pařížská klimatická dohoda

Donald Trump

Trump zasadí ránu světovému boji s klimatem. USA znovu odstoupí od pařížské dohody

Spolupracovníci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravují exekutivní příkazy, které mají vést k odstoupení Spojených států amerických od Pařížské klimatické dohody. Informoval o tom americký deník New York Times. Děje se tak krátce před začátkem klimatické konference COP29, kterou od pondělí bude hostit ázerbajdžánské Baku. 
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Češi nechybí na COP27, svět musí naslouchat i Rusku. Jurečka se pro EZ vyjádřil k omezení aut se spalovacími motory

Summity o změnách klimatu v rámci Organizace spojených národů jsou komplikované od svého počátku. Snahy o ochranu klimatu a životního prostředí ve světě existují a jsou velmi silné. Problémem je politika, která se dostává do každé oblasti, od zdravotnictví, přes cestovní ruch, až právě po environmentální politiku. Lidé politizaci vnímají, a nejen aktivistická hnutí se proti čím dál horším klimatickým podmínkám bouří. 
OSN, ilustrační foto

Konference OSN bude hledat, jak dosáhnout cílů Pařížské dohody

Konference OSN o změně klimatu (COP 26), jež se uskuteční mezi 31. říjnem a 12. listopadem v Glasgow, bude podle Klimatické koalice hledat shodu na tom, jak udržet šanci na dosažení cílů Pařížské dohody. Státy mají představit nové nebo navýšené klimatické závazky, uvedla koalice. Členy koalice jsou ekologické organizace, například Hnudí Duha a Arnika.
Joe Biden, prezident USA

USA se dnes oficiálně vrací k pařížské klimatické dohodě

Spojené státy se dnes oficiálně znovu připojily k pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Učinily tak jen 107 dní poté, co ji opustily na příkaz někdejšího prezidenta Donalda Trumpa, který její podmínky považoval za nevýhodné pro USA a jejich ekonomiku. Formální návrat k dohodě má však pouze symbolickou hodnotu a opravdová práce pro Spojené státy a zbytek světových zemí teprve začíná, napsal magazín Politico.
Joe Biden složil prezidentskou přísahu.

Biden nařídil návrat USA k pařížské klimatické dohodě

Nový prezident USA Joe Biden dnes nařídil jen několik hodin po vstupu do funkce návrat Spojených států k pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Z té USA vyvedl bývalý prezident Donald Trump, který ji považoval za ekonomicky nevýhodnou. Biden přijal první den ve funkci také řadu dalších rozhodnutí, jejichž cílem je zvrátit některé ze zásadních kroků předchozí administrativy. Nařídil například návrat do Světové zdravotnické organizace (WHO), ukončil zákaz cest do USA pro cestující z řady převážně muslimských zemí, pozastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem, nebo zrušil povolení pro kontroverzní ropovod Keystone XL.
António Guterres (Foto: Eskinder Debebe)

Šéf OSN Guterres apeloval na politiky, aby vyhlásili stav klimatické nouze

Generální tajemník OSN António Guterres dnes apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005.
Smog

Tlak na planetu je na hraně. Přes 150 zemí hodlá zvýšit závazky na snížení emisí

Přes 150 zemí ohlásilo, že má úmysl zvýšit své národní závazky na snížení emisí vyplývající z Pařížské klimatické dohody. Napsala to agentura Reuters s odkazem na průzkum Fóra klimaticky zranitelných zemí (CVF). Představuje to víc než tři čtvrtiny států světa. Drtivá většina zemí, mezi které patří i Česká republika, ale zatím nezveřejnila konkrétní podobu svých aktualizovaných závazků.
Andrej Babiš

Babiš pokládá za důležité zlepšit obchodní vztahy mezi EU a USA

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za důležité zlepšit obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií, vidí také velký prostor ve vědecké spolupráci. Česko je podle předsedy vlády připraveno spolupracovat s USA a Kanadou na vývoji a provozu nových ekologicky čistých technologií.
Vláda ČR

Aktivisté chtějí podat klimatickou žalobu na českou vládu, inspirovali se v zahraničí

Členové spolku Klimatická žaloba ČR chtějí žalovat českou vládu, neboť podle nich nečiní dost v boji s klimatickou krizí. V případě úspěchu by měl podle nich soud přimět státní orgány k větší aktivitě. Zástupci spolku, který čítá 84 členů z řad vědců, právníků, zemědělců i studentů, plánují podat žalobu na podzim k Městskému soudu v Praze. Inspirovali se žalobami v zahraničí.
Klimatická konference, Madrid 2019

Začala klimatická konference COP25. Podaří se zastavit oteplování planety? Dorazit má i Greta

Generální tajemník OSN António Guterres dnes na úvod 25. konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu vyzval účastnické země, aby nevzdávaly boj proti klimatickým změnám. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně.
Emmanuel Macron

Spolupráce Číny a Evropy při ochraně klimatu je klíčová, burcuje Macron

Spolupráce Číny a evropských států při snižování emisí, které přispívají k oteplování klimatu, bude v nadcházejícím období klíčová. Při své návštěvě v Číně to dnes prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Vyjádřil se tak den poté, co Spojené státy oficiálně informovaly OSN, že zahájily proces odstoupení od pařížské klimatické dohody z roku 2015. USA jsou první zemí, která od smlouvy odstupuje.
Palm Springs

USA oznámily, že zahájily odstoupení od klimatické dohody

Trumpova administrativa oficiálně informovala OSN, že zahájila proces odstoupení od pařížské klimatické dohody z roku 2015. Jde o první formální krok v rok trvajícím procesu, uvedla agentura Reuters. Smlouvu, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016, mohou signatáři vypovědět nejdříve po třech letech. Spojené státy jsou první zemí, která od smlouvy odstupuje.
New York

Američané mohou zahájit proceduru vypovězení pařížské klimatické dohody

Spojené státy mohou počínaje dnešním dnem zahájit proceduru odstoupení od pařížské klimatické dohody z roku 2015, v níž se téměř dvě stovky států zavázaly ke snižování emise skleníkových plynů. Smlouvu, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016, mohou signatáři vypovědět nejdřív po třech letech. Proces odstoupení pak trvá zhruba rok, a oficiální by se tak americká výpověď stala zřejmě až po prezidentských volbách v listopadu 2020.
Evropská unie, ilustrační foto

Priority Zelených v novém europarlamentu? Klimatická neutralita, uhlíkové daně a další

Není pochyb o tom, že otázka životního prostředí a jeho ochrany ve spojení s problematikou globálního oteplování patřila mezi ústřední témata letošních voleb do Evropského parlamentu. Výsledky nadto více než jasně dokazují, že problematika ekologie zajímá napříč Evropskou unií stále více občanů. Frakce Zelených a Evropské svobodné aliance nově v europarlamentu obsadí 69 křesel, a pravděpodobně tak v následujícím období bude velice vlivným aktérem. Volby totiž nepřinesly jasného vítěze, který by si v instituci zajistil většinu. Volby však přinesly zvětšenou pozornost o klimatickou tématiku, která, jak se zdá, bude politická uskupení uvnitř parlamentu sjednocovat. Alespoň tedy v některých bodech.

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 20 minutami

před 53 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy