Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Následující den oficiálně vyhlásil Izrael Hamásu válku.
Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se podařilo proniknout do města Sderot, kde dochází ke střetům s izraelskými silami. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele a izraelská armáda prohlásila, že je ve válečném stavu a bude se bránit.
Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst. Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.
Dodal, že izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" proti Hamásu. Ministr obrany Yoav Gallant řekl, že "Hamas udělal vážnou chybu a zahájil válku proti státu Izrael. Jednotky IDF bojují proti nepříteli na každém místě. Vyzývám všechny izraelské občany, aby dodržovali bezpečnostní pokyny. Stát Izrael tuto válku vyhraje."
Izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu. Ten ještě několikrát vyslal na Izrael další salvu raket. Izraelské odvetné letecké útoky vyhnaly z Gazy přes 100 000 Palestinců. Nemocnice v Gaze jsou zaplavené a potýkají se s výpadky elektřiny.
Počty mrtvých a zraněných ve válce v Izraeli na obou sranách konfliktu rostou. Zatímco počty mrtých se počítají ve stovkách, zraněných jsou v Izraeli i Palestině tisíce. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás zadržel nejméně 150 rukojmí.
Izraelská armáda v pondělí uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou. V regionu tak neprobíhají žádné boje a tanky podporované bojovými vrtulníky a drony brání plotu s Gazou.
Řada měst v pohraničí byl evakuována a spekuluje se o pozemní invazi Izraele do Gazy s cílem osvobodit zajaté rukojmí.
Související články:
Pohár trpělivosti přetekl. Erdogan chce kvůli Izraeli mimořádný summit
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval Organizaci islámské spolupráce (OIC) k uspořádání mimořádného summitu, který by se zabýval válkou v Pásmu Gazy a útoky Izraele na Jeruzalém.
Izraelci obhajují další smrtící útok v Gaze. Zemřely desítky lidí
Izraelský letecký útok na humanitární zónu v Pásmu Gazy si v noci na úterý vyžádal až čtyřicet obětí a dalších minimálně šedesát zraněných. Izraelci útok přiznali s tím, že cílili na teroristy z militantní organizace Hamás. Ten izraelská tvrzení popřel.
Kdo je příště na řadě? Izrael by měl podle exministra zasáhnout v další zemi
Bývalý izraelský ministr obrany Benny Gantz varoval, že pokud Izrael brzy neuzavře příměří s Hamásem, hrozí mu eskalace konfliktu. Zároveň zdůraznil nutnost zasáhnout proti Hizballáhu na libanonské hranici.
BBC čelí vážnému obvinění ze zaujatosti. Měla více než 1500krát porušit svá pravidla
Britská stanice BBC rozhodně odmítla obvinění, že během zpravodajského pokrývání konfliktu mezi Izraelem a militantním hnutím Hamás porušila více než 1500krát svá vlastní redakční pravidla. Uvedl to server Jerusalem Post.
Hamás má nové požadavky. Neklidný je i Katar, který jedná s Palestinci od samého začátku
Jednání o příměří v Pásmu Gazy ani zdaleka nemusí být u konce. Blízký východ má pověstné eso v rukávu – Katar. Ten společně se Spojenými státy a Egyptem vede jednání s Hamásem už od začátku války a podařilo se mu obě znepřátelené strany dotlačit k některým kompromisům. Teď jsou ale nejen katarští diplomaté zneklidněni z nových požadavků teroristické organizace.
"Krev je na tvých rukou": Statisíce lidí v ulicích Tel Avivu na masové demonstraci za dohodu o Gaze
V sobotu večer se v Tel Avivu konala demonstrace, které se podle organizátorů zúčastnilo přibližně 500 000 lidí. Protestující žádali uzavření dohody o propuštění rukojmích držených v Pásmu Gazy, kde palestinské hnutí Hamás zadržuje oběti již 11 měsíců.
Šéfové nejznámějších tajných služeb bijí na poplach. Svět je v ohrožení
Světový pořádek je ohrožený způsobem, jaký nepamatujeme od dob studené války, varovali šéfové americké CIA William Burns a britské MI6 Richard Moore ve společném článku pro deník Financial Times. V textu napsali, že jejich země společně stojí proti asertivnímu Rusku a agresivní válce ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině.
Čistě vojenský přístup není řešením války Izraele proti hnutí Hamás, zní z Německa
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v pátek uvedla, že čistě vojenský přístup není dostatečným řešením války Izraele proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
Někteří Palestinci souhlasí s izraelskou přítomností v Pásmu Gazy, pokud to ukončí válku
Izrael chce na území Pásma Gazy zachovat svou vojenskou přítomnost. Jde o jeden z hlavních důvodů dalšího krachu rozhovorů o příměří s teroristickým hnutím Hamás, které společně s Egyptem izraelskou podmínku odmítá. Palestinci se pokračující izraelskou okupací zřejmě dokážou smířit.
Izrael zvažuje nasazení armády na okupovaném Západním břehu Jordánu
Izraelský ministr obrany Joav Galant vyzval armádu k nasazení plné síly proti palestinským militantům na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde probíhající vojenská operace již vedla k desítkám obětí.
Hamás odmítá nové návrhy na příměří v Pásmu Gazy. Chce vyvinout tlak na Izrael
Palestinské radikální hnutí Hamás ve svém prohlášení ve čtvrtek uvedlo, že nové návrhy na příměří v Pásmu Gazy není třeba, nastal však čas "vyvinout tlak na Izrael".
Podzemní labyrint pod Gazou: Noční můra Izraele, do které Hamás investoval miliony
Světlo světa spatřily podrobnosti z příručky Hamásu, zaměřené na boj v podzemních tunelech pod Pásmem Gazy. Tyto tunely hrají klíčovou roli v konfliktu, umožňují přesuny militantů i útoky na izraelská vojenská a civilní zařízení. Kvůli tomu představují obávanou vojenskou hrozbu, která je noční můrou každého izraelského vojáka.
USA: Zabitím rukojmích se vše mění, dohoda s Hamásem ale stále může vzniknout
Podle Bílého domu bude zabití šesti izraelských rukojmí mít v nadcházejících dnech dopad na jednání o příměří v Pásmu Gazy. Informoval o tom mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost John Kirby na brífinku, uvedl web Times of Israel (TOI). Kirby dodal, že tato tragická událost ještě více zdůrazňuje nutnost dosáhnout dohody o přerušení bojů.
Rukojmí Hamásu mají strach o život. Jídlo dostávají, je ho ale nedostatek
Izraelská armáda nově oznámila nález těl šesti rukojmích, kteří byli brutálně zavražděni krátce před záchranou. Tento objev znovu otevřel otázky ohledně bezpečnosti a vyjednávání o propuštění zbývajících rukojmích. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přislíbil pokračující snahu o jejich návrat, přičemž rodiny zadržených nadále čekají na odpovědi.
Netanjahu: Hamás popravil šest rukojmích, střelil je do zátylku
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že palestinští militanti z hnutí Hamás "popravili" šest rukojmí střelou do zátylku. Těla těchto obětí objevila izraelská armáda v noci na neděli na jihu Pásma Gazy. Uvedl to server Times of Israel.
Bidenovi dochází trpělivost. Kvůli dohodě o rukojmích tlačí na Netanjahua
Americký prezident Joe Biden dal v pondělí opět najevo, že chce, aby došlo k dohodě o propuštění rukojmích mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Zároveň podrobil kritice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Informovala o tom agentura Reuters.
Izraelci zabili při útoku čtyři osoby doprovázející humanitární konvoj
Čtyři osoby doprovázející konvoj americké humanitární organizace Anera přišly ve čtvrtek o život po izraelském leteckém útoku v Pásmu Gazy. Podle pátečního vyjádření izraelské armády (IDF) šlo o eliminaci ozbrojených útočníků.
Izraelská armáda střílela na humanitární vůz OSN
Humanitární vůz Organizace spojených národů byl v úterý večer v Pásmu Gazy zasažen palbou izraelské armády, oznámil ve středu mluvčí OSN. V reakci na tento incident Světový potravinový program (WFP) okamžitě pozastavil pohyb svých zaměstnanců v této oblasti.
Hamás vyzval k obnovení sebevražedných operací proti Izraeli
Podle arabských médií vyzvalo militantní hnutí Hamás k obnovení sebevražedných útoků v reakci na izraelskou vojenskou operaci na Západním břehu Jordánu a pokračující boje v Pásmu Gazy.
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?
před 54 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Další dramatický vývoj nabírá po téměř měsíci od sdělení obvinění případ matky podezřelé z vraždy novorozence na Rychnovsku v Královéhradeckém kraji. Policisté dnes oznámili, že našli další ostatky novorozence.
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
Evropská unie stále nemá připravený konkrétní plán na nástup zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Ať už má Evropská komise připravenou jakoukoli taktiku na obchodní válku se Spojenými státy, nejnáročnějším úkolem bude udržení jednoty celé unie.
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
Jižní Korea se aktuálně nachází v politické krizi, kterou vyvolalo vyhlášení a následné rychlé zrušení stanného práva prezidentem Jun Sok-jolem. Tento dramatický krok, jenž trval pouhých několik hodin, zasáhl demokratickou zemi, která si historicky nese bolestivé vzpomínky na autoritářskou vládu.
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
V České republice byl poprvé zaznamenán domácí případ onemocnění difylobotriózou, kterou způsobuje parazitická tasemnice spárovec široký. Podle vědců z Akademie věd ČR se muž nakazil po konzumaci syrových jiker štiky pocházejících z nádrže Lipno na jihu Čech.
před 4 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
Uběhlo více než tisíc dní od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, a ani jedna ze stran neprojevuje známky ochoty ustoupit. Konflikt přitom vyvolává řadu otázek, na které odpovídá pro SkyNews vojenský analytik Sean Bell.
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
Listopad se stal pro Ukrajinu měsícem s největšími územními ztrátami od září 2022. Podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) ztratila Ukrajina během listopadu oblast o velikosti přibližně 1 202 čtverečních kilometrů, což odpovídá rozloze města New York, uvedl server The Guardian.
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák