EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Ursula von der Leyenová

Česko dostalo zelenou od von der Leyenové. EK schválila upravený plán obnovy

Evropská komise schválila Česku upravený Národní plán obnovy, který přinese dodatečných 2,2 miliardy eur (přes 56 miliard korun) na čistou energetiku a transformaci průmyslu. Praha může v rámci celého plánu využít 9,2 miliardy eur (přes 224 miliard korun). Šéfka EK Ursula von der Leyenová při té příležitosti navštívila českou metropoli.
Výroba baterií do elektromobilů v mladoboleslavském závodě Škoda Auto.

EU se může stát stejně závislou na čínských bateriích, jako byla na energii z Ruska

Podle strategického dokumentu vypracovaného španělským předsednictvím Rady EU, který má k dispozici agentura Reuters, by Evropská unie do roku 2030 mohla být stejně závislá na Číně v oblasti lithium-iontových baterií a palivových článků, jako byla v oblasti energie před konfliktem na Ukrajině na Rusku. Tato závislost na Číně by mohla mít důležité důsledky pro energetickou bezpečnost a strategickou nezávislost EU.
EU Původní zpráva

Zájemců o členství v EU je celá řada. Změny musí podstoupit nejen zájemci, ale i Unie

Rozšiřování Evropské unie je komplikovaný proces, který vyžaduje nejen proměnu zemí se zájmem o členství, nýbrž i samotné unijní politiky. Každá země navíc potřebuje vlastní přístupové podmínky „šité na míru“. Dále rozhoduje iniciativa. Zatímco Ukrajina vyvíjí aktivitu navíc, přístupové rozhovory se Srbskem už několik let stagnují a proces s Tureckem je dlouhodobě na mrtvém bodě.
Maďarsko

EU se obává maďarského předsednictví. Populismus, zní z Rakouska

Evropský parlament (EP) 1. června vyjádřil vážné obavy ohledně vývoje v Maďarsku vzhledem k nadcházejícímu maďarskému předsednictví v Radě EU ve druhém pololetí roku 2024. Europoslance znepokojuje stav hodnot EU v Maďarsku, některým zemím se ale představa, že by o svou pozici Maďarsko přišlo, nezamlouvá.
Ilustrační foto

V srpnu se míra inflace v eurozóně nezměnila

V srpnu se míra inflace v eurozóně nezměnila a setrvala na úrovni 5,3 procenta, oznámil dnes v odhadu statistický úřad Eurostat. Jádrová inflace, která vylučuje kolísání cen energií a potravin, se snížila z 5,5 procenta v červenci na 5,3 procenta.
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie by letos mohla vycvičit až 40 tisíc ukrajinských vojáků, míní Borrell

Unijní mise armádní pomoci EUMAM by letos mohla vycvičit až 40.000 ukrajinských vojáků. Letošní cíl poskytnout výcvik 30.000 vojáků bude totiž naplněn už v říjnu, řekl na dnešním neformálním jednání ministrů obrany EU šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podle něj by státy EU měly zvážit i zapojení mise do výcviku ukrajinských letců pro bojové letouny F-16, píše agentura EFE.
Peníze, ilustrační fotografie. Rozhovor

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 
Charles Michel je belgický politik a od prosince 2019 předseda Evropské rady.

EU chce být připravena na nové členy do roku 2030, uvedl Michel

Aktuálně sedmadvacetičlenná Evropská unie musí být připravena na přijetí nových členů do roku 2030, uvedl v pondělí předseda Evropské rady Charles Michel. Přednesl projev na každoročním strategickém fóru ve slovinském Bledu, jehož se účastní lídři zemí západního Balkánu. 
Frans Timmermans

Frans Timmermans rezignoval na funkci evropského komisaře pro klima

Evropský komisař pro klima Frans Timmermans oznámil dnes svou rezignaci na svou funkci, protože plánuje kandidovat v nadcházejících předčasných parlamentních volbách v Nizozemsku v listopadu. Uvedla to Evropská komise (EK) ve svém prohlášení. Náplň práce a agendu týkající se klimatu, kterou Timmermans vedl jako výkonný místopředseda Evropské komise, převezme jeho kolega Maroš Šefčovič ze Slovenska.
Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí. Kvůli konci dohody s Ruskem

Evropská unie vážně zvažuje, že bude dotovat přepravu ukrajinského obilí skrze území svých členských států poté, co několik z nich už dříve v letošním roce jeho dovoz zakázalo. Jedná se o Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. S těmito státy a ještě společně s Ukrajinou nyní Evropská komise dojednává konkrétní parametry a podmínky finanční podpory, uvádí polská rozhlasová stanice Polskie Radio.
Marek Výborný (KDU-ČSL)

Česko žádá eurokomisaře o řešení dovozu z Ukrajiny do EU

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) požádal eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského, aby řešil situaci kolem dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny od Evropské unie. Týká se to hlavně obilovin a drůbežího masa, které ovlivňují evropský trh. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství (MZe). 
Lesní požár

Rozsáhlé zelené lesy nejsou hezké, ale nebezpečné, varují experti. Bruselu předkládají návod, jak zmírnit požáry

Letošní léto přineslo na evropský kontinent mnoho požárů. Napomáhá jim globální oteplování měnící rozsáhlé oblasti na kontinentu na ohrožené horkem a suchem. Jen během minulého měsíce masivní požáry sužovaly Sicílii, španělský ostrov La Palma a řecký Rhodos. Tisíce lidí musely opouštět domovy a hotely přímo uprostřed turistické sezóny. Řešením může strategické kácení stromů, v Evropské unii totiž plocha lesního porostu za poslední dekády narostla, což napomáhá rychlejšímu šíření požárů. 

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

před 2 hodinami

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

před 2 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

před 3 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

před 5 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

před 6 hodinami

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

před 6 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že zahájily vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem. Podle prohlášení na sociální síti X se armáda zaměřuje na infrastrukturu tamního režimu. Tato ofenziva však v posledních dvou týdnech přinesla i řadu civilních obětí, což vyvolává rostoucí znepokojení mezinárodního společenství.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy