Putin na summitu děkoval za podporu při vzpouře. SCO mezi sebe přijala Írán

Dnes se koná summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), jehož se účastní ruský prezident Vladimir Putin i čínský lídr Si Ťin-pching. Ruský autoritář vystoupil se svým příspěvkem a poděkoval lídrům SCO za podporu při vzpouře wagnerovců. Novým členem organizace se dneškem stal Írán. 

Ruský prezident poděkoval lídrům, kteří při něm stáli během vzpoury šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina. Putin se na mezinárodní scéně objevil poprvé od konce června, kdy žoldáci táhli na Moskvu. „Rád bych využil této příležitosti a poděkoval svým kolegům ze zemí SCO, kteří vyjádřili podporu akcím ruského vedení při ochraně ústavního pořádku, života a bezpečnosti občanů,“ uvedl.

Podle CNN se Putin snaží lídry a potažmo celý svět ujistit, že má situaci pevně pod kontrolou. „Celá společnost vystoupila jako jednotná fronta proti pokusu o ozbrojenou vzpouru,“ zdůrazňoval před lídry SCO. 

Nejen dva kohouti na jednom smetišti

Indický premiér Naréndra Módí účastníky summitu přivítal s tím, že je SCO důležitou platformou pro mír, prosperitu a rozvoj v celém eurasijském regionu. „SCO nevnímáme jako širší sousedství, ale jako širší rodinu. Pilíři naší vize SCO jsou bezpečnost, hospodářský rozvoj, propojení, jednota, respektování svrchovanosti a územní celistvosti a ochrana životního prostředí,“ přiblížil indický lídr. 

Právě Indie minulý měsíc bez upřesnění důvodu oznámila virtuální konání summitu. Podle americké stanice CNN může zkrátit společné strávený čas a tím pádem snížit optiku solidarity mezi účastníky. Módí pořádá summit SCO jen několik dní po setkání s šéfem Bílého domu Joem Bidenem, o kterém EuroZprávy.cz informovaly. Ten si v Novém Dillí pěstuje partnera v rostoucím soupeření s Čínou. 

Promluvil rovněž čínský vůdce Si Ťin-pching. „Dnešní svět je plný chaosu a změny nevídané po celé století se zrychlují. Lidská společnost čelí bezprecedentním výzvám. Jednota, nebo rozdělení? Mír, nebo konflikt? Spolupráce, nebo konfrontace?“ ptal se.

„Musíme posílit strategickou komunikaci a koordinaci. Musíme nezávisle formulovat zahraniční politiku na základě celkových a dlouhodobých zájmů regionu a pevně držet budoucnost a osud rozvoje a pokroku naší země ve vlastních rukou,“ pokračoval čínský autoritář. 

Čína a Indie jsou v současné době pod tlakem Západu, aby omezily podporu Moskvy a přiměly ji k jednání o míru. Ze společného prohlášení Bidena a Módího z minulého měsíce vyplývá znepokojení nad konfliktem na Ukrajině a nátlakovými akcemi a rostoucím napětím v indo-pacifickém regionu. 

Během června indický předseda vlády telefonicky hovořil s Putinem. „Indický vůdce zopakoval svou výzvu k dialogu a diplomacii,“ zaznělo z Nového Dillí. Na summitu SCO, který se loni konal v Uzbekistánu, ruskému lídrovi zdůraznil, že „dnešní doba není dobou války“. 

Další konflikt se vyskytuje přímo mezi Čínou a Indií. Peking je podle CNN hluboce podezřívavý vůči indo-pacifickému bezpečnostnímu uskupení Quad, jehož je Indie součástí. Mezi oběma zeměmi existuje dlouhodobý konflikt kvůli sporné hranici.

SCO dále sdružuje Indii s Pákistánem, dvě jaderné velmoci, které za sebou mají dlouhou historii rozporuplných vztahů, píše CNN. Obě země byly navíc dosud posledními, které se k SCO připojily, a to v roce 2017. Dnes se oficiálně připojil Írán, jak informoval server Hindustan Times

Co je to SCO?

SCO byla založena v roce 2001 coby fórum pro spolupráci a dialog. Zakládajícími členy byly Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Později se připojili Indové a Pákistánci. SCO vznikla s cílem podporovat regionální spolupráci v oblastech bezpečnosti, ekonomiky či kultury. Zaměřuje se na boj proti terorismu, separatismu a extremismu a na podporu hospodářské integrace a rozvoje v regionu.

Putinův režim využívá SCO k posílení své mezinárodní prestiže. Umožňuje mu působit jako významný hráč v mezinárodním společenství a spolupracovat s dalšími vlivnými státy v regionu, zejména s Čínou. „Je to virtuální, takže tam nebudou osobně, jinak by stáli vedle sebe, kolegové siláci ukazující sílu,“ řekl obranný analytik Derek Grossman z think tanku RAND Corporation. 

Mnozí z vůdců SCO podle Grossmana vzhlížejí k Číně a Rusku téměř jako ke vzorům. „Pokud je Putin tímto povstáním tak trochu viditelně otřesen, pak jim to něco napoví – že ani nejsilnější siláci nemusí být nutně imunní vůči potenciálním povstáním ve svých zemích,“ dodal.

Zejména Kazachstán začátkem loňského roku ukázal, že je na Rusku závislý. Došlo totiž ke smrtícím protestům, které podnítila všeobecná nespokojenost s vládou. Násilnosti si vyžádaly přes 160 životů a tisíce zadržených. Úřady požádaly Moskvu o vojáky, aby pomohli nepokoje potlačit. 

Politolog Alexander Korolev z Univerzity Nového Jižního Walesu připomněl, že kazašskou situaci i potlačení Prigožnovy vzpoury vnímají členové SCO jako úspěch. „Ale myslím, že chápou, že povstání neznamená konec Putinova režimu. V autoritářských režimech se vůdci čas od času dostanou do problémů a on světu a svým elitám ukázal, že se dokáže vypořádat s obrovskými výzvami,“ popsal s tím, že v očích Číňanů a dalších členů SCO je obrovský úspěch. „Nedokáže to mnoho státníků.“

Očekává se, že letos přibude jako plnoprávný člen také Írán. Na loňském summitu podepsal Teherán několik memorand. Jako pozorovatelský stát je přizváno i Bělorusko. V pondělí o tom informovaly EuroZprávy.cz

Související

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) Čína Indie Írán Naréndra Módí (indický premiér) Si Ťin-pching

Aktuálně se děje

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

včera

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

včera

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

28. února 2026 23:11

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy