Švédsko a Finsko mění pravidla hry. Moskva se jejich členství v NATO bojí právem

Turecký prezident Recep Tyyip Erdogan na červencovém summitu NATO v litevském Vilniusu potěšil nejen Stockholm, nýbrž celou Alianci stažením svého veta na vstup Švédska do řad bezpečnostního paktu. Totožné rozhodnutí následně učinila Budapešť. 

V NATO tak budou všechny severské evropské země – Norové, Dánové a Islanďané jsou zakládajícími členy z roku 1949. Švédská ani finská spolupráce s NATO ale nezačíná v květnu loňského roku, kdy obě země podaly přihlášky.

Švédsko se připojilo k Partnerství pro mír roku 1994. Rovněž je od roku 1995 členem Evropské unie a podílí se na její zahraniční, bezpečnostní a obranné politice. Stejně tak Finsko. Konkrétně rok 1995 byl poměrně zlomový, protože spadla železná opona a zdálo se, že Moskva už nebude dělat potíže – do bloku vstoupily tradičně neutrální severské země spolu s Rakouskem. 

Ruský prezident Vladimir Putin pomohl téměř všem evropským zemím sebrat odvahu k tomu, aby se odvrátily od tradiční politiky neutrality. Teď už zbývá snad jen Švýcarsko a Rakousko – to ale coby součást EU souhlasí se všemi dílčími kroky při sankciování Ruské federace a vojenskou pomocí ze strany unie. Pomohlo Ukrajině s technikou na odminování, což je velice důležitý podíl při probíhající protiofenzívě, kdy se ukrajinské síly musí dostávat přes pevné obranné linie Rusů. 

Síla seveřanů

Díky vstupu mohou Finové i Švédové bez problému spolupracovat s ostatními spojenci při plánování kolektivní obrany, píše server Conversation. Nesmírně cenným prvkem je integrace strategických plánů obou zemí – a to zejména s ohledem na velice dlouhou hranici Finska a Ruska nebo švédské vlastnictví kritického ostrova Gotland v Baltském moři. 

Kromě toho budou prověřovány investice severských zemí do obrany. Finské investice bezprostředně po vstupu do NATO rychle stouply, u Stockholmu zatím Aliance kvůli chybějící ratifikaci Maďarů a Turků nemá detailní přehled. 

Švédská armáda bude pro Alianci rozhodně velkým přínosem. Hovoří za to například fakt, že letouny Saab JAS 39 Gripen nepronajal České republice nikdo jiný než právě Stockholm. Loni v září společnost Saab sdílela na svém youtubovém kanálu video představující novou generaci Gripen E. Nazvalo jej příhodně „měnič hry“. 

https://www.youtube.com/watch?v=n50suTPXXSo  

Spolupráce mezi Prahou a Stockholmem jde ale ještě hlouběji. Například před třemi lety se strakoničtí vojáci učili obsluhovat novou generaci protiletadlových zbraní RBS-70NG, zatímco „sestřelili“ 12 tisíc letadel. 

Švédsko se rovněž velmi angažuje v pomoci Ukrajině. Během února na výročí ruské invaze přislíbilo Kyjevu deset Leopardů německé výroby a systémy protivzdušné obrany Hawk. Jejich pomoc dosahuje v přepočtu jednotek miliard korun, a to například v podobě pěti tisíc protitankových zbraní, ochranných prostředků pro vojáky či vybavení na odminování. 

Švédové podporují i ukrajinské hospodářství – nakupují pšenici a předávají ji zemím, které se potýkají s nedostatkem potravin. 

Stockholm také přistoupil ke kroku rozmístění vojsk NATO na svém území ještě před vstupem. Konkrétně půjde o společný výcvik, který mimo jiné umožní dočasné rozmístění cizí techniky a personálu. 

O nebezpečí, které Ruská federace pro Švédsko představuje, EuroZprávy.cz psaly v červnu. Obranný výbor tamního parlamentu tehdy varoval před možným útokem ruských vojsk. Nejde pouze o pozemní útok, Rusko má výrazné možnosti v ohledech námořní, vzdušné či jaderné války – a právě tuto variantu Švédsko může vyvracet jen těžko. I proto je pro něj členství v Alianci klíčové. Nyní už existuje doktrína založená na spolupráci s NATO, nikoliv pouze Evropskou unií.