Erdogan má novou podmínku. Žádost Švédska o vstup do NATO schválí výměnou za F-16

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podmínil ratifikaci žádosti Švédska o vstup do NATO schválením prodeje amerických stíhaček F-16 Turecku. Donedávna přitom podmiňoval schválení švédské žádosti tím zásahem vůči skupinám, které Ankara považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, především proti sympatizantů Strany kurdských pracujících (PKK).

V posledních dnech přišel Erdogan s novou podmínkou. Ankara podle něj švédskou žádost o členství schválí v případě, že americký Kongres odsouhlasí turecký požadavek na nákup desítek stíhaček F-16 a náhradních dílů. Americká vláda podle něj slibuje, že Turecku stíhačky dodá, když tento krok potvrdí Kongres.

"Já mám také parlament. Jelikož jsou obě naše země členy NATO, vy si můžete splnit svůj úkol současně, ze solidarity, a náš parlament si pak splní svou část úkolu," řekl Erdogan novinářům. Turecko v říjnu 2021 požádalo o koupi 40 stíhaček F-16 americké výroby a 79 modernizačních souprav pro svá bojová letadla. 

Ještě v listopadu se zdálo, že by Turecko mohlo schválit žádost Švédska o vstup do NATO během příštích týdnů. Uvedl to ve středu švédský ministr zahraničí Tobias Billström po setkání se svým tureckým protějškem.

Doporučené články

"Měl jsem bilaterální setkání se svým kolegou ministrem zahraničních věcí Turecka Hakanem Fidanem, na kterém mi řekl, že očekává, že k ratifikaci přijde během několika týdnů," uvedl Billström na zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Bruselu.

Dodal, že Švédsko se těší na završení tohoto procesu. "Během této konverzace nebyly předloženy žádné nové podmínky či požadavky turecké vlády," řekl Billström.

Turecko a Maďarsko jsou jedinými členy Severoatlantické aliance, kteří dosud neschválili žádost Švédska o vstup do NATO. Stockholm ji předložil už před více než 18 měsíci.

Billström uvedl, že Maďarsko potvrdilo svůj slib, že nebude poslední zemí, která žádost Švédska schválí. "To znamená, že je to spíše v rukou Ankary... Bílý kouř z Budapeště očekáváme v momentě, kdy začne bílý kouř stoupat z Ankary," řekl.

Doporučené články

Na to, že by Turecko mělo schválit žádost Švédska o vstup do Severoatlantické aliance co nejdříve, už v pondělí upozornil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který po tomto kroku volá už několik měsíců.

"Švédsko splnilo, co slíbilo, a teď je čas, aby Turecko uzavřelo přístupový proces," řekl šéf NATO. "Není tajemstvím, že bych přivítal větší rychlost v procesu ratifikace," dodal s tím, že opakovaně žádal Turecko, aby celý proces konečně dokončilo.

Turecký parlamentní výbor pro zahraniční věci ale bude o ratifikaci vstupu Švédska do Severoatlantické aliance (NATO) jednat v rámci své běžné agendy. Podle předsedy výboru není záležitost pro Turecko stejně naléhavá jako pro jiné země, uvedl už začátkem listopadu.

"Členství Švédska v NATO je jen jednou z mezinárodních dohod, které čekají na ratifikaci. Budeme o tom diskutovat, když přijde čas. To, co je naléhavé pro jiné, nemusí být nutně naléhavé pro (nás)," uvedl předseda výboru Fuata Oktaya.  

Stoltenberg počátkem listopadu podobně naléhal i na Maďarsko, které žádost Švédska také neschválilo. Po nedávném setkání s maďarskou prezidentkou ale uvedl, že očekává, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Uvedl to server hirtv.hu.

Doporučené články

I prezidentka Katalin Nováková doufá, že Švédsko se brzy stane členem NATO. O této otázce však podle jejích slov rozhoduje maďarský parlament. "Maďarsko je cenným partnerem, maďarští vojáci hrají důležitou roli při stabilizaci regionu západního Balkánu," prohlásil dále Stoltenberg. Nováková připomněla, že před půl rokem došlo k útoku na maďarské vojáky v Kosovu, členové maďarské mise na západním Balkáně zůstávají i přesto.

Maďarský parlament ale zřejmě nebude až do minimálně poloviny prosince o vstupu Švédska do NATO jednat. Do konce podzimní schůze se totiž hlasování o této otázce neobjevuje v parlamentním kalendáři, tvrdí server hvg.hu.

Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.

Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.

Doporučené články

Švédsko proto letos přijalo nový protiteroristický zákon. Turecký prezident následně v červenci oznámil, že nemá další výhrady vůči vstupu Švédska do NATO. Turecká prezidentská kancelář na sociální síti X informovala, že protokol o přistoupení Švédska k NATO byl v pondělí podepsán prezidentem Erdoganem a předložen parlamentu. Termín hlasování tureckého parlamentu o členství Švédska ale není znám.

Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO. 

Vstup Švédska do NATO neschválily pouze Turecko a Maďarsko. Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.

Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.

Doporučené články

"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.

Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.

Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.

Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Erdogana v Budapešti 20. srpna.

Související

Více souvisejících

Švédsko NATO Turecko Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 31 minutami

před 40 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy