Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a "neblahých skutečností". Systém shromažďování 50.000 podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně.
"Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak," řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.
"Kandidát je závislý na tom, zda jsou občané ochotní mu sdělit osobní údaje a zda si ty údaje nevymýšlejí, ať už záměrně, s cílem jej poškodit, anebo jenom proto, že nejsou na ulici připraveni dát komplexní paletu údajů, které zákon vyžaduje," řekl Pospíšil. Aby kandidáti dosáhli na hranici 50.000 podpisů, shánějí osobní údaje "ber kde ber", přičemž vnitro má problém záznamy ověřit.
"Systém není neústavní, ale je nepochybně neudržitelný a zákonodárce by měl velmi vážně uvažovat o jeho změně," uvedl Pospíšil. V úvahu připadá například snížení požadovaného počtu občanských podporovatelů, změna ve způsobu ověřování, ale také třeba využití prostředků elektronické komunikace. Lidé by tak mohli konkrétní uchazeče o Hrad podpořit třeba přes datovou schránku, identitu občana nebo na CzechPointu.
Soudci specializovaného senátu, který dnes do voleb po revizi rozhodnutí ministerstva vnitra pustil podnikatele Karla Diviše, upozornili na to, že na řadu problémů právní úpravy už před deseti lety poukázal Ústavní soud. Zákon ale zůstává v hlavních rysech stejný.
Předseda specializovaného senátu Tomáš Langášek také připomněl, že NSS už dříve rozhodl, že každý poslanec či senátor může podpořit jen jednoho prezidentského kandidáta. Vnitro ale podle něj tento právní názor "doslova ignoruje" a soud neměl letos možnost tento problém znovu otevřít, protože "kde není žalobce, není soudce".
Nedostatky právní úpravy podle Langáška do značné míry souvisejí s tím, že vznikala narychlo po překvapivé změně ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta. Kromě dílčích změn současného systému by se podle Langáška měl vzít do úvahy také případný návrat k nepřímé volbě.
"Když si vezmete, co všechno je s tou přímou volbou spojeno, kolik energie, práce, peněz na to musíme vynakládat, ještě s takovými problémy a možná i s ostudami, tak je otázka, jestli vůbec to má smysl," řekl novinářům Langášek.
Podle ústavního právníka Národního institutu SYRI Ladislava Vyhnánka systém sběru podpisů vyvolával problémy dlouhodobě. "Pravidelné spory o to, kdo splnil podmínky registrace, jak kontrolovat pravost podpisů a z toho plynoucí nejistota, jistě podlamují důvěru voličů v integritu voleb," uvedl Vyhnánek. Pochybnosti podle něj vyvolávala také praxe ministerstva vnitra.
"Někde by šlo změny docílit změnou zákona či ústavy. Pokud jde o sběr podpisů občanů, můžeme se inspirovat například Rakouskem, kde je vyžadováno podpisů méně, ale musejí být úředně ověřeny. To vzniku sporů předchází. Jindy by stačilo, aby ministerská praxe následovala rozumný výklad zákona. Aktuálně tomu tak nebylo, což vidíme u zjevně excesivní a nesmyslné registrace kandidátky Rohanové," uvedl Vyhnánek. Denisu Rohanovou soud z voleb vyřadil, podpořili ji pouze členové bývalé Poslanecké sněmovny, jejichž mandát zanikl ještě před vyhlášením volby prezidenta.
Politologové: Úpravu sběru podpisů občanů pro kandidáty je nutné změni
Úpravu sběru podpisů občanů pro kandidáty na prezidenta je třeba změnit, shodli se politologové, které ČTK oslovila. Podle Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha se o nutnosti zpřesnění hovoří deset let let. Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy míní, že cestou je zapojení digitálních technologií nebo například průběžné schvalování podpisů ministerstvem vnitra. Podle ústavního právníka Jana Kysely by digitalizace částečně pomoci mohla, ale pro významnou část populace by znamenala výraznou překážku. Pro vyřešení nejasností spojených s přímou volbou prezidenta je také premiér Petr Fiala (ODS) a zmínil například nejasnosti ohledně platnosti podpisů občanů pro kandidáty.
"Je tu spousta otazníků, které by se asi měly vyřešit. Není to jen platnost podpisů, ale je to třeba i věc, nad kterou spousta našich spoluobčanů vlastně kroutila hlavou a nedokázala si vysvětlit, že třeba je možné, aby senátoři, kteří už rok nejsou ve funkci, podpořili někoho, kdo kandiduje, a tak dál," uvedl Fiala v Paříži, kde je na konferenci na podporu Ukrajiny. Podle Fialy by bylo nejlepší zachovat nepřímou volbu prezidenta, která podle něj nejlépe odpovídá charakteru parlamentní demokracie v Česku. Nicméně si uvědomuje, že podmínky v Česku k tomu nejsou.
Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo.
NSS při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a "neblahých skutečností". Systém shromažďování 50.000 podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně.
Podle Mlejnka je úpravu sběru podpisů nutné změnit. "Nejspíše právě pomocí zapojení digitálních technologií. Nebo například pomocí průběžného schvalování podpisů ministerstvem vnitra, že by tam měl každý kandidát něco jako konto, kam by dodával podpisy průběžně, takže by věděl, kolik jich má schválených, a nemusel by čekat na ex post posouzení," uvedl politolog.
"Stoprocentně by mělo dojít k úpravě zákona, respektive vyjasnění některých pasáží, které jsou dnes evidentně vykládány různě. Jen škoda, že se promrhalo deset let, protože o nutnosti úpravy, respektive zpřesnění některých částí zákona, se mluvilo již při první prezidentské volbě v roce 2013," uvedl Just.
Už tehdy se podle politologa hovořilo o možnosti snížení požadovaného počtu podpisů, které by ale musely být ověřené, což by také snižovalo riziko zpochybnění. "Teď se k problematice podpisů občanů přidala i otázka načasování sběru poslaneckých a senátorských, což by si rovněž zasloužilo úpravu a zpřesnění," dodal.
Kysela má rozhodnutí NSS za přesvědčivá. Dokládají podle něj, že soudní přezkum postupu vnitra je důležitý. "Volební zákon vyžaduje zamyšlení v různých ohledech, ač většina zmiňovaných problémů plyne spíše z praxe ministerstva vnitra než zákona samotného," sdělil ČTK ústavní právník.
Digitalizace by podle něj částečně pomoci mohla, pro velkou část populace by ale byla překážkou. Pokud by nebyly petiční listiny v papírové formě, výtky by se týkaly toho, že někteří v digitálním světě nežijí, míní. "Za rozhodující považuji ujasnit si, zda je ministerstvo vnitra schopno postupovat tak, jak volební zákon vykládá NSS, a zda by takový postup vyloučil drtivou většinu problémů. Pokud ano, volební zákon nutně měnit nemusíme," dodal Kysela.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury je systém sběru občanských podpisů špatně nastavený. Považoval by za vhodné snížit potřebný počet podpisů tak, aby mohly být transparentně ověřeny na ministerstvu vnitra, řekl. Hnutí ale podle něj rozhodnutí soudu respektuje, řekl dnes ve Sněmovně.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš dal za pravdu NSS v případě Rohanové. "Nemyslím, že zákon byl zamýšlen tak, že v libovolný čas získaný podpis jde přes věky věků a lze ho použít jako platný podpis, měli by to být činní senátoři či poslanci v době, kdy volby probíhají," konstatoval.
Dále kandidují bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Související

České eurovolby mají definitivně potvrzené výsledky. Kolář bude europoslancem

Klaus definitivně bez pokuty za projev bez roušky. NSS potvrdil její zrušení
Nejvyšší správní soud , prezident čr , Ministerstvo vnitra
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Zelenskyj se chce za týden setkat s Trumpem
před 2 hodinami

Rusko po masivním útoku na Ukrajinu obvinilo Kyjev z odkladu rozsáhlé výměny zajatců
před 2 hodinami

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku
před 3 hodinami

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti
před 4 hodinami

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech
před 5 hodinami

USA jsou zranitelné zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany
před 6 hodinami

Evropa se připravuje na kybernetickou katastrofu: EU posiluje spolupráci s armádami, průmyslem a NATO
před 7 hodinami

Souboj Trumpa s Muskem není jen obyčejná hádka. Bílému domu může pořádně zavařit
před 8 hodinami

Největší útok na Charkov od začátku války: Starosta hovoří o „otevřeném teroru“
před 10 hodinami

Ani předpověď počasí na víkend není bez bouřek. Teplejší bude sobota
včera

Novinka ohledně důchodů se osvědčuje, hlásí ministerstvo
včera

Podvodníci přišli s novou metodou na WhatsAppu. Zneužívají důvěry v kamarády
včera

Bundeswehr musí posílit o dalších 60 tisíc vojáků. Vyloučena není povinná služba
včera

Až sedmicentimetrové kroupy a downbursty. Meteorologové zhodnotili čtvrteční bouřky
včera

Ze smrti ženy na Pardubicku je vražda na objednávku. Dva lidé čelí obvinění
včera

Hromadná nehoda na D10. Pět zraněných, dálnice je uzavřena
včera

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování
včera

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není
včera

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak
včera
Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky
Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.
Zdroj: Jakub Jurek