historie

Isaac Newton předvídal konec světa do roku 2600. Událost, které se děsil, už se ale stala

Jeden z největších historických mýtů: Dinosaury nevyhubil jen dopad asteroidu

Konec éry dinosaurů, kdy se po Zemi proháněli obrovští prehistoričtí ještěři, přinesl asteroid. Na tom se alespoň shoduje většina vědců, i když se stoprocentní jistotou to pravděpodobně nikdy vědět nebudeme. Ne všechny ale vyhubil samotný dopad. Mnoho z nich zabilo to, co se na Zemi odehrávalo poté.

Facka Goebbelsovi, vítězství na dosah. Poslední žena v Hitlerově bunkru popsala pád nacismu

Johanna Rufová je poslední žijící žena, která na vlastní oči viděla pád nacismu. Ve své knize například popisuje, jak dala facku malému synovi Josepha Goebbelse, a vzpomíná také na příchod sovětské armády.

Letohrádek Hvězda: Jeho stavitel Ferdinand Tyrolský byl rozporuplná postava našich dějin

Letohrádek Hvězda je mnohdy označován za prvotřídní české dílo období renesance. Při pohledu ze všech stran je možné číst jeho filozofický podtext, kde se mísí principy harmonie, symetrie a číselné symboliky. Jeho stavitelem byla však osoba, která je v českých dějinách vnímána rozporuplně. Byl jím místodržitel českého království Ferdinand II., zvaný Tyrolský.

Kurtizána na ruském trůně: Panování Kateřiny II. Veliké zastínily její milenecké aférky

Kateřina II. Veliká byla zřejmě jedním z nejvíce nepravděpodobných panovníků historie. Poté, co se přivdala do carské rodiny, se po svržení jejího manžela dostala na trůn. Veškeré úspěchy její vlády, která trvala 34 let, však byly zastíněny jejím osobním životem – byla také zároveň panovníkem, kolem kterého se točila celá řada skandálů, včetně těch sexuálních. Nicméně i přes všechny fámy a drby byla Kateřina podle mnohých jedním z nejbystřejších a nejschopnějších vůdců Ruska.

Cukr je výdobytek moderní doby. Jak sladili naši předci?

Víte, že cukr se začal ve střední Evropě používat teprve v 15. století? Do té doby ho nahrazoval třeba med nebo sladké ovoce. Čím se v minulosti sladilo?

Londýnské muzeum vrátilo Etiopii vlasy krále, ukradené byly v 19. století

Londýnské vojenské muzeum předalo Etiopii vlasy etiopského vladaře ukradené během britské invaze před 150 lety. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Koženou krabičku s vlasy etiopského krále Tewodrose II. převzala ve středu v Londýně etiopská ministryně kultury, turistiky a sportu Hirut Kassawová. Vlasy budou o víkendu přepraveny do Etiopie a uloženy v královské hrobce v klášteře na severu země.

Bombardování Jugoslávie i po 20 letech budí vášně, Havel schvaloval údery NATO

Převážně Albánci obývané Kosovo, považované za kolébku srbského státu, se již koncem 80. let stalo rozbuškou národnostních problémů v někdejší Jugoslávii. O dekádu později pak tvrdý postup srbského vedení proti albánskému obyvatelstvu vedl k bezprecedentnímu zásahu Severoatlantické aliance. Bombardování, které začalo 24. března 1999, nakonec donutilo Bělehrad ke kapitulaci a stažení z Kosova, jež se poté vydalo k nezávislosti.

Masakr spojeneckých letců: Hitler dal zavraždit 50 zajatců, byli mezi nimi i Češi

Jednou z nejznámějších epizod druhé světové války je útěk téměř osmi desítek spojeneckých letců ze zajateckého tábora u města Sagan (dnes polská Žagaň, česky Zaháň). Událost z noci na 25. března 1944, proslavená díky filmu Velký útěk se Stevem McQueenem v hlavní roli, ovšem vstoupila do historie také jako jeden z příkladů nacistické krutosti a válečných zločinů. Na přímý rozkaz Adolfa Hitlera totiž bylo 50 uprchlíků pozabíjeno.

Rigou prošel pochod veteránů SS. Lidé oslavovali a vzpomínali

V Rize se dnes sešlo asi tisíc lidí na každoročním pochodu na oslavu lotyšských veteránů, kteří za druhé světové války bojovali po boku německých nacistů proti sovětské armádě. Akce pravidelně vyvolává různé protesty a i letos ji provázely protiakce. K žádným incidentům ale nedošlo, informovala podle agentury DPA policie.

Nejzáhadnější člověk na světě. Pocházel "Muž z Tauredu" z jiné dimenze?

Na mapě ukázal na Andorru, ale tvrdil, že na jejím místě leží úplně jiný stát, ze kterého měl pocházet. Uplynulo už více než čtvrtstoletí od chvíle, co záhadný cizinec vyděsil japonské Tokio. Dodnes nikdo neví, odkud byl a kam zmizel. Pokud se tedy celý příběh zakládá na pravdě.

80. výročí okupace: Češi válku tiše vítali, dala jim za pravdu, říká pro EZ historik

K 80. výročí okupace zbytků Československa nacistickým Německem poskytl serveru EuroZprávy.cz rozhovor historik Vojtěch Kyncl z Akademie věd ČR. Tehdejší život poznamenalo také uprchlictví z pohraničí do vnitrozemí. Po Heydrichiádě následoval teror, uvedl pro EuroZprávy,cz historik.

Zkáza ČSR byla v březnu 1939 dokonána. Většina lidí si přála válku s nacisty, říká historik

Naprostá většina české společnosti si přála válku s nacistickým Německem. Z jejího pohledu měla vyústit v porážku Německa a obnovu Československa, řekl na dnešní konferenci v pražském Kolovratském paláci historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra. Nacistickou okupací v březnu 1939 podle něj byla završena zkáza československého státu, který byl již v té době značně zdecimovaný.

Rozpad ČSR v roce 1939? Projev morální krize Evropy, Slováci vyháněli Čechy, říká historik

Zachování společného státu Čechů a Slováků před 80 lety patrně nebylo udržitelné, již po mnichovské dohodě z roku 1938 Československo ztratilo spojence. Režim takzvaného slovenského státu, který byl vyhlášen 14. března 1939 a který byl spjat s nacistickým Německem, se stal autoritativním a totalitním s výraznými fašistickými prvky. ČTK to řekl slovenský historik Ivan Kamenec. V českých zemích došlo v polovině března 1939 k zahájení okupace nacistickým Německem a k vytvoření Protektorátu Čechy a Morava.

Hácha doufal, že Hitler ponechá ČSR samostatnost. Bojovali jen vojáci v Čajánkových kasárnách

Prezident Emil Hácha doufal, že říšský kancléř Adolf Hitler ponechá Česko-Slovensku samostatnost. Při jednání s Hitlerem uvedl, že věří v dobrý osud národa v Hitlerových rukou, řekla v rozhovoru s ČTK historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů. Před osmdesáti lety se Hácha a Hitler setkali v Berlíně a jednali o budoucím vývoji v Česko-Slovensku. Německá okupace začala 15. března 1939. Skončila druhá republika, která trvala necelý půlrok, a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.

Romantika, či dřina? Na českých památkách chybí průvodci

Česká republika patří mezi země s největším počtem dochovaných a veřejnosti přístupných památek, ať už se jedná o hrady, zámky, ale též vily, měšťanské domy, doly, vesnické skanzeny či přírodní památky. Naprostá většina těchto památek nabízí svým návštěvníkům průvodcovské služby, bez nichž není možné daný objekt či místo navštívit. Přesto průvodců ubývá a na začátku tohoto roku citelně chybí.

Datum 15. března 1939 je klíčové. Z nacistické okupace se lze poučit i dnes, říká historik

Blížící se výročí začátku okupace českých zemí nacistickým Německem připomene klíčové události českých moderních dějin. Poučit se z nich může i dnešní generace mladých lidí. Měla by vědět, jak brutální nacistický režim byl a jak fungovala jeho propaganda a sociální demagogie. ČTK to řekl historik Petr Koura z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Podle odborníků by se ve školách mělo učit o moderních dějinách více.

Češi ve spárech nacistů. Protektorát byl autonomní součástí Třetí říše, "Neněmci" byli druhořadí

Česko-Slovensko, tzv. druhá republika, zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu. Po německé okupaci vyhlásil Adolf Hitler 16. března 1939 autonomní Protektorát Čechy a Morava, který se dle jeho výnosu stal součástí Německé říše. Protektorát neměl mezinárodněprávní subjektivitu a jeho jménem v zahraničních vztazích vystupovala říše.

Obrana Česka 15. března 1939? Výkřiky a patetické fráze, hodnotí Zeman českou historii

Prohlášení o nutnosti obrany okleštěného Československa 15. března 1939 jsou pouze patetické fráze, řekl dnes ČTK prezident Miloš Zeman. V okamžiku, kdy Československo přišlo o pohraniční opevnění, se už nic dělat nedalo. Zeman to řekl v souvislosti s pátečním výročím 80 let od nacistické okupace českých zemí.

Marie Manrique de Lara. Žena, které Češi vděčí za Jezulátko

Marie Manrique de Lara – to byla španělská šlechtična, dvorní dáma Marie Habsburské a manželka nejvyššího kancléře Českého království, Vratislava II. z Pernštejna. Mimo jiné se její zásluhou na naše území dostala soška tzv. Pražského Jezulátka.