1968

Pietní akt k 50. výročí od okupace v srpnu roku 1968

Pietní akt se změnil v demonstraci proti Babišovi. Bureš ven, křičeli lidé

Praha - Pietní akt za oběti okupace začal v 11:00 u budovy Českého rozhlasu. Účastnil se ho premiér Andrej Babiš, předseda Senátu Milan Štěch, předseda Sněmovny Radek Vondráček a primátorka Prahy Adriana Krnáčová. Akt se po vystoupení politiků změnil v demonstraci proti premiérovi Andreji Babišovi. Sám politik chování lidí odmítl komentovat a agresivní hesla zcela ignoroval.
Invaze v srpnu 1968

„Pro úřady jsem byl zatracený migrant.“ Příběhy československých uprchlíků po sovětské invazi v roce 1968

Curych/Praha - Dnes je tomu 50 let od jedné z nejvíce ponižujících ran pro český i slovenský národ – invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Událost, která šokovala celý Západ včetně místních komunistických stran, vedla k masové emigraci. Odhaduje se, že asi 70 000 lidí opustilo zemi poté, co přišli sovětské tanky. Asi 20 000 lidí zamířilo do Švýcarska. Server Swissinfo přináší jejich příběhy a svědectví.
Pieta za rok 1968

Zpětný pohled na Varšavskou smlouvu: Proč vznikla a jaké byly tajné plány

V květnu 1955 se mohl Východní blok radovat, Sovětskému svazu se podařilo vojensky a diplomaticky sjednotit své satelity pod taktovkou Varšavské smlouvy. Vytvořili tak silného hráče na mezinárodním poli, který se mohl směle postavit proti již existující NATO. Aliance osmi zemí s honosným mottem "Unie míru a socialismu" měla být paktem o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Československo během vpádu vojsk Varšavské smlouvy v čele s armádou SSSR (21. srpna 1968). Rozhovor

Německo chtělo invazi do Česka. Proč svět nezasáhl proti okupační armádě?

Rozhovor - Česká republika si dnes připomíná 50. výročí od invaze vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa. Ačkoliv je zodpovědnost za ni přisuzována nejčastěji Sovětskému svazu, podílelo se na ni tehdy například i Německo. A podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Matěje Bílého, který se zabývá historií Varšavské smlouvy, za nastalé desítky let totality padl jediný, směšný trest. Nejen to uvedl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.
Zákon podepsal i tehdejší prezident federace Ludvík Svoboda (vpravo), (Foto: Stanislav Tereba)

Jak reagoval svět na srpen 1968? Západ Čechy šokoval

Mohlo by se zdát, že Pražské Jaro vzbudí na západě pozdvižení a radostné očekávání z postupného rozpadu sovětského bloku, ale opak byl pravdou. Poté, co se západní mocnosti o intervenci dozvěděly, daly najevo, že hodlají respektovat dohodu o sférách vlivu z Teheránské konference. Nepochybně to ovlivnila řada faktorů, od strachu z další kubánské krize až po vnitropolitické problémy se studentskými bouřemi revolučního roku 1968.
Financial Times

Financial Times: Pražské jaro stále tíží Evropu. Česká demokracie je živá, ale roztříštěná

Londýn - Americký deník Financial Times se ve svém textu věnuje dění v Československu před 50 lety. V noci 20. srpna 1968 vtrhlo do Československa téměř půl milionu vojáků zemí Varšavské smlouvy, aby potlačili pražské jaro - pokus reformně uvažujících komunistických předáků v čele s Alexanderem Dubčekem o liberální změny v zemi. Někteří vojáci byli z Bulharska, východního Německa, Maďarska a Polska. Většina ale pocházela ze Sovětského svazu.
Československo během vpádu vojsk Varšavské smlouvy v čele s armádou SSSR (21. srpna 1968).

Přijedou znovu tanky? Rok 1968 se letos může zopakovat

NÁZOR - V roce 1968 proběhla v celém západním prostoru včetně tehdejšího Československa série kulturních revolucí. Zvláště mladí lidé protestovali proti způsobu života svých rodičů a požadovali po politích prosazování hodnot míru, otevřenosti a diverzity. O 50 let může znovu nastat nová revoluce, tvrdí bulharský politolog Ivan Krastev, jeden z nejvlivnějších intelektuálů východoevropského prostoru. Její hodnoty však budou od té předchozí diametrálně odlišné.
Pieta před Českým rozhlasem

OBRAZEM: Pieta za rok 1968 před Českým rozhlasem

Praha - Události z 21. srpna 1968 si dnes připomínali politici, vojáci i pamětníci jako už tradičně před budovou Českého rozhlasu. Místo je významné tím, že okupaci v roce 1968 kladlo odpor. Letos to je už 49 devět let. Na pietní akci přednesli svůj projev například předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček či náměstkyně pražské primátorky Eva Kislingerová.
Československo během vpádu vojsk Varšavské smlouvy v čele s armádou SSSR (21. srpna 1968).

Před 49 lety: Invaze vojsk Varšavské smlouvy ukončila reformní Pražské jaro

Praha - Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročily armády pěti států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších místních státních orgánů vpadly na území státu. Invaze armád Varšavské smlouvy tak zastavila tzv. Pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří". V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989.

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

Pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?

Poslední dubnovou noc nazývali naši předci nocí Filipojakubskou a spojovali ji s mnohými pověrami a zvyky, které převážně souvisely s lidovou vírou v existenci čarodějnic. Proto se také později začalo v souvislosti s 30. dubnem hovořit o pálení čarodějnic. Jak se podoba lidového svátku během historie proměnila? 

před 1 hodinou

Evropská Unie

Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko

Odborníci z Polska vyjádřili názor, že pravděpodobnost tzv. polexitu, tedy vystoupení Polska z Evropské unie, je velmi nízká. Tento postoj zazněl v úterý, krátce před oslavami 20. výročí vstupu země do EU, informuje agentura PAP. Podobně nízká je i šance na vystoupení Maďarska.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování

Exprezident Spojených států Donald Trump dostal pokutu ve výši 9 000 dolarů (přibližně 211 000 Kč) za opakované porušování nařízení, které mu zakazovalo veřejně komentovat svědky, porotce a další osoby spojené s jeho soudním procesem týkajícím se údajných plateb pornoherečce za mlčenlivost.

před 3 hodinami

Charles Michel, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států

Přijetí deseti států do EU v roce 2004 symbolizovalo odstranění železné opony a překonání historického dělení Evropy. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznil v úterý na konferenci "20 let Česka v EU" na Pražském hradě, že to byl zásadní průlom. Připomněl, že i tehdy existovaly obavy, zda EU bude schopna zvládnout výzvy spojené s takto rozsáhlým rozšířením.  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie

Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně

Muž zaútočil s autem a mečem na lidi na severovýchodním předměstí Londýna. Uvedla to v úterý místní policie, která podezřelého zadržela. Se zraněními bylo hospitalizováno v Hainaultu pět osob, informuje BBC.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ujistil, že místo Ukrajiny je v NATO a země se nachází na cestě do aliance, řekl v Kyjevě.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy