Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská letadla podle ukrajinského poslance vybombardovala nemocnici v Mariupolu

Ruské letectvo dnes bombardovalo nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, které představují poslední velkou baštu odporu ukrajinských sil ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře. Pod troskami nemocnice se může nacházet až 300 lidí, včetně dětí, uvedla agentura Unian s odvoláním na ukrajinského poslance a podnikatele Serhije Tarutu.
Obyvatelé Buči byli zavražděni ruskými agresory (4. dubna 2022, Ukrajina).

V Kyjevské oblasti našli už 1000 mrtvých civilistů, téměř polovinu v Buči

V Kyjevské oblasti už bylo po stažení ruských sil objeveno více než 1000 těl civilistů, přes 420 z nich jenom ve městě Buča. Většina ze zabitých byla zastřelena, řekl dnes podle listu Ukrajinska pravda policejní šéf oblasti Andrij Něbytov. Na konci minulého týdne policie informovala o více než 900 nalezených obětech.
Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí

Rusko zahájilo novou fázi vojenské operace na Ukrajině, potvrdil Lavrov

Moskva zahájila na novou fázi "speciální vojenské operace", oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s odkazem na oficiální označení ruského vpádu na Ukrajinu. V rozhovoru s indickou televizní stanicí podle agentury Reuters uvedl, že cílem operace je kompletní "osvobození" samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.
Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko podle ukrajinské armády přišlo od začátku invaze o 20.800 vojáků a 800 tanků

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o 20.800 vojáků, více než 800 tanků a přes 300 letadel a vrtulníků, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany dosud za 55 dní války o svých ztrátách informovalo jen dvakrát, naposledy 25. března. Tehdy hovořilo o 1351 zemřelých vojácích, připomíná ruskojazyčný server BBC.
Policie ČR, ilustrační foto

Policie prověřuje možné spáchání válečných zločinů

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřují možné spáchání válečných zločinů na Ukrajině. Shromažďují svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu utekli do České republiky. Vyplývá to z tiskové zprávy Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ), které případ dozoruje. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová ČTK řekla, že bude následovat kampaň směřovaná na svědky a oběti války.
Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády

Humanitární koridory se třetí den po sobě neotevřou

Ukrajina a Rusko se ani dnes - tedy už třetí den po sobě - nedohodly na otevření humanitárních koridorů, kterými by se mohli evakuovat civilisté z ukrajinských měst zasažených boji. Podle agentury Ukrinform to oznámila vicepremiérka Iryna Vereščuková.
Silnice

Během války na Ukrajině bylo zničeno až 30 procent dopravní infrastruktury

Válka poničila na Ukrajině až 30 procent dopravní infrastruktury. Uvedla to v pondělí agentura Reuters s odvoláním na místní ministerstvo dopravy. To odhaduje výši škod na 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do dvou let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové zahájili novou ofenzivu na východě Ukrajiny, uvedl Kyjev

Začala druhá fáze války, oznámil dnes na síti Telegram šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Podle agentury Reuters tím potvrdil dřívější zprávy ukrajinského ministerstva obrany o začátku ruské ofenzivy na východě Ukrajiny. Zahájení útoku na Donbasu následně potvrdil i prezident Volodymyr Zelenskyj.
Následky ostřelování Charkova ruskou invazní armádou.

54. den války: Lvov hlásí po ostřelování oběti, o život už přišlo přes 2000 civilistů

Ostřelování ze strany ruských vojsk si dnes vyžádalo první civilní oběti v západoukrajinském Lvově, uvedly ukrajinské úřady. Ve městě, které mnozí považují za relativně bezpečné útočiště, zemřelo nejméně sedm lidí včetně jednoho dítěte. Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) se na Ukrajině dosud v důsledku invaze ruských vojsk před bezmála dvěma měsíci potvrdilo úmrtí více než 2000 civilistů.
Ilustrační fotografie.

Česku kvůli válce na Ukrajině nedostatek jídla nehrozí. Jedno je jisté, ceny dál porostou

Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO), tedy Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů během prvních dubnových týdnů vydala svým způsobem varování o tom, že světové ceny potravin se v důsledku Ruskem vyvolané válečné agrese na Ukrajině v březnu letošního roku vyšplhaly na další rekord. Jejich index oproti únoru vzrostl rovnou o 12,7 procenta, navíc zmiňovaný konflikt způsobuje dle organizace OSN chaos na trhu s obilím a rostlinnými oleji.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

53. den války: Ukrajinci nadále brání Mariupol, vzdát se odmítají

Ukrajinští vojáci v přístavu Mariupol dnes nevyslyšeli ruské ministerstvo obrany, které vyzvalo, aby složili zbraně, a slíbilo, že jejich životy budou ušetřeny. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvedl, že vojáci navzdory ruskému požadavku stále bojují. Ruská armáda pak nadále ostřelovala město Charkov a ráno dopadly rakety i na město Brovary nedaleko ukrajinské metropole.
Ukrajinská armáda střeží své území (březen 2022).

TASS: Pokud mariupolští obránci složí zbraně, jejich životy ušetříme, říká Rusko

Pokud ukrajinští obránci přístavního města Mariupolu, kteří ještě bojují, složí zbraně, ušetří Rusko jejich životy. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom dnes informovala agentura TASS. Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že ruská armáda pokračuje v leteckých útocích na Mariupol. Obránci města ale Moskvě vzkázali, že se nevzdají a budou Mariupol bránit dál.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové přišli ve válce na Ukrajině o dalšího generála

Při bojích na Ukrajině zemřel další ruský generál, zástupce velitele 8. armády ruských ozbrojených sil Vladimir Petrovič Frolov. Informovala o tom agentura TASS. Podle britského listu Daily Mail tak Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo již o osmého generála.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

V Potštátě spadla větrná elektrárna. (20.8.2026)

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

před 3 hodinami

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

před 5 hodinami

Igor Červený (Motoristé)

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

Návrat EET se komplikuje. Senátoři vrací zákon do Poslanecké sněmovny

Obnovení ekonomické evidence tržeb v Česku se ve středu zkomplikovalo. Senátoři totiž nenapodobili poslance, kteří v červenci schválili příslušný vládní návrh zákona, a vrátili předlohu dolní parlamentní komoře. Tam má nicméně koalice ANO, SPD a Motoristů pohodlnou většinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy