Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Rusové útokem zdemolovali dětskou nemocnici v Mariupolu. (9.3.2022)

Rusové bombardovali dětskou nemocnici v Mariupolu, nejméně 17 zraněných

Dětská nemocnice v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny dnes byla terčem ruského náletu a pod troskami jsou tam i děti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Počet zraněných či mrtvých neupřesnil. Podle gubernátora Doněcké oblasti si útok vyžádal 17 zraněných, žádné děti mezi nimi podle něj ale nejsou.
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Ukrajinská města opustily další tisíce lidí, Rusové bombardovali dětskou nemocnici

Dětská nemocnice v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny se stala terčem ruského náletu, informovaly ukrajinské úřady. Útok si podle nich vyžádal nejméně 17 zraněných. Stal se v době, kdy v obléhaném městě měl platit klid zbraní, aby se z něho mohli evakuovat civilisté. Odejít se podle ukrajinských úřadů podařilo 40.000 obyvatel jiných měst.
Petr Fiala (ODS).

Ruský nálet na nemocnici je válečný zločin, shodují se Fiala s Lipavským

Ruský nálet na ukrajinský Mariupol, při kterém byla zasažena dětská nemocnice, je válečným zločinem, uvedl dnes večer na twitteru český premiér Petr Fiala (ODS). Ruského prezidenta Vladimira Putina obvinil ze zabíjení nevinných žen a dětí. Za válečného zločince označil Putina také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O situaci na Ukrajině dnes hovořil se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
Zajatý ruský voják během války na Ukrajině.

Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že invaze na Ukrajinu se účastní také branci a že někteří tam padli do zajetí. Prezident Vladimir Putin přítomnost odvedenců na Ukrajině podle tiskových agentur popřel a uvedl, že bojů se účastní pouze profesionální vojáci, kteří mají podepsanou smlouvu s ruskou armádou. Kreml slíbil potrestat ty, kteří odvedence na Ukrajinu vyslali.
Antony Blinken

Rusko na Ukrajině utrpí strategickou porážku, myslí si Blinken

Ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině selže a nehledě na vyústění vojenského konfliktu nakonec odejde z války jako poražený. Na tiskové konferenci to dnes řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Putin má podle něj v plánu Ukrajinu týrat, ovšem nemůže si získat přízeň Ukrajinců ani postavit do jejich čela loutkovou vládu.
Libor Zábranský

Hokejové Brno mělo konto u ruské Sberbank. Klub tak teď nemá přístup k penězům

Válka na Ukrajině zapříčinila problémy, se kterými se v současnosti potýká i hokejová Kometa Brno. Poté, co Rusko vpadlo vojensky na Ukrajinu, rozhodla se 25. února ruská Sberbank uzavřít své pobočky v zahraničí. Klientům se tak rázem nedostávalo svým uloženým penězům a tento probblém nyní krátce před začátkem play-off řeší i hokejová Kometa Brno, která měla taktéž účty u této banky.
Petr Fiala (ODS) na 29. kongresu strany

Fialu vyzvalo deset zákonodárců k omezené bezletové zóně nad Ukrajinou

Deset poslanců a senátorů dnes vyzvalo premiéra Petra Fialu (ODS), aby zahájil jednání o vytvoření úzce vymezené bezletové zóny nad humanitárními koridory nad Ukrajinou, která čelí ruské vojenské agresi. Předseda vlády by o tom měl jednat se sousedními zeměmi, případně s dalšími státy mimo NATO, jakými jsou Švédsko nebo Finsko, uvedli zákonodárci v otevřeném dopise, který poskytli ČTK.
Vše zvládneme. Dobrovolník Igor Frankiv (v reflexní vestě) se stará o své krajany z Ukrajiny, kteří utekli z domova před válkou.

REPORTÁŽ: Maminko, zůstaň v Česku a nevracej se na Ukrajinu, prosí syn. Na pláč dětí si nejde zvyknout, shodují se dobrovolníci

Postarší dámě vyklouzl z ruky těžký kufr a svezl se jí po schodech, do nichž těžce šlapala od metra na stanici Vyšehrad. Rámus zavazadla probouzí malé dítě, které pevně v náruči svírá její příbuzná. Náhle se ozve pláč ratolesti a není k utišení. Na tváři části rodiny z Kyjeva, která se právě jde registrovat do asistenčního centra uprchlíků pro Ukrajince, je patrná nejistota. V očích se některým lesknou slzy z utrpení války, kterou před dvěma týdny rozpoutal prezident Ruské federace Vladimir Putin. „Jsme unavené z cestování a máme strach o muže, kteří zůstali doma, aby mohli bránit naší zemi. Ukrajinci jsou statečný národ, vše zvládneme,“ říká jedna z nich. Zpravodajský portál EuroZprávy.cz navštívil pražské Kongresové centrum, které přijímá utečence a měl možnost s nimi exkluzivně hovořit. Jejich osudy prožívají i dobrovolníci. „Na dětský pláč si nejde zvyknout,“ shodují se.
Ruská armáda, ilustrační foto

Schopnosti ruské logistiky se na Ukrajině dostaly za hranu udržitelnosti, hodnotí expert

Pokud chce Rusko na Ukrajině udržet ofenzivní povahu operace, musí podle Pavla Crhonka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany doplnit zásoby. Schopnosti ruské logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti ruských sil nasazených na Ukrajině. Crhonek to dnes napsal ČTK. Rusko zaútočilo na Ukrajinu před dvěma týdny. Podle dostupných zdrojů má ruská armáda při postupu potíže právě i v logistice.
Evropský parlament

Europarlament bude řešit válku na Ukrajině a zákaz zlatých víz

Evropský parlament se dnes bude zabývat ruskou invazí na Ukrajinu a bezpečnostní situací v Evropě, na rozpravě vystoupí i estonská premiérka Kaja Kallasová. Odpoledne budou europoslanci hlasovat o usnesení, které reaguje na zahraniční vměšování do demokratických procesů v zemích Evropské unie. Rovněž přijmou usnesení týkající se režimů občanství pro investory.
Tchaj-Wan

Vojenský konflikt na Ukrajině kvůli Číně pozorně sleduje i Tchaj-wan

Vojenský konflikt na Ukrajině, na kterou na konci minulého měsíce zaútočila ruská vojska, se zatajeným dechem sleduje celý svět. Pečlivou pozornost však ukrajinské obraně před ruským náporem věnují tchajwanští vojenští stratégové. Odpor Ukrajinců jim slouží jako příklad pro případ, že by ostrovní stát napadla Čína, píše agentura Reuters.
Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Ze Sumy se evakuovalo 5000 civilistů, první dorazili do Poltavy

Ze severoukrajinského města Sumy se během dnešního dočasného příměří evakuovalo 5000 civilistů. Podle agentury Unian to uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, která potvrdila, že přibližně 1700 z nich byli zahraniční studenti. První z civilistů již bezpečně dorazili do středoukrajinské Poltavy. Příměří v oblasti bylo přerušeno jednou poblíž kontrolního stanoviště, uvedl gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Agentura Reuters už dříve evakuaci ze Sum označila za první úspěšný "humanitární koridor" od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Následky ostřelování Charkova ruskou invazní armádou

Situace v Mariupolu je podle úřadů katastrofální, začínají se kopat hromadné hroby

Po téměř dvou týdnech od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu dnes Spojené státy přistoupily k zákazu dovozu ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Podobný krok oznámila i Británie, závislost na ruském plynu plánuje snížit i Evropská unie. Na Ukrajině se po předchozích nezdarech dnes podařilo otevřít první humanitární koridor dohodnutý s Moskvou. Týká se ale jen východoukrajinského města Sumy. Před boji už z Ukrajiny na Západ podle OSN uprchly dva miliony lidí, více než polovina do Polska.
Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinci se nevzdají, budou o svoji zemi bojovat za každou cenu, řekl Zelenskyj britským poslancům

Ukrajinci se nevzdají, budou o svoji zemi bojovat za každou cenu. V bezprecedentním projevu k zaplněnému sálu dolní komory britského parlamentu to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ke konci druhého týdne války v jeho zemi volal po dalším zpřísňování protiruských sankcí a zopakoval žádost o pomoc se zabezpečením nebe nad Ukrajinou. Britský premiér Boris Johnson jej ujistil, že Británie hodlá dál Kyjevu dodávat zbraně a vyvíjet tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ruská armáda, ilustrační foto

Na Ukrajině od začátku ruské invaze zemřelo 474 civilistů, z toho 41 dětí

Boje na Ukrajině si od 24. února vyžádaly 474 obětí na životech mezi civilisty, dalších 861 lidí bylo zraněno. Informoval o tom dnes v Ženevě Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle něj lze předpokládat, že bilance strmě poroste, protože se ověřují informace o stovkách dalších civilních obětí například ve městech Mariupol a Volnovacha. Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová dnes oznámila, že při bojích zemřelo nejméně 41 dětí.

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 2 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 3 hodinami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 4 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 6 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

včera

včera

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

včera

včera

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

včera

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

včera

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy