Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Ruská armáda podle Kyjeva od začátku agrese přišla o 18.300 lidí
Biden označil Putina za válečného zločince, USA chtějí konec Ruska v UNHRC
Zelenskyj navštívil Buču, Rusko viní z válečných zločinů a genocidy
Z míst, která opustili ruští vojáci, přichází stále více zpráv o znásilňování
KOMENTÁŘ Martiny Klicperové: Největšími vrahy nejsou jen Hitler a Stalin. Snad dojde i na další...
Válečné zločiny, genocida. Evropští lídři chtějí vyšetřování masakru v Buči
WTO kvůli válce na Ukrajině snížila odhad letošního růstu světového obchodu
OSN: Během ruské invaze na Ukrajinu zemřelo 1417 civilistů
39. den války: Rusové vraždili civilisty v Buče, mluví se o ukrajinské Srebrenici
Zelenskyj pozval Sarkozyho s Merkelovou do Buči. Chce, aby viděli, kam vedou ústupky Rusku
Fiala, Zeman i česká diplomacie odsoudili masakry civilistů na Ukrajině
Stoltenberg zpochybnil ústup ruských vojáků na Ukrajině
Rusko popírá, že by dohoda byla připravena k projednání prezidenty
38. den války: Kyjevskou oblast opět kontrolují Ukrajinci, jednání možná míří do další fáze
Kyjev naznačil, že by mohlo dojít k jednání Zelenského s Putinem
Ukrajinci opět ovládají celou Kyjevskou oblast
Ukrajinci postupují u Kyjeva a uvolňují sevření Charkova, uvedli Britové
Investice nezastavila ani válka. Po prvotním šoku přijde růst, čekají analytici
37. den války: V ruském Bělgorodu vypukl požár skladu pohonných hmot, údajně útočili Ukrajinci
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa
před 51 minutami
Spoluúčast u havarijního pojištění: Jak ovlivňuje cenu a plnění?
před 1 hodinou
Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě
před 1 hodinou
Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje
před 2 hodinami
Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?
před 3 hodinami
Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ
před 4 hodinami
K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec
před 5 hodinami
Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk
před 6 hodinami
Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby
před 6 hodinami
Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku
před 8 hodinami
Velikonoční předpověď. Počasí bude stabilní, oteplí se až na 20 stupňů
včera
První jméno pro letošní StarDance. Tančit bude Marta Jandová
včera
Zemřel Jaroslav Feyereisl. Dlouhá léta šéfoval Ústavu pro péči o matku a dítě
včera
Kongresmani poslali dopis do Británie. Jde o vyšetřování Epsteinových zločinů
včera
Připravuje se úprava valorizace důchodů. Systém nezatíží, tvrdí ministerstvo
včera
Počasí bude proměnlivé. Na horách připadne sníh, na víkend se má oteplit
včera
Po boji a nervech sen o MS stále žije. Češi při Koubkově premiéře porazili Iry na penalty
včera
Už je jich pět. Policie potvrdila zadržení dalších osob kvůli požáru v Pardubicích
včera
Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne
včera
Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu
Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.
Zdroj: Libor Novák