Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko přišlo podle Kyjeva o 11.000 vojáků

Ruské ozbrojené síly ztratily od začátku invaze na Ukrajinu přes 11.000 vojáků, oznámil dnes podle agentury Interfax-Ukrajina generální štáb ukrajinské armády. Moskva dnes informovala o zničení 2396 objektů vojenské infrastruktury na Ukrajině, píše ruská agentura TASS. Bilance uváděné oběma zeměmi nelze nezávisle ověřit.
Obyvatelé Ukrajiny opouští kvůli válce zemi

V neděli se v Česku ohlásilo 4112 uprchlíků z Ukrajiny

V neděli se cizinecké policii či v asistenčních centrech nahlásilo 4112 ukrajinských uprchlíků, celkem je jich přes 46.000. Vyplývá to z údajů, které dnes ministerstvo vnitra zveřejnilo na twitteru. Speciálních víz udělilo vnitro více než 57.000, v neděli jich vydalo 11.438.
Protitankové zábrany v Kyjevě.

Na Ukrajině se nadále bojuje. První pokusy o lokální příměří dopadly neslavně

Pokus o evakuaci civilistů z obléhaného ukrajinského města Mariupol dnes opět selhal. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka byla evakuace neúspěšná kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování. Ruský prezident Vladimir Putin naopak uvedl, že za neúspěch akce mohou ukrajinští nacionalisté. Boje pokračují i v dalších částech země - v okolí Kyjeva, Charkova či Mykolajiva.
Obyvatelé Ukrajiny opouští kvůli válce zemi

Uprchlická vlna sílí. Do Polska v sobotu dorazilo 129 tisíc lidí

Počet lidí, kteří uprchli před ruskými vojsky z Ukrajiny do Polska, přesáhl milion. Na twitteru o tom informovala polská pohraniční stráž, která uvedla stav k dnešním 20:00 SEČ. V posledních dnech ukrajinsko-polské hranice překročilo okolo 100.000 lidí denně, za sobotu polští pohraničníci odbavili asi 129.000 osob.
Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Rusko podle Putina zastaví konflikt, pokud Ukrajinci přestanou bojovat

Rusko zastaví svá vojska na Ukrajině jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy, řekl podle Kremlu ruský prezident Vladimir Putin při svém dnešním telefonátu tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi. Ten zase podle vyjádření Ankary Putina vyzval k okamžitému vyhlášení klidu zbraní, otevření humanitárních koridorů a podepsání mírové dohody s Kyjevem.
Petr Fiala (ODS)

Putin nepoužije jaderné zbraně, platí na něj jen síla, konstatoval Fiala

Ruský prezident Vladimir Putin podle premiéra Petra Fialy (ODS) nenaplní svou hrozbu a jaderné zbraně nepoužije. Chce pouze demokratické země rozdělit a zastrašit. Ruského prezidenta může odradit jejich odhodlání použít sílu, které je chrání. Fiala to dnes uvedl ve svém pořadu otázek a odpovědí z Kramářovy vily.
Charles Michel

Michel upozornil, že bezletová zóna nad Ukrajinou by mohla vést ke světové válce

Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku, řekl dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Toto opatření opakovaně požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvčí ruského ministerstva obrany varoval, že jakoukoliv zemi, která ukrajinským vzdušným silám poskytne svá letiště, může Moskva považovat za účastníka konfliktu.
Zajatý ruský voják během války na Ukrajině.

USA mají důvěryhodné zprávy o záměrných ruských útocích na civilisty, řekl Blinken

Spojené státy mají "velmi důvěryhodné zprávy" o záměrných ruských útocích na civilisty na Ukrajině, oznámil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. V pořadu stanice CNN uvedl, že Washington tyto zprávy schraňuje, aby mohl podpořit případné vyšetřování možných válečných zločinů. Moskva tvrdí, že na Ukrajině cílí výhradně na vojenské objekty a infrastrukturu.
Ukrajinci se schovávají v krytech.

V Mariupolu selhal další pokus o evakuaci, potvrdil to i Červený kříž

Pokus o evakuaci civilistů z obléhaného ukrajinského města Mariupol dnes opět selhal. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko uvedl, že byla evakuace neúspěšná kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování. Ruský prezident Vladimir Putin ale řekl, že za neúspěch akce mohou ukrajinští nacionalisté.
Věra Jourová

Putinovým cílem je začlenit Ukrajinu pod Rusko, je přesvědčena Jourová

Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové začlenit Ukrajinu pod Rusko. Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel řekl, že by Rusko kvůli odporu ukrajinského obyvatelstva muselo Ukrajinu masivně okupovat, aby si Putin udržel alespoň částečnou kontrolu nad touto zemí. Uvedli to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Papež František

Papež má jasno. Konflikt na Ukrajině považuje za válku

Papež František dnes odmítl ruské tvrzení, že na Ukrajině provádí "speciální vojenskou operaci". Konflikt nazval válkou a Ukrajinu označil za "zemi mučedníků", ve které "tečou potoky slz a krve". Informovala o tom agentura Reuters.
SPD

SPD by podpořila dodávky zbraní na Ukrajinu, pokud to bude velmi účinné

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) podpoří dodávky zbraní z ČR na Ukrajinu, pokud se to ukáže jako velmi účinné. Na Primě CNN News to dnes řekl poslanec SPD Jaroslav Bašta. Podle něj je potřeba učinit zároveň vše pro to, aby rusko-ukrajinský konflikt co nejdřív skončil. Rusko zaútočilo na Ukrajinu 24. února. Bašta podotkl, že doufá, že v SPD nikdo agresi ruského prezidenta Vladimira Putina nepodporuje.
Jennifer Bachus, zástupkyně velvyslance USA v Praze. Rozhovor

NATO je jednotnější než kdykoli předtím. Jsme si zcela jistí svou schopností bránit sebe i své spojence, říká zástupkyně velvyslance USA

Nezákonná a nevyprovokovaná ruská agrese na Ukrajině musí skončit. Uvalili jsme tvrdé sankce na architekty této války a spolu se spojenci poskytujeme Ukrajině bezprecedentní humanitární i vojenskou pomoc, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Charge d’affaires americké ambasády v Praze Jennifer Bachus. Dříve působila jako ředitelka kanceláře pro střední Evropu na Ministerstvu zahraničí USA.
Předchozí články Další články

před 4 hodinami

Polská kontrarozvědka zadržela dva aktivisty podezřelé ze žhářského útoku v Pardubicích

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Keir Starmer (labouristi)

Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Velká Británie se ujímá role diplomatického lídra v prohlubující se blízkovýchodní krizi. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Londýn bude ve čtvrtek hostit zástupce 35 zemí na krizovém summitu. Hlavním tématem rozhovorů bude hledání cest k znovuotevření Hormuzského průlivu, který je v současné době zablokován íránskými silami v reakci na vojenské údery Spojených států a Izraele.

před 1 hodinou

Armáda Francie

Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem

Francouzská armáda v reakci na probíhající konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zásadně přehodnocuje svou strategii. Podle generála Dominiqua Tardifa, zástupce náčelníka štábu letectva, se Paříž připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem, ke které by mohlo dojít koncem tohoto desetiletí. Zkušenosti z moderních bojišť se promítají do aktualizovaného zákona o vojenském plánování, který má být představen 8. dubna.

před 2 hodinami

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 5 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 6 hodinami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 8 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 9 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

včera

včera

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy