Češi nechybí na COP27, svět musí naslouchat i Rusku. Jurečka se pro EZ vyjádřil k omezení aut se spalovacími motory

Letošního egyptského summitu se účastní také ruská delegace. „Rusko ratifikovalo jak rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, tak Pařížskou dohodu, konference COP27 se tedy ruská delegace účastní. Je důležité, aby Rusko jako jeden z největších znečišťovatelů své multilaterální závazky plnilo a řešilo klimatickou krizi jak mitigačními, tak adaptačními opatřeními,“ řekl náměstek ministra životního prostředí pro řízení sekce ochrany klimatu Jan Dusík pro EuroZprávy.cz.

Na výstupech konference musí být shoda všech účastníků, budeme tedy naslouchat i jejich pozicím, podotkl Dusík. „Současně ale zdůrazníme náš silně odsuzující postoj k agresi na Ukrajině, podobně jako na všech ostatních světových fórech. Klimatická akce je urgentnější i kvůli ruské agresi a jejím dopadům,“ doplnil. 

S velmi striktním projevem uvedl summit COP27 v Egyptě generální tajemník OSN Antonio Guterres. „Jsme na dálnici do klimatického pekla, zatímco nohu máme na plynovém pedálu,“ varoval tajemník podle zpravodajského serveru Guardian. Klimatická katastrofa nikdy nebyla blíže. „Okno příležitosti je otevřené, ale prosvítá jím jen úzký proužek světla. Globální klimatická bitva nám v této kritické dekádě přinese buď vítězství nebo porážku. Jedna věc je jistá: ti, kdo to vzdají, prohrají,“ dodal.

Například summit COP26 z roku 2021 se pod taktovkou Velké Británie a Itálie konal ve skotském Glasgow a zaznamenal mohutné protesty. Na základě informací britského zpravodajského serveru BBC se jich zúčastnilo okolo 100 tisíc lidí. Protesty se nekonaly pouze ve skotské metropoli. Další klimatičtí aktivisté uspořádali ve Velké Británii. Různé události hlásila také Keňa s Tureckem, Francií, Brazílií, Austrálií a Kanadou. 

Pařížskou dohodu opustil Trump, Biden musel jeho kroky napravovat

Historicky nejznámější jsou tři výstupy ze tří různých konferencí. Měly za úkol změnit globální přístup ke světovým ekologickým problémům. Konkrétně šlo o Kjótský protokol z roku 2005, Pařížskou dohodu podepsanou roku 2015 a právě COP26. Ten měl za úkol prohloubit funkci a kooperaci v rámci Pařížské dohody.

Pařížskou dohodu podepsala většina zemí OSN. Jejím cílem je omezení globálního oteplování pod dva či ideálně o 1,5 stupně Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Jednotlivé země ho měly dosáhnout posilováním aplikace zelené energie a omezováním emisí skleníkových plynů. Mimo jiné smlouva počítala s asistencí chudším zemím, a to především ze strany těch vyspělých.

Někdejší americký prezident Donald Trump oznámil odstoupení od dohody v červnu 2017, jak připomíná web BBC. Rozhodnutí nabylo platnost v listopadu 2020, konkrétně tři dny po prezidentských volbách, v nichž porazil Trumpa jeho demokratický oponent a nynější prezident Spojených států Joe Biden. „Kjótský protokol jsme ani neratifikovali, v případě Pařížské dohody jsme ji opustili. Tudíž si myslím, že jde o problém,“ hodnotil Trumpův krok bývalý vysoký úředník administrativy pro klimatickou změnu exprezidenta Baracka Obamy Andrew Light.

Joe Biden hned 20. ledna loňského roku Pařížskou dohodu opět podepsal. „Pařížská dohoda je bezprecedentní rámec pro globální akci. Víme to, protože jsme ji pomáhali vytvářet a přenést v realitu. Pomůže nám vyhnout se katastrofickému oteplování planety,“ napsal v tiskovém prohlášení na webu amerického ministerstva zahraničí jeho šéf Antony Blinken. 

Spojené státy nejsou jediným černým koněm boje proti klimatickým změnám. Podle amerického zpravodajského serveru CNN ratifikovalo Kjótský protokol 191 států a Evropské společenství jako celek. K omezení skleníkových plynů se zavázalo 37 průmyslově vyspělých zemí a Evropské společenství, dalších 100 méně vyspělých mohlo jednat dobrovolně. Včetně Číny a Indie. 

Signatáři se konkrétně zavázali ke snížení vlastních emisí do let 2010–2012 o pět procent oproti úrovni v roce 1991. Protokol také zajistil mezinárodní systém obchodu s emisními povolenkami. Umožňuje zemím získat kredity na plnění svých emisních cílů investováním do čištění emisí mimo jejich vlastní zemi. 

Pro Česko je ochrana klimatu klíčová

Česká republika podle náměstka ministra životního prostředí pro řízení sekce ochrany klimatu Jana Dusíka dodržuje všechny závazky, ke kterým se upsalo. „Ať již samostatně při plnění Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, jejíž strany se právě schází v Egyptě, aby se dohodly jak dál, nebo jako členský stát Evropské unie. Nyní také vedeme v EU jako předsednická země jednání o nové klimatické legislativě Fit for 55,“ vysvětlil.

Náměstek popsal Fit for 55 jako soubor legislativních opatření s cílem snížit v EU do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent oproti roku 1990 a dosáhnout klimatické neutrality EU v roce 2050. „Jakmile bude balíček schválen, budeme tyto závazky opět přejímat do české legislativy a nové politiky ochrany klimatu.“

Zelená dohoda podle něj představuje řešení, jak se zbavit nebezpečné závislosti na ruských fosilních palivech a proto je třeba ji urychlit. „Lze očekávat, že kvůli omezení dodávek ruského plynu a ropy může teď v Evropě dojít ke krátkodobému zvýšení využívání uhlí, dlouhodobé cíle ale zůstávají v platnosti. Teprve válka a energetická krize mnohým skutečně otevřely oči. Máme plán REPowerEU, který nám pomůže postupně ukončit závislost na ruských fosilních palivech urychleným rozvojem získávání energie z domácích obnovitelných zdrojů, úsporami energie a diverzifikací dodávek,“ shrnul Dusík. 

Cíl z balíčku Fit for 55, který požaduje snížení emisí v EU o nejméně 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990, se podle plánu RePower zřejmě podaří překročit. „Možná se nám cíl nakonec podaří snížit ještě o trochu více,“ poznamenal Dusík. 

„Jednání povedeme se všemi účastníky, hlavně velkými znečišťovateli a zástupci rozvojových zemí. V klimatické krizi jsme všichni na jedné lodi. Vše je o jednání, přesvědčování, společném tlaku na zaostávající země nejen ze strany ambiciózních zemí, ale i na stimulaci investic a zapojení finančního sektoru,“ jmenoval náměstek ministra Dusík.

EU je lídrem v ochraně klimatu a kontinuálně vyzývá ostatní partnery k následování svého příkladu. „Také proto vznikla Pařížská dohoda. Všichni něco dělají, bohužel to ale nestačí na udržení oteplování na 1,5 stupně. Proto potřebujeme navýšit národní závazky jednotlivých států. Z pozice českého předsednictví vedeme za EU celou řadu bilaterálních jednání, postupujeme společně s evropským komisařem Fransem Timmermansem a do vyjednávání zapojíme všechny ministry EU, kteří v Šarm aš šajchu budou,“ konstatoval Dusík. 

Jak to bude se zákazem aut se spalovacími motory?

Návrh má zajistit stoprocentní snížení emisí oxidu uhličitého u nových aut a dodávek prodávaných po roce 2035. „Na tom je souhlas na evropské úrovni.  Nejde o to, že by v roce 2035 měl skončit prodej aut se spalovacími motory. Auta, pokud budou mít čisté alternativní palivo, mohou být dál prodávána a být v provozu,“ uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka pro EuroZprávy.cz. 

Jinými slovy to znamená, že auta mohou mít i spalovací motor, nesmí však vypouštět žádné emise. „Na evropské úrovni jsme se dohodli, že se k návrhu v roce 2026 vrátíme a znovu se podíváme na to, zda je splnitelný a jaké bude mít dopady. Nové normy se navíc netýkají aut, které již dříve někdo koupil,“ uzavřel nový šéf resortu životního prostředí.