EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.
Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.
Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.
Robert Fico

Fico se bouří proti jednání EU o Ukrajině v Paříži

Slovenský premiér Robert Fico v pondělí ostře kritizoval účast představitelů Evropské unie na mimořádných jednáních v Paříži, která se zaměřují na budoucí roli Evropy v možném příměří na Ukrajině. Podle něj EU nemá mandát k těmto rozhovorům a její účast pouze podkopává důvěru v celou unii.
Ursula von der Leyenová

K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?

Ursula von der Leyenová zahájila své druhé funkční období v čele Evropské komise bleskovou a rozsáhlou deregulací, o níž téměř nikdo v Bruselu nevěděl, dokud se už nezačala uskutečňovat. Pod tlakem pravicových vlád postavila svou druhou prezidentskou éru na snižování administrativní zátěže s cílem učinit Evropu atraktivnějším místem pro podnikání.
Keir Starmer

V Paříži se scházejí evropští lídři. Na mír na Ukrajině mají dohlížet evropské armády

Evropští lídři se scházejí v Paříži, kde se pokusí stanovit akční plán pro Evropu po několika dnech chaotických vyjednávání americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě diskuse o evropských vojenských zárukách pro Ukrajinu bude summit také řešit žádost USA o objasnění, zda jsou evropské státy připraveny poslat vojáky na stabilizační síly v případě příměří. Podle Francouzů probíhají jednání o rozmístění francouzských, britských a polských armád, které mají zajistit, že případné budoucí příměří se promění v a trvalý mír. S tím ale Poláci nesouhlasí.
Keir Starmer (labouristi)

Evropa na vedlejší koleji? Na summit míří i Starmer, cíl je jasný

Evropští lídři se již zítra setkají ve francouzské Paříži na narychlo svolaném summitu k válce na Ukrajině. Podle informací BBC se ho zúčastní i britský premiér Keir Starmer. Evropa hodlá reagovat na obavy z toho, kam směřují mírová jednání o Ukrajině mezi Spojenými státy a Ruskem.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron se chce vložit do hry kolem Ukrajiny. Svolal summit do Paříže

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal summit v reakci na nejnovější vývoj ohledně války na Ukrajině. Setkání evropských lídrů má proběhnout v pondělí v Paříži. Informoval o tom web Politico, který se odvolává na vyjádření polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského během Mnichovské bezpečnostní konference. 
Donald Trump Komentář

Donald Trump: Zrádce, co hází zodpovědnost za své chyby na jiné

Současný šéf Bílého domu Donald Trump je mnohé; extrémně bohatý realitní magnát, charismatický řečník, neústupný konzervativec – a především zrádce. Jeho zahraniční politika připomíná krupiéra, který zamíchá karty, rozdá je – a pak se jen baví tím, jak se ostatní hráči zoufale snaží poradit se svou hromádkou. Hlavní cíl? Nenést tíhu vlastních rozhodnutí.
Evropská unie, ilustrační foto Analýza

EU na prahu finanční revoluce: Čekají nás celoevropské daně?

Evropská unie stojí před zásadní změnou své rozpočtové politiky. Klíčovým cílem je zjednodušení financování prostřednictvím menšího počtu cílených programů a posílení příjmů z vlastních zdrojů. Nejaktivněji se do debaty zapojuje Španělsko, které prosazuje zavedení celoevropských daní a až dvojnásobné navýšení rozpočtu pro léta 2028-2034.
Donald Trump

FT: Evropa se mírové dohody mezi Trumpem a Putinem bojí

Evropští představitelé byli včera večer zaskočeni oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zahajuje bilaterální mírová jednání s Kremlem o ukončení války na Ukrajině. Trumpův krok, o kterém informoval krátce po 90minutovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, vyvolal obavy z toho, že Evropa bude z jednání vyloučena a ponechána pouze v roli diváka. Napsal to server Financial Times.
Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy