Hamás je palestinská islamistická politická strana a teroristická organizace, která vznikla v roce 1987 jako odbočka egyptských Muslimských bratří Al-Madžama Al-Islami. Podle charty Hamásu, vydané v roce 1988, je ideou hnutí boj proti Izraeli a ustanovení islamistického státu v Palestině. Wikipedie
Hamás (arabsky: حماس – Ḥamās, dosl. „nadšení“; zkratka pro Hnutí islámského odporu, arabsky: حركة المقاومة الإسلامية, Harakat al-Muqawama al-Islamíja) je palestinská islamistická politická strana a teroristická organizace, která vznikla v roce 1987 jako odbočka egyptských Muslimských bratří Al-Madžama Al-Islami. Podle charty Hamásu, vydané v roce 1988, je ideou hnutí boj proti Izraeli a ustanovení islamistického státu v Palestině. Po svém založení se Hamás aktivně zapojil do izraelsko-palestinského konfliktu. Hamás má od svého vzniku strukturovanou organizaci, která se dělí na dvě části. První z nich je civilní (politická) a výrazně se podílí na činnosti podporující chudé palestinské obyvatelstvo, zejména v Pásmu Gazy. Druhou je militantní křídlo pojmenované po jednom z prvních palestinských mučedníků Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma, které funguje v utajení a provádí útočné aktivity proti státu Izrael a od roku 2001 se podílí na ostřelování Izraele z pásma Gazy různými druhy raket či minomety. Největšího politického úspěchu organizace dosáhla v lednu 2006, kdy vyhrála volby do Palestinské národní správy. Je oponentem palestinského hnutí Fatah, které vládne na Západním břehu Jordánu a na rozdíl od Hamásu podporuje dvoustátní řešení a uznává existenci Izraele. V současnosti je Hamás na seznamu teroristických organizací několika zemí, například USA, EU, Kanady, Izraele, Japonska nebo Egypta.
Související články:
Hamás souhlasí s příměřím v Pásmu Gazy. Navrhl ho Trumpův muž
Palestinské hnutí Hamás souhlasí s posledním návrhem příměří v Pásmu Gazy a propuštěním části rukojmích, uvedl zdroj z Hamásu pro britskou stanici BBC. Návrh egyptských a katarských mediátorů má vycházet z červnového rámce předloženého americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem.
Dilema, do kterého Západ uvrhl sám sebe. Jde o Izrael a Palestinu
Stále více států se přiklání k uznání Palestiny jako samostatného a suverénního státu. V kontextu současné humanitární krize, zejména v Pásmu Gazy, nabývá tento krok nejen diplomatického, ale především morálního významu. Uznání Palestiny se tak stává symbolem podpory práva na sebeurčení a důstojnost i pro ty, kteří dosud nedisponují plnou státní strukturou.
Utajený svět Hamásu: Kde bere peníze a jak vyplácí tisíce úředníků?
Ačkoliv je vojenská síla Hamásu po téměř dvou letech války výrazně oslabena, hnutí dokáže stále tajným způsobem vyplácet platy 30 000 státním zaměstnancům. Celková částka se pohybuje kolem 7 milionů dolarů. BBC hovořila s několika zaměstnanci, kteří potvrdili, že v posledním týdnu dostali zhruba 300 dolarů. Jedná se o platy, které tvoří jen zlomek původní mzdy a vyplácejí se přibližně každých 10 týdnů.
Netanjahu žádá Červený kříž o pomoc s rukojmími v Gaze. Největší podvod vůbec, reagují rodiny zajatců
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvinil Hamás z neochoty jednat o příměří a požádal Mezinárodní Červený kříž (ICRC), aby poskytl jídlo a lékařskou pomoc rukojmím zadrženým v Gaze. Tento krok přišel po vzrůstajícím veřejném rozhořčení, které vzbudily propagandistická videa ukazující dva vyhublé izraelské rukojmí.
Hamás zveřejnil video rukojmí týraného hladem. Zbraně složíme, až bude Palestina stát, vzkazuje
Hamás znovu potvrdil, že nebude souhlasit s odzbrojením, pokud nebude ustanoven svrchovaný palestinský stát. Tento postoj přichází v reakci na jeden z klíčových požadavků Izraele v rámci rozhovorů o příměří v Gaze.
V Gaze umřeli hladem další lidé. Pomoc by mohla přijít ze vzduchu
Téměř třetina lidí v Pásmu Gazy se potýká s nedostatkem jídla, varovali pracovníci OSN. Izrael popírá, že by bránil dodávkám humanitární pomoci na palestinské území. Z problémů viní hnutí Hamás. Úřady jím vedené v pátek potvrdily úmrtí dalších několika podvyživených osob.
Mírové rozhovory Hamásem zkrachovaly. Co to znamená pro Pásmo Gazy?
Snaha ukončit neúnavné obléhání Pásma Gazy utrpěla vážnou ránu po zhroucení mírových rozhovorů v Kataru, ze kterých se stáhly Spojené státy i Izrael. Obě strany obvinily Hamás z nedostatku vůle dosáhnout příměří, zatímco humanitární krize v Gaze nadále eskaluje.
Trumpův zmocněnec tvrdí, že dohoda o propuštění rukojmích Hamasu je na dosah
Podle Adama Boehlera, zvláštního zmocněnce administrativy Donalda Trumpa pro záležitosti rukojmích, se Spojeným státům podařilo výrazně přiblížit dohodě o propuštění zbývajících izraelských rukojmích zadržovaných Hamasem. Přesto vyjádřil frustraci nad tím, jak obtížná jednání s touto palestinskou militantní skupinou jsou.
Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci
Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací.
Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky
V předvečer očekávaného příměří v pásmu Gazy, o němž jednají představitelé Izraele a Spojených států v Bílém domě, nadále přicházejí zprávy o devastujících ztrátách civilistů a infrastruktury. Podle OSN a palestinských úřadů zahynulo až 80 tisíc lidí, především žen a dětí. Humanitární organizace varují před kolapsem základních služeb a nárůstem migrace, zatímco diplomatická jednání čelí odporu a hluboké nedůvěře.
Netanjahu míří do Bílého domu. Dohoda o příměří v Gaze je blízko, zásluhy chce převzít Trump
Americký prezident Donald Trump se ve Washingtonu sejde s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, aby jednali o příměří v Pásmu Gazy, normalizaci vztahů s arabskými státy a řešení napětí s Íránem. Schůzka přichází krátce po izraelských útocích na Írán a očekává se, že Trump se ujme role hlavního garanta případné dohody.
Izrael vysílá vyjednavače do Kataru, ale odmítá požadavky Hamásu na změnu příměří
Naděje na brzké příměří v Pásmu Gazy ožívají – Izrael potvrdil, že vyšle své zástupce do Kataru k dalším kolům jednání. Premiér Benjamin Netanjahu však zároveň jasně odmítl úpravy amerického návrhu příměří, které požaduje palestinské hnutí Hamás.
Hamás přijal návrh na příměří: Po měsících bojů je dohoda s Izraelem na dosah
Hnutí Hamás oznámilo, že předalo „pozitivní odpověď“ na návrh 60denního příměří s Izraelem v Pásmu Gazy. Po měsících neúspěšných pokusů se tak otevírá reálná šance na zastavení bojů a zahájení detailního vyjednávání o definitivní dohodě.
Hamás zvažuje příměří v Gaze, požaduje silnější záruky
Hnutí Hamás je podle blízkých zdrojů blízko přijetí návrhu na příměří v Pásmu Gazy, ale trvá na silnějších garancích, že dočasné zastavení bojů povede k trvalému ukončení více než dvacetiměsíční války s Izraelem. Vedoucí představitelé hnutí se sešli ve čtvrtek v Istanbulu, kde projednali podmínky dohody, a oznámili, že před oficiální odpovědí konzultují s dalšími palestinskými frakcemi.
Může Trumpova snaha skutečně něco změnit? Válka v Gaze může skončit po 20 měsících, už za týden
Naděje na příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás po 20 měsících krveprolití v Pásmu Gazy ožívají. Nový impuls nyní přichází z nejvyšších pater světové politiky – americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval k uzavření dohody a naléhá na Izrael a Hamás, aby „uzavřeli dohodu v Gaze“ a „vrátili rukojmí domů“.
Trump tlačí na Hamás. Když neuzavřel mír na Ukrajině, chce ho aspoň na Blízkém východě
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Izrael souhlasil s podmínkami pro 60denní příměří v Gaze. Vyzval přitom hnutí Hamas, aby dohodu přijalo dříve, než se situace ještě více zhorší. Tato výzva přichází krátce před očekávaným setkáním Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě příští týden.
Izrael souhlasí s příměřím v Gaze, oznámil Trump. Čeká se na Hamás
Izrael souhlasí s uzavřením dalšího příměří v Pásmu Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Během klidu zbraní by se měly dojednat podmínky trvalého míru mezi Izraelem a Hamásem. Reakce palestinského hnutí na Trumpovo prohlášení zatím není známá.
Izraelci vyzvali Palestince v Gaze k evakuaci. Přiznali použití extrémní síly
Na pozadí jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, jehož uzavření si v příštím týdnu přeje americký prezident Donald Trump, se izraelská armáda činí v Pásmu Gazy. Jak upozornil deník Times of Israel, IDF vydala rozsáhlý evakuační příkaz, v němž vyzvala Palestince, aby se odebrali na jih.
Hamás hlásí desítky obětí v Gaze. Trump věří v brzké uzavření příměří
Nejméně 82 Palestinců přišlo podle místních úřadů o život během izraelských úderů za 24 hodin do sobotního poledne. Informovala o tom BBC. Přestože klid zbraní rozhodně nepanuje, Američané věří, že v příštím týdnu bude uzavřeno nové příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.
před 1 hodinou
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.
před 3 hodinami
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.
před 4 hodinami
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.
před 5 hodinami
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.
před 6 hodinami
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.
před 7 hodinami
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.
před 8 hodinami
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.
před 9 hodinami
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.
před 10 hodinami
Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil
Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.
před 11 hodinami
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.
před 11 hodinami
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.
před 12 hodinami
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.
před 13 hodinami
IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie
Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.
před 14 hodinami
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
před 15 hodinami
Počasí se v týdnu promění. Přes Česko přejde studená fronta
Počasí se v průběhu týdne, který právě začíná, zásadně promění. V prvních dvou dnech si ještě užijeme jaro, od středy se však má výrazně ochladit. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Norská princezna v dokumentech o Epsteinovi. Zmanipuloval mě, tvrdí
Norská korunní princezna Mette-Marit v novém rozhovoru vysvětlila, proč udržovala styky s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Členka královské rodiny mluví o jeho manipulaci. Princezna zároveň převzala odpovědnost za své chování.
včera
Velikonoce i letos ovlivní důchody. Tři výplatní termíny budou jiné
Letošní Velikonoce se pomalu blíží a existuje důvod, proč by někteří důchodci měli zpozornět. Poprvé v kalendářním roce 2026 se totiž budou měnit výplatní termíny důchodů. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
včera
Norrise poctil prezident Trump. Byl to skvělý chlap, ocenil herce
Američany v pátek zasáhla smutná zpráva, na kterou se nešlo předem připravit. Ve věku 86 let náhle zemřel slavný akční herec Chuck Norris. Informace se dostala i k prezidentovi Donaldu Trumpovi, který připomněl, že ho Norris v minulosti podpořil.
včera
Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku
Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.
Zdroj: David Holub