Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Peskov, Dmitrij

Ve vyjednávání s Ukrajinou nic nenasvědčuje průlomu, říká Kreml

Moskva při vyjednávání s Ukrajinou zatím nezaznamenala žádný větší průlom, oznámil dnes na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Šéf ruské delegace na jednání Vladimir Medinskij naopak sdělil, že Ukrajina poprvé dala najevo vůli vyplnit řadu důležitých podmínek ruské strany. V písemných návrzích Kyjeva podle Medinského figuruje bod, že Ukrajina nebude usilovat o vstup do Severoatlantické aliance, napsala agentura TASS.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

V Irpini u Kyjeva zemřelo kvůli Rusku až 300 civilistů

V Irpini u Kyjeva zemřelo odhadem 200 až 300 civilistů, než město v pondělí z ruskou ruských vojáků osvobodily ukrajinské síly, sdělil dnes při setkání s novináři místní starosta Oleksandr Markušyn. Při obraně města zahynulo asi 50 ukrajinských vojáků. Některá těla jsou stále uvězněná pod sutinami, uvedl rovněž starosta.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajina požaduje stažení ruských sil před uzavřením mírové dohody

Podmínkou uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem je stažení ruských vojsk na pozice z 23. února, tedy před útokem na Ukrajinu, uvedl dnes vedoucí ukrajinské delegace na rozhovorech s Ruskem Davyd Arachamija podle agentury Unian. Kreml dnes na ukrajinské návrhy, předložené v úterý v Istanbulu, zareagoval zdrženlivě. Naopak vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij podle ruských tiskových agentur v televizi prohlásil, že splnění ukrajinských závazků, zakotvených v úterních návrzích, by odstranilo nebezpečí, že se Ukrajina stane nástupištěm Severoatlantické aliance.
OSN, ilustrační fotografie.

OSN vybrala experty, kteří vyšetří možné válečné zločiny na Ukrajině

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) dnes jmenovala tři členy komise, která vyšetří možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina a její západní stoupenci obviňují ruské jednotky ze zabíjení civilistů a ostřelování měst, zejména jihoukrajinského přístavu Mariupol. Moskva obvinění popírá.
Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády

Z Ukrajiny odešly už čtyři miliony lidí, více než polovina do Polska

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Podle agentury AP tak jde o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.
Senát ČR

Senátní výbor nepodpořil výjimku pro české bojovníky na Ukrajině

Senátní výbor pro obranu a bezpečnost nepodpořil ani nezamítl návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit na základě vládní výjimky po boku Ukrajinců do bojů s ruskými agresory. Po jednání výboru to dnes oznámil jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý). Senát o osudu této novely branného zákona, kterou nedoporučila ani jeho ústavní komise, rozhodne příští týden.
Satelitní snímky ukazují zkázu v Mariupolu

Satelitní snímky ukazují Mariupol zdevastovaný ruskou armádou

Zkázu jihoukrajinského Mariupolu ukazují nejnovější satelitní snímky americké soukromé společnosti Maxar Technologies, na kterých je i zdevastované divadlo, se zemí srovnané obytné domy či pozice ruských vojáků. Komunikace s lidmi ve městě, které v posledních týdnech čelí drtivé ruské ofenzivě, v podstatě neexistuje, satelitní snímky jsou tak první vizuální aktualizací za poslední dny, píše server CNN.
Ukrajinská armáda

Tisk: Na Ukrajině vznikla jednotka Svoboda Rusku. Hlásí se do ní ruští občané a zajatí vojáci

Ukrajinská armáda vytvořila legionářskou jednotku Svoboda Rusku. Hlásí se do ní ruští občané a ruští vojáci, kteří upadli na Ukrajině do zajetí a "rozhodli se bojovat na ukrajinské straně proti diktátorskému režimu Vladimira Putina", uvedl dnes ukrajinský server Dumskaja. Na svém webu také zveřejnil prohlášení ruského důstojníka a vojáka, kteří se mezi legionáře přihlásili.
Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko stahuje menší část jednotek od Kyjeva, potvrdil Pentagon. Podle Ukrajiny je nasadí jinde

Mluvčí Pentagonu John Kirby dnes potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná v blízké době chystá velkou ofenzivu. Prezident USA Joe Biden krátce předtím řekl, že se ještě se uvidí, zda Rusko skutečně některá svoje vojska stáhne, jak řeklo po dnešních rozhovorech s ukrajinskými zástupci. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že ruská prohlášení ohledně stažení vojsk by mohla být pokusem Moskvy "klamat lidi a odvést pozornost".
Roman Grybov

Hrdina Zmijího ostrova přežil. Ukrajinský voják je na svobodě

Ukrajinský obránce Hadího ostrova Roman Grybov, který proslul svojí nevybíravou větou na adresu posádky ruské vojenské lodi, se vrátil z ruského zajetí domů. Od předsedy Čerkaské oblastní správy převzal ocenění za zásluhy, informovala dnes agentura Unian.
Joe Biden

Biden a západní lídři potvrdili odhodlání zvyšovat ekonomický tlak na Rusko

Americký prezident Joe Biden a lídři Británie, Francie, Itálie a Německa při dnešní společné telekonferenci potvrdili odhodlání zvyšovat ekonomický tlak na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu a nadále poskytovat Ukrajině pomoc, aby se mohla bránit proti ruské armádě. V prohlášení to uvedl Bílý dům. Podle vyjádření německé vlády se shodli na cíli přimět Moskvu ke klidu zbraní a stažení vojsk.
Emmanuel Macron

Macron dnes telefonoval s Putinem. Evakuace Mariupolu není možná

Francouzský prezident Emmanuel Macron se při dnešním telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem neúspěšně pokusil prosadit příměří pro ostřelovaný ukrajinský Mariupol. Odchod civilistů z Mariupolu v tuto chvíli není možný, sdělil podle agentury Reuters Elysejský palác. Putin podle Paříže slíbil, že o humanitární operaci "bude přemýšlet".

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 33 minutami

před 38 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 1 hodinou

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 2 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy