EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Evropskou unii čeká ostrá diskuze o financování dodávek zbraní na Ukrajinu

Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 

Von der Leyenová orodovala v Davosu za pokračování pomoci Ukrajině

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala mezinárodní společenství k pokračování podpory Ukrajiny, která čeká na další americké zbraně i nový balíček pomoci od EU. Předsedkyně EK to uvedla během úterního vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu. 

Fico chce, aby Česko přispělo k zmrtvýchvstání V4. Slovensko se postavilo za Maďarsko

Slovenský premiér Robert Fico a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán chtějí zatlačit na Česko, aby svolalo schůzku předsedů vlád zemí V4. Spolupráce čtyř států byla v jejich očích úmyslně znefunkčněna. Fico to označil za tragédii, řekl to na úterní tiskové konferenci po setkání s Orbánem v Budapešti. 

Svět se už připravuje na Trumpův návrat do Bílého domu. Tedy až na „šéfku eura“ Lagardeovou

Svět se už připravuje na Trumpův návrat do Bílého domu, tedy až na šéfku Evropské centrální banky Lagardeovou. Ta minulý týden – i s přihlédnutím k její vysoce apolitické pozici dosti neprofesionálně a hlavně neprozíravě – pronesla, že „Trump jednoznačně představuje hrozbu“. Včera Trump drtivě zvítězil v republikánském hlasování v Iowě. 

Zelenskyj varoval Davos před predátorem Putinem. Západu poslal vzkaz ohledně další pomoci

Ruský prezident Vladimir Putin se nespokojí se zamrzlým konfliktem, je to predátor, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém úterním vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu. Západ jeho prostřednictvím vyzval k další pomoci Ukrajině, která by ideálně měla vést k získání vzdušné převahy nad agresorem. 

Jak prosadit pomoc Ukrajině? Europoslanci se chtějí vypořádat s Orbánem, na stole je aktivace článku 7

Poslanci Evropského parlamentu se chystají k frontálnímu útoku proti předsedovi maďarské vlády Viktoru Orbánovi, protože Maďarsko stále brání reformě rozpočtu Evropské unie, včetně pomoci ve výši 50 miliard eur pro Ukrajinu. Už tento týden se rozhodne, jak daleko chce Evropský parlament zajít, a i když nemůže žádnou zemi vyhodit, může jí odebrat hlasovací práva, aby se vyhnul dalším škodám, a to prostřednictvím článku 7 Smlouvy o Evropské unii.

EU bude jednat o vytvoření mise na ochranu Rudého moře. Chce se zapojit do koalice

Členské země Evropské unie se chystají vést jednání ohledně vytvoření námořní mise, která by měla posílit ochranu námořních tras v Rudém moři. Toto rozhodnutí přichází v reakci na opakované útoky jemenských povstalců na obchodní lodě v této oblasti 

Finsko chce zastavit Orbána. Sepisuje petici za odebrání hlasovacího práva v Radě EU

Finský poslanec za Křesťanskodemokratickou stranu Evropského parlamentu Petri Sarvamaa inicioval petiční kampaň s cílem pozastavit hlasovací právo Maďarska v Radě Evropské unie. Uvedl to server telex.hu.

Neuvěřitelné pohrdání. Michel otevře Orbánovi cestu do vedení EU, varují kritici

Předseda Evropské rady Charles Michel vzbudil překvapení, když oznámil, že kandiduje jako lídr valonského Reformního hnutí (MR) ve volbách do Evropského parlamentu. Tím by případně zkrátil svůj mandát předsedy Evropské rady, pokud by byl zvolen. A je otázkou, kdo by se stal jeho nástupcem.

Evropská populace stárne. Potřebujeme o milion migrantů ročně víc, tvrdí eurokomisařka

Problém stárnutí populace a ztráty pracovní síly vyžaduje zvýšení legální migrace do zemí Evropské unie o přibližně milion lidí ročně, prohlásila komisařka EU pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.

Komentář

RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné

Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.

Orbán ve vedení EU? Černý scénář znepokojuje evropské lídry, může k němu lehce dojít

Rozhodnutí předsedy Evropské rady Charlese Michela kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v červnu vyvolává vysoký tlak na evropské lídry. Ten vychází z obav, že během půlročního maďarského předsednictví v Radě Evropské unie by maďarský premiér Viktor Orbán mohl získat významný vliv. 

Bezpečnost v Evropě? Bez Ruska není možná, tvrdí Maďarsko

Maďarský ministr pro záležitosti Evropské unie János Bóka tvrdí, že budoucí evropská bezpečnostní architektura nemůže vzniknout bez účasti Ruska. Tuto myšlenku napsal ve svém prohlášení na Facebooku v souvislosti s rozhovorem poskytnutým finskému deníku Ilta-Sanomat minulý pátek. 

Kdy zavést Euro v Česku? Až tyto podmínky v EU budou splněny

Česko by mělo vstoupit do eurozóny teprve tehdy, až její členové budou plnit její základní pravidla rozpočtové kázně, protože jinak euru hrozí závažná dluhová krize. Ostatně Německo své vzdání se marky podmínilo přesně tím samým.

Přijde po brexitu huxit? Kvůli Orbánovi můžeme být další, kdo EU opustí, obává se téměř polovina Maďarů

Podle nedávného průzkumu institutu IDEA, zveřejněného na serveru telex.hu, se 44 procent Maďarů domnívá, že politika premiéra Viktora Orbána by v budoucnosti mohla vést k tomu, že Maďarsko opustí Evropskou unii. 

Komentář

Šest argumentů pro euro. Je reálné, že ho Česko přijme?

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval k přijetí eura a jeho slova nezůstala bez odezvy. Tohle téma se znovu (pokolikáté už?) stala centrem veřejné debaty v naší zemi. A ta debata jede jako vždy do nesmyslných zatáček, ostatně jako vždy, když se v té naší nejen strdím oplývající, ale hlavně odborníky na všechno překypující zemi něco řeší. Na jedné straně se straší jak o život, na straně druhé se maluje nebe bez mráčku. Klasika. 

Podcast

Debata: 30 let jednotného trhu EU a budoucnost EU, migrace a aktuální konflikty na Ukrajině a v Izraeli

Na facebookovém profilu serveru EuroZprávy.cz dnes proběhla debata zaměřená na téma 30 let jednotného trhu EU a budoucnost EU s europoslancem za KDU-ČSL Tomášem Zdechovským. Krátce poté následoval podcast zaměřený na aktuální konflikty na Ukrajině a v Izraeli. Na záznam se můžete podívat v článku.

EuroZprávy.cz pořádají debatu a podcast na téma „jednotný trh a budoucnost EU“ a „migrace a válka na Ukrajině a v Izraeli“

Ve středu 27. 12. pořádá server EuroZprávy.cz podcast a debatu s europoslancem za KDU-ČSL Tomášem Zdechovským. V 10:00 na facebookovém profilu serveru EuroZprávy.cz odstartuje debata zaměřená na téma 30 let jednotného trhu EU a budoucnost EU. Na tom samém místě krátce poté následuje podcast zaměřený na aktuální konflikty na Ukrajině a v Izraeli. 

Borrell se bojí vzestupu populistů v eurovolbách v příštím roce

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell má obavy ze vzestupu populistů v eurovolbách v příštím roce. Hlasování může být podobně osudové jako prezidentská volba v USA, řekl Borrelll v rozhovoru pro britský deník Guardian.