Evropa

Související články:

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Putin a Trump si znovu volali. Tentokrát řešili zejména Blízký východ

Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině. 

Zvláštní britská tradice. Slavily se narozeniny krále, i když je má až v listopadu

Každoroční sláva v ulicích Londýna proběhla také letos. Britové v sobotu oficiálně oslavili narozeniny krále Karla III., ačkoliv mu 77 let bude až v listopadu. Akce nazvaná Trooping the Colour se však tradičně koná v červnu. O jejím letošním průběhu informovala BBC. 

K ukončení války na Ukrajině stačí čtyři kroky, tvrdí bývalý poradce Bushe

Navzdory neúspěšnému kolu jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které se konalo 2. června v Istanbulu, zůstává podle experta Thomase Grahama možnost dosažení příměří a trvalého míru reálná. Graham, bývalý poradce prezidenta George W. Bushe a dnes člen Rady pro zahraniční vztahy (CFR), tvrdí, že ukončení války vyžaduje čtyři konkrétní kroky: důvěrná diplomacie, širší debatu o evropské bezpečnosti, aktivní zapojení USA a pokračující vojenskou podporu Ukrajině.

Nepokoje neotřásají jen Amerikou. V Severním Irsku byly během výtržností zraněny desítky policistů

V severoirském městě Ballymena pokračovaly i druhou noc výtržnosti, které si vyžádaly zranění 17 policistů a způsobily škody na domech, podnicích i vozidlech. Policie označila incidenty za rasově motivované útoky a varuje před narušením spravedlivého vyšetřování závažného trestného činu.

Palác prý něco tají. S rakovinou bojující Karel III. může umřít, tvrdí novinářka

Přes rok bojuje britský král Karel III. se zákeřnou rakovinou. Zatímco u princezny Kate ustoupila nemoc do remise, panovník v léčbě pokračuje. Z Velké Británie nyní přišly znepokojivé zprávy ohledně zdravotního stavu hlavy královské rodiny. 

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací navýší vojenskou přítomnost v Podněstří až o 10 tisíc vojáků. Prostřednictvím hybridních metod už dlouhodobě destabilizuje Moldavsko, jak upozornil premiér země Dorin Recean. Podněstří je klíčovým předmostím ruského vlivu, který rovněž ohrožuje Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco západní sankce míří na ruské síťové kampaně a politickou korupci, FSB a oligarcha Ilan Shor nadále usilují o podkopání prozápadního směřování Moldavska.

Proč čelí Ukrajina nejtvrdším útokům od začátku války. Není to jen odplata, Rusko posílá vzkaz

Ukrajina se v posledních týdnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských vzdušných útoků od vypuknutí války. Série úderů, při nichž Moskva opakovaně využívá bezpilotní letouny, není jen odplatou za ukrajinský útok na ruské bombardéry. Podle analytiků má zastrašit civilní obyvatelstvo a na pozadí jednání o míru vytvořit dojem, že Kreml drží vývoj konfliktu pevně v rukou.

Putin schválil změnu strategie: Chce přeměnit Rusko v námořní velmoc

Ruský prezident Vladimir Putin odsouhlasil novou námořní strategii, jejímž cílem je do poloviny století plně obnovit ruský vliv jako jedné z předních světových námořních mocností. O schválení dokumentu s názvem Strategie rozvoje ruského námořnictva do roku 2050 informoval prezidentský poradce a někdejší šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev v rozhovoru pro vládní list Argumenty i fakty.

"To nestačí, jsou to jen obyčejné útoky." Ruští prováleční blogeři požadují za operaci Pavučina masivní odvetu

Významní ruští propagandisté z tzv. Z-blogosféry, tedy prominentní proruští blogeři působící na Telegramu, ostře kritizují ruské ministerstvo obrany kvůli nočním úderům z 6. června, které Moskva prezentovala jako odplatu za mimořádně úspěšný ukrajinský útok na strategická letiště z 1. června. Podle těchto komentátorů ale šlo pouze o „rutinní“ bombardování, které ani zdaleka neodpovídá rozsahu škod způsobených operací „Pavučina“.

Největší noční útok války: Rusko zasáhlo západní Ukrajinu, Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.

Rusové údajně poprvé pronikli do centrální části Ukrajiny

Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že jednotky 90. tankové divize překročily hranici mezi okupovanou částí Doněcké oblasti a Dnipropetrovskem. Pokud by se tato zpráva potvrdila, šlo by o první ruský průnik do centrální části Ukrajiny od začátku invaze – oblast, o jejíž dobytí Moskva usiluje už řadu měsíců.

Poplach v Rusku: Moskva po dronových úderech Ukrajiny uzavřela letiště

Dvě hlavní moskevská letiště – Domodědovo a Vnukovo – musela být v neděli ráno 8. června dočasně uzavřena kvůli vlně ukrajinských dronových útoků mířících na ruskou metropoli a okolní oblasti. O incidentu informoval moskevský starosta Sergej Sobjanin na síti Telegram.

Mír na Ukrajině je jen iluze. Podle zpravodajců na něj Putin nepřistoupí

Podle květnové zprávy americké Obranné zpravodajské agentury (DIA) zůstává ruský prezident Vladimir Putin pevně přesvědčen, že jeho země ve válce proti Ukrajině nakonec zvítězí. Analýza zdůrazňuje, že Putin považuje probíhající konflikt za existenční boj nejen s Ukrajinou, ale se Západem jako celkem. Výsledek války má podle něj rozhodnout o budoucím postavení Ruska ve světě a zároveň o jeho osobním odkazu jako lídra.

Rusko přišlo o víc, než jen bombardéry. Ukrajina zničila i ruskou představu o bezpečnosti

Výbuchy, které otřásly několika leteckými základnami hluboko v ruském vnitrozemí 1. června 2025, znamenají zásadní zlom v dosavadním vnímání války. Ukrajinská operace nazvaná "Pavučina" nejenže způsobila obrovské materiální škody, ale rovněž odhalila, jak snadno lze moderním dronovým útokem rozvrátit strategickou převahu mocnosti s výrazně většími zdroji.

Zelenskyj se chce za týden setkat s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu skupiny G7, který se uskuteční ve dnech 15.–17. června v kanadském Kananaskisu. Informoval o tom šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak během pátečního večerního vysílání ukrajinské televize.