Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kandidáti na prezidenta České republiky často mluví o tématech, které nijak nezasahují do pravomocí hlavy státu. „Určitě každému kandidátovi pomůže, pokud bude zdůrazňovat své přednosti, ať už reálné, či domnělé,“ komentuje politolog. Navíc se domnívá, že pokud by ANO za případného prezidentování vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny, tak politický systém ČR nebude v ohrožení. „I když by byl Andrej Babiš prezident, nepomůže to hnutí ANO jít nad svých 33 až max 36 procent podporovatelů. Navíc si myslím, že pro hnutí ANO je lepším koaličním partnerem ODS, nikoliv SPD,“ říká Lysek.
Může prezident zásadním způsobem zasahovat do činnosti vlády? Například kandidující poslanec Andrej Babiš zakládá svou kampaň na kritice této instituce. Je to pro prezidentskou kampaň relevantní postup?
Většina hesel v kampani jsou skutečně jen marketingové proklamace, prezident může ovlivnit fungování vlády jen nepřímo, například pozdržet nejmenování ministra, nebo vetovat zákon. Přesto pro volební kampaň je důležité zvednout tyhle témata, minimálně se tím kandidát vymezí vůči vládě a její politice a ukáže tím voličům svoji ideovou a politickou pozici. Přestože pak jako prezident nebude mít kompetence, jak politický kurz země přímo změnit, může pak jako prezident zvedat témata a donutit vládu pozměnit některé politiky.
Jelikož jsem se již zmínil o poslanci Babišovi, rád bych se ještě zeptal, jakou relevanci k prezidentským pravomocím a možnosti nárůstu voličů má jeho část kampaně coby krizového manažera? Vzhledem k tomu, že daleko větší reálnou moc mají v rukou vláda a parlament, má smysl o sobě zmiňovat, že je zkušený podnikatel?
Volební kampaň je z velké části založena na emocích a těžko chtít, aby veřejnost studovala kompetence ústavních institucí a dle toho vyhodnocovala kandidáty ve volební kampani. Určitě každému kandidátovi pomůže, pokud bude zdůrazňovat své přednosti, ať už reálné, či domnělé.
O Babišových manažerských schopnostech můžeme pochybovat, nicméně u seniorů tohle rezonuje, u vzdělanějších lidí tahle aura krizového manažera dávno padla, nejpozději pak po pandemii COVID-19. Takže u určité skupiny voličů mu tohle pomůže.
Pokud nastane situace, že bude Andrej Babiš zvolen prezidentem, ať je tato možnost více či méně pravděpodobná, co může znamenat teoretické zvolení hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR roku 2025? Může být stávající státní zřízení České republiky ohroženo nebo jde o plané obavy?
Může jen za situace, že populistické strany získají pak většinu a složí vládu. Nemyslím si, že by Andrej Babiš byl nebezpečnější než Miloš Zeman, ten měl přímé vazby na Rusko a Česká republika to naštěstí přežila. A i když by byl Andrej Babiš prezident, nepomůže to hnutí ANO jít nad svých 33 až max 36 % podporovatelů. Navíc si myslím, že pro hnutí ANO je lepším koaličním partnerem ODS, nikoliv SPD. Což koneckonců ukazují jednání v Praze, ale také jednotlivé radnice v českých krajských městech.
Jistě jste něco zaslechl o různých kauzách - například Danuše Nerudová a její možná pochybení coby rektorky Mendelovy univerzity, nebo Petr Pavel a jeho minulost v komunistickém Československu u vojenské rozvědky. Jak tyto kauzy hodnotíte? Nevypadá to, že by zásadně zasáhly do volebních průzkumů.
U pana generála Pavla jsme to všichni věděli předem, takže kauza členství v KSČ nemá takový účinek a jedná se spíše o potvrzující argument již rozhodnutých voličů.
Kauzy paní Danuše Nerudové mají asi větší dopad, protože pro neakademickou sféru se jedná o nové věci, zejména kauza s kupováním doktorátů. Pro akademiky to není nic překvapivého, nejenom kupování doktorských titulů, ale třeba spoustu kolegů se podívalo na její publikační aktivity, které jsou velmi problematické. Proto paní Nerudová mezi akademickou sférou nemá velkou podporu, přestože je sama akademička.
Nicméně tyhle akademické prohřešky nebudou zajímat její voliče. Pokud bych měl říci, mezi kterými kandidáty a jejich voličskými skupinami je iracionální emoční pouto nejsilnější, tak je to Andrej Babiš, a právě Danuše Nerudová, která je zase symbolem pro liberální voliče z velkých měst. Ti odmítají kauzy Danuše Nerudové stejnými argumenty, jako senioři u kauz Andreje Babiše. Je tu paradoxně velká podobnost.
Existuje vůbec možnost, že mimo trio Pavel-Nerudová-Babiš zasáhne do druhého kola některý ze slabších kandidátů, nebo se v této situaci dá již spoléhat na předvolební průzkumy? Přece jen, ostatní kandidáti v nich již dlouho setrvávají na podobně nízkých procentech a žádný z nich už delší dobu nevykazuje nárůst preferencí.
Obecně se dá předpokládat, že Jaroslav Bašta bude mít asi více hlasů, než mu průzkumy nyní přisuzují. Billboardy s odvoláním vlády jsou celkem úderné a mohou zaujmout. To může za jistých okolností být klíčové a vést k tomu, že se Andrej Babiš nedostane do druhého kola. Pavel Fischer bude mít zisk zhruba odpovídající podílu věřících ve společnosti volící KDU-ČSL a Marek Hilšer bude patrně rád za 3 procenta. A ostatní kandidáti výsledek prvního kola již neovlivní.
Jaký význam u hlavy státu hraje předchozí politická zkušenost? Dosud jsme měli prezidenty z velké části s politickou minulostí, ale například Danuše Nerudová je profesorka, která se celý život pohybuje v akademických kruzích, a v politice se dosud nijak zvlášť neprojevila. Může chybějící zkušenost hrát u prezidenta ČR nějakou významnější roli?
Méně než u funkce premiéra. Spíše bude důležité, jak kandidát umí komunikovat s veřejností, než jestli se orientuje v zákulisních hrách české politiky. Pokud tedy není cílem někoho z kandidátů posílit instituci prezidenta a zasahovat do vnitřního fungování politických stran, či je přímo rozkládat, jako v případě Miloše Zemana a ČSSD.
Poslední dobou se také hodně skloňuje otázka, jestli by měla být zachována přímá volba prezidenta nebo bylo její zavedení chybou. Co o tom míníte vy?
Pro politologa je odpověď jednoduchá. Byla to chyba a komplikuje se tím vládnutí v České republice. Miloš Zeman byl vyloženě destruktivní prezident v mnoha ohledech. Obecně akademický výzkum ukazuje, že parlamentní režimy mají vyšší výkonnost a efektivitu vládnutí, než prezidentské systémy nebo systémy, kde je přímo volený prezident, který si uzurpuje více moci.
Jediným státem, kde to jakž takž funguje, byly Spojené státy, ale dnes máme spíše důkazy o opaku. Přímá volba není sama o sobě faktorem, který by mohl způsobit rozpad demokratického parlamentního systému vládnutí, ale minimálně chod politiky může komplikovat, pokud není zvolen kandidát, který ctí pravidla, Ústavu a zvyklosti.
Související
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu
rozhovor , Jakub Lysek , prezidentské volby 2023 , prezident čr , Andrej Babiš , Miloš Zeman , Petr Pavel , Danuše Nerudová , Jaroslav Bašta , Pavel Fischer , Marek Hilšer
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 41 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 1 hodinou
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 3 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 6 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 8 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek