Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ilustrační foto

Kyjev: Během války na Ukrajině zemřelo 18 novinářů, mezi zraněnými či mrtvými jsou i prý Češi

Od začátku ruské agrese zemřelo na Ukrajině 18 novinářů a další byli zraněni nebo uneseni. S odvoláním na údaje generální prokuratury a ministerstva kultury to dnes napsal list Ukrajinska pravda, přičemž v přehledu mrtvých či zraněných žurnalistů ze zahraničí bez podrobností uvádí dvě osoby z České republiky. České ministerstvo zahraničí sdělilo ČTK, že nemá informace o zraněných novinářích z Česka.
Ruská armáda, ilustrační foto

40. den války: Masakr v Buči bobtná. Ukrajinci objevili nejméně 400 zabitých civilistů

Ukrajinské jednotky osvobodily tři obce, důležité pro prolomení ruského obklíčení oblastního centra, města Černihiv na severu země, uvedla ukrajinská média s odvoláním na místní velitelství ozbrojených sil. Podle dřívějších informací se ruští vojáci stahují od ukrajinské metropole, stejně jako od Černihivu na severu země, a soustřeďují se nyní zejména na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko se chystá vedle Donbasu zaměřit i na jih Ukrajiny. Po odchodu ruských jednotek z některých regionů ale nacházejí Ukrajinci další těla zabitých civilistů, dosud jich objevili nejméně 400.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda podle Kyjeva od začátku agrese přišla o 18.300 lidí

Ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu přišly už přibližně o 18.300 vojáků. Uvedl to dnes generální štáb ukrajinské armády, který také zvýšil údaje o zničené ruské výzbroji. Kyjev rovněž tvrdí, že drží v zajetí na 600 ruských vojáků. O růstu ztrát ukrajinských sil dál informuje také ruské ministerstvo obrany. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.
Joe Biden

Biden označil Putina za válečného zločince, USA chtějí konec Ruska v UNHRC

Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Informovala o tom dnes agentura AP. Biden reagoval na zprávy ukrajinských úřadů, že ruští vojáci zabili stovky civilistů ve městě Buča u Kyjeva. Rusko odmítá, že jeho vojáci v nynější válce na Ukrajině zabíjejí civilisty. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v ukrajinské Buči (4. dubna 2022).

Zelenskyj navštívil Buču, Rusko viní z válečných zločinů a genocidy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Buča, v němž podle ukrajinských úřadů ruští vojáci zabili stovky civilistů. Informuje o tom ruskojazyčná verze serveru BBC. Zelenskyj znovu obvinil Rusko z válečných zločinů a řekl, že Ukrajina najde viníky zvěrstev v kyjevském regionu.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Z míst, která opustili ruští vojáci, přichází stále více zpráv o znásilňování

Z ukrajinských bojišť a okupovaných obcí, odkud odtáhli ruští vojáci, přichází stále více zpráv o sexuálním násilí páchaném na ženách. "Znásilnění jako zbraň," zahajuje svůj text britský list The Guardian. Mezi chmurná svědectví, která vyšetřovatelé shromáždili, patří podle britského deníku hromadná znásilnění, ozbrojená přepadení a znásilnění spáchaná před dětmi.
Dovoz a vývoz zboží

WTO kvůli válce na Ukrajině snížila odhad letošního růstu světového obchodu

Světová obchodní organizace (WTO) kvůli válce na Ukrajině snížila odhad letošního růstu světového obchodu na 2,5 procenta z dříve předpokládaných 4,7 procenta. Uvedla to šéfka WTO Ngozi Okonjová-Iwealová. Za zhoršením výhledu stojí rovněž problémy v dodavatelských řetězcích, které začaly v důsledku pandemie covidu-19. Informoval o tom server BBC.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

39. den války: Rusové vraždili civilisty v Buče, mluví se o ukrajinské Srebrenici

Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v ukrajinském městě Buča během jeho ruské okupace vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Kyjev označil Buču za "novou Srebrenicu", kterou spáchala ruská vojska. Za "zvěrstva" považují události ve městě severozápadně od ukrajinské metropole mimo jiné zástupci Evropské unie, Německa, Británie i Česka a slibují zostření sankcí proti Rusku.
Jens Stoltenberg

Stoltenberg zpochybnil ústup ruských vojáků na Ukrajině

Ruský ústup od ukrajinské metropole Kyjeva není skutečným stahováním vojsk, ale spíše o přesunem, po němž by mohly následovat další útoky. Řekl to dnes v rozhovoru s televizní stanicí CNN generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Vladimir Putin.

Rusko popírá, že by dohoda byla připravena k projednání prezidenty

Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij dnes popřel sobotní tvrzení Kyjeva, že příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Rozhovory vyjednavačů podle něj budou pokračovat v pondělí.
Následky ostřelování ukrajinských měst ruskou invazní armádou

38. den války: Kyjevskou oblast opět kontrolují Ukrajinci, jednání možná míří do další fáze

Ukrajinské síly získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodily ji od Rusů. Ustupující ruští vojáci za sebou zanechávají zaminovaná území, Ukrajinci objevují mrtvé. Velmi vážná zůstává situace na východě země a Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chystá útoky v Donbasu a Charkově. Večer šéf ukrajinské delegace pro vyjednávání Davyd Arachamija řekl, že Moskva přijímá ukrajinské postoje s výjimkou stanoviska k otázce Ruskem anektovaného Krymu.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Kyjev naznačil, že by mohlo dojít k jednání Zelenského s Putinem

Rusko uvedlo, že návrhy mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou pokročily dost na to, aby o nich mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Uvedl to dnes podle agentury Interfax-Ukrajina šéf ukrajinské vyjednávací delegace Davyd Arachamija. Rusko podle něj akceptuje ukrajinské postoje s výjimkou postoje k otázce Krymu.
Protitankové zábrany v Kyjevě.

Ukrajinci opět ovládají celou Kyjevskou oblast

Ukrajinské síly získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodili ji od Rusů. Oznámila to dnes na facebooku náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. V osvobozeném městě Buča muselo být do společných hrobů uloženo 280 těl, řekl agentuře AFP tamní starosta. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč už předtím oznámil, že v oblasti bylo osvobozeno více než 30 obcí.

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Aktualizováno před 26 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že Spojené státy uvalí nová cla na řadu evropských zemí, pokud nedojde k dohodě o prodeji Grónska. Tento krok představuje drastickou eskalaci jeho dlouhodobé snahy získat kontrolu nad tímto strategickým arktickým územím, které je v současnosti autonomní součástí Dánského království.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy