historie

Dubček nebyl zbabělcem, ale hrdinou, míní německá historička

Šlechtic chce po Francii 351 milionů eur, prý ho připravila o trůn

Paříž - Hrabě Louis de Causans obvinil Francii, že počátkem 20. století dosáhla politickým tlakem změn pravidel nástupnictví monackého knížectví, čímž připravila jeho rodinu o možnost usednout na trůn. Šlechtic nyní požaduje odškodné 351 milionů eur (devět miliard korun).

Děsivé tajemství ukryté pod hladinou moře? Podivné události na ponorce Surcouf

Ponorky patří k nejvíce fascinujícím lidským technickým výtvorům. Jejich ztráta vždy vyvolá mezi veřejností zájem a vlnu spekulací o tom, co se vlastně pod hladinou moře odehrálo. Snad největší tajemství stále halí ztráta francouzské ponorky Surcouf, která je dodnes katastrofou ponorky s největším počtem obětí.

Toulky po málo známých koutech naší vlasti: Mladá Vožice se chlubí dvěma záhadami opředenými hrady

Málo známé městečko Mladá Vožice se pyšní hned několika pamětihodnostmi. Mezi nejstarší patří zvonice z 15. století, která se dodnes pyšní pseudogotickou fasádou. Dále je to barokní kostel sv. Martina nebo barokní zámek. Na kopci uprostřed města se pak tyčí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Málo kdo si dnes uvědomí, že v těchto místech kdysi stával královský hrad. Druhý hrad vyrostl opodál a dodnes na město shlíží shůry. Některé pasáže z jejich historie jsou dodnes záhadou.

Hrad Hukvaldy pamatuje Přemyslovce, Karla IV. i husity. Nakonec se z něj stalo vězení pro nemravy

V úkrytu beskydských kopců se skrývá jedna z největších hradních zřícenin u nás. Objekt v sobě nese vzpomínky na Přemyslovce, Karla IV., husitské války, ale i chátrání v pozdějších dobách, kdy se takto rozsáhlá stavba stala jen těžko využitelnou. Dnes za návštěvu stojí nejen díky své starobylosti, ale i díky nádherné přírodě hukvaldské obory, která celý objekt obklopuje.

Jaké hrady u nás patří k těm největším a nejrozsáhlejším?

Hrad, to byl domov pána, bezpečné útočiště jeho rodiny, posádky a poddaných, ale také symbol jeho síly a postavení. Podoba hradu musela reagovat na vývoj doby, která měnila kritéria a standardy nejen bydlení, ale také obrany a prezentace. Mnohdy malé kamenné hrady 13. století se tak postupem staletí rozrůstaly. Vznikaly nové výstavní paláce, ale také další pásy hradeb a opevnění. Největší hrady té doby najdeme nejen v Čechách, ale i na Moravě a ve Slezsku.

Magicky krásné Podyjí: Výhledy vás mohou přenést do jiné země a jiných časů

Lidé dnes stále častěji hledají zajímavá a neobvyklá místa, kde mohou vidět a zažít nevšední pohledy. Míst s krásným výhledem v České republice najdeme spoustu, například slavnou Smetanovu vyhlídku nad řekou Vltavou. Ovšem existují i poutavější výhledy, které nás mohou doslova přenést do jiné země a jiných časů. Není přitom třeba jezdit příliš daleko.

Smrtelně ho zranil pás tanku. Dělník z chemičky je jednou z prvních obětí srpnové okupace

Ústí nad Labem/Vrchlabí - Dělník ústecké chemičky Petr Fridrich se stal v noci na 21. srpna 1968 jednou z prvních obětí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, bylo mu pouhých 23 let. Jeden z tanků ho zachytil pásem a smrtelně zranil. Sovětská okupační jednotka se usadila také u přírodní rezervace na hřebenu Rýchor v Krkonoších

Ruce pryč od Československa! Kvůli okupaci 1968 zasedla i Rada bezpečnosti OSN

Praha - Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 vyvolal demonstrace v mnoha západních velkoměstech a okupaci odmítla téměř jednotně i západoevropská politická reprezentace.

Buď válka, nebo dohoda. Moskevský protokol byl kapitulací před vpádem vojsk do Československa, jeden politik odolal

Praha - Nejvyšší představitelé SSSR i dalších komunistických zemí několikrát varovali československé politiky před "nebezpečím kontrarevolučního vývoje". Vpád armád států Varšavské smlouvy před půlnocí 20. srpna 1968 byl jen jednou částí plánu na potlačení tzv. pražského jara.

"Evropskou unii" chtěli Češi už před staletími. Proč Jiří z Poděbrad se svým plánem neuspěl?

Kdo by byl řekl, že s trochou nadsázky je Evropská unie český vynález? V zemi, o niž různé statistiky hovoří jako o plné euroskeptiků, se koncem středověku objevila myšlenka připomínající v mnohém principy dnešní Evropské unie. Jednalo se o jeden z vychytralých tahů protřelého politika a intrikána Jiřího z Poděbrad.

Vrtochy a fobie evropských králů. Z čeho měl Václav II. hrůzu?

I mocní panovníci byli přeci jenom obyčejní lidé. A tak měli i své vrtochy a fobie. Třeba takový Václav II. trpěl panickým strachem z koček a z bouřek. Fobii měl i anglický král Jindřich III. nebo král Slunce Ludvík XIV.

Kam chodili lidé ve starověku na záchod? Vědci rozluštili tisíce let skrytou hádanku

Záchod je v dnešní době jedna z neodmyslitelných součástí domácnosti. Najdete ho v každé restauraci, obchodním domě i na veřejném místě. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, kam chodili lidé na záchod ve starověku, například v legendárních Popmpejích? Podle dřívějšího tvrzení historiků a archeologů měl v Pompejích každý dům svůj vlastní záchod, avšak podle nových zkoumání byly záchody nalezeny v necelých 50 % domů. Kam tedy obyvatelé města chodili na záchod doopravdy?

Vikingové z New Yorku? Multikulturalismus možná není tak nový, jak se může zdát

Že název města New York vznikl z původně holandské kolonie Nieuw Amsterdam je všeobecně známo. Největší metropole poté dostala svůj dnešní název až roku 1664, a to na počest svého nového vlastníka, vévody z Yorku, který Nový Amsterdam pro Británii získal. Stejně tak dobře už se ví, že to byli Vikingové a nikoli Kolombus, kdo objevil Ameriku. Mají ale tyto dvě informace něco společného? Kupodivu ano, ale patrně trochu jinak než očekáváte.

Kdo utrpěl v Afghánistánu nejdrtivější porážku? Budete překvapeni

Afghánistán patří k zemím s velmi bohatou a dlouhou historií. Kvůli jeho strategické poloze se jej v dějinách snažili ovládnout mnozí dobyvatelé. Od Alexandra Velikého, přes Mongoly, Brity, Sověty až po dnešní přítomnost vojsk USA a jejich spojenců. Války v Afghánistánu většinou končí stejně. Protivníkovy armády se musí ze země za velkých ztrát stáhnout. Porážka, kterou v roce 1842 zažili Britové, byla však i na bohatou afghánskou historii skutečně něčím nevídaným.

Jako za Hitlera? Profesor mluví o "děsivé" podobnosti

NÁZOR - Jak se demokratické země dostávají do bodu, kdy rezignují na samosprávu? Za jakých podmínek dokážou demagogové oslovit rozsáhlé publikum skrze iracionální, emotivní apely odtržené od faktů, logiky a morálky? Kdy politici odpovědní za udržení demokratického systému ustoupí diktátorům? Tyto otázky klade v komentáři pro server Washington Post politolog E. J. Doinne, profesor z Georgetown University.

Ukrajinští kati, pronesla slavná spisovatelka. Teď po ní jdou nacionalisté

Oděsa - V ukrajinské Oděse byla dnes zrušena beseda s běloruskou spisovatelkou Světlanou Alexijevičovou, nositelkou Nobelovy ceny za literaturu z roku 2015. Organizátoři akce se kvůli nenávistným výrokům na internetu obávali o její bezpečnost.

Nacisté nebyli jediní, kdo Židy nenáviděl. Jejich pronásledování sahá daleko do minulosti

Neklidné 16. století představovalo pro evropské Židy období absurdity. Pokračuje jejich perzekuce, diskriminace a snaha o "nápravu", zakládají se pro ně ghetta nebo jsou rovnou vyháněni. Pozitivní snahy a postoje přicházejí vniveč, či se dokonce obrací proti nim.

Postrach dětí i dospělých: Jak vznikla česká vyjmenovaná slova?

Až na výjimky jsou vyjmenovaná slova něčím, co žáky – a často i dospělé – děsí. Věty vyučujících jako „Musíš si to pamatovat, i kdybych tě vzbudil o půlnoci“ si pravděpodobně zažila většina. Jak jsme ale k vyjmenovaným slovům přišli?

V Izraeli objevili unikátní šperk z helénistické doby, archeolog nevěřil svým očím

Jeruzalém - Nedaleko starobylého židovského chrámu v Jeruzalémě byl objeven unikátní šperk. Jedná se o zlatou náušnici, která pochází z helénistického období mezi třetím a druhým stoletím před naším letopočtem.