Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Divadlo v Mariupolu, ilustrační fotografie.

Pod rozbombardovaným mariupolským divadlem zůstává 1300 lidí. Záchranáři k nim kvůli ruským útokům nemohou

Ještě více než 1300 lidí zůstává v krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla, o jejich osudu se neví, uvedla dnes podle agentury Ukrinform ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Radnice města v první předběžné bilanci uvedla, že zatím nemá zprávy o žádných mrtvých, jeden člověk byl těžce zraněn. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zůstávají pod sutinami stovky lidí, záchranným pracím podle něj brání ruské ostřelování.
Rusko, Kreml

Jednání Moskvy a Kyjeva se nachází na půli cesty, tvrdí Rusko

Moskva a Kyjev se nacházejí "někde napůl cesty" pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny, sdělil dnes podle agentury TASS hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. V základních bodech, mezi něž patří otázka možného vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, se pak obě strany podle Medinského "maximálně přiblížily".
Ukrajinská armáda

Ukrajina odrazila útok na Mykolajiv, napětí vystřídala úleva

Lidé v přístavním městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny se opatrně snaží o návrat k normálnímu životu. Po vpádu ruských vojsk z Krymu se rychle ocitlo na frontové linii a obyvatelé řadu dní zažívali ostřelování i občasné vniknutí ruských jednotek do ulic, Ukrajincům se ale podařilo útok odrazit a Rusy zatlačit zpět. Napsal to dnes americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Podle OSN zemřelo na Ukrajině už 816 civilistů

Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva potvrdil dalších 36 úmrtí civilistů ve válce Ruska proti Ukrajině a jeho bilance civilních obětí po 22 dnech bojů dosáhla 816 mrtvých. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Mezi civilní populací také agentura OSN registruje nejméně 1333 zraněných. Ukrajinské úřady hlásí mrtvých výrazně více.
Policie ČR, ilustrační fotografie

Policie obvinila v souvislosti se schvalováním ruské agrese dva lidi

Policie obvinila dva lidi v souvislosti se schvalováním ruské invaze na Ukrajinu. Informoval o tom dnes Deník N. První podle serveru vyhrožoval, že zapálí školu s ukrajinskými uprchlíky v Čelákovicích, druhý údajně namaloval symbol ruské agrese na zeď domu v Terezíně, v němž nyní uprchlíci žijí. Policie prověřuje dalších asi 30 případů, dostala zhruba čtyři stovky podnětů, doplnil web.
Ruská armáda

22. den války. Ruské ostřelování si vyžádalo desítky mrtvých u Charkova

Ruská vojska tři týdny od vpádu na Ukrajině dál ostřelují ukrajinská města včetně Kyjeva, jejich postup se ale podle ukrajinského generálního štábu i britské rozvědky zastavil. Stále není jasné, kolik obětí si vyžádal středeční útok na divadlo v Mariupolu, podle úřadů však tamní protiletecký kryt bombardování zřejmě vydržel a podařilo se z něj dosud vysvobodit nejméně 130 přeživších. Mezi ruskou a ukrajinskou stranou pokračují vyjednávání a Moskva podle Kyjeva zmírňuje svůj postoj. Po ruských útocích nicméně podle ukrajinských úřadů nadále umírají civilisté - zásah v noci na dnešek ve městě Merefa u Charkova si například vyžádal 21 mrtvých a desítky zraněných.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Záchranné práce v krytu pod divadlem v Mariupolu komplikuje ruské ostřelování

Kryt pod divadlem v jihoukrajinském Mariupolu vydržel středeční bombardování, řekl dnes agentuře Reuters zdroj z místní radnice. Zatím se podařilo zachránit asi 130 lidí, a odstraňování trosek pokračuje, uvedla během dne agentura Ukrinform. Večer ale ukrajinská média s odkazem na Ukrajinskou národní gardu informovala, že ruské síly místo dál ostřelují a záchranáři se tak nemohou dostat k lidem pod sutinami. Počet případných obětí úřady stále neznají.
Vladimir Putin, ruský prezident

Putin nechce ukončit válku na Ukrajině diplomatickou cestou, míní Blinken

Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken nevidí ze strany Ruska žádné smysluplné snahy ukončit válku na Ukrajině diplomatickou cestou. Šéf americké diplomacie to dnes řekl novinářům na brífinku ve Washingtonu. Poslední vyjádření Vladimira Putina naopak podle něj naznačují, že ruský prezident se od diplomacie odklání. Blinken zároveň pohrozil Číně blíže nespecifikovanými kroky, pokud Moskvu v jejím vojenském úsilí podpoří, což podle ministra Peking zvažuje.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Afrika a Blízký východ pociťují první důsledky války na Ukrajině

Severní Afrika a Blízký východ už začaly pociťovat negativní dopady konfliktu na Ukrajině na svou potravinovou bezpečnost. Uvedl to dnes Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD), který je finanční institucí OSN. Mezi zeměmi, které pociťují negativní důsledky, fond uvádí Somálsko, Libanon, Egypt či země ve Střední Asii.
Ruská armáda, ilustrační foto

Velení ruské armády na Ukrajině nepoužívá zabezpečené kanály

Ruští generálové ke komunikaci používají nezabezpečené kanály včetně mobilních telefonů a vysílaček, napsal deník The New York Times s odkazem na dva americké armádní zdroje. Nejméně jeden z ruských generálů byl podle nich zabit poté, co ukrajinská rozvědka zachytila jeho hovor, lokalizovala jej a zaútočila na něj.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 6 hodinami

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 8 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 9 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 10 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 10 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 11 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 11 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 12 hodinami

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy