NSS vyzval ke změně registrace občanských prezidentských kandidátů

Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a "neblahých skutečností". Systém shromažďování 50.000 podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. 

"Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak," řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

"Kandidát je závislý na tom, zda jsou občané ochotní mu sdělit osobní údaje a zda si ty údaje nevymýšlejí, ať už záměrně, s cílem jej poškodit, anebo jenom proto, že nejsou na ulici připraveni dát komplexní paletu údajů, které zákon vyžaduje," řekl Pospíšil. Aby kandidáti dosáhli na hranici 50.000 podpisů, shánějí osobní údaje "ber kde ber", přičemž vnitro má problém záznamy ověřit.

"Systém není neústavní, ale je nepochybně neudržitelný a zákonodárce by měl velmi vážně uvažovat o jeho změně," uvedl Pospíšil. V úvahu připadá například snížení požadovaného počtu občanských podporovatelů, změna ve způsobu ověřování, ale také třeba využití prostředků elektronické komunikace. Lidé by tak mohli konkrétní uchazeče o Hrad podpořit třeba přes datovou schránku, identitu občana nebo na CzechPointu.

Soudci specializovaného senátu, který dnes do voleb po revizi rozhodnutí ministerstva vnitra pustil podnikatele Karla Diviše, upozornili na to, že na řadu problémů právní úpravy už před deseti lety poukázal Ústavní soud. Zákon ale zůstává v hlavních rysech stejný.

Předseda specializovaného senátu Tomáš Langášek také připomněl, že NSS už dříve rozhodl, že každý poslanec či senátor může podpořit jen jednoho prezidentského kandidáta. Vnitro ale podle něj tento právní názor "doslova ignoruje" a soud neměl letos možnost tento problém znovu otevřít, protože "kde není žalobce, není soudce".

Nedostatky právní úpravy podle Langáška do značné míry souvisejí s tím, že vznikala narychlo po překvapivé změně ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta. Kromě dílčích změn současného systému by se podle Langáška měl vzít do úvahy také případný návrat k nepřímé volbě.

"Když si vezmete, co všechno je s tou přímou volbou spojeno, kolik energie, práce, peněz na to musíme vynakládat, ještě s takovými problémy a možná i s ostudami, tak je otázka, jestli vůbec to má smysl," řekl novinářům Langášek.

Podle ústavního právníka Národního institutu SYRI Ladislava Vyhnánka systém sběru podpisů vyvolával problémy dlouhodobě. "Pravidelné spory o to, kdo splnil podmínky registrace, jak kontrolovat pravost podpisů a z toho plynoucí nejistota, jistě podlamují důvěru voličů v integritu voleb," uvedl Vyhnánek. Pochybnosti podle něj vyvolávala také praxe ministerstva vnitra.

"Někde by šlo změny docílit změnou zákona či ústavy. Pokud jde o sběr podpisů občanů, můžeme se inspirovat například Rakouskem, kde je vyžadováno podpisů méně, ale musejí být úředně ověřeny. To vzniku sporů předchází. Jindy by stačilo, aby ministerská praxe následovala rozumný výklad zákona. Aktuálně tomu tak nebylo, což vidíme u zjevně excesivní a nesmyslné registrace kandidátky Rohanové," uvedl Vyhnánek. Denisu Rohanovou soud z voleb vyřadil, podpořili ji pouze členové bývalé Poslanecké sněmovny, jejichž mandát zanikl ještě před vyhlášením volby prezidenta.

Politologové: Úpravu sběru podpisů občanů pro kandidáty je nutné změni

Úpravu sběru podpisů občanů pro kandidáty na prezidenta je třeba změnit, shodli se politologové, které ČTK oslovila. Podle Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha se o nutnosti zpřesnění hovoří deset let let. Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy míní, že cestou je zapojení digitálních technologií nebo například průběžné schvalování podpisů ministerstvem vnitra. Podle ústavního právníka Jana Kysely by digitalizace částečně pomoci mohla, ale pro významnou část populace by znamenala výraznou překážku. Pro vyřešení nejasností spojených s přímou volbou prezidenta je také premiér Petr Fiala (ODS) a zmínil například nejasnosti ohledně platnosti podpisů občanů pro kandidáty.

"Je tu spousta otazníků, které by se asi měly vyřešit. Není to jen platnost podpisů, ale je to třeba i věc, nad kterou spousta našich spoluobčanů vlastně kroutila hlavou a nedokázala si vysvětlit, že třeba je možné, aby senátoři, kteří už rok nejsou ve funkci, podpořili někoho, kdo kandiduje, a tak dál," uvedl Fiala v Paříži, kde je na konferenci na podporu Ukrajiny. Podle Fialy by bylo nejlepší zachovat nepřímou volbu prezidenta, která podle něj nejlépe odpovídá charakteru parlamentní demokracie v Česku. Nicméně si uvědomuje, že podmínky v Česku k tomu nejsou.

Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo.

NSS při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a "neblahých skutečností". Systém shromažďování 50.000 podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně.

Podle Mlejnka je úpravu sběru podpisů nutné změnit. "Nejspíše právě pomocí zapojení digitálních technologií. Nebo například pomocí průběžného schvalování podpisů ministerstvem vnitra, že by tam měl každý kandidát něco jako konto, kam by dodával podpisy průběžně, takže by věděl, kolik jich má schválených, a nemusel by čekat na ex post posouzení," uvedl politolog.

"Stoprocentně by mělo dojít k úpravě zákona, respektive vyjasnění některých pasáží, které jsou dnes evidentně vykládány různě. Jen škoda, že se promrhalo deset let, protože o nutnosti úpravy, respektive zpřesnění některých částí zákona, se mluvilo již při první prezidentské volbě v roce 2013," uvedl Just.

Už tehdy se podle politologa hovořilo o možnosti snížení požadovaného počtu podpisů, které by ale musely být ověřené, což by také snižovalo riziko zpochybnění. "Teď se k problematice podpisů občanů přidala i otázka načasování sběru poslaneckých a senátorských, což by si rovněž zasloužilo úpravu a zpřesnění," dodal.

Kysela má rozhodnutí NSS za přesvědčivá. Dokládají podle něj, že soudní přezkum postupu vnitra je důležitý. "Volební zákon vyžaduje zamyšlení v různých ohledech, ač většina zmiňovaných problémů plyne spíše z praxe ministerstva vnitra než zákona samotného," sdělil ČTK ústavní právník.

Digitalizace by podle něj částečně pomoci mohla, pro velkou část populace by ale byla překážkou. Pokud by nebyly petiční listiny v papírové formě, výtky by se týkaly toho, že někteří v digitálním světě nežijí, míní. "Za rozhodující považuji ujasnit si, zda je ministerstvo vnitra schopno postupovat tak, jak volební zákon vykládá NSS, a zda by takový postup vyloučil drtivou většinu problémů. Pokud ano, volební zákon nutně měnit nemusíme," dodal Kysela.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury je systém sběru občanských podpisů špatně nastavený. Považoval by za vhodné snížit potřebný počet podpisů tak, aby mohly být transparentně ověřeny na ministerstvu vnitra, řekl. Hnutí ale podle něj rozhodnutí soudu respektuje, řekl dnes ve Sněmovně.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš dal za pravdu NSS v případě Rohanové. "Nemyslím, že zákon byl zamýšlen tak, že v libovolný čas získaný podpis jde přes věky věků a lze ho použít jako platný podpis, měli by to být činní senátoři či poslanci v době, kdy volby probíhají," konstatoval.

Dále kandidují bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Související

Václav Klaus

Klaus definitivně bez pokuty za projev bez roušky. NSS potvrdil její zrušení

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil zrušení pokuty pro bývalého prezidenta Václava Klause za projev bez roušky v době pandemie covidu-19, zamítl kasační stížnost ministerstva zdravotnictví proti zrušujícímu rozsudku pražského městského soudu. Ministerstvo také musí Klausovi zaplatit náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jde zhruba o 4100 korun. ČTK to zjistila z úřední desky NSS. Bývalý prezident dnes v reakci na rozhodnutí NSS pro ČTK uvedl, že vyhrál rozum nad snahou státu diktovat lidské životy.

Více souvisejících

Nejvyšší správní soud prezident čr Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

včera

Aleš Majer

Dva prvoligové týmy oznámily své nové trenéry. Boleslav bude trénovat Majer, Slovácko Kameník

Jen krátce po skončení sezóny 2024/25 se rozjely nejen změny v hráčských kádrech prvoligových mužstvech, v některých případech musela prvoligové kluby řešit i otázku, kdo bude jejich hráče v nadcházející sezóny 2025/26 trénovat. Po prvním červnovém týdnu mají tuto otázku vyřešenou jak v Mladé Boleslavi, tak na Slovácku. Zatímco prvně jmenovaný středočeský klub sáhl po Aleši Majerovi, pro nějž se tak bude jednat o premiérovém prvoligovém angažmá v kariéře, v případě Slovácka se stal novým trenérem dosavadní lodivod druholigového Vyškova Jan Kameník.

včera

Fotbal

Češi zvládli další duel kvalifikace na MS, po Faerských ostrovech a Gibraltaru vyhráli nad Černou Horou

Čeští fotbalisté vyhráli po Faerských ostrovech a Gibraltaru další duel v rámci kvalifikace na mistrovství světa, které se bude v roce 2026 konat v USA, Kanadě a Mexiku. Tentokrát soupeřem svěřenců kouče Ivana Haška byla Černá Hora. V domácím prostředí v plzeňských Štruncových sadech se o výhru 2:0 a udržení se českého týmu na vedoucím místě své kvalifikační skupiny L postarala dvojice bývalých spoluhráčů z Leverkusenu Adam Hložek a Patrik Schick. Přestože Češi měli postupem času čím dál více příležitostí a protože Černého trefa pak neplatila kvůli předešlému ofsajdu, na skóre se už nic nezměnilo.

včera

Černá díra trhá hvězdu na kusy

Velký třesk byl největší explozí v celém vesmíru, která ale byla ta druhá? Vědci na to náhodou přišli

Astronomové přišli s překvapivým objevem: pomocí vesmírného teleskopu Gaia se jim podařilo náhodně zaznamenat dosud neznámý typ gigantických vesmírných explozí – největších, jaké kdy lidstvo pozorovalo od samotného počátku vesmíru. Tyto kolosální výbuchy světla, zachycené z jádra vzdálených galaxií, nejenže překonávají dosavadní záznamy svou silou, ale i délkou trvání.

včera

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk smazal příspěvky týkající se konfliktu s prezidentem Trumpem

Elon Musk, šéf Tesly a SpaceX, zřejmě odstranil několik ostrých příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho nedávného veřejného střetu s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle zjištění CNN šlo mimo jiné o obvinění, že Trump figuruje ve „spisech Epsteina“, výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem, i hrozbu okamžitého odstavení vesmírné lodi Dragon.

včera

Pavel Blažek

Blažek pozastavil členství v ODS. Po bitcoinové kauze rezignoval i na vedení jihomoravské organizace

Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek pozastavil své členství v Občanské demokratické straně. Stalo se tak krátce poté, co kvůli narůstajícímu tlaku v souvislosti s takzvanou bitcoinovou kauzou podal demisi z ministerské funkce a zároveň se vzdal kandidatury v nadcházejících podzimních volbách. Původně měl být na čtvrtém místě jihomoravské kandidátky koalice Spolu. Kromě toho rezignoval také na funkci předsedy regionálního sdružení ODS v Jihomoravském kraji.

včera

Tomáš Řepa

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.

včera

včera

Koncept letadla Overture

Nadzvukové létání se po 20 letech vrací. Je ale potřeba vyřešit zásadní problém

Po více než dvou dekádách od vyřazení slavného Concordu se nadzvukové lety vracejí do hry – tentokrát možná i nad pevninskými Spojenými státy. Boom Supersonic, ambiciózní startup z Colorada, pracuje na vývoji letadla Overture, které má být prvním komerčním nadzvukovým letounem od dob Concordu. K tomu ale bude potřeba odstranit jeden zásadní zákaz: létání nadzvukovou rychlostí nad pevninou USA.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj se chce za týden setkat s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu skupiny G7, který se uskuteční ve dnech 15.–17. června v kanadském Kananaskisu. Informoval o tom šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak během pátečního večerního vysílání ukrajinské televize.

včera

včera

Bismarck (Foto: Bundesarchiv)

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

včera

Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.

včera

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

včera

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

USA jsou zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

Nedávný dronový útok Ukrajiny na ruskou základnu strategických bombardérů v Olenyi vyvolal v amerických ozbrojených silách vážné obavy. Odborníci i armádní představitelé varují, že podobný scénář by mohl být úspěšně zopakován i proti americkým leteckým základnám – včetně těch na vlastním území USA. A zranitelnost je prý mnohem větší, než se dosud přiznávalo.

včera

včera

včera

včera

6. června 2025 21:48

6. června 2025 20:56

Podvodníci přišli s novou metodou na WhatsAppu. Zneužívají důvěry v kamarády

S podvody na komunikační platformě WhatsApp se v poslední době roztrhl pytel. Uvědomují si to i sami podvodníci, což ukazuje jejich nová metoda, na kterou upozornila policie. V případě, že ji dotyčný odhalí, hrozí mu ztráta účtu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy