EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj ocenil evropské snahy ohledně Ukrajiny. Řekl, jak pokračují jednání s USA

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti dnešního summitu lídrů zemí Evropské unie, kam byl přizván, ocenil nedávné evropské snahy ohledně konfliktu na Ukrajině. Těší ho i iniciativa, jejíž snahou je řádné a moderní vyzbrojení evropských armád. Zelenskyj také naznačil, kdy by mohlo dojít k dalšímu jednání Ukrajinců s Američany. 
Emmanuel Macron, Ulf Kristersson a Lars Løkke Rasmussen,

Klíčový moment novodobých dějin. Lídři se schází na jednání o obraně Evropy

Ve čtvrtek se v Bruselu scházejí lídři Evropské unie na mimořádném summitu o obraně, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa se nachází v „klíčovém momentu dějin“. Hlavním tématem jednání bude nejen otázka zbrojení, ale také další podpora Ukrajiny, zvláště poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy pozastaví vojenskou pomoc Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl na summit pozván, píše BBC.
Donald Trump

Politico: EU čelí brutální realitě. Trump ji chce zničit, a ona neví, co s tím

Donald Trump se nechce zabývat Evropskou unií. A Evropská unie si neví rady s Trumpem. Během svého prvního prezidentského období se neúspěšně pokusil prolomit jednotu EU obchodní válkou. Nyní však našel slabší místo – obrovskou bezpečnostní krizi, kterou vyvolal svým stažením americké podpory Ukrajině. Tento krok odhaluje nebezpečné trhliny v sedmadvacítce a zdá se, že Trumpovi to dělá radost, tvrdí ve své analýze server Politico.
Donald Trump Rozhovor

Obchodní válka EU vs. USA? Trump si nechce uvědomovat, že Evropa je spojenec, který se mu ještě může hodit, říká Žídek

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měla případná obchodní válka mezi Evropskou unií a Spojeným státy na obě ekonomiky. Také analyzoval, kde by EU mohla případnou ztrátu v obchodu s USA nahradit. „Myslím, že Evropa dělá to nejlepší, čeho je schopná. Trump je velmi nevypočitatelný a není také úplně jasné, co opravdu chce – co je vyjednávací strategie-vydírání a co je konečný cíl,“ míní.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francii dochází trpělivost. Chce Ukrajinu podporovat ruskými penězi

Francie začíná vážně uvažovat o možnosti využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k zajištění nových úvěrů pro Ukrajinu. Podle zdrojů serveru Politico z francouzské vlády, které mají přímé informace o jednáních v Paříži a Berlíně, se diskuse o tomto kroku již vedou nejen na domácí úrovni, ale i mezi evropskými partnery.
Ilustrační foto Analýza

Evropa je v těžké situaci. „Ocelový dikobraz“ bude stát miliardy, koalice ochotných musí fungovat bez mandátu NATO

Rodící se „koalice ochotných“ by mohla představovat adekvátní náhradu za americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Současná administrativa v Bílém domě se rozhodla definitivně odvrhnout závazky vyplývající z Budapešťského memoranda z roku 1994, stejně jako to učinil Kreml v roce 2014 – a tíha bezpečnostních garancí tak nyní spočívá na bedrech Evropy. Ať už se tato koalice zaměří na proměnu Ukrajiny v „ocelového dikobraza“ nebo na urychlení jejího vstupu do Evropské unie, bude muset najít přesvědčivé důvody pro takové kroky.
Donald Trump

Svět vstupuje do nové éry a Evropa spí. Lpí na hodnotách, které se dnes zdají být nereálné, varuje expert

Geopolitické otřesy, které Spojené státy vyvolaly, ukazují, že svět vstupuje do nové éry. Přestože evropské vlády tuto změnu formálně uznávají, jejich reakce zůstávají nedostatečné a zaměřené především na krátkodobé výzvy – vyjednávání o Ukrajině, zvyšování obranných rozpočtů či regulaci amerických technologických gigantů. To, co Evropě chybí, je dlouhodobá vize nového mezinárodního uspořádání, tvrdí Richard Youngs, profesor mezinárodní a evropské politiky na University of Warwick.
Průmysl, ilustrační foto

Zastaví změny počasí, může konkurovat USA. Evropa má v ruce klíč k průmyslové revoluci

Evropská unie hledá nový způsob, jak podpořit svůj průmysl a zároveň bojovat proti klimatickým změnám. Klíčovým nástrojem by se mohly stát veřejné zakázky zaměřené na ekologicky šetrné produkty. Tento koncept, který už dříve přinesl úspěchy v oblasti veřejné dopravy či železnic, by mohl pomoci vytvořit evropské průmyslové šampiony a snížit závislost na dovozu z Číny či Spojených států.
Mette Frederiksenová a Kaja Kallasová, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Spousta slibů, málo závazků. Evropa po vyhroceném týdnu vstupuje do nové fáze, oči lídrů se upírají ke čtvrtku

Podle serveru Politico Evropa vstupuje do klíčového týdne, během něhož se rozhodne o její budoucí bezpečnostní strategii. Po nedělním summitu v Londýně, který přinesl mnoho slibů, ale jen málo konkrétních závazků, se oči politiků upírají k čtvrtečnímu jednání lídrů Evropské unie v Bruselu. Mezitím přetrvávají zásadní otázky ohledně vojenských výdajů a celkové obranné strategie kontinentu.
Aleksandr Vučič (srbský premiér) Komentář

Srbsko mezi EU a Ruskem. Vučić se omlouvá, ale diplomatická facka Moskvě se dala čekat

Srbský prezident Aleksandar Vučić sice svým občanům omluvně vysvětloval hlasování pro rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině, ve skutečnosti však tento krok signalizuje něco mnohem zásadnějšího – očekávaný odklon Bělehradu od Moskvy a stále pevnější směřování Srbska k Evropě. Pokud by se země nakonec stala součástí EU, pro Kreml by to představovalo tvrdou geopolitickou facku.
Donald Trump Původní zpráva

Trump uvalí cla na Evropu. Odbornice pro EZ odhalují dopady na obě strany

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zavedení 25% cel na zboží dovážené z Evropské unie. Jaké dopady by takový krok mohl mít na evropské trhy? Odbornice na ekonomii Šárka Shoup a Veronika Nálepová exkluzivně pro EuroZprávy.cz analyzovaly možnou podobu obchodních opatření Trumpovy administrativy a jejich důsledky.

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

včera

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

včera

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

včera

včera

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

včera

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

včera

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

13. března 2026 21:22

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

13. března 2026 21:16

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

13. března 2026 19:51

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

13. března 2026 18:33

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

13. března 2026 17:13

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

13. března 2026 15:58

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy