Švédsko a Finsko mění pravidla hry. Moskva se jejich členství v NATO bojí právem

Co bude znamenat členství Švédska v Severoatlantické alianci? A co dokáže ve spojení s Finskem? S tureckým a maďarským stažením veta se situaci mění a nyní je jisté, že Švédsko do NATO velice brzy vstoupí, stane se tak zřejmě na podzim. 

Turecký prezident Recep Tyyip Erdogan na červencovém summitu NATO v litevském Vilniusu potěšil nejen Stockholm, nýbrž celou Alianci stažením svého veta na vstup Švédska do řad bezpečnostního paktu. Totožné rozhodnutí následně učinila Budapešť. 

V NATO tak budou všechny severské evropské země – Norové, Dánové a Islanďané jsou zakládajícími členy z roku 1949. Švédská ani finská spolupráce s NATO ale nezačíná v květnu loňského roku, kdy obě země podaly přihlášky.

Švédsko se připojilo k Partnerství pro mír roku 1994. Rovněž je od roku 1995 členem Evropské unie a podílí se na její zahraniční, bezpečnostní a obranné politice. Stejně tak Finsko. Konkrétně rok 1995 byl poměrně zlomový, protože spadla železná opona a zdálo se, že Moskva už nebude dělat potíže – do bloku vstoupily tradičně neutrální severské země spolu s Rakouskem. 

Ruský prezident Vladimir Putin pomohl téměř všem evropským zemím sebrat odvahu k tomu, aby se odvrátily od tradiční politiky neutrality. Teď už zbývá snad jen Švýcarsko a Rakousko – to ale coby součást EU souhlasí se všemi dílčími kroky při sankciování Ruské federace a vojenskou pomocí ze strany unie. Pomohlo Ukrajině s technikou na odminování, což je velice důležitý podíl při probíhající protiofenzívě, kdy se ukrajinské síly musí dostávat přes pevné obranné linie Rusů. 

Síla seveřanů

Díky vstupu mohou Finové i Švédové bez problému spolupracovat s ostatními spojenci při plánování kolektivní obrany, píše server Conversation. Nesmírně cenným prvkem je integrace strategických plánů obou zemí – a to zejména s ohledem na velice dlouhou hranici Finska a Ruska nebo švédské vlastnictví kritického ostrova Gotland v Baltském moři. 

Kromě toho budou prověřovány investice severských zemí do obrany. Finské investice bezprostředně po vstupu do NATO rychle stouply, u Stockholmu zatím Aliance kvůli chybějící ratifikaci Maďarů a Turků nemá detailní přehled. 

Švédská armáda bude pro Alianci rozhodně velkým přínosem. Hovoří za to například fakt, že letouny Saab JAS 39 Gripen nepronajal České republice nikdo jiný než právě Stockholm. Loni v září společnost Saab sdílela na svém youtubovém kanálu video představující novou generaci Gripen E. Nazvalo jej příhodně „měnič hry“. 

https://www.youtube.com/watch?v=n50suTPXXSo  

Spolupráce mezi Prahou a Stockholmem jde ale ještě hlouběji. Například před třemi lety se strakoničtí vojáci učili obsluhovat novou generaci protiletadlových zbraní RBS-70NG, zatímco „sestřelili“ 12 tisíc letadel. 

Švédsko se rovněž velmi angažuje v pomoci Ukrajině. Během února na výročí ruské invaze přislíbilo Kyjevu deset Leopardů německé výroby a systémy protivzdušné obrany Hawk. Jejich pomoc dosahuje v přepočtu jednotek miliard korun, a to například v podobě pěti tisíc protitankových zbraní, ochranných prostředků pro vojáky či vybavení na odminování. 

Švédové podporují i ukrajinské hospodářství – nakupují pšenici a předávají ji zemím, které se potýkají s nedostatkem potravin. 

Stockholm také přistoupil ke kroku rozmístění vojsk NATO na svém území ještě před vstupem. Konkrétně půjde o společný výcvik, který mimo jiné umožní dočasné rozmístění cizí techniky a personálu. 

O nebezpečí, které Ruská federace pro Švédsko představuje, EuroZprávy.cz psaly v červnu. Obranný výbor tamního parlamentu tehdy varoval před možným útokem ruských vojsk. Nejde pouze o pozemní útok, Rusko má výrazné možnosti v ohledech námořní, vzdušné či jaderné války – a právě tuto variantu Švédsko může vyvracet jen těžko. I proto je pro něj členství v Alianci klíčové. Nyní už existuje doktrína založená na spolupráci s NATO, nikoliv pouze Evropskou unií. 

Související

Více souvisejících

Švédsko Finsko NATO Rusko Ulf Kristersson

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 29 minutami

před 38 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy