obranných půjček v hodnotě až 150 miliard eur členským státům, aby podpořila jejich vojenské výdaje a umožnila jim posílit obranu i posílat zbraně Ukrajině. Tento krok přichází jen několik hodin poté, co současný americký prezident Donald Trump oznámil pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, čímž vyvolal největší krizi v rámci západní aliance od konce druhé světové války.

Rakety, munice, protivzdušná obrana. EU chystá rozsáhlé změny v obraně, nikdo neví, kdo je zaplatí

Evropská unie zintenzivňuje své úsilí o posílení obranných kapacit, včetně nového mechanismu financování klíčových zbrojních programů, jako jsou rakety, drony a integrované systémy protivzdušné obrany. Tento krok přichází v době rostoucích obav z agresivní politiky Moskvy a nejistoty ohledně postoje Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

Komentář

Leyenová slibuje nesplnitelné. Vstup Ukrajiny do EU před 2030 může ohrozit celý blok

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slibuje Ukrajině vstup do Evropské unie ještě před rokem 2030, avšak její snaha získat politické body by mohla poškodit celý evropský blok. Ukrajina totiž na členství v EU zdaleka není připravena – a stejně tak ani samotná Unie, která by musela projít rozsáhlou a rychlou reformou, pokud chce její přijetí skutečně zvládnout.

Merz vs von der Leyen: Souboj o nového lídra Evropy odstartoval

Ursula von der Leyen byla chráněnkyní Angely Merkelové. Friedrich Merz byl jejím rivalem. Kdo tedy nyní povede Evropu? Na to se pokusil odpovědět server Politico.

Osud Ukrajiny se řeší bez Evropy. Letitý problém unie se opět projevuje

Nová americká prezidentská administrativa přinesla do Evropy vlnu nejistoty. Spojené státy zahájily jednání s Ruskem o Ukrajině, aniž by k nim přizvaly zástupce Evropské unie či samotné Ukrajiny. Tento krok jen potvrzuje dlouhodobý problém Unie – neschopnost dosáhnout jednotného postoje v zahraniční politice.

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?

Ursula von der Leyenová zahájila své druhé funkční období v čele Evropské komise bleskovou a rozsáhlou deregulací, o níž téměř nikdo v Bruselu nevěděl, dokud se už nezačala uskutečňovat. Pod tlakem pravicových vlád postavila svou druhou prezidentskou éru na snižování administrativní zátěže s cílem učinit Evropu atraktivnějším místem pro podnikání.

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.