Švédsko a Finsko mění pravidla hry. Moskva se jejich členství v NATO bojí právem

Co bude znamenat členství Švédska v Severoatlantické alianci? A co dokáže ve spojení s Finskem? S tureckým a maďarským stažením veta se situaci mění a nyní je jisté, že Švédsko do NATO velice brzy vstoupí, stane se tak zřejmě na podzim. 

Turecký prezident Recep Tyyip Erdogan na červencovém summitu NATO v litevském Vilniusu potěšil nejen Stockholm, nýbrž celou Alianci stažením svého veta na vstup Švédska do řad bezpečnostního paktu. Totožné rozhodnutí následně učinila Budapešť. 

V NATO tak budou všechny severské evropské země – Norové, Dánové a Islanďané jsou zakládajícími členy z roku 1949. Švédská ani finská spolupráce s NATO ale nezačíná v květnu loňského roku, kdy obě země podaly přihlášky.

Švédsko se připojilo k Partnerství pro mír roku 1994. Rovněž je od roku 1995 členem Evropské unie a podílí se na její zahraniční, bezpečnostní a obranné politice. Stejně tak Finsko. Konkrétně rok 1995 byl poměrně zlomový, protože spadla železná opona a zdálo se, že Moskva už nebude dělat potíže – do bloku vstoupily tradičně neutrální severské země spolu s Rakouskem. 

Ruský prezident Vladimir Putin pomohl téměř všem evropským zemím sebrat odvahu k tomu, aby se odvrátily od tradiční politiky neutrality. Teď už zbývá snad jen Švýcarsko a Rakousko – to ale coby součást EU souhlasí se všemi dílčími kroky při sankciování Ruské federace a vojenskou pomocí ze strany unie. Pomohlo Ukrajině s technikou na odminování, což je velice důležitý podíl při probíhající protiofenzívě, kdy se ukrajinské síly musí dostávat přes pevné obranné linie Rusů. 

Síla seveřanů

Díky vstupu mohou Finové i Švédové bez problému spolupracovat s ostatními spojenci při plánování kolektivní obrany, píše server Conversation. Nesmírně cenným prvkem je integrace strategických plánů obou zemí – a to zejména s ohledem na velice dlouhou hranici Finska a Ruska nebo švédské vlastnictví kritického ostrova Gotland v Baltském moři. 

Kromě toho budou prověřovány investice severských zemí do obrany. Finské investice bezprostředně po vstupu do NATO rychle stouply, u Stockholmu zatím Aliance kvůli chybějící ratifikaci Maďarů a Turků nemá detailní přehled. 

Švédská armáda bude pro Alianci rozhodně velkým přínosem. Hovoří za to například fakt, že letouny Saab JAS 39 Gripen nepronajal České republice nikdo jiný než právě Stockholm. Loni v září společnost Saab sdílela na svém youtubovém kanálu video představující novou generaci Gripen E. Nazvalo jej příhodně „měnič hry“. 

https://www.youtube.com/watch?v=n50suTPXXSo  

Spolupráce mezi Prahou a Stockholmem jde ale ještě hlouběji. Například před třemi lety se strakoničtí vojáci učili obsluhovat novou generaci protiletadlových zbraní RBS-70NG, zatímco „sestřelili“ 12 tisíc letadel. 

Švédsko se rovněž velmi angažuje v pomoci Ukrajině. Během února na výročí ruské invaze přislíbilo Kyjevu deset Leopardů německé výroby a systémy protivzdušné obrany Hawk. Jejich pomoc dosahuje v přepočtu jednotek miliard korun, a to například v podobě pěti tisíc protitankových zbraní, ochranných prostředků pro vojáky či vybavení na odminování. 

Švédové podporují i ukrajinské hospodářství – nakupují pšenici a předávají ji zemím, které se potýkají s nedostatkem potravin. 

Stockholm také přistoupil ke kroku rozmístění vojsk NATO na svém území ještě před vstupem. Konkrétně půjde o společný výcvik, který mimo jiné umožní dočasné rozmístění cizí techniky a personálu. 

O nebezpečí, které Ruská federace pro Švédsko představuje, EuroZprávy.cz psaly v červnu. Obranný výbor tamního parlamentu tehdy varoval před možným útokem ruských vojsk. Nejde pouze o pozemní útok, Rusko má výrazné možnosti v ohledech námořní, vzdušné či jaderné války – a právě tuto variantu Švédsko může vyvracet jen těžko. I proto je pro něj členství v Alianci klíčové. Nyní už existuje doktrína založená na spolupráci s NATO, nikoliv pouze Evropskou unií. 

Související

Více souvisejících

Švédsko Finsko NATO Rusko Ulf Kristersson

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 27 minutami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy