Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Vladimír Putin

Německo: Putin se bude muset zodpovídat z nočního raketového útoku v Oděské oblasti

Ruský prezident Vladimir Putin se bude muset zodpovídat z nočního raketového útoku v Oděské oblasti, uvedl dnes mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Podle posledních zpráv zahynulo dvacet osob. Podle německého mluvčího je počínání Moskvy nehumánní a cynické. Rusko opakovaně tvrdí, že jeho armáda neútočí záměrně na civilní cíle.
Ursula von der Leyenová

Von der Leyenová: Cesta Ukrajiny k členství v Evropské unii zabere čas

Ukrajina má nyní velmi jasnou evropskou perspektivu, ale cesta k členství v Evropské unii zabere čas a bude vyžadovat tvrdou práci. Ve videoprojevu v ukrajinském parlamentu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na nedávné rozhodnutí vrcholných představitelů zemí EU přiznat Ukrajině status kandidáta na členství v unii. Zároveň ukrajinské politiky vyzvala, aby urychlili protikorupční reformy.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Ukrajina začala vyvážet elektrickou energii do EU

Ukrajina začala vyvážet elektrickou energii do Evropské unie, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krok podle něj pomůže unii snížit závislost na ruských energetických surovinách, informovala dnes agentura Reuters.
Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.

Solidární příspěvek za poskytnutí bydlení uprchlíkům se ode dneška mění

Solidární příspěvek pro lidi, kteří u sebe zdarma ubytovávají uprchlíky, se ode dneška mění. Při poskytnutí celého bytu aspoň na 16 dní v měsíci v kuse je teď možné od státu získat 5000 až 15.000 korun podle počtu ubytovaných příchozích. Při ubytování v pokoji zůstává podpora 3000 korun na osobu, činí ale nejvýš 9000 korun na měsíc.
Do Kyjeva dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson (Kyjev, 9. dubna 2022).

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě miliardy liber

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě miliardy liber (29 miliard korun). S odvoláním na vládu v Londýně o tom dnes informovala agentura Reuters. Pomoc bude určena na podporu ukrajinské obrany včetně bezpilotních letounů, systémů vzdušné obrany či tisíců kusů nového vybavení pro ukrajinské vojáky.
Ruské bombardování divadla v ukrajinském Mariupolu z 16. března 2022.

Bombardování divadla v Mariupolu je ruským válečným zločinem, uvádí ve zprávě AI

Bombardování divadla v ukrajinském Mariupolu z 16. března letošního roku bylo jednoznačně "ruským válečným zločinem". V dnešní zprávě to uvádí organizace Amnesty International (AI), která poslední tři měsíce shromažďovala výpovědi svědků, názory odborníků a další důkazy. Obětí útoku na budovu, kde se před boji ukrývali obyvatelé města, je ale podle dostupných informací mnohem méně, než odhadovala ukrajinská správa, píše podle agentury AFP organizace.
Vladimír Putin

Rusko zrcadlově odpoví na nasazení jednotek NATO do Finska a Švédska, řekl Putin

Rusko se neobává vstupu Finska a Švédska do NATO, na nasazení vojenských jednotek aliance do těchto skandinávských zemí ale zrcadlově odpoví. Podle agentury TASS to ve středu řekl ruský prezident Vladimir Putin. Lídři členských zemí NATO se dnes rozhodli formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Putin zároveň odmítl zodpovědnost ruské armády za pondělní útok na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku, kde zahynulo 20 lidí.
Ukrajinská armáda

Ukrajina a Rusko si vyměnily 144 zajatců

Ukrajina a Rusko si vyměnily 144 zajatců, jde o největší výměnu od začátku ruské invaze na Ukrajinu, uvedla dnes podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka. Mezi 144 Ukrajinci je 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov.
Videozáznam s dopadem rakety na nákupní centrum v Kremenčuku

Video zachytilo dopad ruské rakety na nákupní centrum v Kremenčuku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil záznam z videokamery, která podle něj zachytila dopad rakety na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku. Při pondělním útoku podle posledních informací zemřelo nejméně 20 lidí a desítky dalších utrpěly zranění.
Olaf Scholz

Scholz očekává dobu nejistoty. Putin podle něj nesmí válku vyhrát

Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro svět dobu nejistoty, na našem odhodlání podporovat Kyjev to ale nic nemění. Na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny sedmi velkých ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elamu to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že země G7 jsou pilířem jednoty svobodného světa a že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině vyhrát.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda se na východě Ukrajiny soustředí na postup na Slovjansk

Ruská armáda se na východě Ukrajiny soustředí na pokračování v postupu na město Slovjansk v Doněcké oblasti, uvedlo dnes ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů velení ukrajinské armády. Rusové pokračují v útocích na Lysyčansk v Luhanské oblasti a snaží se ho odříznout, uvedl na sociální síti telegram místní gubernátor Serhij Hajdaj.

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

před 2 hodinami

Vlaky

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

před 2 hodinami

Karel Havlíček

CzechTourism se přesouvá pod Havlíčkovo ministerstvo

Ministerstvo pro místní rozvoj v úzké součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu zahajuje proces přesunu exekutivní a marketingové agentury CzechTourism pod resort průmyslu a obchodu. Cílem tohoto kroku je lépe propojit propagaci České republiky v zahraničí s podporou podnikání, investic a exportu služeb. Výkon agendy, legislativy a podpory regionů v oblasti cestovního ruchu zůstává zajišťován Ministerstvem pro místní rozvoj. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Josef Vávra

Zemřel Josef Vávra, reklamou proslavený sládek pivovaru Bernard

České pivovarnictví zasáhla smutná zpráva. Ve věku nedožitých 67 let zemřel po těžké nemoci Josef Vávra, vrchní sládek, generální ředitel a spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, který stál spolu se Stanislavem Bernardem u zrodu úspěšné firmy a byl autorem jejích receptur. Firma o tom informovala na webu. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Fotbalovou Spartu posílil exslávista Jurásek. Vlna odchodů z Letné nadále pokračuje

Ještě do konce právě probíhajícího letního přestupového období zřejmě fotbalová pražská Sparta někoho do svých řad přivede tak, aby mohla být po vyřazení z předkola Ligy mistrů konkurenceschopná v Evropské lize. I proto nyní přichází jedno nečekané jméno – exslávista Matěj Jurásek. Právě z Edenu loni v lednu odešel dvaadvacetiletý talent do anglického Norwiche. Nadále se ale sparťané budou muset vypořádat s odchody svých někdejších opor. Útočník Jan Kuchta odešel na hostování do Legie Varšava, brankář Peter Vindahl pro změnu na hostování do Sampdorie Janov a dosavadní kapitán Lukáš Haraslín pak přestoupil do saúdskoarabského Al Fatehu. A mluví se i odchodu Srba Veljka Birmančeviče.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Princezna Eugenie a Jack Brooksbank

Britská princezna Eugenie odtajnila jméno novorozené dcery

Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy