17. listopad 1989

Komunisté vládli strachem, když padli, nikoho jsme nezajímali. Herec otevřeně o době po revoluci

Lidé nechtěli svobodu? Pamětnice prozradila, proč Čechoslováci vstupovali do KSČ

Česko si už za několik dní připomene 30. výročí od sametové revoluce. Slovenská diplomatka, politička a herečka Magda Vášáryová ale tvrdí, že ve skutečnosti není moc co slavit.

Předzvěst 17. listopadu 1989: Komunisté chtěli zničit Stromovku, lidé se postavili na odpor

Praha zažila během roku 1989 řadu protirežimních vystoupení, mezi nejvýraznější patřily akce protestující proti plánům na necitlivou stavbu rychlostní komunikace a tunelu v pražské Královské oboře zvané Stromovka. V červnu a v červenci chodilo demonstrovat přímo do Královské obory několik stovek lidí, další velké shromáždění se pak konalo 15. listopadu 1989 večer před Národním výborem hlavního města Prahy v centru města. Demonstrovalo tam nejméně tisíc lidí, některé odhady hovoří až o trojnásobku.

Svoboda vybojovaná sametovou revolucí není samozřejmá, varuje Jourová

Sametová revoluce přinesla před třiceti lety obyvatelům tehdejšího Československa svobodu a demokracii, kterou nelze brát jako nevratnou a zaručenou samozřejmost. Prohlásila to dnes česká eurokomisařka Věra Jourová při zahájení výstavy fotografií, která v bruselském sídle Evropské komise připomíná výročí pádu komunismu v listopadu 1989.

K pádu komunismu přispěl i smog. Demonstrace v Teplicích byly nezvykle silné

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protestní demonstrace v Teplicích. Na jejich počátku přitom stál vcelku nepolitický impulz - smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se přitom konaly mimo hlavní struktury disentu.

Svět o 30 letech demokracie v Česku: Postkomunistická Evropa se bojí ohrožení

30. výročí Sametové revoluce klepe na dveře a pražskou Národní třídu opět zaplaví davy obránců svobody a demokracie. 17. listopad se totiž s velkou pravděpodobností ponese v duchu protestů proti vládě Andreje Babiše tolerované komunisty a obav z příchodu nové diktatury. A nejen u nás! Euronews.com informoval, že i další postkomunistické země nejsou se současnou situací spokojené.

Důchodci řekli, jak se jim žije v Česku. Lidem se to nebude číst dobře

Většina seniorů tvrdí, že se v uplynulých 30 letech v porovnání s dobou před listopadem 1989 zlepšila životní úroveň jejich rodin, na druhou stranu se podle nich zhoršily vztahy mezi lidmi a horší je i politická kultura a chování politiků.

Překonat železnou oponu se v Bratislavě pokoušelo i mnoho cizinců

Bratislava a její okolí se v komunistickém Československu staly vyhledávanou lokalitou pro lidi z tehdejšího socialistického bloku, kteří se pokoušeli přes přísně střeženou hranici dostat na Západ.

Za revoluce obcházel lidmi strach. Čeho se báli nejvíce?

Během revoluce v roce 1989 byl i strach, že se situace obrátí proti lidem, říká pamětník Václav Ježek. Tehdy pracoval jako zeměměřič v Dole Nosek u Kladna. Zažil tam návštěvu posledního generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Karla Urbánka, stal se i jedním z článků lidského řetězu kolem Kladna ve dnech sametové revoluce, kdy mu bylo 33 let.

Plzeň 17. listopadu zbaví někdejší sídlo KSČ rudé hvězdy

Plzeň symbolicky 17. listopadu v 17:30 definitivně odstraní velkou rudou pěticípou hvězdu z budovy bývalého sídla Komunistické strany Československa (KSČ) na Americké třídě. Akce bude součástí celodenního programu Cesta svobody, jímž si Plzeň připomene 30 let od sametové revoluce. Skoro pětimetrová rudá hvězda se koncem 80. let tyčila na budově tehdejšího krajského výboru KSČ a po sametové revoluci zůstala ležet na střeše objektu, řekl dnes ČTK primátor Martin Baxa (ODS).

Češi se 30 let od pádu železné opony bojí o demokracii. Většina si nemyslí, že máme svobodu

Tři desetiletí po pádu železné opony se obyvatelé zemí bývalého východního bloku obávají o stav demokracie a nedůvěřují vládám a médiím. Vyplývá to z průzkumu nadace Open Society Foundations zveřejněného při příležitosti letošního kulatého výročí. Autoři zkoumali také situaci v ČR, kde se podle nadace vybojovaných svobod lidé pevně drží a zůstávají optimističtí.

Sametová revoluce? Hodnocení Čechů a Slováků se liší

Sametovou revoluci v roce 1989 hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska, pro něž má větší význam například Slovenské národní povstání a vznik samostatného Slovenska. Lépe než v Česku tam lidé hodnotí vstup do Evropské unie, ukázal společný průzkum českého Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a sociologických ústavů akademií věd obou zemí.

Listopad 1989? Druhá nejlépe hodnocená událost českých dějin za posledních 100 let

Události listopadu 1989 jsou po období první československé republiky druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních 100 let. Čím starší byli respondenti, tím méně vyslovovali v případě listopadu 1989 nerozhodné odpovědi a více se k událostem stavěli negativně. Hodnocení revoluce je pak pozitivnější u lidí s vyšším vzděláním, vyššími příjmy a u lidí, kteří pozitivně hodnotí současnou ekonomickou situaci.

Komunisté měli za rok 89 pykat, tvrdí disident

Za chybu generace politiků, kteří nastoupili v Československu k moci po takzvané sametové revoluci, označil někdejší slovenský disident Ján Budaj nepotrestání zločinců komunistického režimu.

Jak Češi hodnotí sametovou revoluci a zakázali by KSČM? Velký průzkum

Jednoznačně kladně sametovou revoluci hodnotí jen 36 procent lidí ve věku nad 40 let. Názory na revoluci a dobu před rokem 1989 se liší podle vzdělání a věku, vyplývá z průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa. Starší a méně vzdělaní lidé předrevoluční dobu vnímají pozitivněji. Mladší generace by se podle průzkumu spíše klonila k zákazu KSČM.

Pád komunismu v ČSSR: Revolučním zlomem byla demonstrace 20. listopadu 1989

Pokojné demonstrace v Praze i v dalších městech republiky hrály v listopadu 1989 důležitou roli, lidé dali na ulicích a náměstích jasně najevo, že touží po politických změnách. Nejmasovější protesty se od pondělí 20. listopadu konaly v Praze, nejprve na Václavském náměstí a o víkendu pak na Letenské pláni, kam podle dobových odhadů dorazilo na 800.000, respektive 500.000 lidí. Tyto demonstrace také v přímém přenosu vysílaly televize a rozhlas.

Moderátor demonstrací 1989 v Plzni: KSČ se měla hned zakázat

Publicista a scénárista Miroslav Anton z Plzně, který spolumoderoval demonstrace na náměstí v listopadu 1989 a byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra v Plzni, považuje za jednu z největších chyb po listopadu to, že hned v začátcích nebyla zakázaná komunistická strana.

Pendrekový zákon měl legalizovat zásahy proti demonstrantům

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, po Palachově týdnu a dalších událostech následujícího roku začali lidé stále více vyjadřovat svůj nesouhlas s nastupující érou normalizace. V létě 1969 se konaly demonstrace v řadě českých měst. Po potlačených protestech k prvnímu výročí invaze byl před 50 lety, 22. srpna 1969, přijat takzvaný pendrekový zákon, který krvavé zásahy proti demonstrantům legalizoval.

Česko se chystá na 17. listopad. Výročí revoluce oslaví desítkami akcí

Výročí 30 let od listopadu 1989 připomenou po ČR desítky výstav, koncertů, besed a dalších akcí. Někde vystoupí i pamětníci a aktéři listopadových událostí, města odhalí nová pietní místa. Na přípravě programů se vedle krajů a měst podílejí i školy a spolky. Mnoho ale finální program teprve dokončuje, zjistila ČTK.

Estébák premiérem? Nedůslednost "sametu" se vymstila, míní bývalý studentský vůdce

V České republice po 30 letech svobody sílí hlasy těch, kdo si demokracie neváží a sympatizují se současnými totalitními režimy. V rozhovoru pro ČTK to řekl jeden ze studentských vůdců listopadové revoluce v roce 1989 v Hradci Králové a později dlouholetý regionální politik Jindřich Vedlich.