Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusové by mohli na Ukrajinu zaútočit i z Podněstří, varuje Kyjev

Generální štáb ukrajinské armády dnes nevyloučil, že by ruské síly mohly k podpoře své další ofenzivy na Ukrajině použít území separatistické proruské republiky Podněstří. Ve svém pravidelném ranním hlášení dnes štáb uvedl, že Rusko by z Podněstří mohlo podporovat útok do oblasti řeky Jižní Bug, tedy na sever od významného ukrajinského přístavu Oděsa. Gubernátor Kurské oblasti v Rusku dnes uvedl, že tamní pohraniční stráž se stala terčem ostřelování. Kurská oblast sousedí s ukrajinskou Sumskou oblastí.
Ruská armáda, ilustrační foto

41. den války: Ruská armáda chystá operace na východě Ukrajiny, šetření válečných zločinů začalo

Ruská armáda přeskupuje síly a soustředí své úsilí na přípravu útočné operace na východě Ukrajiny, uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Cílem je podle něj získat plnou kontrolu nad územím Doněcké a Luhanské oblasti. Invazní jednotky pokračují v blokování Charkova a podnikají masivní dělostřelecké a letecké útoky na už několik týdnů obléhaný Mariupol, uvádí velení ukrajinské armády. Švédští žalobci dnes zahájili předběžné vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině a vyzvali svědky, aby se přihlásili. Britský premiér Boris Johnson apeluje na Rusy, aby sdíleli pravdivé informace o "zvěrstvech", která páchají ruská vojska na Ukrajině.
Indie, ilustrační foto

Zabíjení civilistů v ukrajinské Buči odsoudila už i Indie

Indie dnes odsoudila zabíjení civilistů v ukrajinském městě Buča a vyzvala k nezávislému vyšetřování. Podle agentury Reuters se jedná o zjevné přitvrzení postoje vůči invazi na Ukrajinu, kterou v únoru zahájilo Rusko - dlouholetý partner Indie. Dillí dosud vpád ruských vojsk na Ukrajinu výslovně nekritizovalo.
Antony Blinken

Blinken obvinil Rusko z mučení a úmyslného páchání zvěrstev u Kyjeva

Události v obci Buča severozápadně od Kyjeva nejsou dílem neposlušné ruské jednotky, ale projevem úmyslné snahy "zabíjet, mučit a páchat zvěrstva", prohlásil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. V Buči média od nedávného odchodu ruských vojáků dokumentují desítky zabitých lidí v civilním oblečení, kteří podle všeho přišli o život během ruské okupace. Západní činitelé i experti hovoří o válečných zločinech nebo dokonce o genocidě ukrajinské populace.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj pustil RB OSN drastické video ukazující mrtvé na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešním zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl, že neexistuje zločin, kterého by se ruské jednotky ve městě Buča na předměstí Kyjeva nedopustily. Dodal, že svět je nyní svědkem toho, co se stalo v Buči, ale teprve uvidí, co se dělo v jiných městech, v jiných částech Ukrajiny. V jeho zemi se podle něj odehrávají ty nejhorší válečné zločiny od druhé světové války a Rusko chce z Ukrajinců udělat tiché otroky.
Annalena Baerbock

Baerbocková: Německo zvažuje možnosti dalších zbrojních dodávek Ukrajině

Německo je s ohledem na ruská válečná zvěrstva v ukrajinském městě Buča v zásadě připraveno k dalším zbrojním dodávkám Kyjevu. O jejich typu však dosud není rozhodnuto, uvedla dnes podle agentury DPA německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. K dodávce těžkých zbraní včetně tanků vyzývá vládu kancléře Olafa Scholze konzervativní opozice. Berlín dosud poskytl například protiletadlové střely či pancéřové pěsti.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Masakr civilistů v ukrajinské Buči označila Sněmovna za válečný zločin

Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila Sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva. Česko by se podle dnešního usnesení dolní komory mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině.
Obyvatelé Buči byli zavražděni ruskými agresory (4. dubna 2022, Ukrajina).

Moskva masakr v Buči znovu popřela, důkazy ale hovoří jinak

Ruští představitelé dnes znovu popřeli, že by ruští vojáci byli odpovědní za zabíjení ukrajinských civilistů v Buči poblíž Kyjeva. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že jakákoli obvinění proti Rusku ohledně Buči jsou "nepodložená".
Evropský parlament

Europoslance zděsili záběry z Buče, požadují vyšetřování válečných zločinů

Část poslanců Evropského parlamentu dnes při debatě o ochraně dětí prchajících před válkou na Ukrajině vyjádřila zděšení a šok nad záběry ze severoukrajinské Buče. Je podle nich potřeba vyšetřit válečné zločiny, které Rusko v sousední zemi páchá. Mladí lidé a děti, kteří utíkají před válkou, mají podle europoslanců právo na pomoc a podporu EU, o usnesení bude Evropský parlament hlasovat ve čtvrtek.
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Noční můra těhotných Ukrajinek: Počet předčasných porodů prudce roste

Lékaři na Ukrajině, kde už druhým měsícem pokračuje ruská invaze, pozorují prudký nárůst počtu předčasných porodů. Porodnice v Charkově a Lvově uvádějí, že jejich počet se za několik posledních týdnů v důsledku stresu a zdravotních problémů těhotných žen zdvojnásobil nebo ztrojnásobil, napsala britská veřejnoprávní stanice BBC na svých internetových stránkách.
Ruská armáda, ilustrační foto

Úřady: Ruské síly opustily okolí Černihivu, odcházejí i ze Sumské oblasti

Ruské jednotky opustily pozice u města Černihiv, ale v Černihivské oblasti někteří vojáci ruských invazních sil zůstávají. Podle agentury Reuters to dnes řekl tamní gubernátor Vjačeslav Čaus. Ukrajinské úřady o víkendu oznámily, že jejich ozbrojené složky získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodily ji od Rusů.
Ilustrační foto

Kyjev: Během války na Ukrajině zemřelo 18 novinářů, mezi zraněnými či mrtvými jsou i prý Češi

Od začátku ruské agrese zemřelo na Ukrajině 18 novinářů a další byli zraněni nebo uneseni. S odvoláním na údaje generální prokuratury a ministerstva kultury to dnes napsal list Ukrajinska pravda, přičemž v přehledu mrtvých či zraněných žurnalistů ze zahraničí bez podrobností uvádí dvě osoby z České republiky. České ministerstvo zahraničí sdělilo ČTK, že nemá informace o zraněných novinářích z Česka.

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 1 hodinou

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 1 hodinou

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 2 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 3 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 4 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy