Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ilustrační foto

Právníci Evropské komise: EU nemůže odebírat ruský plyn, jak chce Putin. Porušila by tím své vlastní sankce

Evropská unie se může bez ruského plynu ocitnout dříve, než se dosud zdálo. Předběžná právní analýza, kterou si zadala Evropská komise, totiž shledala kolizi mezi již zavedenými sankcemi, a požadavkem Kremlu na platbu za plyn v rublech, resp. skrze Gazprombanku. O nálezu právní analýzy informuje agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaný zdroj. Podle jiného zdroje téže agentury s uvedeným nálezem souzní stanovisko právníků pracujících pro Evropskou radu.
Ilustrační foto

EU přece jenom může být brzy bez ruského plynu, pravděpodobnost toho je nyní dosud nejvyšší

Evropská unie se může bez ruského plynu ocitnout dříve, než se dosud zdálo. Předběžná právní analýza, kterou si zadala Evropská komise, totiž shledala kolizi mezi již zavedenými sankcemi, a požadavkem Kremlu na platbu za plyn v rublech, resp. skrze Gazprombanku. O nálezu právní analýzy dnes informuje agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaný zdroj. Podle jiného zdroje téže agentury s uvedeným nálezem souzní stanovisko právníků pracujících pro Evropskou radu. Komentuje pro server Lukáš Kovanda.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Pokud Rusko zabije ukrajinské vojáky v Mariupolu, rozhovory s Moskvou končí

Výsledkem jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení válečného konfliktu by mohl být podpis dvou dokumentů. Jeden z nich by se měl týkat bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Novinářům to dnes v Kyjevě řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že likvidace posledních ukrajinských vojáků v Mariupolu by vedla ke konci mírových jednání s Moskvou.
Ruská armáda, ilustrační foto

52. den války: Ruská armáda se přeskupuje, Kyjevem otřásají výbuchy

Ruská armáda přeskupuje a posiluje své jednotky, nejaktivnější je ve směru na města Doněck a Slobožanske na východě Ukrajiny, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády. Rusové rovněž dál částečně blokují město Charkov a ostřelují ho dělostřelectvem. Informace zveřejňované ukrajinským generálním štábem nelze nezávisle ověřit, stejně jako informace poskytované ruským velením.
Ilustrační fotografie.

Ruská invaze na Ukrajinu ohrozila železniční spojení Číny s Evropou

Ruská invaze na Ukrajinu ohrozila železniční spojení Číny s Evropou, protože většina tras vede přes Rusko. Vyvolala také vážné otázky ohledně osudu čínského celosvětového infrastrukturního projektu nové Hedvábné stezky, napsala na svém webu zpravodajská společnost Voice of America (VOA).
Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajinské vojáky cvičí speciální síly britské armády

Speciální síly britské armády poprvé od začátku ruské invaze prováděly výcvik jednotek na Ukrajině. Britskému listu The Times to sdělili ukrajinští důstojníci. Výcvikem údajně v posledních dvou týdnech prošly dva prapory ukrajinských ozbrojených sil, jeden umístěný v Kyjevě a druhý v jeho okolí.
Ukrajinská armáda střeží své území (březen 2022).

Rusko varovalo USA před nepředvídatelnými důsledky dodávek zbraní Ukrajině

Rusko formálně varovalo USA a další západní státy, že jejich dodávky zbraní na Ukrajinu podněcují tamní konflikt a mohly by přinést "nepředvídatelné důsledky". Moskva to tento týden uvedla v diplomatické nótě, kterou zaslala mimo jiné americkému ministerstvu zahraničí, napsala americká média, jež získala k dokumentu přístup. Varování v pátek potvrdila i ruská diplomacie.
Ukrajinská armáda střeží své území (březen 2022).

51. den války: Ukrajinské síly překazily pokusy Ruska ovládnout města na východě země

Moskva potvrdila noční raketový útok na okraji Kyjeva a pohrozila dalšími údery na cíle v ukrajinské metropoli. Tvrdí také, že ruské rakety zlikvidovaly 30 polských žoldnéřů v Charkovské oblasti. Ukrajinský generální štáb naopak informoval, že ukrajinské síly překazily pokusy ruských jednotek ovládnout města Popasna a Rubižne v Luhanské oblasti na východě země. V tomto regionu a v sousední Doněcké oblasti za posledních 24 hodin ukrajinské oddíly odrazily osm ruských útoků. Informace poskytované bojujícími stranami nelze nezávisle ověřit.
Obyvatelé Buči byli zavražděni ruskými agresory (4. dubna 2022, Ukrajina).

Počet mrtvých po masakru v Buči a okolí roste. Nalezeno přes 900 těl civilistů, většinu Rusové zastřelili

V Kyjevské oblasti už bylo po stažení ruských sil objeveno více než 900 těl civilistů. Drtivá většina z nich byla zastřelena, uvedl dnes policejní šéf oblasti Andrij Něbytov. Potvrzený počet mrtvých je zhruba dvojnásobný oproti bilanci, kterou úřady oznámily před téměř dvěma týdny. Ve středu hovořily o více než 720 zabitých civilistech a 200 pohřešovaných v Kyjevské oblasti.
Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Válka proměnila Kyjev v polomrtvé město

Ukrajinské hlavní město Kyjev je nyní polomrtvým městem, do kterého se pomalu vrací život. Funguje v něm pouze základní infrastruktura a obchody. Panují tam stále velmi přísná bezpečnostní opatření a hlavní třídu lemují zátarasy a barikády. Novinářům to dnes po své návštěvě Ukrajiny řekli čeští senátoři, kteří zemi ve čtvrtek společně s polskými kolegy navštívili.
Ruský křižník Moskva

Experti: Zničení křižníku Moskva je ranou zejména pro prestiž Kremlu

Zničení raketového křižníku Moskva, který byl vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily, považují odborníci za tvrdou ránu pro prezidenta Vladimira Putina a za propagandistické vítězství Ukrajiny. Britský list The Guardian označil Moskvu za pýchu ruského námořnictva a nejprestižnější plavidlo nasazené ve válce s Ukrajinou.

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

Princezna Diana (foto: Gegodeju)

Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr

Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.

před 2 hodinami

filmové ceny oscar

Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila českého kandidáta na cenu 99. ročníku americké Academy of Motion Picture Arts and Sciences (AMPAS) v kategorii mezinárodní celovečerní film. Akademici ČFTA v hlasování vybrali do oscarového klání celovečerní dokument Pepy Lubojacki Kdyby se holubi proměnili ve zlato. 

před 3 hodinami

Dagmar Havlová s bustou exprezidenta Václava Havla. (17.11.2021)

Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva

Pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva spoluorganizují Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Nadace Charty 77. Obě organizace se v úzké součinnosti s Parlamentním shromážděním Rady Evropy ujímají kompletního organizačního i produkčního zajištění letošního 14. ročníku, a to právě v roce, kdy si veřejnost připomíná nedožité 90. narozeniny Václava Havla.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

V Potštátě spadla větrná elektrárna. (20.8.2026)

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

před 7 hodinami

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

před 8 hodinami

Igor Červený (Motoristé)

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy