Erdogan má novou podmínku. Žádost Švédska o vstup do NATO schválí výměnou za F-16

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podmínil ratifikaci žádosti Švédska o vstup do NATO schválením prodeje amerických stíhaček F-16 Turecku. Donedávna přitom podmiňoval schválení švédské žádosti tím zásahem vůči skupinám, které Ankara považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, především proti sympatizantů Strany kurdských pracujících (PKK).

V posledních dnech přišel Erdogan s novou podmínkou. Ankara podle něj švédskou žádost o členství schválí v případě, že americký Kongres odsouhlasí turecký požadavek na nákup desítek stíhaček F-16 a náhradních dílů. Americká vláda podle něj slibuje, že Turecku stíhačky dodá, když tento krok potvrdí Kongres.

"Já mám také parlament. Jelikož jsou obě naše země členy NATO, vy si můžete splnit svůj úkol současně, ze solidarity, a náš parlament si pak splní svou část úkolu," řekl Erdogan novinářům. Turecko v říjnu 2021 požádalo o koupi 40 stíhaček F-16 americké výroby a 79 modernizačních souprav pro svá bojová letadla. 

Ještě v listopadu se zdálo, že by Turecko mohlo schválit žádost Švédska o vstup do NATO během příštích týdnů. Uvedl to ve středu švédský ministr zahraničí Tobias Billström po setkání se svým tureckým protějškem.

Doporučené články

"Měl jsem bilaterální setkání se svým kolegou ministrem zahraničních věcí Turecka Hakanem Fidanem, na kterém mi řekl, že očekává, že k ratifikaci přijde během několika týdnů," uvedl Billström na zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Bruselu.

Dodal, že Švédsko se těší na završení tohoto procesu. "Během této konverzace nebyly předloženy žádné nové podmínky či požadavky turecké vlády," řekl Billström.

Turecko a Maďarsko jsou jedinými členy Severoatlantické aliance, kteří dosud neschválili žádost Švédska o vstup do NATO. Stockholm ji předložil už před více než 18 měsíci.

Billström uvedl, že Maďarsko potvrdilo svůj slib, že nebude poslední zemí, která žádost Švédska schválí. "To znamená, že je to spíše v rukou Ankary... Bílý kouř z Budapeště očekáváme v momentě, kdy začne bílý kouř stoupat z Ankary," řekl.

Doporučené články

Na to, že by Turecko mělo schválit žádost Švédska o vstup do Severoatlantické aliance co nejdříve, už v pondělí upozornil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který po tomto kroku volá už několik měsíců.

"Švédsko splnilo, co slíbilo, a teď je čas, aby Turecko uzavřelo přístupový proces," řekl šéf NATO. "Není tajemstvím, že bych přivítal větší rychlost v procesu ratifikace," dodal s tím, že opakovaně žádal Turecko, aby celý proces konečně dokončilo.

Turecký parlamentní výbor pro zahraniční věci ale bude o ratifikaci vstupu Švédska do Severoatlantické aliance (NATO) jednat v rámci své běžné agendy. Podle předsedy výboru není záležitost pro Turecko stejně naléhavá jako pro jiné země, uvedl už začátkem listopadu.

"Členství Švédska v NATO je jen jednou z mezinárodních dohod, které čekají na ratifikaci. Budeme o tom diskutovat, když přijde čas. To, co je naléhavé pro jiné, nemusí být nutně naléhavé pro (nás)," uvedl předseda výboru Fuata Oktaya.  

Stoltenberg počátkem listopadu podobně naléhal i na Maďarsko, které žádost Švédska také neschválilo. Po nedávném setkání s maďarskou prezidentkou ale uvedl, že očekává, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Uvedl to server hirtv.hu.

Doporučené články

I prezidentka Katalin Nováková doufá, že Švédsko se brzy stane členem NATO. O této otázce však podle jejích slov rozhoduje maďarský parlament. "Maďarsko je cenným partnerem, maďarští vojáci hrají důležitou roli při stabilizaci regionu západního Balkánu," prohlásil dále Stoltenberg. Nováková připomněla, že před půl rokem došlo k útoku na maďarské vojáky v Kosovu, členové maďarské mise na západním Balkáně zůstávají i přesto.

Maďarský parlament ale zřejmě nebude až do minimálně poloviny prosince o vstupu Švédska do NATO jednat. Do konce podzimní schůze se totiž hlasování o této otázce neobjevuje v parlamentním kalendáři, tvrdí server hvg.hu.

Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.

Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.

Doporučené články

Švédsko proto letos přijalo nový protiteroristický zákon. Turecký prezident následně v červenci oznámil, že nemá další výhrady vůči vstupu Švédska do NATO. Turecká prezidentská kancelář na sociální síti X informovala, že protokol o přistoupení Švédska k NATO byl v pondělí podepsán prezidentem Erdoganem a předložen parlamentu. Termín hlasování tureckého parlamentu o členství Švédska ale není znám.

Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO. 

Vstup Švédska do NATO neschválily pouze Turecko a Maďarsko. Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.

Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.

Doporučené články

"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.

Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.

Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.

Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Erdogana v Budapešti 20. srpna.

Související

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Jeffrey Epstein

V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy

Korunní princezna Mette-Marit se v souvislosti s kontakty na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina odkázala na svůj „špatný úsudek“. Jméno princezny se v nově zveřejněných dokumentech ministerstva spravedlnosti USA objevuje v letech 2011–2014 hned několikrát. Tato odhalení přicházejí v době, kdy norskou královskou rodinu čeká sledování ostře sledovaného soudního procesu s jejím synem.

Více souvisejících

Švédsko NATO Turecko Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla

Donald Trump přistoupil k dalšímu radikálnímu kroku v oblasti mezinárodního obchodu a uvalil nová cla na více než 80 zemí světa. Tento krok má plynule nahradit plošnou desetiprocentní sazbu, jejíž platnost vypršela v pátek. Mezi zasaženými státy jsou nejbližší američtí spojenci i klíčoví obchodní partneři včetně Velké Británie, Kanady, Mexika, Austrálie, Číny nebo členských zemí Evropské unie, kterým úřady vyměřily poplatky ve výši 10 až 12,5 procenta.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil

Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

před 3 hodinami

včera

Senioři, ilustrační fotografie.

Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.

včera

včera

včera

UH-1Y Venom

Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů

Armáda poskytla další informace k dnešnímu tragickému pádu vrtulníku UH-1Y Venom s pěti osobami na palubě. K nehodě došlo po poledni na základně v Náměšti nad Oslavou. Jeden voják zemřel, čtyři další utrpěli zranění. Stroj podle dosavadních zjištění padal desítky metrů. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League

Jedna z největších hvězd českého fotbalu současnosti a jedna z opor reprezentace Pavel Šulc by mohl ještě před začátkem nové sezóny 2026/27 změnit své působiště. Dosavadní zaměstnavatel českého záložníka Lyon se totiž potýká s finančními problémy a tak není divu, že chce svou situaci řešit i prostřednictvím prodeje svých hráčů. V případě Šulce se v poslední době mluví o zvýšeném zájmu ze strany anglického Leedsu, účastníka Premier League, přičemž částka, za kterou by na Ostrovy mohl Šulc odejít se pohybuje kolem 25 milionů eur (v přepočtu zhruba 600 milionů korun).

včera

včera

R. James Woolsey

Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů

Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.

včera

včera

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

včera

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

včera

včera

včera

22. července 2026 21:16

22. července 2026 19:58

Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v Manile setká s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem k prvním přímým rozhovorům od loňského září. Schůzka obou diplomatů se uskuteční na okraji regionálního fóra ministrů zahraničních věcí zemí ASEAN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy