EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Petr Fiala

Historická zkouška pro Evropu. Fiala řekl, co je teď nutné udělat

Evropu čeká historická zkouška, během které se bude sama muset postarat o svou vlastní bezpečnost a budoucnost, napsal premiér Petr Fiala (ODS) po pátečních událostech ve Spojených státech amerických. Fiala zítra bude Česko reprezentovat na jednání evropských lídrů ve Velké Británii. 
Nikolaj Kapitonenko Rozhovor

Vítězství, nebo přežití? Expert naznačil, jak pátek mění šance Kyjeva v konfliktu

Americký prezident Donald Trump se mohl domnívat, že získat ústupky od Ruska je obtížnější než od Ukrajiny – a proto začal při vyjednávání s Moskvou. „Evropany čeká těžká volba. Podpora Ukrajiny je nákladná a úspěch není zaručen,“ řekl expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz, který proběhl ještě před páteční předčasně ukončenou schůzkou mezi Trumpem a ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Robert Fico

Ficovi zahrál Trump do karet. Slovensko nepodpoří Ukrajinu, vzkázal

Mnoho evropských lídrů se již v pátek večer postavilo za ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož schůzka s americkým protějškem Donaldem Trumpem skončila předčasně. Zástupce Slovenska k nim nepatřil. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) dokonce v sobotu vzkázal Kyjevu, ať nepočítá se slovenskou finanční či vojenskou podporou. 
Donald Trump

EU vznikla, aby poškodila USA. Tak na vás uvalíme 25% cla, prohlásil Trump

Donald Trump oznámil svůj záměr uvalit 25% cla na Evropskou unii, přičemž tvrdí, že tento blok byl vytvořen „s cílem poškodit Spojené státy“. Současný americký prezident to prohlásil na svém prvním zasedání kabinetu, kde zároveň slíbil, že podrobnosti o nových opatřeních zveřejní v nejbližší době.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Trump přenesl odpovědnost za Ukrajinu na Evropu. Dokáže ale skutečně zastavit Rusko bez USA?

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vést jednání o mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou bez účasti evropských zemí vyvolalo mezi evropskými lídry paniku a obavy o budoucí bezpečnost kontinentu. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto minulý týden svolal nouzové jednání v Paříži, kde se s představiteli Velké Británie, Německa a dalších evropských států pokusil najít společnou odpověď na tento zásadní krok americké administrativy.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock) Komentář

Leyenová slibuje nesplnitelné. Vstup Ukrajiny do EU před 2030 může ohrozit celý blok

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slibuje Ukrajině vstup do Evropské unie ještě před rokem 2030, avšak její snaha získat politické body by mohla poškodit celý evropský blok. Ukrajina totiž na členství v EU zdaleka není připravena – a stejně tak ani samotná Unie, která by musela projít rozsáhlou a rychlou reformou, pokud chce její přijetí skutečně zvládnout.
Průmysl, ilustrační foto

EU stojí před nemožnou volbou. Dnes rozhodne o své budoucnosti a o tom, co je třeba obětovat

Na levém břehu Rýna stojí třetí největší hliníkárna Evropské unie. Její čtyři vysoké komíny nevypouštějí kouř, obří tavicí pece vychladly a už nikdy nebudou znovu uvedeny do provozu. Když v roce 2023 závod Rheinwerk ukončil výrobu primárního hliníku kvůli rostoucím cenám energií, Německo se ocitlo tváří v tvář hrozbě deindustrializace. Ztráta pracovních míst a konec šedesátileté tradice v městě Neuss byl šokem nejen pro zaměstnance, ale i pro celou zemi.
Donald Tusk

Evropští lídři se mimořádně sejdou na jednání o obraně. Musí se stát naší prioritou, říkají

Evropští lídři se v neděli 2. března setkají v Londýně, kde budou diskutovat o společných plánech v oblasti obrany a bezpečnosti. Oznámil to polský premiér Donald Tusk, který zároveň uvedl, že Evropská komise připravuje nový obranný balíček. Jeho detaily budou zveřejněny 6. března na mimořádném summitu Evropské unie, který se zaměří především na bezpečnost Evropy a situaci na Ukrajině.
Friedrich Merz (CDU) Analýza

Evropa bez amerických jaderných zbraní? Tandem Merz-Macron může evropskou bezpečnost zachránit

Americká zahraniční politika pod vedením Donalda Trumpa prochází zásadní proměnou, která může Evropu připravit o klíčový bezpečnostní pilíř – americké jaderné zbraně. Kontinent se tak ocitá ve strategické nejistotě a stojí před rozhodnutím, zda dokáže zajistit vlastní obranu bez tradičních amerických záruk. Jako nejlogičtější řešení se nabízí vytvoření evropského jaderného deštníku, který by se opíral o francouzský a britský arzenál. Klíčovým hráčem v této debatě se může stát i nový německý kancléř Friedrich Merz.
Evropská unie

Změny počasí mohou počkat. Evropská komise odložila klimatický zákon

Evropská komise nebude ve středu představovat dlouho očekávaný návrh na ukotvení nového klimatického cíle EU pro rok 2040, jak dnes potvrdila její mluvčí Anna-Kaisa Itkonen. Přestože se původně očekávalo, že Komise zveřejní novelu klimatického zákona společně se strategií pro dekarbonizaci evropského průmyslu, nakonec k tomu nedojde.
Petr Fiala měl mimořádný projev k třetímu výročí války na Ukrajině. (24.2.2025)

Fiala vyzval Evropu k probuzení. Světový řád se proměnil nejvíce od pádu komunismu, řekl premiér

Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval u příležitosti třetího výročí začátku války na Ukrajině evropské státy k převzetí zodpovědnosti za vlastní bezpečnost a ke změnám ve fungování Evropské unie. Mezinárodní řád podle Fialy prochází největší změnou od pádu komunismu, protože nový americký prezident Donald Trump se rozhodl razantně proměnit zahraniční politiku USA. 
Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

včera

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

včera

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

včera

včera

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

včera

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

včera

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

13. března 2026 21:22

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

13. března 2026 21:16

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

13. března 2026 19:51

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

13. března 2026 18:33

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

13. března 2026 17:13

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

13. března 2026 15:58

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy