Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Vladimir Putin, prezident Ruské federace

USA se domnívají, že Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt

Spojené státy se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině a ani ruské vítězství na Donbasu na východě země by nemuselo válku ukončit. Na brífinku zákonodárců to dnes řekla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Informovala o tom agentura Reuters.
Dmytro Kuleba

Ukrajina pomýšlí na osvobození celé země, uvedl Kuleba

Ukrajina během války s Ruskem změnila své válečné cíle: zatímco dříve by za vítězství pokládala zatlačení ruských vojsk zpět do pozic před útokem z 24. února, nyní - pokud zvítězí v bitvě o Donbas - bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celé země. Uvedl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times.
Joe Biden

Biden: Putin chtěl roztříštit EU a NATO. Teď neví, co dál

Americký prezident Joe Biden v noci na dnešek vyjádřil obavy, že ruský prezident Vladimir Putin nemá způsob, jak vycouvat z války na Ukrajině. Biden v této souvislosti prohlásil, že se snaží přijít na to, co s tím udělat, píše agentura Reuters.
Ben Wallace (britský politik)

Ruští generálové patří podle britského ministra před vojenský soud

Ruští generálové by měli být kvůli svému podílu na invazi na Ukrajinu postaveni před vojenský soud. Spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem znectili ruskou vojenskou minulost a stali se odrazem fašismu a tyranie z roku 1945. Podle stanice BBC to u příležitosti dnešní vojenské přehlídky v Moskvě k 77. výročí konce druhé světové války prohlásil britský ministr obrany Ben Wallace.
Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Rusko si připomnělo konec války. Putin šířil lži o obraně před údajnou agresí

Na Rudém náměstí v Moskvě za přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina proběhla vojenská přehlídka k 77. výročí vítězství ve druhé světové válce. Tradiční oslavy, které se kromě metropole konají také v mnoha dalších městech po celém Rusku, ale letos stojí ve stínu ruské invaze na Ukrajinu z konce letošního února. Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na přehlídce prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností - a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska v Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí.
Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta

Důvodem války na Ukrajině jsou jen ruské imperiální ambice, řekl Podoljak

Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádný rozumný důvod, je to jen projev chorobných imperiálních ambic Kremlu, uvedl dnes v reakci na proslov ruského prezidenta Vladimira Putina poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Další z poradců Kyjeva Oleksij Arestovyč zase Putina podle agentury Unian nazval "starým, nemocným a k smrti vyděšeným mužíčkem".
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Ukrajina válku s Ruskem vyhraje

Ukrajina bojuje za nové vítězství a válku s Ruskem vyhraje, řekl dnes v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Ukrajince v poselství ale také upozornil, že cesta k porážce Ruska bude obtížná.
Ruská armáda, ilustrační foto

74. den války: Rusko pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny, v Lysyčansku hoří rafinerie

Ukrajinu dnes překvapivě navštívili americká první dáma Jill Bidenová, kanadský premiér Justin Trudeau i rockový zpěvák Bono ze skupiny U2. V den, kdy si západní svět připomíná 77. výročí konce druhé světové války, chtěli Ukrajincům vyjádřit podporu před pokračující ruskou invazí. Skupina G7 se zavázala, že v rámci odvetných opatření proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ukončí závislost na ruské ropě, zatímco Spojené státy oznámily nové sankce. Na východě Ukrajiny Rusko pokračovalo v ofenzivě. Při ruském bombardování školy v obci Bilohorivka zemřeli nejméně dva lidé, úřady se ale obávají, že mrtvých může být až šest desítek. Boje s ruskými jednotkami dál svádějí ukrajinští vojáci v mariupolských ocelárnách Azovstal.
Olaf Scholz

Scholz: Nelze připustit další světovou válku, Německo musí Ukrajině pomoci

Německo má historickou povinnost pomoci Ukrajině v boji proti ruské agresi, zároveň ale neučiní nic, co by zemi a Severoatlantickou alianci zavedlo do války s Ruskem. V projevu k národu u příležitosti 77. výročí pádu nacismu v Německu a konce druhé světové války v Evropě to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Rusko, ilustrační foto

Válka na Ukrajině: Jak ji vnímají ruští občané?

Mezi Moskvany je v době příprav oslav konce druhé světové války znát úzkost, ale také odhodlání a víra v posílení domácí ekonomiky oslabené západními sankcemi, napsala agentura Reuters. Město očekává projev, v němž v pondělí prezident Vladimir Putin na Rudém náměstí vyzdvihne mimořádné oběti Sovětského svazu v boji proti nacistickému Německu.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Rusy k nacistům

Ruská válka proti Ukrajině je návrat zla v podobě, v jaké ho svět poznal za nacismu. Ve velmi emotivním desetiminutovém videu natočeném v ulicích zničené obce Borodjanka k výročí konce druhé světové války to vysvětluje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Marek Benda (ODS)

Benda by byl opatrný s označením ruských zločinů na Ukrajině za genocidu

Předseda koaličního poslaneckého klubu ODS Marek Benda uvedl, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny, byl by ale "lehce" opatrný" označit je za genocidu. Benda to řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. S iniciativou přišli ve Sněmovně koaliční lidovci, jak je o to požádal na dubnovém sjezdu strany ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.
Rusko, ilustrační foto

Válka na Ukrajině stojí Rusko 900 milionů dolarů denně

Rusko za válku Ukrajině denně vydá 900 milionů dolarů (21 miliard korun). Uvádí to americký týdeník Newsweek s odkazem na šéfredaktora vojenského zpravodajského serveru SOFREP Seana Spoontse. Ten do výdajů Moskvy počítá platby vojákům bojujícím na Ukrajině, zásobovaní municí a raketami a zajištění oprav poškozeného vojenského materiálu.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

včera

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

včera

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

včera

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

včera

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

včera

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

včera

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

včera

7. října 2026 21:57

7. října 2026 21:04

7. října 2026 20:00

7. října 2026 19:13

Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté

Kriminalisté z Královéhradeckého kraje od noci z úterý na středu vyšetřují násilný trestný čin. Bodné poranění vedlo ke smrti třicetiletého muže. Policisté zadrželi jednu osobu, nikomu by tak nemělo hrozit nebezpečí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy