Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.
Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).
Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.
Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.
Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.
Související články:
Orbán, Meloniová a Fiala jsou nespokojení s jednáním o top pozicích v EU. Nemůžou s tím ale moc dělat
Evropští pravicoví a konzervativní politici se zlobí na proevropské strany v Evropském parlamentu. Ty jednají o složení nejvyšších pozic v Evropské unie už z toho titulu, že mají pohodlnou většinu – a tedy i moc takováto rozhodnutí činit.
Česko chce co nejsilnější portfolio v Evropské komisi, naznačil Fiala
Premiér Petr Fiala (ODS) chce na neformálním unijním summitu v Bruselu usilovat o co nejsilnější portfolio v budoucí Evropské komisi. Řekl to před odletem na jednání, na němž se chce kandidátů na nejvyšší posty v Evropské unii ptát na jejich vize dalšího směřování bloku.
Von der Leyenová by mohla počítat s dalšími hlasy. A pokračovat v čele EK
Německý kancléř Olaf Scholz věří, že rozhodnutí o nejvyšších postech Evropské unie proběhne velmi brzo. Shodne se tak s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Vstřícný postoj Scholze naznačuje, že by Ursula von der Leyenová mohla obhájit post předsedkyně Evropské komise.
Unijní ministři schválili zákon o obnově přírody. Rakušanka zřejmě zneužila pravomoci
Rada Evropské unie schválila Zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law). Ministři životního prostředí členských zemí ho schválili na zasedání v Lucemburku. Zástupce ČR Petr Hladík je z přijetí zákona nadšený, naopak rakouskou ministryni bude zřejmě stát hlasování ve prospěch zákona právní postih za zneužití moci úřední osoby.
Česko hledá eurokomisaře. Určí ho Starostové, anebo Piráti
Nového českého eurokomisaře či eurokomisařku by měli nominovat Piráti, anebo Starostové. Taková je dohoda mezi stranami vládní koalice. Nic na tom zatím nezměnily ani volební výsledky, kdy volební koalice Spolu složená z kandidátů ODS, TOP 09 a KDU-ČSL uspěla více než koaliční partneři. Otázkou však je, kdo nakonec bude nominován do Evropské komise, kterou s největší pravděpodobností nadále povede Ursula von der Leyenová.
Bude von der Leyenová nadále v čele EK? Frakcím vadí jedna věc
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si musí spočítat, koho v Evropském parlamentu požádá o podporu v jejím úsilí o obhajobu postu. Její domovská Evropská lidová strana ji jistě podpoří, socialisté ale mohou z této podpory ustoupit. Leyenové totiž nevadí spolupráce s pravicovou italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, což je pro levicové S&D zcela logicky nemyslitelné. Variantou tak je podpora Zelených, programy EPP a této frakce ale nemohou být odlišnější.
Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces
Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla.
Změny ve vedení EU: Věci půjdou rychle, zní z Bruselu. Do pozic se derou dvě nová jména
Měsíce bojů o nejvyšší pozice v evropských institucích se podle dosavadního průběhu jednání zkrátí. Své předsedy pravděpodobně změní Evropská rada a unijní diplomacie, ti staronoví zůstanou u Evropské komise a parlamentu.
Rusové volby pozorně sledovali. Macron a Scholz se u moci drží z posledních sil, míní šéf dumy
Volby do Evropského parlamentu pečlivě sledovala i Moskva. Ruskem nejvíce rezonuje rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona rozpustit parlament a vypsat nové volby.
Nárůst krajní pravice podle experta nezmění směřování Evropské unie. Leyenová post zřejmě obhájí
Volby do Evropského parlamentu přinesly úspěch krajní pravice a jiných euroskeptických uskupení například v Německu, Francii nebo Itálii. „Nespokojenost se směřováním evropské politiky je patrná, ale to se netýká jen úrovně EU, ale hlavně jednotlivých členských států,“ vysvětlil expert na institucionální politiku a politický systém Evropské unie profesor Petr Kaniok z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz.
Pavel: Nemůžeme ignorovat rostoucí podporu extremistů v Evropě
Podle prezidenta Petra Pavla nelze ignorovat rostoucí podporu extremistů v Evropě. V pondělí to uvedl na sociální síti X jako reakci na výsledky voleb do Evropského parlamentu (EP). Věří, že základní hodnoty EU zůstanou nezměněny.
Morawiecki: V EU se na obranu vydává až o půl miliardy eur méně než je potřeba
Někdejší polský prezident Mateusz Morawiecki napsal pro uznávaný server Politico komentář o současném stavu Evropské unie. Nelíbí se mu současné priority bloku a apeluje na zvýšení výdajů na obranu a zajištění obranyschopnosti členských států.
Eurovolby skončily. Co čeká zvolené europoslance a EU nyní?
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP.
Jak volili občané v různých zemích EU? Rakušané zvolili krajní pravici, Nizozemci Wilderse odsunuli na druhou příčku
Občané Evropské unie volili různě. Obavy z nástupu krajní pravice do Evropského parlamentu se sice v Nizozemsku nenaplnily, tohoto cíle ale dosáhli například Rakušané. Krajně pravicové strany utrpěly porážku i ve Španělsku a Portugalsku.
Pravicové strany na vzestupu, ukazují první výsledky. Do EP nastoupí nacionalisté z Francie, Itálie a Německa
Krajní pravice v Evropské unii skutečně posiluje. Poukazují na to výsledky voleb do Evropského parlamentu z Francie, Německa či Itálie. Na druhé straně v Polsku volby ovládla Občanská platforma premiéra Donalda Tuska. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vyhlásit nové volby, v Německu se schyluje ke stejnému scénáři.
Eurovolby: EPP zůstanou nejsilnější stranou v europarlamentu, ukazují odhady
Podle odhadů výsledků evropských voleb v Rakousku, Německu, Řecku, Nizozemsku a na Kypru zůstane lidovecká frakce EPP největší politickou skupinou v novém Evropském parlamentu.
Eurovolby 2024: První odhady z pěti členských států EU dávají nejvíce bodů Evropské lidové straně
Evropský parlament zveřejnil první odhady výsledků letošních evropských voleb krátce před 19 hodinou. Data se týkají pěti členských států a již naznačují, jak by mohlo vypadat rozdělení Evropského parlamentu podle frakcí. Podle těchto odhadů má největší důvod k oslavám Evropská lidová strana. Naznačila data z webu Europa.eu.
Leyenová jde za obhajobou postu šéfky EK. Proti tomu ale může hlasovat parlament v novém složení
Jedním ze zásadních postů, který si budou vrcholní politici rozděloval po skončení voleb do Evropského parlamentu, je předseda Evropské komise. Současná šéfka Ursula von der Leyenová se snaží o obhajobu, její naděje na schválení parlamentem se ale mohou po zveřejnění výsledků rozpadnout.
Macron chce, aby EU zahájila přístupová jednání s Ukrajinou do konce měsíce
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek v Paříži oznámil, že chce, aby Evropská unie zahájila přístupová jednání s Ukrajinou do konce tohoto měsíce. Informovala o tom agentura AFP.
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.
před 1 hodinou
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.
před 2 hodinami
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.
před 3 hodinami
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.
před 5 hodinami
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.
před 6 hodinami
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.
před 7 hodinami
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě.
před 8 hodinami
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.
před 10 hodinami
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.
před 11 hodinami
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že zahájily vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem. Podle prohlášení na sociální síti X se armáda zaměřuje na infrastrukturu tamního režimu. Tato ofenziva však v posledních dvou týdnech přinesla i řadu civilních obětí, což vyvolává rostoucí znepokojení mezinárodního společenství.
před 12 hodinami
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.
před 13 hodinami
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.
před 15 hodinami
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které se bude postupně stabilizovat.
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
Evropská unie dospěla v sobotu k dohodě o prodloužení sankčního rámce namířeného proti ruským podnikům a oligarchům. Tento krok byl nezbytný k tomu, aby platnost omezení nevypršela během nadcházejícího víkendu. Pokud by k dohodě nedošlo, hrozilo by náhlé uvolnění restrikcí u tisíců firem a jednotlivců, kteří jsou na unijním seznamu vedeni.
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák