Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Jens Stoltenberg

Ruská válka se nesmí přelít mimo Ukrajinu, řekl Stoltenberg

Válka Ruska nesmí přerůst mimo Ukrajinu. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v lotyšském hlavním městě Rize. Za věrohodné označil zprávy o útocích na prchající civilisty. Stoltenberg rovněž Moskvu vyzval k ukončení konfliktu.
Ilustrační fotografie

PŘEHLED: Nejznámější fake news spojené s válkou na Ukrajině

Téměř dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na internetu objevila řada falešných nebo zavádějících informací. Po síti kolují zvláštní až bizarní teorie - včetně těch, že celá válka je jen mystifikace či novinářská kachna, anebo že její rozsah uměle nafukují západní země.
Zajatý ruský voják během války na Ukrajině.

Moskva podle Britů ospravedlňuje invazi stále víc údajnými biologickými zbraněmi

Rusko podle britských tajných služeb stále častěji Ukrajinu viní z vývoje jaderných a biologických zbraní. Tato tvrzení sice nejsou nová, ale od konce února jsou šířena stále silněji, aby jimi Moskva dodatečně ospravedlnila invazi do sousední země, informovalo dnes britské ministerstvo obrany. Pravdivosti ruských nařčení přitom nic nenasvědčuje.
Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Hacknuté ruské televize ukázaly záběry války na Ukrajině. Rusko řeklo, kdy zastaví válku

Z Ukrajiny kvůli ruské invazi uprchlo podle OSN už přes 1,7 milionu lidí. Kvůli nedodržování příměří se zatím nepodařilo otevřít humanitární koridory z měst ostřelovaných ruskou armádou. Odpoledne se v běloruském pohraničí ke třetímu kolu jednání sešly delegace Ruska a Ukrajiny. Kreml ale dnes oznámil, že Rusko boje zastaví, pokud Ukrajina uzná Krym jako ruský, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a odmítne vstup do jakýchkoli bloků. Ukrajinský prezident mezitím vyzval k uvalení nových sankcí proti Rusku, pokud bude pokračovat v invazi. Kvůli válce dál rostou ceny ropy, plynu či zlata. Na 14letém maximu se ocitly ceny pšenice, když ukrajinská vláda kvůli obavám z nedostatku potravin zavedla kvóty na export některých komodit. Několik zdrojů dnes také potvrdilo, že ruské státní televize se staly cílem dalšího útoku hackerů ze skupiny Anonymous. Ti odvysílali skutečné záběry války na Ukrajině.
Ruská armáda

Moskva znovu slibuje klid zbraní, na Ukrajinu ale posílá svou gardu

Rusko do oblasti svého působení na Ukrajině posílá stále více jednotek vnitřní bezpečnosti, hlavně ruskou národní gardu. Jejich činnost má přitom pacifikační charakter, upozorňuje polské Centrum východních studií (OSW). To je státní středisko, které se zabývá monitorováním a analýzou situace především v polském sousedství.
Ilustrační foto

Návštěvnost zpravodajských webů stoupla v den útoku na Ukrajinu o milion

Návštěvnost tuzemských zpravodajských webů v den útoku ruských vojsk na Ukrajinu 24. února vzrostla o milion na 4,1 milionu uživatelů ze všech zařízení. Denní průměrný počet uživatelů, kteří navštěvovali zpravodajské weby, byl pak od vypuknutí války o zhruba 700.000 uživatelů vyšší, než v předchozí únorové dny. Vyplývá to z měření NetMonitor.
Ukrajinský poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mykhailo Podoliyak při cestě na jednání s Ruskem

V Bělorusku skončilo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem

Třetí kolo jednání mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení bojů na Ukrajině, které se dnes konalo v Bělorusku, zásadní posun nepřineslo. Kyjev po skončení rozhovorů uvedl, že nepřinesly výrazný posun ke zlepšení situace, dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů.
Ruská armáda, ilustrační foto

Podle Kyjeva ruská armáda navzdory slibu dočasného příměří dál útočí

Ruské síly v rozporu s dříve dosaženou dohodou o vytvoření humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů dnes opět ostřelovaly ukrajinská města, a bránily tak v evakuaci jejich obyvatel, uvedlo na facebooku ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí. Ruské tiskové agentury dříve informovaly, že ruská armáda hodlá dnes otevřít tyto koridory pro bezpečný odchod civilistů. Většina z nich podle map zveřejněných v ruských médiích vedla do Ruska.
Čína, ilustrační fotografie

Čína je připravena zprostředkovat jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Čína je připravena zprostředkovat jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, podle agentury AFP to dnes řekl čínský ministr zahraničí Wang I. Novinářům při zasedání čínského parlamentu také sdělil, že čínský Červený kříž chystá humanitární pomoc Ukrajině. Ministr zároveň zopakoval, že přátelství Pekingu s Moskvou je pevné.
Ústředí FSB

Válka se nám zhroutila, nikdo neví, co se na Ukrajině děje, varianta vítězství neexistuje, píše údajný zdroj z FSB

Ruská invaze na Ukrajinu nejde podle plánu, připouští údajný pracovník ruské tajné služby FSB v uniklém dopise, který koluje po sociálních sítích. Ačkoliv jeho pravost nelze nezávisle ověřit, novinář Christo Grozev z uznávané organizace Bellingcat se domnívá, že je reálný. Rusko má podle dopisu několik měsíců na to, aby si zvolilo svůj další osud. Dobré východisko z nynější situace prý přitom neexistuje.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Rusko na jednání soudu v Haagu nepřišlo, stání skončilo

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dnes předčasně ukončil stání týkající se konfliktu na Ukrajině poté, co se na něj nedostavili zástupci Ruska. Ukrajina požaduje od nejvyšší soudní instance OSN příkaz k přerušení ruské invaze. Soud po vyslyšení argumentů Kyjeva prohlásil, že ve věci rozhodne "co nejdříve to bude možné". Předsedající soudkyně Joan Donoghuevá již na začátku dne řekla, že lituje ruského rozhodnutí nezúčastnit se jednání.
Rusko, Kreml

Rusko stanovilo podmínky údajného zastavení války na Ukrajině

Rusko zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do "jakýchkoli bloků". Agentuře Reuters to dnes řekl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Prohlásil, že Moskva je připravena boje zastavit ve chvíli, kdy Ukrajina tyto požadavky splní.

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 4 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 4 hodinami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 6 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 7 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

včera

včera

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

včera

včera

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy