Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kandidáti na prezidenta České republiky často mluví o tématech, které nijak nezasahují do pravomocí hlavy státu. „Určitě každému kandidátovi pomůže, pokud bude zdůrazňovat své přednosti, ať už reálné, či domnělé,“ komentuje politolog. Navíc se domnívá, že pokud by ANO za případného prezidentování vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny, tak politický systém ČR nebude v ohrožení. „I když by byl Andrej Babiš prezident, nepomůže to hnutí ANO jít nad svých 33 až max 36 procent podporovatelů. Navíc si myslím, že pro hnutí ANO je lepším koaličním partnerem ODS, nikoliv SPD,“ říká Lysek.
Může prezident zásadním způsobem zasahovat do činnosti vlády? Například kandidující poslanec Andrej Babiš zakládá svou kampaň na kritice této instituce. Je to pro prezidentskou kampaň relevantní postup?
Většina hesel v kampani jsou skutečně jen marketingové proklamace, prezident může ovlivnit fungování vlády jen nepřímo, například pozdržet nejmenování ministra, nebo vetovat zákon. Přesto pro volební kampaň je důležité zvednout tyhle témata, minimálně se tím kandidát vymezí vůči vládě a její politice a ukáže tím voličům svoji ideovou a politickou pozici. Přestože pak jako prezident nebude mít kompetence, jak politický kurz země přímo změnit, může pak jako prezident zvedat témata a donutit vládu pozměnit některé politiky.
Jelikož jsem se již zmínil o poslanci Babišovi, rád bych se ještě zeptal, jakou relevanci k prezidentským pravomocím a možnosti nárůstu voličů má jeho část kampaně coby krizového manažera? Vzhledem k tomu, že daleko větší reálnou moc mají v rukou vláda a parlament, má smysl o sobě zmiňovat, že je zkušený podnikatel?
Volební kampaň je z velké části založena na emocích a těžko chtít, aby veřejnost studovala kompetence ústavních institucí a dle toho vyhodnocovala kandidáty ve volební kampani. Určitě každému kandidátovi pomůže, pokud bude zdůrazňovat své přednosti, ať už reálné, či domnělé.
O Babišových manažerských schopnostech můžeme pochybovat, nicméně u seniorů tohle rezonuje, u vzdělanějších lidí tahle aura krizového manažera dávno padla, nejpozději pak po pandemii COVID-19. Takže u určité skupiny voličů mu tohle pomůže.
Pokud nastane situace, že bude Andrej Babiš zvolen prezidentem, ať je tato možnost více či méně pravděpodobná, co může znamenat teoretické zvolení hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR roku 2025? Může být stávající státní zřízení České republiky ohroženo nebo jde o plané obavy?
Může jen za situace, že populistické strany získají pak většinu a složí vládu. Nemyslím si, že by Andrej Babiš byl nebezpečnější než Miloš Zeman, ten měl přímé vazby na Rusko a Česká republika to naštěstí přežila. A i když by byl Andrej Babiš prezident, nepomůže to hnutí ANO jít nad svých 33 až max 36 % podporovatelů. Navíc si myslím, že pro hnutí ANO je lepším koaličním partnerem ODS, nikoliv SPD. Což koneckonců ukazují jednání v Praze, ale také jednotlivé radnice v českých krajských městech.
Jistě jste něco zaslechl o různých kauzách - například Danuše Nerudová a její možná pochybení coby rektorky Mendelovy univerzity, nebo Petr Pavel a jeho minulost v komunistickém Československu u vojenské rozvědky. Jak tyto kauzy hodnotíte? Nevypadá to, že by zásadně zasáhly do volebních průzkumů.
U pana generála Pavla jsme to všichni věděli předem, takže kauza členství v KSČ nemá takový účinek a jedná se spíše o potvrzující argument již rozhodnutých voličů.
Kauzy paní Danuše Nerudové mají asi větší dopad, protože pro neakademickou sféru se jedná o nové věci, zejména kauza s kupováním doktorátů. Pro akademiky to není nic překvapivého, nejenom kupování doktorských titulů, ale třeba spoustu kolegů se podívalo na její publikační aktivity, které jsou velmi problematické. Proto paní Nerudová mezi akademickou sférou nemá velkou podporu, přestože je sama akademička.
Nicméně tyhle akademické prohřešky nebudou zajímat její voliče. Pokud bych měl říci, mezi kterými kandidáty a jejich voličskými skupinami je iracionální emoční pouto nejsilnější, tak je to Andrej Babiš, a právě Danuše Nerudová, která je zase symbolem pro liberální voliče z velkých měst. Ti odmítají kauzy Danuše Nerudové stejnými argumenty, jako senioři u kauz Andreje Babiše. Je tu paradoxně velká podobnost.
Existuje vůbec možnost, že mimo trio Pavel-Nerudová-Babiš zasáhne do druhého kola některý ze slabších kandidátů, nebo se v této situaci dá již spoléhat na předvolební průzkumy? Přece jen, ostatní kandidáti v nich již dlouho setrvávají na podobně nízkých procentech a žádný z nich už delší dobu nevykazuje nárůst preferencí.
Obecně se dá předpokládat, že Jaroslav Bašta bude mít asi více hlasů, než mu průzkumy nyní přisuzují. Billboardy s odvoláním vlády jsou celkem úderné a mohou zaujmout. To může za jistých okolností být klíčové a vést k tomu, že se Andrej Babiš nedostane do druhého kola. Pavel Fischer bude mít zisk zhruba odpovídající podílu věřících ve společnosti volící KDU-ČSL a Marek Hilšer bude patrně rád za 3 procenta. A ostatní kandidáti výsledek prvního kola již neovlivní.
Jaký význam u hlavy státu hraje předchozí politická zkušenost? Dosud jsme měli prezidenty z velké části s politickou minulostí, ale například Danuše Nerudová je profesorka, která se celý život pohybuje v akademických kruzích, a v politice se dosud nijak zvlášť neprojevila. Může chybějící zkušenost hrát u prezidenta ČR nějakou významnější roli?
Méně než u funkce premiéra. Spíše bude důležité, jak kandidát umí komunikovat s veřejností, než jestli se orientuje v zákulisních hrách české politiky. Pokud tedy není cílem někoho z kandidátů posílit instituci prezidenta a zasahovat do vnitřního fungování politických stran, či je přímo rozkládat, jako v případě Miloše Zemana a ČSSD.
Poslední dobou se také hodně skloňuje otázka, jestli by měla být zachována přímá volba prezidenta nebo bylo její zavedení chybou. Co o tom míníte vy?
Pro politologa je odpověď jednoduchá. Byla to chyba a komplikuje se tím vládnutí v České republice. Miloš Zeman byl vyloženě destruktivní prezident v mnoha ohledech. Obecně akademický výzkum ukazuje, že parlamentní režimy mají vyšší výkonnost a efektivitu vládnutí, než prezidentské systémy nebo systémy, kde je přímo volený prezident, který si uzurpuje více moci.
Jediným státem, kde to jakž takž funguje, byly Spojené státy, ale dnes máme spíše důkazy o opaku. Přímá volba není sama o sobě faktorem, který by mohl způsobit rozpad demokratického parlamentního systému vládnutí, ale minimálně chod politiky může komplikovat, pokud není zvolen kandidát, který ctí pravidla, Ústavu a zvyklosti.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Jakub Lysek , prezidentské volby 2023 , prezident čr , Andrej Babiš , Miloš Zeman , Petr Pavel , Danuše Nerudová , Jaroslav Bašta , Pavel Fischer , Marek Hilšer
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel
před 1 hodinou
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
před 2 hodinami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 2 hodinami
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 2 hodinami
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 11 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 11 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.
Zdroj: Libor Novák