Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Josep Borrell

Rusko páchá v Ukrajině masivní válečné zločiny, řekl Borrell

Rusko se v ukrajinském Mariupolu dopouští masivních válečných zločinů a Evropská unie bude jednat o dalších sankcích, tentokrát cílených na ruský ropný průmysl. Před jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Litevský ministr Gabrielius Landsbergis prohlásil, že EU by se měla shodnout na zákazu dovozu ruské ropy a také podpořit další společné dodávky zbraní Ukrajině.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Moskva údajně zaútočila na západě Ukrajiny na výcvikové středisko se žoldnéři

Moskva tvrdí, že střelami s plochou dráhou letu zasáhla výcvikové středisko v Rivnenské oblasti na západě Ukrajiny. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS prohlásil, že při úderu bylo "zlikvidováno přes 80 žoldnéřů a nacionalistů". Ukrajinské úřady dříve uvedly, že u vojenského výcvikového střediska v Rivnenské oblasti dopadlo několik ruských raket.
Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

25. den války. Obléhání Mariupolu pokračuje. Ukrajinci zabili dalšího ruského velitele

Ruská armáda v obléhaném ukrajinském městě Mariupol bombardovala uměleckou školu, ve které se údajně ukrývalo asi 400 lidí. Oznámila to dnes rada města; počet obětí útoku není znám. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj odsoudil obléhání Mariupolu. Rusové vyzvali Ukrajince ke kapitulaci

Ruské obléhání ukrajinského přístavního města Mariupol je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Podle agentury AP to dnes ve svém pravidelném nočním videoposelství řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské jednotky mezitím podle zpráv z místa po týdnech bombardování postupovaly hlouběji do Mariupolu.
Žena se objevila s protiválečným vzkazem v živém vysílání ruské televize.

Ruska protestovala proti válce v televizi, nyní vyzývá k odsouzení invaze

Ruská novinářka a televizní produkční Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s protiválečným transparentem vtrhla do hlavního vysílání ruské státní televize, vyzvala své spoluobčany, aby odsoudili ruskou invazi na Ukrajině. Ovsjannikovová to uvedla v rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC News. Rusové podle ní chování ruských bezpečnostních složek na Ukrajině nepodporují.
Boris Johnson

Johnson chce, aby Čína odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu

Britský premiér Boris Johnson dnes vyzval Čínu, aby zaujala stanovisko a odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. V rozhovoru s listem The Sunday Times obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina ze snahy nastolit nový světový řád. Peking podle něj riskuje, že se ocitne na špatné straně dějin.
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů.

OSN potvrdila smrt dalších 55 civilistů na Ukrajině. Obětí už je celkem 902

Od začátku války bylo na Ukrajině zabito nejméně 902 civilistů a nejméně 1459 dalších utrpělo zranění, uvedl dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Od sobotní bilance počty narostly o 55 potvrzených úmrtí a 60 zranění. Hlášených ztrát na životech mezi civilní populací přibylo více než v předchozích dnech.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

24. den války. Na Ukrajině pokračovaly evakuace, Rusové použili hypersonické střely

Z ukrajinských měst se dnes podařilo přes humanitární koridory evakuovat 6623 lidí. Oznámil to zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně osob než v pátek, kdy jich bylo evakuováno přes 9000. Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) od začátku invaze na Ukrajinu zahynulo nejméně 847 civilistů, včetně 64 dětí. Ruská vojska zahájila invazi 24. února.
Lidé se před ruskou armádou ukrývají v kyjevském metru.

Z ukrajinských měst bylo dnes evakuováno 6623 lidí, výrazně méně než v pátek

Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 6623 lidí. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně osob než v pátek, kdy jich bylo evakuováno přes 9000. Podle Tymošenka opustilo dnes celkem 4128 lidí obléhaný Mariupol, zatímco v pátek jich bylo asi 5000.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

23. den války. Západní částí Ukrajiny i Kyjevem se opět ozývají výbuchy

Nedaleko západoukrajinského Lvova dnes dopadly čtyři ruské střely, vypálené zřejmě z Černého moře. Ruská ofenziva se tak opět přiblížila k hranicím členských států NATO. Polsko následně oznámilo, že na summitu aliance příští týden formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Na debatu o tomto návrhu je podle ministryně obrany Jany Černochové připraveno i Česko. Ukrajina a Rusko se podle Moskvy nachází "někde napůl cesty", pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny, ohledně možného vstupu Ukrajiny do NATO se v jednáních "maximálně přiblížily". Ruský prezident Vladimir Putin invazi obhajoval před desítkami tisíc lidí na stadionu v Moskvě.

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 54 minutami

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 5 hodinami

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 8 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 8 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 8 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 9 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 10 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 10 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 11 hodinami

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy