psychologie

Konec keců vydávaných za názory. Covid-19 utne ztřeštěnost světa, říká pro EZ lékař

Rozhovor

Covid-19: Psychologické sociální pasti a české roušky

Sociální psychologie zná již přes 50 let fenomén sociální pasti. Jde o situaci, kdy jednotlivci upřednostňují okamžitý vlastní prospěch, a tak způsobí významnou škodu své společnosti, na kterou vesměs dodatečně i sami doplatí. Klasickým příkladem je tzv.Tragedie obecní pastviny. Louka by v pohodě uživila stádo, kdyby do něj každý vesničan přispěl jedinou krávou. Každý je ovšem v pokušení poslat na pastvu krávu navíc – zdvojnásobil by tím svůj podíl a ostatní by to ani nepocítili. Ukáže se ale, že podobných sobců je tolik, že to pastvinu nakonec zničí poctivcům i sobcům najednou.

Pandemie covid-19 je i nápor na psychiku. Jak v sobě pěstovat pocit štěstí?

Co z nás dělá šťastné lidi? Takovou otázku si můžeme klást v těchto dnech, které se tak liší od toho, co jsme prožívali dosud. Zmocňuje se nás panika nebo znepokojení z toho, co se nyní děje. Jsme uzavřeni doma, rytmus práce a sociálního života je jiný než obvykle. Můžeme se však zahledět do svého nitra více než dříve. Nedávno proběhl Světový den štěstí, který zavedla OSN s rezolucí, jež označuje štěstí a pohodu za základní cíle lidstva a veřejné politiky.

Zasloužíš kulku do hlavy, píší lidé nakaženým Čechům. Kde se v nich bere nenávist?

Tomáš, který byl pozitivně testován na COVID-19, žije společně s dětmi a manželkou v jedné z obcí na Olomoucku. Po zveřejnění pozitivního testu se stal terčem útoků na sociálních sítí i spoluobčanů v obci. Na Facebooku mu dokonce jeden jeho známý napsal, že by si zasloužil kulku do hlavy. Proč virus vyvolává tolik strachu?

Strach z koronaviru? Pět kroků, jak při úzkosti snáze usnout

Nedovoluje vám strach z šíření koronaviru usnout? Zpravodajský server The Guardian připravil jednoduché rady, které vám mohou pomoci vklouznout do spánku, i když trpíte úzkostí.

Vlády musí v boji s virem lidem dávat rozkazy, ne doporučení, tvrdí psycholog

Z mnoha evropských zemí, ze Spojených států nebo z Austrálie v posledních dnech přicházejí zprávy o tom, jak lidé ignorují apely politiků v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru. Podle profesora behaviorální vědy Nicka Chatera, který působí na anglické vysoké škole Warwick Business School, ovšem není chyba jen na straně veřejnosti. Akademik vidí také "obrovské komunikační selhání" na straně politických lídrů, jejichž vyjádření jsou mnohdy nejednoznačná. Řekl to americké televizi CNN.

Psycholožka: Karanténa není samota, buďte v kontaktu s přáteli

Pečovat o svou psychiku v době krizových opatření mohou lidé pomocí on-line komunikace, dostatečným odpočinkem i mluvením s vlastními dětmi. V rozhovoru s ČTK to řekla psycholožka a krizová interventka terapeutického centra Modré dveře v pražské Hostivaři Karolína Honsová. Opatření, která vláda přijala kvůli šíření nákazy novým koronavirem, dopadají na duševní zdraví lidí.

Deutsche Welle: Symbolem koronavirové krize je toaletní papír, lidé se o něj perou

V reakci na koronavirovou krizi si lidé po celém světě začali dělat zásoby životních nezbytností a do centra pozornosti se přitom dostal jeden z nejpodceňovanějších výdobytků: toaletní papír. Kdy byla tato skromná hygienická potřeba vynalezena? A co lidé používali předtím?

Glosa

Trochu jiná olympiáda

Při olympijských hrách národy urputně soutěží v různých disciplínách. Nyní jsme nečekaně postaveni před daleko smysluplnější výzvu.

Dětem se zdají noční můry o klimatických změnách, ukazuje průzkum

Každé páté dítě v Británii má noční můry o klimatických změnách, ukázal místní průzkum. Podle ankety také přibližně dvě z pěti dětí nevěří, že se dospělým podaří s klimatickými změnami vypořádat.

Nocebo efekt. Informace o vedlejších účincích léků mohou škodit, prokázala studie

Po celé roky lékaři oceňují sílu takzvaného placebo efektu, při němž pacienti cítí účinky léku, o němž věří, že ho užívají, i když ve skutečnosti nevědomky užívají náhražku třeba v podobě pilulky z cukru. Ale když je mozek schopný v těle probudit pozitivní účinky jen na základě víry v léčivou sílu medikamentu, dává smysl, že by mohl způsobit i opak - a vyvolat negativní účinky, pokud se na ně zaměří.

Máte před sebou mrkev a dortíček. Co si vyberete? Výsledek studie vědce zaskočil

Vynikající způsob, jak docílit toho, aby konzument snědl zdravou potravinu, je schovat ji například mezi sladkostmi. Jeden výzkum ukázal, že záleží velice na tom, v jakém kontextu jsou potraviny nabízeny. Není dobré stavět konzumenty před prostou a radikální volbu, píše italský deník Corriere della Sera.

Prokrastinace: Co stojí za podivným fenoménem? Psychologové mají novou hypotézu

Jako mnoho spisovatelů jsem mistrem prokrastinace, svěřil se zpravodajskému serveru BBC News doktor Christian Jarrettis, šéfredaktor časopisu Aeon.

Protesty už jsou jako válka. Obyvatelé Hongkongu mají nalomenou psychiku

Téměř třetina obyvatel Hongkongu trpí kvůli pokračujícím protestům symptomy posttraumatické stresové poruchy a 11 procent jich vykazuje projevy deprese. Srovnatelně vysoká čísla se přitom vyskytují u společností žijících v oblastech, kde zuří válečný konflikt. K těmto závěrům došli vědci z hongkongské univerzity, o jejichž studii dnes informoval zpravodajský web BBC. Autoři práce nyní naléhají na místní úřady, aby občanům zajistily lepší psychologickou péči.

Řeč těla. Co o vás prozradí pozice nohou, když sedíte?

Řeč těla nám často může sdělit více, než co dokážou slova. Pro vytváření vztahů je to neuvěřitelně důležitý nástroj, neboť většina emocí se vyjadřuje neverbálním způsobem. Když jsme tedy v kontaktu s dalšími lidmi, vyjadřujeme tělem mnohem více, než bychom mohli říci vlastními slovy. Nejde o to, co přesně říkáme, ale o to, co cítíme, když to říkáme. Píše to italský deník La Repubblica.

Facebook nebo Instagram vás mohou dostat do léčebny? Vědci důrazně varují

V dnešní době jsou sociální sítě součástí každodenního života, zejména u mladých lidi. Nová studie tvrdí, že používání sociálních médií se spojuji s depresemi. Problém může být složitější, než se předpokládá.

Rozhovor

Hrozí masivní nárůst psychosomatických nemocí. Lékař radí, jak zvládat dnešní uspěchanou dobu

ROZHOVOR - Současná uspěchaná doba si vybírá svou daň v podobě nemocí, které klasická medicína mnohdy opomíjí. Podle experta hrozí nárůst psychosomatických poruch. „Tělo nikdy nelže, neumí to. Prozrazuje na nás i to, co si sami před sebou tajíme,“ říká pro EuroZprávy.cz MUDr. Vladislav Chvála, sexuolog, odborník na psychosomatickou medicínu a rodinnou terapii ze Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci.

Studie: Vysoce atraktivní ženy vydělávají víc, hůř jsou na tom neurotičtí muži

Vysoce atraktivní ženy při stejném vzdělání a kompetenci vydělávají proti průměrné populaci žen zhruba o deset procent více. Naopak finanční ztráta za příliš nízkou atraktivitu u žen činí čtyři procenta mzdy. U mužů není přímý vliv atraktivity na příjem významný, ale zvýhodňuje je při získávání vyššího postavení.

Nedospělí dospělí. Psychology znepokojuje paradox současné společnosti

Od 70. let minulého století každá nová generace odsunuje na stále pozdější dobu dokončení studia i kroky k samostatnosti a uzavření sňatku, které znamenají přechod do dospělého věku, píše italský deník Corriere della Sera. Je to zajímavý paradox našich dní. Nikdo zřejmě už nedokáže vyrůst a dozrát, přejít k tradičním výsadám dospělého věku. Existuje věk, v němž se stáváme dospělými?

Proč účinky dovolené trvají tak krátce? Psychologové záhadu rozlouskli a dávají tyto rady

Sotva jsme nastoupili znovu do práce, účinek dovolené ustupuje věčnému stresu. Blahodárné psychické a fyzické přínosy v klidu a pohodě prožitých dvou týdnů volna se postupně vyčerpávají a náš mozek znovu přežvykuje problémy a je plný stresu. Je obtížné se s tím smířit, zvláště když jsme měli o dovolené pocit, že nám vliv přírody a odpočinku bude dlouhodobě přinášet novou energii, píše francouzský deník Le Figaro.