historie

Hrad Templštejn dodnes údajně skrývá podklad řádu templářů

Studna v Egyptě vydala tajemství: Archeologové vyzdvihli 27 sarkofágů

Archeologové odhalili celkem 27 sarkofágů zakopaných před více než 2500 lety na starodávném pohřebišti v Egyptě. Nález učinili v nově objevené studni v Sakkáře asi 30 kilometrů jižně od metropole Káhiry, informoval server BBC.

Sbírky Rudolfa II. byly pověstné. Co obsahovaly a co se s nimi stalo?

Je všeobecně známo, že císař Rudolf II. sbíral umělecké a historické předměty či kuriozity. Takovéto sběratelství bylo módou vyšší společnosti doby Rudolfa II. Co sbírky panovníka obsahovaly a co se s nimi stalo?

Zámek Jezeří odolal náporům vojsk, ničivým požárům i těžební technice

Jezeří se nachází v Ústeckém kraji nedaleko města Most. Při pohledu na dnešní zámek, na jehož bohatou zdobnost vrhá stín nedostatek péče z dob minulého režimu, jen málokoho napadne, že se původně jednalo o středověký hrad. Během dlouhé historie muselo Jezeří čelit mnoha hrozbám. Kromě vojsk a plamenů i bagrům a těžební technice.

Vitorazsko si připomnělo 100. výročí připojení k Československu

Sté výročí připojení Vitorazska k Československu si dnes připomněli ve Dvorech nad Lužnicí na Jindřichohradecku. Nově vzniklá republika se tím rozrostla o více než 100 kilometrů čtverečních, které představuje pohraniční pás s Rakouskem od Kaplice až po Suchdol na Lužnicí. Podle pamětníků v oblasti dlouhodobě dominovala náklonnost k Česku.

Co se vařilo a jedlo na středověkých hradech? Tehdejší menu vás zřejmě překvapí

Divoké hony za zvuků lesních rohů a bohaté hostiny plné masa ve velkých síních. To je jistě to, co se jako první vybaví dnešním návštěvníkům středověkých hradů. Skutečné menu 13. až 15. století však může nejednoho překvapit.

Ovoce mělo místo již v jídelníčku našich předků. Co měli rádi?

Ovoce se objevovalo již v jídelníčku pravěkých lidí. Jaké druhy ovoce naši přeci v minulosti znali a využívali v kuchyni?

Rozhovor

Apokalypsu z 11. září mám stále před očima, slyším houkačku hasičů a mrazí mě, vzpomíná architekt Boudník

ROZHOVOR – Poklidné pohodové ráno se náhle změnilo v horor. Český architekt Jiří Boudník se 11. září 2001, kdy islámští teroristé z Al-Káida unesenými letadly narazili před devatenácti lety do newyorských mrakodrapových věží Světového obchodního centra, stal přímým svědkem, jak Amerika přišla o svou nevinnost. „Apokalypsu, kterou jsme viděl, mám pořád před očima, neboť předčila všechna očekávání. Dodnes, když slyším na Manhattanu houkající hasičský vůz, zamrazí mě a prožitou hrůzu si do posledního detailu vybavím,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz architekt Jiří Boudník, který je jedním z hrdinů dne, který navždy změnil svět.

Ruská kriminální ústředna se vrhne na překrucování dějin

Ruská kriminální ústředna vytváří zvláštní oddělení, které bude vyšetřovat zločiny související s překrucováním dějin a pokusy o rehabilitaci nacismu. O rozhodnutí předsedy Vyšetřovací výboru Alexandra Bastrykina informovala agentura TASS.

Nacisté ji nikdy nenašli. Zraněné vojáky vozili do nemocnice s páskou přes oči

Největšího globálního vojenského konfliktu v dějinách lidstva v letech 1939-1945 se zúčastnila většina zemí světa. Druhá světová válka si vyžádala více než 62 miliónů obětí. Partyzánka a lékařka Franja Bidovecová byla velitelkou tajné nemocnice na Slovinsku, kterou nacisté nikdy nenašli. Byli zde léčeni zranění partyzáni, spojenečtí vojáci, ale i vojáci mocností fašistické Osy.

Trojský zámek je kouskem Říma na okraji Prahy. Narazíte na něj cestou do ZOO

Nádherný barokní zámek najdeme v Praze-Troji v blízkosti zoologické zahrady. Jeho areál dodnes tvoří nejen zámek, ale také hospodářské budovy, konírny a rozlehlé zahrady italského typu. Původně k zámku patřily také vinice a kaplička sv. Kláry, které jsou dnes součástí botanické zahrady.

Učitelky a celibát. Proč ho musely dodržovat až do 20. století?

Až do roku 1928 byla profese učitelky spjata s celibátem. Proč byl zaveden? A jak se k této povinnosti stavěly samotné učitelky?

Do zámku Jemniště vložil stavitel své srdce. Metaforicky i fyzicky

Když panství v 18. století koupil nový majitel František Adam z Trauttmansdorffu, původní stará gotická tvrz v údolí u potoka mu už nevyhovovala, a tak se rozhodl založit nový zámek, do jehož výstavby vložil celé své srdce. Metaforicky i fyzicky.

Tadeáš Hájek z Hájku. Všestranně nadaný renesanční učenec bývá srovnáván s da Vincim

Dne 1. září tomu bude přesně 420 let, co zemřel významný renesanční učenec Tadeáš Hájek z Hájku. Ovládal výborně matematiku, astronomii, alchymii a působil jako osobní lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II.

V Belgii našli při opravě fontány srdce starosty, bylo uchované v lihu

Při renovaci fontány v belgickém městě Verviers se našla schránka s podivuhodným obsahem - nádobou s lihem, v níž se uchovalo srdce prvního starosty Pierra Davida. Napsal o tom server BBC.

81 let od vypuknutí druhé světové války. Polsko si připomnělo útok nacistů i SSSR

Polsko si dnes připomnělo vypuknutí druhé světové války před 81 lety, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Pietní akt se tentokrát odehrál čistě v režii vládního tábora, upozornil opoziční list Gazeta Wyborza.

Historie českého školství: Jak vypadala vesnická škola a co se učilo?

Vesnické školy měly od svého počátku zvláštní význam – zajišťovaly základní vzdělání prostým lidem, kteří k němu po dlouhou dobu neměli přístup. Dochované dobové prameny nám dávají možnost nahlédnout do vesnické školy 19. století, a my tak víme, co se v té době vyučovalo, jak byly vybaveny třídy nebo jaké společenské postavení měl na vesnici pan učitel.

Hrad Trosky je opředen mnoha legendami. Která je ta nejznámější?

O hradu Trosky, který patří k nejkrásnějším zříceninám u nás, se váže mnoho legend. Dlouhá a pestrá historie hradu, stejně jako jeho podoba, k tomu ostatně vybízí. Asi nejznámější je příběh o Barboře a Markétě aneb o Panně a Babě.

Poznala jsem na vlastní kůži bolševické zlo, šlo mně o život, říká pro EZ pamětnice o 21. srpnu 1969

Šlo jí s manželem o život, kolem nich svištěly vypálené náboje. Kdyby se Eva Bínová s mužem neukryla v náhodně otevřeném domě v pražské Jungmannově ulici, skončili by 21. srpna 1969 tragicky. Na roční výročí okupace vyšli do ulic, oba, stejně jako řada Čechoslováků, věřili, že účastí na demonstraci mohou ještě něco zvrátit. „Pořád jsme doufali, že Alexander Dubček vývoj zvrátí. Když jsme se později dozvěděli, že jsme při řežbě skandovali jeho jméno a on o den později podepsal pendrekový zákon, přišli jsme o všechny iluze,“ říká exkluzivně pro EuroZprávy.cz čilá sedmasedmdesátiletá seniorka. Dodnes si vybavuje přesné detaily z událostí starých 51 let. „Poznala jsem na vlastní kůži bolševické zlo a zvůli. I po těch letech se mně vybaví zvuk té děsivé střelby. Považuji za zrůdnost, že Čechoslováci pálili do krajanů,“ kroutí hlavou pamětnice Eva Bínová.

Malebný zámek Vrchotovy Janovice byl domovem významné české mecenášky

Ač je zámek Vrchotovy Janovice nevelký a obecně málo známý, o to více zaujme svou malebností a pestrou historií. Nachází se ve stejnojmenném městysi v jižní části benešovského okresu ve středních Čechách. Historie tohoto vrchnostenského sídla je dlouhá a lze s ním spojit mnoho zvučných jmen.