Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko se snaží obklíčit Ukrajince na východě, domnívají se Britové

Ruská armáda se snaží obklíčit ukrajinské ozbrojené síly na východě země - postupuje kvůli tomu ze severu a jihu. Konkrétně se posouvá ze směru od severoukrajinského Charkova a jihoukrajinského Mariupolu, uvedlo britské ministerstvo obrany ve své poslední zprávě k situaci na Ukrajině.
Ilustrační foto

Dopady války na Ukrajině pocítí 90 procent podniků, mohou čerpat peníze z EU

Dopady války na Ukrajině pociťuje nebo očekává 90 procent českých podniků. Téměř každý druhý v jejím důsledku zaznamenává problémy s dodavatelskými řetězci, zvýšené náklady kvůli zdražování energií cítí prakticky všichni. Téměř třetina firem kvůli konfliktu očekává pokles poptávky, zatímco obchodní partnery a odbytiště ztratí 27 procent podniků. Vyplývá to z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) ze začátku března.
Ruská armáda

Rusko pokračuje ve shromažďování vojenské techniky podél běloruských hranic, tvrdí Ukrajina

Rusko pokračuje ve shromažďování vojenské techniky podél běloruských hranic s Ukrajinou. Podle agentury Unian to dnes ve své pravidelné ranní zprávě uvedl generální štáb ukrajinské armády. Ten zároveň napsal, že v Bělorusku odpůrci války částečně narušili železniční spojení vedoucí z této země na Ukrajinu. Armáda mezitím podle něj pokračuje v obraně Mariupolu, Černihiva a snaží se odrazit ruský postup na Kyjev.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Od začátku ruské invaze zemřelo na Ukrajině 121 dětí

V důsledku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo 121 dětí a 167 nezletilých v zemi bylo zraněno. Oznámila to dnes ukrajinská generální prokuratura. Nejvíce dětských obětí ruské agrese ukrajinské úřady podle agentury Unian zaznamenaly v Kyjevské, Charkovské, Doněcké, Černihivské a Mykolajivské oblasti. Agentura Reuters poznamenala, že tyto údaje nebylo možné nezávisle ověřit.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

V Mariupolu zůstává v nelidských podmínkách 100.000 obyvatel, řekl Zelenskyj

V ukrajinském přístavním městě Mariupol obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100.000 obyvatel. V nočním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něho maří ruské "ostřelování nebo záměrný teror".
Ruská armáda, ilustrační foto

27. den války: Ruské armádě komplikují postup na Ukrajině logistické problémy

Americký prezident Joe Biden bez dalších podrobností varoval, že šéf Kremlu Vladimir Putin zvažuje použití chemických a biologických zbraní na Ukrajině, kde čtvrtým týdnem pokračuje ruská invaze. Nejmenovaný představitel Pentagonu ale novinářům řekl, že USA nemají konkrétní náznaky toho, že Rusko chystá takový útok. Podle americké vlády se ruská armáda na Ukrajině dál potýká s logistickými problémy jako je nedostatek paliva a jídla.
zbraně, ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)

Čína odmítla, že by dodávala zbraně a munici Rusku

Čínský velvyslanec v USA Čchin Kang odmítl, že by Čína dodávala zbraně a munici Rusku, aby ho podpořila ve válce na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru s americkou stanicí CBS s tím, že Peking udělá maximum, aby napomohl zmírnění krize.
Jaromír Nohavica.

Hodonín odmítl zrušit Nohavicovi koncert. Po tornádu jsme si prošli peklem, lidé se potřebují odreagovat, vysvětluje starosta

Starosta Hodonína Libor Střecha přiznává, že na městské radě hlasoval pro uskutečnění pondělního koncertu písničkáře Jaromíra Nohavicu, ačkoli po ruské válečné invazi na Ukrajinu odmítl vrátit Puškinovu medaili, kterou umělci v roce 2018 udělil přímo v Kremlu diktátorský prezident Vladimir Putin. Vystoupení nejen ve vyprodaném kulturním domě proběhlo, ale mělo i obrovský úspěch. Rodiště Tomáše Garrigua Masaryka tak nenapodobilo Uherský Brod či Olomouc, jež Nohavicovi hraní zrušily. „Žijeme v demokratické společnosti, a proto jsem nechali čistě na lidech, zda na pana Nohavicu chtějí i v dnešní době přijít. Je nutné si uvědomit, že jsme si v Hodoníně prošli peklem. Nejprve nás zasáhl covid-19, kvůli němuž bylo vše zavřené, a loni v létě nás zdrtilo tornádo. Občané mají právo přijít na jiné myšlenky, odreagovat se od stresu,“ říká pro EuroZprávy.cz Libor Střecha.
Volodymyr Zelenskyj

Podoljak: Setkání Zelenského s Putinem je klíčové pro mír

Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je klíčová pro nastolení míru na Ukrajině, řekl v rozhovoru s ukrajinskou službou BBC poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Odhadnout, kdy by se toto setkání mohlo uskutečnit, však tento ukrajinský vyjednavač nechtěl. Popsal, že v současnosti vedou nepřetržitá jednání v on-line režimu pracovní skupiny obou zemí.
Boris Johnson

Lídři USA, Německa, Francie, Británie a Itálie se dnes shodli na jednotném postupu

Lídři USA, Německa, Francie, Británie a Itálie se dnes shodli na jednotném postupu ohledně ruské invaze na Ukrajinu. V prohlášení to podle agentury Reuters uvedla kancelář italského premiéra Maria Draghiho, podle které čelní představitelé pěti zemí souhlasili i s koordinací humanitární pomoci Ukrajincům prchajícím před boji. Podle Londýna chtějí lídři i dále zvyšovat tlak na Rusko, a to včetně zachování současných rozsáhlých sankcí.
Ruská armáda, ilustrační foto

Postup ruských vojsk ke Kyjevu se opět zastavil

Ministři zahraničí a obrany EU se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodli na nové obranné strategii, která počítá mimo jiné s výrazným zvýšením armádních výdajů a těsnější spoluprací s NATO. Boje na Ukrajině trvají čtvrtý týden a řada měst čelí ostřelování. Katastrofální humanitární situace panuje především v Mariupolu, který navzdory tomu odmítl ruskou výzvu ke kapitulaci. Ostřelování čelí i Kyjev, kde v noci na dnešek při útoku na obchodní středisko zemřelo osm lidí. Podle OSN od začátku války na Ukrajině zahynulo nejméně 925 civilistů, ukrajinská prokuratura dnes uvedla, že zemřelo i 115 dětí.
Volodymyr Zelenskyj

Případný kompromis s Ruskem by Ukrajinci schvalovali v referendu, řekl Zelenskyj

Jakoukoli případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války na Ukrajině by ukrajinští občané měli schválit v referendu. V rozhovoru, které v Kyjevě pořídila České televize a další zahraniční média a který byl vysílán dnes večer, to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Kyjev se nepodvolí ruským ultimátům a že udělá vše pro navrácení Donbasu a Krymu pod ukrajinskou svrchovanost.
Ilustrační foto

Ruští okupanti po "preventivním pohovoru" propustili novinářky na svobodu

Ruské úřady v okupovaném ukrajinském městě Melitopol po "preventivním pohovoru" propustily na svobodu novinářky z místního holdingu MV a také vydavatele, kterého zadržely i s jeho rodinou. Uvedla to dnes agentura Ukrinform s odvoláním na místní zdroje. K osvobození přispěl i rozruch, který vyvolalo zadržení vydavatele a novinářek ozbrojenci, kteří je odvezli na neznámé místo.

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 58 minutami

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 3 hodinami

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 6 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 7 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 7 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 9 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 10 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 10 hodinami

Aktualizováno před 10 hodinami

Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných

Na jihu Španělska se srazily dva vysokorychlostní vlaky. K neštěstí došlo nedaleko města Adamuz v provincii Córdoba na frekventované trase mezi Madridem a Andalusií. Podle serveru SkyNews je mrtvých už nejméně 39 a 25 lidí bylo vážně zraněno, celkový počet zraněných ale podle španělských médií přesáhl sto.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy