Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ilustrační foto

Válka může mít značné ekonomické dopady, od zdražování potravin po sociální nepokoje

Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, nikdo nevěděl, jak dlouho konflikt potrvá a jak velké dopady bude mít na Evropu a zbytek světa. Po téměř třech měsících války jsou ekonomické důsledky konfliktu zřetelnější a vyhlídky nevypadají dobře. V době už tak silných inflačních tlaků, za kterými stojí rostoucí ceny potravin a energií a výpadky v dodavatelských řetězcích po pandemii, prohlubuje válka mezi Ruskem a Ukrajinou napětí mezi nabídkou a poptávkou, zhoršuje spotřebitelskou náladu a ohrožuje globální hospodářský růst, píše server CNBC.
Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Fake news o masakru v Buči se na facebooku sdílely častěji než fakta

Příspěvky zpochybňující zločiny spáchané ruskou armádou v ukrajinském městě Buča se na facebooku sdílely častěji, než pravdivé a ověřené informace. Ve své analýze k tomu dospěli odborníci z londýnského Institutu pro strategický dialog (ISD). Ti se zaměřili na deset nejvíce sdílených příspěvků na téma Buča ve 20 zemích. Mezi země, kde se dezinformace o Buči šířily nejvíce, patřilo i Česko a Slovensko.
Boris Johnson

Jednat s Putinem je jako jednat s krokodýlem, řekl Johnson

Britský premiér Boris Johnson ve středu vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přirovnal k jednání s krokodýlem. Dal také najevo, že si myslí, že diskuze s Ruskem s cílem ukončit nynější válku na Ukrajině pravděpodobně nikam nepovedou.
Vladimir Putin, ruský prezident

Část ruské elity považuje invazi za katastrofální chybu, zpochybňuje rozhodnutí Putina

Někteří členové ruské elity se domnívají, že invaze na Ukrajinu byla katastrofální chyba, jež vrhne zemi o léta zpět, píše agentura Bloomberg s odkazem na deset lidí obeznámených se situací. Zatímco vojenské ztráty narůstají a Rusko čelí bezprecedentní mezinárodní izolaci, malý - ale narůstající - počet vysoce postavených osob v Kremlu tiše zpochybňuje rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina jít do války, uvedl Bloomberg. Stejní lidé se však domnívají, že šéf Kremlu neustoupí a nehrozí mu ztráta moci.
Americký dolar

Dolar posiluje, korunu mohou ovlivnit francouzské volby i pokračující konflikt na Ukrajině

Komentář analytika Romana Ziruka - Fed chce dostat inflaci zpět pod kontrolu a ukazuje jeden z nejrychlejších procesů zpřísňování v historii. Americké dluhopisy s pevným výnosem se prodávají plošně a klíčové desetileté výnosy minulý týden vzrostl o dalších 13 bazických bodů na více než 2,83 %. Neurčitá a nezávazná komunikace ECB na dubnovém zasedání nepřinesla mnoho informací a kontrast mezi postoji obou centrálních bank tlačí společnou měnu níže.
Ruská armáda, ilustrační foto

56. den války: Rusko posiluje přítomnost na východní hranici, obránci Mariupolu dlouho nevydrží

Mariupol již nevydrží dlouho vzdorovat ruským útokům, varoval tamní velitel ukrajinských sil a požádal svět o pomoc s evakuací. V jiných částech Donbasu se ruské síly snaží prolomit ukrajinské obranné linie a intenzita bojů stoupá. Odeslání stovky protiletadlových raket Ukrajině ohlásila norská vláda. Do Kyjeva jako další z evropských politiků přijel předseda Evropské rady Charles Michel. Počet uprchlíků z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle OSN překročil hranici pěti milionů. Rusko podle Kremlu předalo Ukrajině návrh dokumentu s jasnými formulacemi. Podle Kyjeva jde o ruské protiargumenty k ukrajinskému návrhu z istanbulského kola mírových rozhovorů.
Ruská armáda

Rusko podle Ukrajiny od začátku invaze přišlo už o zhruba 20.900 vojáků

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo už o zhruba 20.900 vojáků, 815 tanků a tisíce jiných vozidel a 321 letadel a vrtulníků, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo zničení nejméně 496 dronů a 2388 tanků a dalších vozidel ukrajinské armády, napsala agentura TASS.
Ocelárna Azovstal v Mariupolu, útočiště ukrajinského odboje

Dobytí Mariupolu má pro Rusko především strategický a propagandistický význam

Boj o Mariupol pokračuje. Přístavní město je obklíčeno, ale stále nepadlo, napsala dnes stanice BBC na svém webu a upozornila na několik důvodů, proč je dobytí zdevastovaného Mariupolu pro Rusko tak důležité. Pokud by invazní jednotky získaly kontrolu nad tímto strategicky důležitým místem, Moskva by si zajistila kontrolu nad rozsáhlým územím a přidusila ukrajinskou ekonomiku. Jde také o propagandistickou příležitost a pro útočící Rusy by to znamenalo rovněž posílení morálky.
Joe Biden

USA chystají další rozsáhlou vojenskou pomoc Ukrajině

Americký prezident Joe Biden v příštích dnech pravděpodobně oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě asi 800 milionů dolarů (18 miliard korun). Podle agentury Reuters to uvedlo několik zdrojů obeznámených se situací. Předchozí balík pomoci ve stejné výši přislíbily USA Ukrajině minulý týden.
Ocelárna Azovstal v Mariupolu, útočiště ukrajinského odboje

Ocelárny Azovstal jsou podle místního velitele zcela zničené

Mariupolské ocelárny Azovstal jsou prakticky úplně zničené v důsledku ruského bombardování a ostřelování. Ukrajinští vojáci nyní z trosek vyprošťují přeživší, řekl rozhlasové stanici Rádio Svoboda zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav "Kalyna" Palamar.

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

V Potštátě spadla větrná elektrárna. (20.8.2026)

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

před 3 hodinami

Igor Červený (Motoristé)

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Detaily vraždy v Českých Budějovicích. K činu mělo dojít před zraky dětí

Až 18 let může za mřížemi strávit muž, jehož policisté v tomto týdnu obvinili z nedělní vraždy ženy v centru Českých Budějovic. Násilnému činu předcházely dlouhodobé neshody mezi partnery. Jeden z nich se rozhodl pro naprosto nepochopitelné řešení. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy