Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 53 minutami
„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance
před 1 hodinou
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý
před 1 hodinou
Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU
před 2 hodinami
Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda
před 3 hodinami
Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu
před 4 hodinami
BBC: V USA bují znepokojivý trend. Obchodníci sázejí miliony pár minut před zásadním oznámením Trumpa
před 4 hodinami
Japonsko zasáhlo silné zemětřesení. Blíží se vlny tsunami, úřady zahájily evakuaci
před 5 hodinami
Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU
před 6 hodinami
Írán dal Trumpovi košem. Odmítnul další jednání s USA
před 7 hodinami
Ceny ropy po uzavření Hormuzského průlivu opět strmě rostou
před 7 hodinami
Rozsáhlý požár v Brně. Hoří sklad výrobků z plastu, lidé nemají větrat
před 7 hodinami
Příměří se hroutí. USA zadržely íránský tanker, Teherán poslal na americká vojenská plavidla drony
před 9 hodinami
Počasí bude jako na houpačce, naznačuje předpověď na tento týden
včera
StarDance nevynechá ani tentokrát. Prágr je posledním potvrzeným účastníkem
včera
Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest
včera
Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května
včera
Primátorka Vaňková po volbách nebude pokračovat. Musela na několik operací
včera
S diskařem Bugárem se loučili Šebrle, Kratochvílová či Fibingerová
včera
Pátrání po exmanželce bývalého prince Andrewa je u konce. Našli ji v zahraničí
včera
Klempíř prozradil, co si myslí o StarDance v ČT. Argumenty ministra ale pokulhávají
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v týdnu představil nový model financování České televize a Českého rozhlasu, který už nepočítá s poplatky. V následné diskuzi se opět začala řešit budoucnost pořadů, jakým je například StarDance. I Klempíř odhalil svůj pohled na věc.
Zdroj: Jan Hrabě