hrady a zámky

Luxus, o kterém si můžeme nechat zdát? Takhle si žil František Ferdinand d’Este

Opomíjené prvenství? Znojmo hrálo v české historii zásadní roli, ovlivnilo vývoj celé země

Válečné i politické události v oblasti Moravy, byly vždy velice důležitými faktory pro vývoj celkového dění v naší zemi. Platilo to v období Velké Moravy i v mladším období na přelomu raného a vrcholného středověku. Po krizi na počátku 11. století se na Moravu osobou knížete Oldřicha vrátila pevná přemyslovská moc. Za Oldřichova syna a nástupce knížete Břetislava I. byla následně zahájena výstavba sítě hradišť, které zde hájily přemyslovskou nadvládu po další staletí. Ta se však začala částečně drobit.

Důmyslný nástroj historie: Jak fungoval hradní padací most?

Jednou z hlavních úloh hradů byla obrana a ochrana hradního pána a jeho posádky. Již od počátku hradního stavitelství byla řešena otázka, jak ochránit hrad před nepřítelem. Následovala palčivá otázka, jak zabezpečit nejzranitelnější místo hradu a tím byl vstup, tedy hradní brána. Odpověď v podobě přerušení přístupu a jeho zajištění padacím mostem byla nasnadě.

Z deníku konopišťského pána: Kousek císařského dvora v srdci Čech

Mluví-li se o Habsburské monarchii, mnoho lidí se rozpomene na rozsáhlé Rakousko-Uherské mocnářství. Hlavně od druhé poloviny 18. století se centrum mocnářství přesunulo do Vídně, do paláců v Shönbrunnu a Hofburgu. Na přelomu 19. a 20. století byly české země jen součástí této monarchie s ústřední mocí v daleké Vídni. Přesto bychom i v této době mohli v samém srdci Čech najít hlavní rezidenci následníka trůnu. Tím následníkem byl František Ferdinand d‘Este, a oním zámkem bylo Konopiště.

Nedobytné pevnosti v Česku aneb jak dlouho se stavěl hrad?

Fenomén hradního stavitelství se na naše území dostal v dobách posledních Přemyslovců. Prvky tohoto nového pevnostního stavitelství k nám pronikaly už od 12. století, ale k jejich pevnému převzetí a uplatňování začalo docházet až během počátku 13. století. První hrady byly dílem panovníka a brzy se staly inspirací pro bohatnoucí šlechtu. Doba jejich výstavby byla proměnlivá.

Nezvyklý boj na české půdě? Novoroční obléhání Nového hradu u Kunratic

Ač jsou středověké vojenské akce typické pro jarní, letní či podzimní období, kdy bylo vhodné počasí pro dobývání a obléhání hradů, vyskytují se v historii výjimky. Takovýmto výjimkám vždy přály výjimečné situace. A těch během 15. století přibývalo. Král Václav IV. byl mrtev a po Čechách se rozvalilo husitství, jeho revoluční ideologie i válečnictví. Mezi prvními zkoušenými v této nově nastávající době byl i hrad zvaný Nový hrad u Kunratic.

Teplo i v zimě? To byla jedna z nejluxusnějších vymožeností středověku

Při dnešním způsobu života je už mnohdy těžké představit si namáhavost a důležitost zajištění tepla i v zimních měsících. Takové teplo domova nebylo samozřejmostí. Způsob jeho zajištění se značně rozvíjel s počátkem vrcholného středověku, kdy byla potřeba zajistit efektivní a pohodlný zdroj tepla v jinak studeně chladných hradních palácích. Nakonec se tento progres rozšířil i do měšťanských domů a během novověku i na venkov, ovšem ve středověku byl znakem nejvyššího standardu.

Záhada zříceniny Přimda: Jaká je pravda o nejstarším českém hradu?

Po skoro 150 let trvala v Čechách doba, kdy se na knížecím stolci na Pražském hradě střídali panovníci ze dvou hlavních linií Přemyslovců dle poslední vůle knížete Břetislava z roku 1055, který zavedl senoriát a na vládu tak měl nárok nejstarší člen rodu. Změnu a prosazení vlády jen v linii svých potomků zajistil až Přemysl Otakar I., který zavedl primogenituru. Do jeho časů též po více jak 300 let fungoval starý řád, kdy bylo možné vůli a moc panovníka prosazovat pomocí sítě hradišť. Ale už během první poloviny 12. století se na našem území objevily první příznaky, které začaly signalizovat blížící se nutnost změny.

Obnova památek v Česku se prodražuje. NKÚ odhalil vážné nedostatky

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil prostředky, které v letech 2013 až 2016 poskytlo Ministerstvo kultury (MK) na „Program záchrany architektonického dědictví“. Ministerstvo na tento program vynaložilo celkem 648 milionů korun a podpořilo 915 akcí na opravu památek. Ročně ale získala podporu nanejvýš třetina žadatelů. Pro uspokojení všech chybělo v rozpočtu 1,8 miliardy korun. Oprava památek se kvůli nedostatku prostředků výrazně prodlužuje a trvá i přes 15 let.

Koupě netradiční nemovitosti? Nabídka zámků či kostelů je v ČR vyšší než zájem investorů

Praha - Nabídka netradičních nemovitostí je v současnosti vyšší než zájem investorů. Majitelé zámků, tvrzí či kostelů chtějí využít příznivé situace na trhu, ovšem pro potenciální kupce jsou problémem například nevyhovující technický stav nebo vysoké náklady.

Z hradu Pecka spadla z 13 metrů žena, na místě zemřela

Pecka (Jičínsko) - Mladá žena dnes spadla na hradě Pecka na Jičínsku z výšky 13 metrů a na místě zemřela. ČTK o tom informovala mluvčí krajské policie Eva Prachařová.

Znáte ruské hrady? Kreml není pouze v Moskvě

Když se řekne hrad a Rusko, většina si představí pouze slavný Moskevský kreml, kterému se často říká prostě jenom Kreml. Toto slovo však obecně označuje ruské městské pevnosti, které často ohromí překrásnou architekturou. Slyšeli jste o některém z těchto ruských hradů?

Čechům se k moři nechce? Zájem o dovolenou v tuzemsku je vysoký, roste náročnost turistů

Praha - Loni absolvovaly dovolenou v tuzemsku tři miliony lidí a nejinak tomu bude i letos. Náročnost českých turistů roste. Zvyšuje se poptávka po ubytování vyšších kategorií.

Pod zámkem v Lanškrouně vede tajná chodba. K čemu sloužila?

Lanškroun - Milovníci záhad upírají pozornost k zámku u Lanškrouna. Vydali se tam odborníci a georadar jim odhalil pod terénem neznámé prostory a nejspíš i chodbu, která by mohla vést až k městu. Existují svědectví, že ještě před 80 lety se jí dalo projít.

Novinky na hradech a zámcích: Tyto změny potěší každého

Praha - České hrady a zámky už definitivně zahájily novou sezónu a pro milovníky historie si připravily celou řadu novinek. Kromě toho nebudou chybět tematické akce, které jsou letos zasvěceny rodu Lucemburků.

Sezóna letos začíná dřív: Některé hrady a zámky otevírají už nyní

Praha - Sezóna na hradech a zámcích začíná sice oficiálně až na Velký pátek 25. března, někteří správci kulturních památek jsou ale po dlouhé zimě tak natěšení, že otevírají už tento týden. A návštěvníky uvítají opravdu ve velkém stylu.

Kam o víkendu? Podívejte se na akce ve vašem kraji

Praha - O víkendu má být krásně, bude svítit sluníčko a ještě budeme mít den volna navíc. Přinášíme proto pár tipů, kam vyrazit na výlet nebo za kulturou. Na své si přijdou milovníci vína, piva i dobrého jídla, zato děti určitě zaujmou strašidla a rytíři na hradech.

Hrady a zámky zahajují sezonu. Přehled otevřených památek

Praha - Už zítra se po celé republice otevřou hrady a zámky. A očekávána je další rekordní sezóna. Češi památky totiž milují. Loňský rok, co se návštěvnosti týče, byl nejúspěšnějším v historii. Pomohlo počasí, doprovodné akce, ale i reportáže památkových inspektorů.

Chladné léto: Komu uškodilo a kdo na něm vydělal?

Praha - Ještě před koncem prázdnin začali sčítat ztráty provozovatelé venkovních koupališť. Některá z nich jsou už i předčasně zavřená. Vyšší tržby naopak hlásí kasteláni, nebo provozovatelé dětských koutků.

Krvavá legenda láká: Na Čachtický hrad se valí tisíce turistů

Čachtice - Legenda o údajně jedné z největších vražedkyň všech dob, uherské šlechtičně Alžbětě Báthoryové, láká na Čachtický hrad tisíce turistů. Právě na tomto hradě ze 13. století, který se nachází na západním Slovensku, čachtická paní žila a tam prý i zemřela. Báthoryové vlastnili rozsáhlé majetky zejména v Sedmihradsku. Jejich prapředek Vid v ečedském močále zabil podle legendy draka, proto měli v erbu tři dračí zuby.