Náboženství

Zákaz ruských církví na Ukrajině zaujal politiky. Žádají prověření těch v Česku

Ukrajina schválila zákon zakazující působení ruských církví v zemi

Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který umožňuje zakázat náboženské organizace spojené s Ruskem, včetně Ukrajinské pravoslavné církve (UPC) s vazbami na moskevský patriarchát. 

RECENZE: Opulentní životopisné drama Benedetta šokuje a vybízí k zamyšlení

Režisér Paul Verhoeven i ve svých úctyhodných letech ukazuje, že má stále co nabídnout. Již v dřívějších filmech ukázal, že umí provokovat a v Benedettě šel zase o krůček dál. Tentokrát se opřel nejen do otázek sexuality ale rovněž také do křesťanství a náboženství obecně.

IICSA: Ke zneužívání dětí dochází v prostředí všech významných náboženství

Většina náboženských organizací v Anglii a Walesu nedokáže ochránit děti před sexuálním zneužíváním a kryje ho. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy britské nezávislé komise pro vyšetřování zneužívání dětí (IICSA).

Komentář

KOMENTÁŘ Martiny Viktorie Kopecké: Mistr Jan Hus inspiruje i dnes: Nenechal se umlčet a povzbuzoval přátele. Lépe je dobře zemřít než špatně žít, napsal

Jeho odkaz je aktuální i dnes a dokonce by nám měl být blízký. Mistr Jan Hus, který byl upálen před 606 lety v německé Kostnici, uměl komunikovat s okolním světem. Nenechal se umlčet, a to ani v době, kdy věděl, že mu jde o život. V listech nedával najevo svůj žal. Nerezignoval, naopak blízké a přátele povzbuzoval v aktivitách. Bojoval s mocenskou převahou autority i zradou. Po vzestupu zažil strmý pád v podobě kněze i člověka. Je spojen i s heslem „Pravda vítězí“. Památku statečného muže, který zemřel 6. července 1415, slavíme dnes jako státní svátek – Den upálení mistra Jana Husa.

Komentář

KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Cyril a Metoděj stáli u zrodu slovanské vzdělanosti. Bratři byli výjimečnými osobnostmi, vynikali rozhledem

Příchod věrozvěstů, kteří stáli u slovanské vzdělanosti, se 5. července slaví teprve od roku 1863, kdy uplynulo tisíc let od jejich příchodu na Velkou Moravu. Právě tento den stanovil papež Pius IX. na žádost tehdejšího olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka. Užíval se nejdříve v Čechách, na Moravě, v Chorvatsku a také na Slovensku. Později byl svátek rozšířený na celou římskokatolickou církev. Do té doby se od časů Karla IV. příchod svatého Cyrila a Metoděje připomínal 9. března. Jistý je jen rok 863, kdy oba sourozence poslal císař Michael III. působit na Moravu. Jejich příchod je v kalendáři zapsán jako státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Slavnostní poutní mše svaté na Velehradě se dnes zúčastnilo asi 15 tisíc lidí

Slavnostní poutní mše svaté na Velehradě na Uherskohradišťsku se dnes zúčastnilo asi 15.000 lidí. ČTK to řekl tajemník velehradských Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek. Nedělní část cyrilometodějských slavností, které patří k největším církevním událostem v zemi, přilákala asi 5000 lidí.

Rozhovor

Velikonoce jsou inspirací pro těžkou dobu. Ježíš přemohl smrt, zkusme vpustit světlo do starostí, říká biskup

Měly by být pro nás především inspirací, jak se vyrovnat s těžkými časy během koronavirové pandemie. Pomocný biskup pražské arcidiecéze a její generální vikář Zdenek Wasserbauer vnímá, že ve Velikonocích je díky příběhu, který je doprovází, ukryta velká naděje nabízená všem. „Jedná se o svátky Veliké noci, ve které Ježíš Kristus přemohl největšího nepřítele člověka, kterou je smrt, a vstal z mrtvých. Velikonoce rovněž vybízejí, abychom do našich starostí i temnot vpustili světlo a nabrali sílu k jejich zvládání. Velikonoce jsou o velikém světle,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Zdenek Wasserbauer.

Státy smí nařídit omráčení zvířat před rituální porážkou, řekl soud EU. Židé se ohradili

Členské státy Evropské unie mohou nařídit, že zvířata musí být před rituální porážkou omráčena. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, podle kterého není příslušné nařízení vydané před třemi lety v Belgii v rozporu s náboženskou svobodou. Umrtvení zvířete před porážkou podle něj naopak vychází vstříc cílům EU v oblasti kvality života hospodářských zvířat.

Bývalý zmocněnec pro svobodu vyznání při EU chce obnovu postu: Jde o lidskou důstojnost

Evropská komise by měla obnovit post zmocněnce pro svobodu vyznání při EU. Na dnešní konferenci pořádané v Praze u příležitosti připomínky pronásledovaných pro víru to řekl slovenský politik Ján Figeľ, který byl prvním a zároveň dosud posledním takovým zmocněncem.

Macron připustil, že karikatury Mohameda mohou někoho šokovat

Francouzský prezident Emmanuel Macron si podle svých slov uvědomuje, že karikatury proroka Mohammeda mohou být pro někoho šokující, ale zdůrazňuje, že odsuzuje násilí.

Kontroverzní zákaz zpěvu. Část senátorů chce nařízení napadnout u Ústavního soudu

Skupina senátorů se rozhodla napadnout u Ústavního soudu zákaz zpěvu a omezení počtu účastníků bohoslužeb na 100 osob. Opatření od pondělka zavedla vláda s cílem zmírnit šíření koronaviru. Právník a europoslanec STAN Stanislav Polčák, který senátory zastupuje, dnes uvedl, že stížnost bude odeslána ještě tento týden.

V Česku opět platí nouzový stav. Zasahuje do náboženských svobod, říká právník

Příchod druhé vlny epidemie koronaviru v Česku a s ním související zvyšující se počet infikovaných si vyžádaly opětovné vyhlášení nouzového stavu. Kromě omezení provozní doby barů a restaurací či zavření některých školských zařízení se rovněž zakazuje zpívání, a to nejen na koncertech, nýbrž i při bohoslužbách. Někteří právní experti jsou ale toho názoru, že se jedná o bezprecedentní zásah do náboženských svobod.

Za zbourání Báburovy mešity trest nepadl, indický soud vynesl kontroverzní verdikt

Soud v indickém státě Uttarpradéš nepravomocně osvobodil všech 32 osob obžalovaných z násilné demolice Báburovy mešity v poutním městě Ajódhja. Uvádí to dnes agentura AP. Zbourání mešity vyvolalo v roce 1992 vlnu náboženského násilí mezi hinduisty a muslimy, o život tehdy přišlo přes 2000 lidí.

Macron hájil karikatury Mohameda: Francouzi mají právo se rouhat

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hájil rozhodnutí satirického časopisu Charlie Hebdo otisknout karikatury proroka Mohameda, které jako první zveřejnil v roce 2005 dánský deník Jyllands-Posten. V pařížském Pantheonu dnes Macron na slavnostním předávání dekretů o získaném občanství řekl, že Francouzi mají nezadatelné právo dělat si legraci i ze záležitostí spojených s náboženstvím.

Berlín prohrál spor o zákaz vyučování s šátkem na hlavě

Německý nejvyšší pracovní soud v Erfurtu dnes rozhodl, že berlínský zákon, který mimo jiné zakazuje učitelkám nosit šátky při vyučování, odporuje ústavě a je diskriminační. Soud se tak postavil za žalující muslimskou učitelku, která napadla takzvaný zákon o neutralitě.

Svět není jednotný, odhalila pandemie. Vakcínu by jinak dle biologa hledal společně

Už půl roku uběhlo od počátku pandemie covid-19. Slovy kněze a biologa Marka Orko Váchy se na nás však nijak výrazně nepodepsala, jelikož nebyla naštěstí tak hlubokého charakteru jako například válka. Naopak možná nakonec zlepší vztah starší generace k té mladší.

Česko je pro ateisty rájem. V jiných zemích mají naopak velké potíže

Ač to v českém kulturním prostředí, které je převážně ateistické, zní komicky, tak v některých regionech světa nejsou výjimkou případy diskriminace lidí bez vyznání. Jedná se zpravidla o fenomén muslimských zemí, tedy Afriky a Asie. Perzekuce a pronásledování se navíc nevyhýbají ani humanistům.

Víra je v době pandemie COVID-19 útočištěm i rizikem, píše The New York Times

Na zemi koronavirus obracel vzhůru nohama životy, živobytí i normální stav věcí. Situace jako by přímo volala po celonárodním požehnání. Proto se jeden kněz rozhodl nastoupit do malého letadla a v epidemiologicky bezpečné vzdálenosti od problémů dole z kokpitu přeměněného na kazatelnu celé zemi požehnat s posvátnou zlatou nádobou v ruce, napsal zpravodajský server The New York Times.

Sčítání lidu 2021. Poslanci chtějí, aby lidé vyplňovali údaje o víře

Lidé budou moci příští rok zřejmě znovu dobrovolně vyplňovat i rubriku, zda se hlásí k nějaké církvi nebo náboženské společnosti. Shodl se na tom dnes sněmovní výbor pro veřejnou správu. Doporučil tak rozšířit vládní předlohu, která se zachováním zjišťování údajů o víře nepočítala. Dolní komora o předloze rozhodne asi v březnu.