Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Rusko se s Ukrajinou dohodlo na zřízení deseti koridorů pro evakuaci civilistů

Kyjev a Moskva na dnešek dohodly zřízení deseti humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z ohnisek fronty v ukrajinských městech. S odvoláním na místopředsedkyni ukrajinské vlády Irynu Vereščukovou tom dnes informovala agentura Reuters. Připomněla, že Ukrajina a Rusko se v posledních týdnech vzájemně obviňovaly z toho, že humanitární koridory nefungují.
Ruská armáda

Rusko podle Kyjeva přišlo během invaze o asi 16.400 vojáků

Ruské ozbrojené síly během agrese zahájené na Ukrajině 24. února přišly už přibližně o 16.400 vojáků. Podle agentury Ukrinform o tom dnes informovalo ukrajinské ministerstvo obrany, které rovněž zvýšilo údaje o zničené ruské výzbroji a vojenské technice. O značných ztrátách ukrajinských sil ale informuje i ruská strana. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.
Miloš Vystrčil

Kvůli Ukrajině nás čeká zkouška charakterů, jakou zažili parašutisté, řekl Vystrčil

Několik desítek lidí dnes přijelo do Ořechova na Jihlavsku na pietní vzpomínku Muži plukovníka Moravce, věnovanou 80. výročí seskoku parašutistické skupiny Out Distance. Její členové se podíleli na přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při pietě řekl, že podobnou zkouškou charakterů, kterou prošli výsadkáři za druhé světové války, je válka na Ukrajině.
Armáda České Republiky

Ruská invaze na Ukrajinu zřejmě zrychlí vyzbrojování české armády

Ruský útok na Ukrajinu zřejmě výrazně urychlí vyzbrojování české armády. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podle dnešní Mladé fronty DNES (MfD) chce kromě nákupu palných zbraní urychleně modernizovat a dokoupit lehká obrněná vozidla Pandur nebo domluvit s Američany dodání více vrtulníků, než dosud obrana plánovala. Ministryně podle MfD už zahájila jednání s Američany o možnostech rozšíření nákupu vrtulníků Venom a Viper od společnosti Bell.
Jan Lipavský

Lipavský: Rusko na Ukrajině nenaplnilo své cíle, otazník visí nad přístupem Číny

Rusku se nepodařilo naplnit své cíle vojenské operace na Ukrajině. Lze v tuto chvíli konstatovat, že ruský postup byl zastaven. Zdá se ale, že ruské vedení v tuto chvíli není připraveno k serióznímu vyjednávání, řekl v rozhovoru ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Velký otazník podle něj visí nad přístupem Číny ke konfliktu.
Ruská armáda

30. den války: Rusové po zemi částečně propojili Krym a Donbas, přiznali Ukrajinci

Ukrajina podle všeho úspěšně zaútočila na ruské lodě kotvící v přístavu Berďansk v Azovském moři, uvedly Spojené státy a Británie. Není ale jasné, jaké zbraně při tom použila, uvedl podle stanice CNN činitel amerického ministerstva obrany. Rusům se dle posledních informací podařilo částečně vytvořit pozemní koridor mezi Krymem a Donbasem.
Emmanuel Macron.

Macron oznámil pokus o evakuaci Mariupolu, podílet se má i Řecko a Turecko

Francie, Turecko a Řecko se v několika příštích dnech pokusí prosadit a uskutečnit humanitární operaci s cílem evakuovat obléhané město Mariupol na jihu Ukrajiny. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr druhého jednacího dne summitu EU v Bruselu. Macron bude v následujících hodinách o této záležitosti jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvedla agentura AFP.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Velitelství ukrajinského letectva se stalo terčem ruského útoku

Rusko dnes ostřelovalo střelami s plochou dráhou letu velitelství ukrajinského letectva ve městě Vinnycja, které leží asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva. Několik budov bylo poškozeno, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na sdělení této složky ozbrojených sil. O případných obětech či raněných nejsou informace, ukrajinská strana ale své ztráty neoznamuje.
Recep Tayyip Erdoğan

Kuleba popřel, že by Ukrajina byla ochotná k ústupkům

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes popřel tvrzení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že Ukrajina je prý ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků, a to i zříct se členství v Severoatlantické alianci a uznat ruštinu za druhý státní jazyk.
Divadlo v Mariupolu, ilustrační fotografie.

Při ruském náletu na divadlo v Mariupolu mohlo zemřít 300 lidí

Ruský letecký útok na divadlo v ukrajinském Mariupolu ze 16. března by mohl mít přibližně 300 obětí, oznámilo dnes na sociální síti Telegram vedení města. V krytu pod divadlem a uvnitř budovy se ve chvíli, kdy ruské síly místo bombardovaly, podle místních úřadů skrývalo přes 1000 lidí. Počet obětí nebyl dosud znám. Podle ukrajinských představitelů zůstává město navzdory četným útokům dál v rukách Ukrajinců.
Boris Johnson

Johnson mluvil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o dění na Ukrajině

Britský premiér Boris Johnson si dnes téměř hodinu telefonoval s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Lídři spolu hovořili "otevřeně a upřímně", prodiskutovali i situaci na Ukrajině, uvedla agentura Reuters s odvoláním na Downing Street. Čína je považována za jednoho z nejbližších spojenců Moskvy. Peking se nedávno na Valném shromážděním OSN zdržel při hlasování o rezoluci, která odsuzovala ruský útok proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

OSN vyšetřuje potenciální válečné zločiny spáchané Ruskem na Ukrajině

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) prověřuje zprávy o útocích na Ukrajině, které by mohly být válečnými zločiny. Uvedla to dnes Matilda Bognerová z OHCHR, která vede monitorovací misi úřadu na Ukrajině. Jako příklad zmínila nedávné útoky na školy v Černihivu nebo zničení nemocnice v Mariupolu.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Od začátku ruské invaze bylo na Ukrajině zabito 135 dětí, oznámil Kyjev

V důsledku ruské invaze zemřelo na Ukrajině 135 dětí a dalších 184 bylo zraněno. S odvoláním na ukrajinskou prokuraturu o tom dnes informovala místní média. Tuto bilanci zatím nebylo možné nezávisle ověřit. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) dnes nicméně potvrdil, že za dobu ruské agrese zemřelo na Ukrajině 1081 civilistů, mezi nimiž jsou desítky dětí.
Černobylská jaderná elektrárna

Rusové odřízli město, kde žijí pracovníci elektrárny v Černobylu

Ruské síly odřízly v Kyjevské oblasti město Slavutyč, kde žije mnoho pracovníků působících v jaderné elektrárně Černobyl, oznámily podle Reuters místní úřady. Od okolního světa je izolováno také asi 130.000 lidí ve městě Černihiv na severu Ukrajiny, upozornil podle agentury AP místní představitel.
Vladimir Putin

Putin údajně sám schválil zapojení Abramoviče do vyjednávání

Ruský prezident Vladimir Putin osobně schválil zapojení miliardáře Romana Abramoviče do mírových rozhovorů Ruska s Ukrajinou. Napsal to dnes list Financial Times s odvoláním na dvě osoby údajně obeznámené s touto věcí. Podle deníku Abramovič už koncem února usiloval o souhlas na nejvyšší úrovni s tím, aby pomohl zahájit jednání o příměří mezi Kyjevem a Moskvou. To je v rozporu s dlouhodobými tvrzeními oligarchy, že nemá blízký vztah s ruským prezidentem.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda na Ukrajině podle svého tvrzení zničila středisko pro výcvik žoldnéřů a největší sklad paliva ukrajinských sil

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury TASS oznámilo, že na neupřesněném místě Ukrajiny dvě rakety zničily základnu pro výcvik zahraničních žoldnéřů. Ukrajinská strana informovala, že u města Dnipru ruské rakety zasáhly vojenskou jednotku a v troskách se pátrá po obětech. Zda se jedná o stejnou událost zatím není jasné.

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 49 minutami

před 1 hodinou

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 4 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 4 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 6 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 7 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy