RECENZE: Výjimečný svou obyčejností. Nezávislý snímek Pěkně blbě je těžké si nezamilovat

Chicagský stand-up komik Kumail Nanjiani, který ve filmu hraje sám sebe, je synem pakistanských přistěhovalců a jako takový stojí před nelehkou volbou – vzít si Pakistánku, kterou mu vyberou rodiče, nebo se zříci více než 1 000 let starých tradic, odmítnout dohodnuté manželství – a být tak odvržen vlastní rodinou. Kumail se nějaký čas potajmu schází se studentkou psychologie Emily (Zoe Kazanová), ale jejich vztah se nakonec rozpadne. Emily se ovšem nakazí záhadnou nemocí a upadne do kómatu. Přestože se rozešli, odvržený milenec za ní přispěchá do nemocnice, kde se konečně pozná také s Emiliinými rodiči Beth (Holly Hunterová) a Terrym (Ray Romano).

Je zvláštní sledovat na plátně tak osobní příběh, jakým Pěkně blbě bezpochyby je. Bezbranná bezprostřednost, s jakou snímek sbližuje nejprve milostný pár a následně Kumaila s rodiči Emily, je často přímo odzbrojující. Lví podíl na tom má kombinace výborného herectví, zvláštního lehce toporného humoru takřka kaufmanovských kvalit či stále vzácnější upřímná lidskost dialogů, situací i pocitů, které hlavní hrdinové prožívají.

Rozhodně nejzábavnější částí filmu je jeho prostředek. Jakmile se na scéně objeví Beth a Terry, diváka zavalí smršť nápaditých absurdních gagů a emotivních situací, při nichž se tato nepravděpodobná trojice začne sbližovat. Střídání smutných scén s těmi vyloženě vtipnými je umění, které ne každý ovládá. Nanjianimu, který pochopitelně obstaral také scénář, s režisérem Sholwaterem se to ale povedlo na jedničku se dvěma hvězdičkami. Srandičky zde nemají šanci oslabit tíhu situace a naopak ohrožení Emily dodává některým humorným scénám zcela nový rozměr.

Nanjiani využívá svoje zkušenosti z představení na stojáka a jako každý z dlouhé řady klubových komiků, kteří se prosadili v televizi nebo filmu, i on využívá svých zkušeností s tím, jak správně načasovat gag. Jeho herecký projev sice občas stále trochu připomíná komediální výstup, což by mohlo v jiném typu filmu vadit, k Pěkně blbě se tento styl perfektně hodí. S podobně nepřirozeně přirozenou Zoe Kazanovou se pak skvěle doplňují.

Potřebný herecký kapitál pak samozřejmě přináší oscarová Holly Hunterová, která na sebe v případě potřeby dokáže strhnout veškerou pozornost a zachraňuje tak některé slabší momenty (zatímco jiné eskaluje z nadprůměru až ke hvězdám). K drobné herečce s nakřáplým hlasem byste pak našli lepšího partnera než vysokého, fousatého, neohrabaného a dobrosrdečného Romana. Ten od dob sitcomového Raymonda ušel dlouhou cestu, což ovšem předvedl už v loňském seriálu Vinyl.

Komedie samozřejmě jde naproti tématům rasismu, xenofobie a střetu kultur. Vždyť na nich Nanjiani kolikrát staví i ve svých stand-upech. Devětatřicetiletý komik stojí v tomto ohledu kdesi uprostřed – svou kulturu miluje, ale s mnoha jejími anachronismy kategoricky nesouhlasí, Islám uznává a obdivuje, ale cestu k němu ztratil a nenalezl. Jediné, čemu se v Pěkně blbě naplno vysmívá, jsou zaslepení rasisté, kteří všechny hází do jednoho pytle. A i k nim přistupuje částečně shovívavě.

Snímku moc nepomáhá jeho délka. Lehce se vleče hned na několika místech včetně závěru, a i když asi nebudete znuděně kontrolovat ručičky hodinek, dojem z nevyrovnanosti tempa může člověka vytrhnout ze zanoření do děje a jeho pachuť ulpí na patře také po dojetí závěrečných titulků.

Pěkně blbě? Spíš naopak. Tento lidský příběh naservírovaný s osobitým humorem a vybroušenými dialogy musí pobavit snad každého bez ohledu na pohlaví, věk nebo filmový vkus.

Celkové hodnocení: 90 %

The Big Sick (2017)

Hrají: Kumail Nanjiani, Zoe Kazan, Holly Hunter, Ray Romano, Aidy Bryant, Bo Burnham, Adeel Akhtar a další

Režie: Michael Showalter

Scénář: Kumail Nanjiani, Emily V. Gordon

Kamera: Brian Burgoyne

Hudba: Michael Andrews

USA / 119 minut / komedie, romantický, drama