historie

Nejstarší hrad, kde dosud někdo bydlí? Windsor šlape na paty Pražskému hradu

Zapomenutý Nový hrad u Kunratic: Místo, kde zemřel osudem zmořený král Václav IV.

Ne všechny středověké hrady se mohou pyšnit tím, že se staly dějištěm významných státních událostí. Vedle těch několik málo významných objektů, jako je například Pražský hrad, Křivoklát či Karlštejn sem patří i jeden menší hrad, který je v českých dějinách často opomíjen, byť i přes svou krátkou dobu života hrál významnou roli. Byl jím Nový hrad u Kunratic.

Radní se vydal na procházku, objevil dosud neznámý kus Berlínské zdi

Berlín - V německé metropoli byl objeven dosud neznámý úsek nechvalně známé zdi, která v dobách studené války rozdělovala město na Západní Berlín a hlavní město komunistické NDR.

Padouch, nebo hrdina? Vychytralý Řek Alkibiádes se do historie zapsal jako obojí

V historii existují příběhy hrdinské, ale i plné zrady a intrik. Ale jen málokomu se dařilo střídat role hrdiny a padoucha tak jako Alkibiadovi. Dokázal za celý život vystřídat několikrát obojí, a ve starověku se stal nejen prototypem úspěšného válečníka, ale i symbolem naprosté zrady, vypočítavosti a nemorálnosti.

Filip svalil vpád vojsk do Československa na Ukrajinu. Tamní tisk je v šoku

Praha/Kyjev - Předseda KSČM Vojtěch Filip v rozhovoru pro britský list The Guardian nepřímo obvinil Ukrajince z vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Výrok vyvolal rozruch nejen v ukrajinských médiích.

Dubček nebyl zbabělcem, ale hrdinou, míní německá historička

Berlín - Podle německé historičky Susanne Schattenbergové nebyl Alexander Dubček zbabělcem, ale hrdinou. Jeho rozhodnutí podepsat v srpnu 1968 po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy moskevský protokol bylo vedeno snahou zabránit rozsáhlému krveprolití.

Šlechtic chce po Francii 351 milionů eur, prý ho připravila o trůn

Paříž - Hrabě Louis de Causans obvinil Francii, že počátkem 20. století dosáhla politickým tlakem změn pravidel nástupnictví monackého knížectví, čímž připravila jeho rodinu o možnost usednout na trůn. Šlechtic nyní požaduje odškodné 351 milionů eur (devět miliard korun).

Děsivé tajemství ukryté pod hladinou moře? Podivné události na ponorce Surcouf

Ponorky patří k nejvíce fascinujícím lidským technickým výtvorům. Jejich ztráta vždy vyvolá mezi veřejností zájem a vlnu spekulací o tom, co se vlastně pod hladinou moře odehrálo. Snad největší tajemství stále halí ztráta francouzské ponorky Surcouf, která je dodnes katastrofou ponorky s největším počtem obětí.

Toulky po málo známých koutech naší vlasti: Mladá Vožice se chlubí dvěma záhadami opředenými hrady

Málo známé městečko Mladá Vožice se pyšní hned několika pamětihodnostmi. Mezi nejstarší patří zvonice z 15. století, která se dodnes pyšní pseudogotickou fasádou. Dále je to barokní kostel sv. Martina nebo barokní zámek. Na kopci uprostřed města se pak tyčí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Málo kdo si dnes uvědomí, že v těchto místech kdysi stával královský hrad. Druhý hrad vyrostl opodál a dodnes na město shlíží shůry. Některé pasáže z jejich historie jsou dodnes záhadou.

Hrad Hukvaldy pamatuje Přemyslovce, Karla IV. i husity. Nakonec se z něj stalo vězení pro nemravy

V úkrytu beskydských kopců se skrývá jedna z největších hradních zřícenin u nás. Objekt v sobě nese vzpomínky na Přemyslovce, Karla IV., husitské války, ale i chátrání v pozdějších dobách, kdy se takto rozsáhlá stavba stala jen těžko využitelnou. Dnes za návštěvu stojí nejen díky své starobylosti, ale i díky nádherné přírodě hukvaldské obory, která celý objekt obklopuje.

Jaké hrady u nás patří k těm největším a nejrozsáhlejším?

Hrad, to byl domov pána, bezpečné útočiště jeho rodiny, posádky a poddaných, ale také symbol jeho síly a postavení. Podoba hradu musela reagovat na vývoj doby, která měnila kritéria a standardy nejen bydlení, ale také obrany a prezentace. Mnohdy malé kamenné hrady 13. století se tak postupem staletí rozrůstaly. Vznikaly nové výstavní paláce, ale také další pásy hradeb a opevnění. Největší hrady té doby najdeme nejen v Čechách, ale i na Moravě a ve Slezsku.

Magicky krásné Podyjí: Výhledy vás mohou přenést do jiné země a jiných časů

Lidé dnes stále častěji hledají zajímavá a neobvyklá místa, kde mohou vidět a zažít nevšední pohledy. Míst s krásným výhledem v České republice najdeme spoustu, například slavnou Smetanovu vyhlídku nad řekou Vltavou. Ovšem existují i poutavější výhledy, které nás mohou doslova přenést do jiné země a jiných časů. Není přitom třeba jezdit příliš daleko.

Smrtelně ho zranil pás tanku. Dělník z chemičky je jednou z prvních obětí srpnové okupace

Ústí nad Labem/Vrchlabí - Dělník ústecké chemičky Petr Fridrich se stal v noci na 21. srpna 1968 jednou z prvních obětí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, bylo mu pouhých 23 let. Jeden z tanků ho zachytil pásem a smrtelně zranil. Sovětská okupační jednotka se usadila také u přírodní rezervace na hřebenu Rýchor v Krkonoších

Ruce pryč od Československa! Kvůli okupaci 1968 zasedla i Rada bezpečnosti OSN

Praha - Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 vyvolal demonstrace v mnoha západních velkoměstech a okupaci odmítla téměř jednotně i západoevropská politická reprezentace.

Buď válka, nebo dohoda. Moskevský protokol byl kapitulací před vpádem vojsk do Československa, jeden politik odolal

Praha - Nejvyšší představitelé SSSR i dalších komunistických zemí několikrát varovali československé politiky před "nebezpečím kontrarevolučního vývoje". Vpád armád států Varšavské smlouvy před půlnocí 20. srpna 1968 byl jen jednou částí plánu na potlačení tzv. pražského jara.

"Evropskou unii" chtěli Češi už před staletími. Proč Jiří z Poděbrad se svým plánem neuspěl?

Kdo by byl řekl, že s trochou nadsázky je Evropská unie český vynález? V zemi, o niž různé statistiky hovoří jako o plné euroskeptiků, se koncem středověku objevila myšlenka připomínající v mnohém principy dnešní Evropské unie. Jednalo se o jeden z vychytralých tahů protřelého politika a intrikána Jiřího z Poděbrad.

Vrtochy a fobie evropských králů. Z čeho měl Václav II. hrůzu?

I mocní panovníci byli přeci jenom obyčejní lidé. A tak měli i své vrtochy a fobie. Třeba takový Václav II. trpěl panickým strachem z koček a z bouřek. Fobii měl i anglický král Jindřich III. nebo král Slunce Ludvík XIV.

Kam chodili lidé ve starověku na záchod? Vědci rozluštili tisíce let skrytou hádanku

Záchod je v dnešní době jedna z neodmyslitelných součástí domácnosti. Najdete ho v každé restauraci, obchodním domě i na veřejném místě. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, kam chodili lidé na záchod ve starověku, například v legendárních Popmpejích? Podle dřívějšího tvrzení historiků a archeologů měl v Pompejích každý dům svůj vlastní záchod, avšak podle nových zkoumání byly záchody nalezeny v necelých 50 % domů. Kam tedy obyvatelé města chodili na záchod doopravdy?

Vikingové z New Yorku? Multikulturalismus možná není tak nový, jak se může zdát

Že název města New York vznikl z původně holandské kolonie Nieuw Amsterdam je všeobecně známo. Největší metropole poté dostala svůj dnešní název až roku 1664, a to na počest svého nového vlastníka, vévody z Yorku, který Nový Amsterdam pro Británii získal. Stejně tak dobře už se ví, že to byli Vikingové a nikoli Kolombus, kdo objevil Ameriku. Mají ale tyto dvě informace něco společného? Kupodivu ano, ale patrně trochu jinak než očekáváte.

Kdo utrpěl v Afghánistánu nejdrtivější porážku? Budete překvapeni

Afghánistán patří k zemím s velmi bohatou a dlouhou historií. Kvůli jeho strategické poloze se jej v dějinách snažili ovládnout mnozí dobyvatelé. Od Alexandra Velikého, přes Mongoly, Brity, Sověty až po dnešní přítomnost vojsk USA a jejich spojenců. Války v Afghánistánu většinou končí stejně. Protivníkovy armády se musí ze země za velkých ztrát stáhnout. Porážka, kterou v roce 1842 zažili Britové, byla však i na bohatou afghánskou historii skutečně něčím nevídaným.