Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Statistiky bourají ruské důvody pro "speciální operaci" na Ukrajině

Statistické údaje o zabitých civilistech na východě Ukrajiny nepotvrzují tvrzení Kremlu, uvedla dnes na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Připomněla, že ruské vedení tvrdí, že vojenskou operaci na Ukrajině začalo kvůli "genocidě ruskojazyčného obyvatelstva" na východě Ukrajině a kvůli popularitě ultrapravicových, nacionalistických idejí na Ukrajině.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo podle OSN nejméně 1035 civilistů

Za dobu ruské invaze na Ukrajinu, která začala přesně před měsícem, zemřelo v této zemi nejméně 1035 civilistů. Podle agentury Reuters to dnes oznámil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Potvrzený počet zabitých civilistů tak překonal hranici 1000 lidí. Ukrajinská generální prokuratura už dříve během dne uvedla, že v důsledku ruské invaze bylo na Ukrajině zabito 128 dětí a dalších 172 nezletilých Ukrajinců utrpělo zranění. Od začátku války musela opustit své domovy více než polovina ukrajinských dětí, upozornil dnes Dětský fond OSN (UNICEF).
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Čína tvrdí, že o ruských záměrech nevěděla s předstihem

Čína nevěděla s předstihem o záměru Ruska zaútočit na Ukrajinu. Uvedlo to dnes ministerstvo obrany, které podobné domněnky označilo za snahu pošpinit Čínu. Ministerstvo rovněž odmítlo, že by Čína podcenila varování ze strany Spojených států, že se Rusko chystá zaútočit na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
Michal Zuna na jednání Poslanecké sněmovny.

Měsíc od vypuknutí války: Ukrajina svoji nezávislost ubrání, Rusko ztrácí na síle a ničí ho špatná morálka, říká Zuna

Člen sněmovního bezpečnostního výboru Michal Zuna (TOP 09) tvrdí, že když Rusko přesně před měsícem 24. února vojensky napadlo Ukrajinu, nepředpokládal, že tamní armáda bude klást válečnému agresorovi tak statečný a vytrvalý i systematický odpor. „Málokdo takovou obranu predikoval, ke vzdoru jistě přispěla jednota Západu a podpora ohledně vojenského či zdravotnického materiálu. Věřím, že Ukrajina svoji nezávislost ubrání, zvláště když síla ataku ruské armády je o deset procent nižší, než v prvních dnech okupace. Putinovo vojsko má velké problémy s morálkou, zásobováním i logistikou, proto odhaduji, že napadení dalších států bývalého SSSR zváží,“ říká pro EuroZprávy.cz Michal Zuna, podle něhož si Ruská federace moc dobře uvědomuje, že v případě agrese do pobaltských zemí by už NATO zasáhlo.
Ruská armáda, ilustrační foto

Úřady: Ruské invazní síly násilně odvezly tisíce obyvatel Mariupolu

Městská rada obléhaného ukrajinského Mariupolu dnes obvinila ruské invazní síly z toho, že násilně odvážejí obyvatele strategického přístavu do Ruska. Od chvíle, co ruské jednotky obsadily část Mariupolu, bylo nelegálně přesunuto do Ruska na 15.000 osob, napsala agentura Reuters s odvoláním na městský úřad. Podle agentury Interfax-Ukrajina je v Rusku už na 6000 lidí z Mariupolu.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Na Ukrajině již během války zemřelo 128 dětí, oznámil Kyjev

V důsledku ruské invaze, která začala přesně před měsícem, bylo na Ukrajině zabito 128 dětí a dalších 172 nezletilých Ukrajinců utrpělo zranění. Podle agentury Unian to dnes oznámila ukrajinská generální prokuratura. Bilanci zatím nebylo možné nezávisle ověřit.
Výsadková loď Orsk

Ukrajinská armáda zničila ruskou výsadkovou loď v Berďansku

Ukrajinská armáda dnes ráno oznámila, že u přístavu Berďansk v Azovském moři zničila ruskou výsadkovou loď Orsk. Ukrajinské námořnictvo zároveň zveřejnilo fotografie a video zachycující požár a hustý dým v přístavu. Moskva zatím tuto informaci nekomentovala, poznamenala agentura Reuters. Ruské invazní jednotky ovládly Berďansk 27. února, tedy v prvních dnech ruské invaze.
Summit NATO, Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO podpoří Ukrajinu, do konfliktu ale nevstoupí

Severoatlantická aliance bude nadále vojensky podporovat Ukrajinu, přímo do konfliktu se ale kvůli hrozbě jeho rozšíření mimo ukrajinské území nezapojí. Před zahájením dnešního mimořádného jednání lídrů aliančních zemí to řekl šéf NATO Jens Stoltenberg.
Ukrajinská armáda

28. den války: Ukrajinská armáda hlásí těžké boje u Charkova. Rusko údajně použilo fosforové bomby

Ruská invaze na Ukrajinu trvá čtyři týdny a kvůli další pomoci Kyjevu a sladění společného postupu se ve čtvrtek na dvou navazujících summitech sejdou lídři zemí Evropské unie a NATO. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga musí NATO zabránit rozšíření války mimo území Ukrajiny. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval, že vyslání mírových sil na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci s Ruskem. Situace na bojišti se příliš nemění, podle analýzy britských tajných služeb se ruské jednotky zřejmě reorganizují a chystají větší ofenzivy. Velkým tématem je i nadále zajištění dodávek plynu; prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko bude za tuto surovinu akceptovat už pouze platby v rublech.
Ruská armáda

Ruské jednotky na Ukrajině spáchaly válečné zločiny, tvrdí USA

Příslušníci ruských ozbrojených sil se na Ukrajině dopustili válečných zločinů. Uvedl to dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle kterého Washington vychází z pečlivého přezkoumání dostupných informací z veřejných a zpravodajských zdrojů. Podle agentury Reuters dodal, že o údajných zločinech rozhodne s konečnou platností až soud.
Divadlo v Mariupolu, ilustrační fotografie.

Bylo to příšerné, maminka hledala své dítě v troskách, popisují přeživší z mariupolského divadla

Když začalo ruské ostřelování drtit ukrajinské přístavní město Mariupol, stovky civilistů, většinou žen a dětí, se ukryly ve velkolepé budově divadla nedaleko nábřeží. Stavbu z dob socialismu minulou středu zasáhla bomba a během několika vteřin ji zanechala v troskách. Stále se neví, kolik lidí při útoku zahynulo. Zpravodajský server BBC však hovořil s přeživšími, kteří poprvé popsali, co se při dopadu bomby stalo.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Rusové podle ombudsmanky zasáhli na Ukrajině 600 vzdělávacích zařízení

Útoky Ruska zasáhly na Ukrajině už 600 vzdělávacích zařízení včetně 122 školek. Při dnešním on-line jednání s českým ombudsmanem Stanislavem Křečkem to uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová. V tiskové zprávě o schůzce i výstupech informovala mluvčí českého ombudsmana Markéta Bočková. Podle Denisovové odvážejí vojáci lidi z obsazených oblastí proti jejich vůli do Ruska, což odhaduje asi u 366.000 případů.
Jan Lipavský

Lipavský: Západ dlouho přehlížel pošlapávání lidských práv v Rusku

Evropská unie a Západ příliš dlouho zavíraly oči před pošlapáváním lidských práv v Rusku a před přípravou tamní společnosti na válku. Západní společenství se soustředilo na obchod s Ruskem a podléhalo iluzi, že vedení Ruska má zájem na řešení problémů dnešního světa. V panelové diskusi o dopadech ruské agrese vůči Ukrajině to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 1 hodinou

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 5 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 5 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 6 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 7 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 8 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 9 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál

Na Letišti Václava Havla v neděli večer přistál český speciál, na jehož palubě je i Čech zadržovaný ve Venezuele Jan Darmovzal. Od září roku 2024 byl držen ve venezuelském vězení pod záminkou údajného pokusu o svržení režimu sesazeného prezidenta Nicoláse Madura.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy