Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační foto

79. den války: Rusko přichází o významné množství techniky. Armáda je pod tlakem, aby dosáhli pokroku

Ruské jednotky pokračují v útocích na Donbasu a ve směru na Záporoží, na severovýchodě země se snaží posílit ochranu hranice s Ukrajinou, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Pokračuje také ostřelování mariupolských oceláren Azovstal, kde se z důvodu dokončené evakuace civilistů dá v blízké budoucnosti očekávat zesílení útoku, píše generální štáb.
Fotograf agentury AP Nick Ut předal svůj slavný snímek z vietnamské války papeži Františkovi

Vietnamka ze známé fotky, na níž utíká popálená napalmem, vyzvala ke konci války

Vietnamská žena, kterou zná celý svět z půlstoletí staré fotografie jako dívku utíkající z vesnice zasažené napalmovým útokem, vyzvala k ukončení válek. Nyní devětapadesátiletá Kim Phuc se v Římě zúčastnila tento týden generální audience, při níž fotograf agentury AP Nick Ut předal svůj slavný snímek z vietnamské války papeži Františkovi.
Ruská podpůrná loď Vsevolod Bobrov

Ukrajinské síly poškodily v Černém moři podpůrnou ruskou loď, uvádí správa

Ukrajinské síly poškodily v Černém moři logistickou podpůrnou loď ruského námořnictva, uvedl dnes mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk. Plavidlo, které je v plamenech, zasáhla podle dřívějších informací ukrajinská střela, napsala agentura Unian. Ruské úřady žádný incident na moři neohlásily a informaci nelze nezávisle ověřit.
Ruská armáda, ilustrační foto

OSN: Řadu činů Ruska na Ukrajině lze považovat za válečné zločiny

Kyjev a jeho spojenci dnes na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze na Ukrajinu 24. února. Mnohé z těchto činů lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rada výraznou většinou přijala rezoluci požadující vyšetřování zvěrstev spáchaných ruskými okupačními vojsky.
Ruská armáda, ilustrační foto

78. den války: Rusko bombarduje obránce v ocelárně Azovstal, areál brání tisícovka Ukrajinců

Rusko dál bombarduje mariupolské ocelárny Azovstal s cílem zabít tamní ukrajinské obránce, uvedl dnes ráno ukrajinský generální štáb. Podle vicepremiérky Iryny Vereščukové obklíčený areál stále brání asi tisícovka Ukrajinců, mnozí jsou zranění. Ruská ofenzíva pokračuje také v Donbasu, naopak z okolí Charkova se ruská armáda podle britského ministerstva obrany údajně stáhla.
Ukrajinská armáda střeží své území (březen 2022).

77. den války: Ukrajina dál brání Azovstal, bojuje se u Hadího ostrova

Ruské síly se snaží dobýt východoukrajiská města Rubižne, Severodoněck a Lyman, uvádí v pravidelném ranním hlášení ukrajinský generální štáb. V Mariupolu na jihu Ukrajiny podle něj ruské jednotky dál blokují zbývající ukrajinské vojáky v ocelárnách Azovstal a areál ostřelují. Podle britské ministerstva obrany pokračují boje také u Hadího ostrova, kde se Rusko opakovaně pokouší posílit svou posádku.
Mario Draghi

USA a EU musí pracovat s Ruskem a Ukrajinou na dosažení míru, řekl Draghi

Spojené státy a Evropa musí pracovat Ukrajinou a Ruskem na ukončení jejich konfliktu a vypracovat mírovou dohodu, řekl dnes při návštěvě Washingtonu italský premiér Mario Draghi. Rusko svou invazí ukázalo, že není neporazitelné, dodal ministerský předseda den po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem.
OSN, ilustrační foto

OSN víc řeší dopady války na Ukrajině než mírovou diplomacii

Kvůli malým vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině se OSN nyní soustředí především na zmírnění globálních dopadů tohoto konfliktu. Ve Vídni to dnes po setkání s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem uvedl generální tajemník organizace António Guterres, informovala agentura DPA. Podle Guterrese okamžik pro mírové rozhovory přijde, nebude to však v nejbližší době.
Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády

Do Ruska údajně přišlo více než 1,2 milionu lidí z Donbasu. Řada z nich možná nedobrovolně

Ruské hranice překročilo více než 1,2 milionu uprchlíků z Donbasu a Ukrajiny, oznámila dnes agentura TASS s odvoláním na zdroj z bezpečnostních složek. Jde podle ní převážně o občany separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR), jejichž nezávislost Rusko uznalo v předvečer vpádu na Ukrajinu. Kyjev tato území pokládá za okupovaná, podobně jako Krym, který Rusko anektovalo na jaře 2014. OSN uvádí, že do Ruska zamířilo od začátku ruské invaze zhruba 740.000 uprchlíků z Ukrajiny.
Vladimir Putin, prezident Ruské federace

USA se domnívají, že Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt

Spojené státy se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině a ani ruské vítězství na Donbasu na východě země by nemuselo válku ukončit. Na brífinku zákonodárců to dnes řekla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Informovala o tom agentura Reuters.
Dmytro Kuleba

Ukrajina pomýšlí na osvobození celé země, uvedl Kuleba

Ukrajina během války s Ruskem změnila své válečné cíle: zatímco dříve by za vítězství pokládala zatlačení ruských vojsk zpět do pozic před útokem z 24. února, nyní - pokud zvítězí v bitvě o Donbas - bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celé země. Uvedl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times.

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy