akademie věd

"Lži a megalomanie!" Odborníci ztrhali studii o kanálu Dunaj-Odra-Labe

Pražský orloj byl chybně přemalován, opravu doprovází řada komplikací

Část staroměstského orloje v Praze byla při loňské několikaměsíční opravě chybně přemalována. Pochybení se týká části ciferníku orloje ukazující astronomické děje. Uvedla to Česká televize na svém webu. Magistrát kvůli této chybě musel před několika dny nechat ciferník znovu přemalovat. Odborníci z Akademie věd ČR a ministerstva kultury podle ČT kritizují nedostatečnou přípravu oprav orloje. Přitom šlo o první kompletní demontáž orloje od poválečných let.

Rozpočet na vědu by měl meziročně růst o 0,5 mld korun

Rozpočet navrhovaný Radou pro výzkum, vývoj a inovace by měl meziročně růst o zhruba půl miliardy korun, v roce 2022 by měl činit 38 miliard korun. Vyplývá to z návrhu RVVI, který v pondělí bude projednávat vláda. Podle předsedkyně Akademie věd České republiky (AV ČR) Evy Zažímalové je růst rozpočtu pozitivní. Upozorňuje ale na potřebu posílení institucionálních výdajů, bez kterých nebude možné rozvíjet výzkumnou kapacitu pracoviště akademie.

Jak zabránit znečišťování dopravou? Vědci zkoumají, jak zachytit CO2

Vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR (AV ČR) zkoumají možnosti, jak oddělit oxid uhličitý (CO2) při spalování a znovu ho využít. Pracují také na využití pevných zbytků ze spalování, které mohou být nebezpečné. Na konferenci k výsledkům Strategie AV21, která propojuje práci různých pracovišť akademie, o tom dnes informoval Michal Šyc z oddělení environmentálního inženýrství. Cílem vědců je vyvinout nástroj na oddělování znečišťujících látek (polutantů) ze spalování.

Druhou planetu Zemi budou ve vesmíru hledat čeští vědci

Čeští vědci se budou podílet na misi Plato Evropské kosmické agentury (ESA), která bude od roku 2026 ve vesmíru hledat druhou planetu Zemi. Tým z Astronomického ústavu Akademie věd ČR bude vyvíjet software na zpracování a vyhodnocování dat. Mise se zaměří na výzkum a hledání zejména kamenných planet, které obíhají kolem hvězd podobných Slunci a nacházejí se v takzvané obyvatelné zóně. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Astronomický ústav AV ČR.

Čeští vědci pomocí umělé inteligence odhalili tajemství Leonarda da Vinci

Pomocí umělé inteligence (AI) dokážou vědci Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd České republiky (AV ČR) odhalovat spodní vrstvy maleb. Pomáhá to historikům umění určovat autory a autenticitu obrazů. Projekt, který dnes na konferenci AV ČR popsala Barbara Zitová z ústavu, vznikl v rámci Strategie AV21, která propojuje práci různých pracovišť akademie. Ústav pracoval například ve Florencii na obrazu Leonarda da Vinci.

Zemřel Jiří Traxler, folkový zpěvák a vědec

Ve věku 72 let dnes zemřel folkový hudebník a vědec Jiří Traxler. ČTK to oznámil jeho přítel Jan Malec. Traxler s bratrem Petrem hrál a zpíval v kapele Skiffle Kontra, později přejmenované na Český skiffle, Žáci a Traxleři. Skupina byla známá spoluprací s hercem, spisovatelem a výtvarníkem Miroslavem Horníčkem, s nímž odehrála přes 1200 představení. Jiřímu Traxlerovi učarovala lidová píseň ve všech podobách. Věnoval se jí jako hudebník i jako etnomuzikolog v Akademii věd ČR.

Výdaje státu na výzkum porostou i do budoucna, slíbil Havlíček

Investice státu do výzkumu se budou zvyšovat i v dalších letech, uvedl dnes na sněmu Akademie věd ČR (AV ČR) místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Dodal, že tyto investice musí být prioritou každé vlády. Konkrétně AV ČR by podle něj v roce 2021 měla od státu dostat až 6,6 miliardy korun, o čemž se v současnosti jedná. Letos stát akademikům přispívá 5,92 miliardy Kč.

Smrtící mix v Česku, tvrdí experti. Jaký vliv má rodičovství na kariéru žen a mužů?

Zatímco na pracovní uplatnění matek má rodičovství často negativní vliv, otcům v kariéře naopak pomůže. Získají díky němu vyšší výdělek či nové benefity. Před narozením potomka je pro ženy při výběru místa nejdůležitější výše platu a možnost kariérního postupu, po příchodu dětí je zajímá hlavně možnost flexibilní práce a umístění pracoviště. Ukázal to průzkum platformy Byznys pro společnost. Zapojilo se do něj v březnu a dubnu 483 rodičů dětí do 14 let, a to většinou žen. Výsledky dnes na konferenci o slaďování práce a rodiny představili autoři.

Astronaut Feustel přivezl do Prahy Krtka, který s ním byl ve vesmíru

Prahu dnes navštívil americký astronaut Andrew Feustel, který na své mise vzal předměty odkazující na Česko. Na tiskovou konferenci v sídle Akademie věd České republiky (AV ČR) přivezl figurku Krtka, kresbu židovského chlapce z Terezína Měsíční svit a Písně kosmické Jana Nerudy, které s ním letěly do vesmíru. Na návštěvu s ním přijela i jeho žena Indira Feustelová, která má po matce české kořeny. Feustela čeká týdenní přednáškové turné v Praze, Olomouci, Ostravě a v Brně. Navštíví také Terezín.

Čeští vědci vytvořili přepínač DNA, může pomoci v boji s nemocemi

Čeští vědci vytvořili umělý přepínač DNA, který by do budoucna mohl pomoci třeba v boji s nemocemi. Na cestě k praktickému využití tohoto objevu je ale ještě řada překážek. V tiskové zprávě to oznámil Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Na výzkumu se kromě tohoto ústavu podíleli také pracovníci Mikrobiologického ústavu akademie a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky jejich práce byly zveřejněny ve vědeckém časopise Chemical Science.

Čeští vědci spojují síly. Tentokrát v oblasti umělé inteligence

V Česku vznikla iniciativa AICZECHIA, která spojuje česká pracoviště a týmy zapojené do výzkumu umělé inteligence (AI). Rozvojem umělé inteligence podpoří Národní inovační strategii, která má zahrnovat inovace, projekty v oblasti umělé inteligence nebo propojení průmyslu s vysokými školami. Iniciativu dnes na tiskové konferenci představili zástupci Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC).

Co dokážou kmenové buňky? Vědci hlásí průlomový objev, podílela se na něm Češka

Kmenové buňky se obnovují v růstových zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit léčebné postupy nebo snížit růstové poruchy u dětí. O výzkumu publikovaném v odborném časopise Nature informovala Akademie věd ČR, jejíž členka Mária Hovořáková se na něm podílela.

Čeští vědci se pyšní dalším úspěchem. Zpřístupnili databázi starodávných vzorků DNA

Databázi více než 1100 vzorků starodávné DNA, které vědci získali z archeologických nálezů starých 2000 až 30.000 let, zpřístupnil na internetu Ústav molekulární genetiky Akademie věd. Vzorky takzvané mitochondriální DNA, která se dědí po mateřské linii a představuje jeden z klasických znaků lidské populační genetiky, pocházejí z 38 zemí na třech kontinentech. Databáze může posloužit například archeologům nebo antropologům. ČTK to dnes oznámila mluvčí Akademie věd ČR Markéta Růžičková.

Matrjošková hybridní zóna? Nový vědecký objev může objasnit vznik a šíření infekcí

Objev dosud neznámé matrjoškové hybridní zóny parazitů myší může přinést nové informace pro zkoumání vzniku a šíření infekčních onemocnění. ČTK o tom v dnešní tiskové zprávě informovala Akademie věd ČR (AV ČR). Objev učinili vědci z Ústavu biologie obratlovců, publikoval ho časopis Molecular Ecology.

Peníze na výzkum? Přístup vlády pobouřil Akademii věd

Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ocenila, že vláda pro rok 2019 zvýší rozpočtové výdaje na vědu a výzkum o 1,2 miliardy na zhruba 36 miliard korun. Akademie věd poprvé obdrží ze státního rozpočtu více než šest miliard korun. Institucionální zdroje, tedy zdroje na rozvoj výzkumných organizací a činnost, však budou od roku 2020 stagnovat, což je podle Zažímalové neodůvodnitelné. Řekla to na dnešním zasedání akademického sněmu. Podle místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karla Havlíčka ale bude rada chtít pro rok 2021 výdaje proti současnému plánu navýšit.

Proč nejsou na Merkuru sopečné kužely? Čeští vědci našli odpověď

Nepřítomnost atmosféry a slabší gravitace ovlivňuje dráhu letu částic vyvržené lávy při sopečné činnosti na Merkuru, proto se tam nevyskytují sopečné kužely jako na Zemi či Měsíci. Zjistil to česko-britský tým vědců, jehož výsledky publikoval časopis Geophysical Research Letters. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Geofyzikální ústav Akademie věd ČR (AV ČR).

Většina vědců je s výší platů nespokojená. Kolik si v Česku vydělají?

S finančním ohodnocením za svou práci je nespokojených 63 procent akademiček a akademiků, vyplývá ze studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ženy jsou více nespokojeny (68 procent) než muži (60 procent). S pracovními vyhlídkami, využíváním jejich schopností, hodnocením pracovního výkonu či obecně s prací jako takovou po zvážení všech aspektů jsou naopak akademici převážně spokojeni.

Selhávání či arytmie srdce? Život může zachránit nová technologie z Brna

Brno - Podle vědců z oddělení Medicínských signálů Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR může pacientům se srdeční arytmií v budoucnu pomoci nově vynalezená technologie, která určuje elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na jednotky milisekund měří vzájemné zpoždění

Čeští vědci jsou machři. Získali pět prestižních grantů ERC, nejvíc od roku 2008

Praha - Prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC) letos získalo pět řešitelů z Česka. Dva z nich míří na Univerzitu Karlovu, po jednom mají řešitelé z Masarykovy univerzity v Brně, z Biologického centra a z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Přední český fyzik a jeden z 22 členů rady Tomáš Jungwirth označil výsledky vědců z ČR za skvělou zprávu.