Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ilustrační foto

Na Ukrajinu míří podle Kyjeva bojovat cizinci z 16 zemí

Na Ukrajinu míří více než tisícovka cizinců ze 16 zemí, aby se připojili k nově vytvořené mezinárodní legii. Novinářům to dnes sdělil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle něhož se další lidé ze zahraničí stále hlásí, aby se zapojili do bojů proti invazním ruským silám. Šéf ukrajinské diplomacie rovněž uvedl, že zbraně Ukrajině poskytuje 19 zemí, deset pak makrofinanční pomoc a 22 států humanitární pomoc.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Starosta Chersonu naznačil, že město padlo do rukou Rusů

Starosta jihoukrajinského přístavu Cherson zřejmě naznačil, že město padlo do rukou ruských sil. Informoval o tom dnes server BBC News, který zároveň poznamenal, že tuto informaci nemůže nezávisle ověřit. Moskva už dříve uvedla, že ruští vojáci černomořský přístav obsadili, ukrajinské úřady to popřely.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Tři sta lidí chce bojovat na Ukrajině. Zájemci se obrátili na Pražský hrad

Na Pražský hrad se dosud obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády. ČTK to dnes sdělil mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček. Na ministerstvu obrany evidují více než 100 uchazečů, další na úřad volají, řekla ČTK Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Senát

Senát podpořil novelu, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu

Čeští dobrovolníci by se možná mohli zapojit na základě vládní výjimky po boku Ukrajinců do bojů s ruskými agresory. Počítá s tím senátorská novela branného zákona, kterou dnes horní komora v prvním kole projednávání podpořila. Před dalším schvalování novelu projednají senátní výbory a ústavní komise, dostaly na to měsíc.
Biatlon, ilustrační fotografie

Ukrajinští biatlonisté bojují na frontě, ti ruští a běloruští nemohou závodit. Svitolinová proti Rusce nastoupila

Ukrajiští sportovci v těchto dnech nemají na samotný sport ani pomyšlení. Jejich země je těžce zkoušená oté, co do ní minulý týden vpadla ruská vojska a rozpoutala tam tak největší válečný konflikt v Evropě od roku 1945. Naopak místo toho, aby sportovali, někteří narukovali, aby bránili svou zem. To je třeba případ ruských biatlonistů, třeba takový mistr vstěa a reprezentant na nedávných Zimních olympijských her v Pekingu Dmytro Pidručnyj slouží u národní gardy ve svém rodném Ternopilu. Se zbraní v ruce proti ruským vojákům pak stojí nyní i zlatá olympijská šampionka ze štafet z roku 2014 Julia Džymová. To ruští a běloruští biatlonisté se do konce sezóny tohoto ročníku Světového poháru v biatlonu na základě sankce ze strany Mezinárodní biatlonové ederace IBU na tratích neobjeví.
Sociální sítě Komentář

Jak říct Rusům, co se na Ukrajině děje? Efektivní nástroje máme všichni před očima

Chtělo by se říct, že celý svět s hrůzou sleduje šílené aktivity Vladimira Putina na Ukrajině. Ve skutečnosti by to ale bylo poměrně zavádějící tvrzení, propaganda totiž v některých zemích úřaduje, a tak se k tamním lidem skutečné informace o porušování mezinárodního práva, útoku na svrchovaný stát či o válečných zločinech nedostanou. Jednou z těch zemí je právě Rusko, kde cenzura jede na plné obrátky a stát nařizuje médiím, co smí a nesmí psát. Jde s tím něco udělat? Ano, a relativně lehce.
Ruská armáda, ilustrační foto

USA řeší, co se stalo s ruským vzdušnými silami

Než ruská invaze na Ukrajinu začala, předvídala americká rozvědka, že půjde o vražedný útok, při němž Moskva mobilizuje své jednotky a vzdušné síly tak, aby ovládla nebe nad Ukrajinou. Prvních šest dní invaze ale těmto předpokladům neodpovídalo a americké vojenské úřady nejsou schopné objasnit, co vede Rusko k tak opatrnému zacházení s jeho vzdušnými silami, napsala agentura Reuters.
Viktor Janukovyč

Kreml chce prohlásit Janukovyče za ukrajinského prezidenta, píše tisk

Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který byl po rozsáhlých demonstracích v roce 2014 svržen a uchýlil se do Ruska, je nyní údajně v Minsku. Kreml jej prý chce prohlásit za ukrajinského prezidenta, uvedl dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenovaného příslušníka ukrajinské rozvědky.
Boris Johnson

Johnson řekl Zelenskému, že podporuje zavedení dalších sankcí proti Rusku

Britský premiér Boris Johnson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se shodli, že je třeba zavést další tvrdé sankce proti Rusku. Ty by měly v nadcházejících dnech vyvinout maximální tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který zahájil vojenskou invazi na Ukrajinu. Agentuře Reuters to dnes sdělil mluvčí Downing Street.
Leoš Kyša Rozhovor

Putin může uvrhnout svět do další studené války. Nevnímá realitu, bojí se i svých lidí, říká spisovatel Kotleta

Bývalý novinář a současný popularizátor vědy Leoš Kyša je široké veřejnosti známější pod svým pseudonymem František Kotleta. Úspěšný český sci-fi spisovatel, který se pravidelně řadí mezi nejprodávanější tuzemské autory fantastické literatury, před šesti lety publikoval knihu SPAD, v níž fakticky předpověděl ruskou invazi na Ukrajinu a těžké boje o Kyjev. "Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz a nevylučuje další studenou válku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj přestal vnímat realitu a domníval se, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968.
Vladimír Putin, ruský prezident.

Britové předpokládají, že postup prezidenta Putina bude stále brutálnější

Ruská invaze na Ukrajinu v režii ruského prezidenta Vladimira Putina bude stále brutálnější. Rozhlasové stanici LBC to dnes řekl britský ministr obrany Ben Wallace. Dodal, že není připraven poslat Británii do války a vyvolat konflikt v celé Evropě tím, že by prosazoval bezletovou zónu nad Ukrajinou. Zapojení do války dnes znovu odmítlo i Německo.
Papež František

Papež svět vyzval, aby myslel na Ukrajince, poděkoval Polákům

Papež František dnes vyzval celý svět, aby myslel na Ukrajince ukrývající se před ostřelováním. Polsku při pravidelné generální audienci poděkoval, že přijalo velkou část uprchlíků ze sousední země, napsala agentura Reuters. Hlava katolické církve už dříve dnešek prohlásila za den modliteb a půstu za mír na Ukrajině.

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Pedro Sánchez

Politico: Myšlenka náhrady za NATO naráží na první problémy

Krize kolem Grónska vdechla nový život staré myšlence na vytvoření „Evropské rady bezpečnosti“. Tváří v tvář nepředvídatelným krokům Donalda Trumpa a agresivní politice Vladimira Putina sílí v Bruselu i dalších metropolích volání po vzniku akceschopného orgánu, který by umožnil kontinentu reagovat na hrozby rychle a bez nutnosti zdlouhavého hledání shody všech 27 členských států.

před 1 hodinou

Gavin Newsom

V Davosu to vře. Trump si z lidí dělá blázny, ví, že se mu smějete, vaše reakce je trapná, vmetl Evropě Newsom

Zatímco se Světové ekonomické fórum v Davosu připravuje na středeční příjezd Donalda Trumpa, atmosféra v kuloárech připomíná spíše válečnou poradu než diplomatický summit. Kalifornský guvernér Gavin Newsom do této napjaté situace vnesl nebývalou dávku upřímnosti, když označil dosavadní reakci evropských lídrů za „patetickou“ a „trapnou“.

před 1 hodinou

Lars Klingbeil

Evropský pohár trpělivosti přetekl. Vydírat se nenecháme, vzkazuje Evropa Trumpovi

Evropský pohár trpělivosti s nevybíravou politikou Donalda Trumpa podle BBC definitivně přetekla. Poté, co americký prezident v pondělí večer znovu potvrdil, že Spojené státy „musí mít“ Grónsko z důvodů národní bezpečnosti, se evropské metropole rozhodly odhodit rukavičky. Trumpův předpoklad, že lídři starého kontinentu nebudou klást přílišný odpor, se ukazuje jako fatální omyl.

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy