Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta

Rusko omezí boje u Kyjeva. Ukrajina mu navrhla systém záruk

Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, oznámilo dnes po ukončení mírových rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy v Istanbulu ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana při rozhovorech navrhla ukrajinskou neutralitu, které by se opírala o systém bezpečnostních záruk, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů.
Moskva, Kreml

Rusko podle Kremlu nevidí důvod použít kvůli Ukrajině jaderné zbraně

Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem k jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Zvláštní vojenská operace je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu.
Ruská armáda, ilustrační foto

33. den války: Na Ukrajině se bojová situace v posledních hodinách zásadně nezměnila

Třiatřicátý den války na Ukrajině žádné zásadní změny na bitevním poli nepřinesl. Ukrajina oznámila, že se jí podařilo dobýt město Irpiň nedaleko Kyjeva, Rusko naopak hlásí úspěch v oblasti obléhaného Mariupolu, z něhož dnes znovu nebylo možné evakuovat civilisty. Velké změny se podle obou stran nedají čekat ani od jednání, k němuž se diplomaté sjíždějí do Istanbulu. Napadenou Ukrajinu už podle OSN opustilo 3,9 milionů lidí.
Vadym Denysenko

Ukrajina nečeká od jednání s Rusy průlom v klíčových otázkách, řekl ministerský poradce

Rusko-ukrajinská jednání v Turecku začnou v úterý, oznámili dnes nezávisle na sobě mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov i jeden z členů ukrajinské delegace, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Ukrajinští zástupci již dorazili do Istanbulu, informovala dnes podle agentury TASS turecká televize. Obě strany daly podle médií najevo skepsi ohledně vyhlídek na průlom v nadcházejících rozhovorech.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajina má údajně důkazy o použití kazetové munice Ruskem

Ukrajinské úřady mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, řekla podle webu Ukrajinska pravda ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Z ostřelování ukrajinských měst touto municí, kterou řada zemí zakazuje, obvinila dříve Rusko například organizace Human Rights Watch (HRW).
Roman Abramovič

Abramovič a další účastníci jednání Moskva-Kyjev měli příznaky otravy

U ruského miliardáře Romana Abramoviče a dalších nejméně dvou lidí zapojených do jednání mezi Moskvou a Kyjevem o ukončení války na Ukrajině se tento měsíc po schůzce v Kyjevě objevily příznaky možné otravy. S odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s věcí to dnes napsal deník The Wall Street Journal (WSJ).
Volodymyr Zelenskyj

Rusové unášejí a zabíjí ukrajinské starosty, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky prohlásil, že některé ukrajinské starosty, unesené ruskými okupanty, našli mrtvé, jiné zase nelze najít vůbec. Uvedla to dnes agentura Unian s odvoláním na rozhovor, který šéf státu poskytl týdeníku The Economist. Zelenskyj v interview zdůraznil, že Rusko používá stejné metody, po kterých sáhlo v roce 2014 na Donbasu na východě Ukrajiny při vytváření separatistických "republik".
Obyvatelé Ukrajiny opouští kvůli válce zemi

Z Ukrajiny už před válkou uprchlo téměř 3,9 milionu lidí

Z Ukrajiny už před válkou uprchlo téměř 3,9 milionu lidí. Přes 2,2 milionu běženců překročilo hranice do Polska. V nové bilanci to dnes uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého za posledních 24 hodin z Ukrajiny uteklo více než 40.000 lidí.
Ilustrační foto

Válka na Ukrajině se podepisuje na cenách potravin. Černé scénáře varují před kolapsem poptávky

Ruská krvavá agrese na Ukrajině, při které neváhají čelní představitelé totalitního státu vyhrožovat celému světu použitím jaderných zbraní, rychle zvedená i ceny potravin. Jasné je tak to, že zemědělci, neskončí-li válka rychle, budou potřebovat zásadní podporu. A to nejen kvůli sobě samým, ale i kvůli tomu, aby se, jak upozorňují některé vskutku černé scénáře, nezničila kvůli vysokým cenám, poptávka v tomto segmentu. Také v reakci na to, jak zjistil server EuroZprávy.cz, má tuzemské Ministerstvo zemědělství letos zhruba 5 miliard korun na národní dotace, které bude směřovat do celého sektoru zemědělství, hlavně do nejohroženějších sektorů.
Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Na Ukrajině nebudou dnes žádné humanitární koridory pro evakuaci civilistů

Na Ukrajině nebudou dnes žádné humanitární koridory pro evakuaci civilistů z obléhaných měst, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Starosta obléhaného Mariupolu Vadym Bojčenko uvedl, že pro evakuaci bylo připraveno 26 autobusů, ale ruské síly jim odmítly zaručit bezpečný odjezd.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

32. den války: Rusko údajně opět použilo zakázaný fosfor, v Chersonu se demonstrovalo a střílelo

Ukrajinské síly zatkly ve Lvově muže podezřelé z podílu na přípravě ruského raketového útoku na město a ze špionáže. S odkazem na guvernéra Lvovské oblasti o tom informovala agentura AP. Podle starosty Lvova byl útok odvetou za návštěvu amerického prezidenta Bidena v Polsku, poblíž hranic s Ukrajinou. Ukrajinští vojáci u města Avdivka tvrdí, že zde Rusové použili zakázanou munici s fosforem. Informaci nebylo možné ověřit. Objevily se zprávy, že ukrajinské síly znovu dobyly řadu menších měst po celé zemi. Proti ruské okupaci dnes v centru jihoukrajinského Chersonu, jediného velkého města, které se ruským jednotkám od začátku invaze podařilo ovládnout, opět demonstrovali tamní obyvatelé. Ruští vojáci k jejich rozehnání použili granáty se slzným plynem a také stříleli.
Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta

Ukrajinská a ruská delegace povedou mírová jednání v Turecku

Ukrajinská a ruská delegace budou v první polovině týdne jednat v Turecku, oznámil dnes jeden z ukrajinských vyjednavačů, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij později podle ruských médií upřesnil, že delegace budou jednat 29. a 30. března; místo konání rozhovorů neuvedl.

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 37 minutami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 1 hodinou

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 1 hodinou

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 4 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy